Vybrané služby v období recese - 2009

 
Úvod
 
Služby v širokém slova smyslu představují tzv. terciární sektor ekonomiky, když primárním sektorem rozumíme - zjednodušeně - zemědělskou prvovýrobu event. těžbu surovin, zatímco sekundární sektor představuje produkty získané zpracováním prvotních surovin, tedy v podstatě průmysl a stavebnictví. Toto rozlišení není dáno jenom rozdílným charakterem činnosti a výsledného produktu, ale také obecně odráží stupeň rozvoje ekonomiky. Historicky je jejím základem rozvoj primárního sektoru, vyšším stupněm pak rozvoj sekundárního sektoru a na nejvyšším stupni je rozvoj terciéru. Zároveň s rozvojem se mění i podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP. Samozřejmě jde o obecnou charakteristiku, která je v konkrétních případech modifikována řadou vlivů. V případě české ekonomiky je - vzhledem k její úrovni měřené HDP - podíl sekundárního sektoru nad jakousi referenční úrovní a naopak podíl terciéru pod ní, nicméně hraje stále významnější roli.
 
 
Zaměření analýzy
 
Tato krátká analýza se zabývá pouze vybranými službami (v klasifikaci NACE jde o sekce H, I, J, L, M a N) ¹ . V praxi to znamená, že analýza se nezabývá takovými „tržními“ službami, jako je Obchod či Finanční zprostředkování, které jsou vykazovány samostatně, a dále službami, které jsou principiálně „netržní“, i když část je poskytována za přímou platbu – především školství, zdravotnictví a kultura event. veřejná správa. ²
 
Jak už název napovídá, cílem analýzy je dokumentovat chování uvedených vybraných služeb v krizovém období let 2008 a 2009, na rozdíl od období vrcholící konjunktury 2006 a 2007. I tento užší soubor služeb však můžeme hypoteticky strukturovat v závislosti na očekávaném charakteru jejich vazby na klíčový, sekundární sektor ekonomiky, nebo jinak - na očekávanou míru odezvy na krizi. Za proxy proměnnou byla zvolena produkce zpracovatelského průmyslu:
 

• Přímou reakci, čili pokles tržeb v závislosti na krizi zpracovatelského průmyslu, lze očekávat u sekce H - Doprava a skladování;
• Zprostředkovanou reakci lze očekávat u sekce I Ubytování,  stravování a pohostinství;
• Činnosti v oblasti nemovitostí (sekce L) pravděpodobně reagují na situaci v předstihu;
• Naopak Činnosti v oblasti informačních a komunikačních služeb (sekce J) a Administrativní činnosti (sekce N) mohou na situací reagovat se zpožděním;
• Konečně odezva v sekci M Činnosti v oblasti profesní, vědecké a technické je a priori nejasná, neboť nelze vyloučit, že právě v krizové situaci je jejich činnost zvlášť žádoucí.

 
Následující analýza tyto hypotézy ovšem potvrdí nebo vyvrátí, ale mohla by poskytnout doplňující a možná opomíjené informace o současném stavu ekonomiky.
 
 
Vývoj celkových tržeb vybraných služeb v letech 2006 až 2009
 
Údaje o vývoji tržeb celého agregátu vybraných služeb (NACE H, I, J, L, M, N) v zásadě odpovídají očekávání, tzn. faktu, že meziroční pokles tržeb začal ve 4. čtvrtletí 2008, stejně jako pokles produkce zpracovatelského průmyslu, a pokračoval do konce analyzovaného období, tj. do konce roku 2009. Zpomalování růstu začalo již v posledním čtvrtletí 2007, podobně jako ve zpracovatelském průmyslu. (Viz graf 1)
 
Graf 1 Zpracovatelský průmysl a vybrané služby (meziroční změny v %, stálé ceny)

Pozn.: Zpracovatelský průmysl (produkce), vybrané služby (tržby bez DPH)  Pramen: ČSÚ, služby - není-li uvedeno jinak  -  z měsíčních šetření.
 
 
Vývoj tržeb v jednotlivých sekcích služeb
 
Přesto jsou mezi jednotlivými typy služeb rozdíly. Začneme rozdíly v  časových zpožděních reakce na vývoj zpracovatelského průmyslu:
 

• Doprava a skladování (NACE H) reagovala na vývoj bezprostředně (ve 4. čtvrtletí 2008) a její meziroční propad byl do konce roku 2009 významný. Přitom ke  zpomalení růstu docházelo již od 2. čtvrtletí 2007;
• Vývoj tržeb v sekci Činnosti v nemovitostech (NACE L) potvrdil očekávání, když pokles tržeb začal v 1. čtvrtletí 2008 a lze jej interpretovat jako významný „předstihový“ signál recese, odrážející spíše vliv finančních faktorů než krizi reálné ekonomiky. Také v případě Ubytování a stravování (NACE I) začal propad v 1. čtvrtletí 2008, tedy ještě v období zpomalování růstu;
• Tržby v sekci Informační a komunikační činnost (NACE J) začaly podle očekávání meziročně klesat se zpožděním, prakticky až v 1. čtvrtletí 2009. Tržby v sekci Profesních činností (NACE M) začaly rovněž klesat až v roce 2009, v Administrativních činnostech (NACE N) pak v posledním čtvrtletí 2008.

 
Graf 2 Sekce vybraných služeb ( tržby, meziroční indexy, stálé ceny)
Neméně zajímavé jsou rozdíly ve velikosti výkyvů (akceleraci a deceleraci růstu):
 

• Největší výkyvy, čili největší pružnost reakce na vývoj zpracovatelského průmyslu, zaznamenaly Administrativní činnosti (NACE N) a Profesní činnosti (NACE M);
• Naopak nejmenší výkyvy bylo možno pozorovat u Činností v nemovitostech (NACE L), Informačních činností (NACE J) a také v sekci Ubytování (NACE I). Jsou to služby, jejichž vazba na zpracovatelský průmysl není příliš silná;
• Výkyvy v dopravě a skladování v tomto srovnání vycházejí jako střední. To jen potvrzuje předpokládanou silnou vazbu na výkyvy ve zpracovatelském průmyslu.

 
Konečně si všimneme rozdílů ve vývoji cen, resp. rozdílu dynamiky tržeb ve stálých a běžných cenách, které orientačně slouží posouzení vlivu recese na vývoj cen:

• Tento vliv, byla největší - podle očekávání - v Dopravě a skladování, kde ceny dokonce klesly; ale významný byl také v Ubytování a v Profesních činnostech;
• Naopak malý vliv recese na dynamiku cen naznačují – opět podle očekávání - Informační činnosti, ale také Administrativní činnosti a - možná překvapivě - Činnosti v oblasti nemovitostí.³

 
Graf 3 Sekce vybraných služeb (tržby, rozdíl indexů ve s.c. a b.c.)
Můžeme shrnout: jakkoliv byla v úvodu potvrzena značná souvislost mezi vývojem tržních služeb a zpracovatelským průmyslem, mezi jednotlivými sekcemi tržních služeb jsou nezanedbatelné rozdíly.
 
 
Desagregace vybraných sekcí služeb v letech 2008 a 2009
 
Ve snaze blíže pochopit vývoj v jednotlivých sekcích vybraných služeb se ještě pokusíme o desagregaci sekcí, resp. věnujeme pozornost některým vybraným oblastem jednotlivých sekcí:
 

• V sekci H byl výsledek v roce 2008 příznivě ovlivněn růstem letecké dopravy (oddíl 51) a skladování vč. vedlejších činností v dopravě (oddíl 52) a ještě v roce 2009 růstem tržeb poštovních a kurýrních činností (oddíl 53). Největší propad byl naopak ve vodní dopravě (oddíl 50) a samozřejmě v pozemní dopravě, pokud vyloučíme růst v potrubní dopravě (tj. bez oddílu 49.5);
• V sekci I klesly tržby v ubytování výrazněji než ve stravování, které jsou tak říkajíc „méně zbytnou potřebou“;
• V sekci J došlo k propadu tržeb v oblasti filmů a jiných záznamů, částečné v telekomunikační činnosti, ale tržby v oblasti informačních činností (oddíl 63) dále rostly. Po růstu v roce 2008 to vysvětluje jejich relativně malý pokles v roce 2009.
• V sekci L výrazněji propadly jen tržby realitních kanceláří (oddíl 68.3),
• V sekci M byl pokles tržeb v oblasti reklamní činnosti (oddíl 73.1) větší než v průměru za celou sekci;
• V sekci N byly nejvíce postiženy poklesem tržeb činnosti související se zaměstnáním (oddíl 78), zjednodušeně řečeno agentury zprostředkující práci⁴, ale také tržby cestovních kanceláří (oddíl 79).

Graf 4  Agentury práce (tržby, meziroční změna v %, b.c.)


 
Makroekonomické implikace vývoje služeb
 
Vývoj vybraných služeb ve dvou rozdílných období má nepochybně i své makroekonomické implikace.
 
I pokles tržeb ve službách totiž přispěl k:
 

• celkovému poklesu HPH resp. HDP, i když kvantifikace tohoto vlivu by byla obtížná. Jisté je, že agregát zde analyzovaných služeb nepokrývá celou oblast tržních služeb a tzv. tržní služby jsou pouze podmnožinou veškerých služeb, tedy terciérního sektoru ekonomiky; a jeho dynamika byla nepochybně příznivější než vývoj analyzovaného segmentu;
• poklesu zaměstnanosti resp. odvozeně růstu nezaměstnanosti. I zde platí, co bylo řečeno o vlivu na HPH, nicméně následující graf uvádí meziroční indexy pracovníků (fyzické osoby) ve vybraných službách za jednotlivá čtvrtletí roku 2009.

 
Graf 5  Zaměstnanost ve vybraných službách (1. až 4. čtvrtletí 2009, meziroční index)

Pozn.: Pro vymezení sekcí a oddílů viz příloha.

A je tu ještě jiná makroekonomická úvaha. V úvodu bylo řečeno, že podíl sekundárního sektoru na zaměstnanosti v Česku je nad průměrem EU, čili podíl terciéru pod jeho průměrem. Totéž ovšem nelze říci o vybraných službách, jak vyplývá z posledního grafu o zaměstnanosti, z něhož lze odvodit:

• Podíl jednotlivých sekcí tržních služeb v České republice na celkové zaměstnanosti je téměř srovnatelný s jejich podílem v EU či Německu, čili je spíše předimenzovaný vzhledem k celkové úrovni země;
• Zvlášť vyniká vyšší podíl Dopravy a skladování, což lze jenom zčásti vysvětlit pozicí České republiky jako „logistického centra“ ve středu Evropy;
• Naopak tzv. Administrativní činnosti, které kromě skutečně administrativních skrývají i již zmíněné agentury práce a cestovní kanceláře, jsou pod průměrem EU 27.

 
Graf 6 Podíl vybraných služeb na zaměstnanosti (2008)

Legenda: (1) Doprava a skladování; (2) Ubytování a stravování; (3) Informační činnosti; (4) Činnosti v nemovitostech; (5) Profesní činnosti; (6) Administrativní činnosti
 
 
Bariery podnikání (rozdíl mezi průmyslem a službami)
 
Konečně poslední informace je zajímavá, i když už byla použita v jiné souvislosti. ⁵ Jde o odhad možných barier podnikání na základě dotazů v konjunkturálním průzkumu, kde se nápadně liší výsledky průmyslu jako celku a tržních služeb.
 
Z porovnání obou částí grafu totiž vyplývá, že:

• Bariery v oblasti služeb jsou v průměru podstatně menší než v průmyslu, především poptávka limituje služby méně, a to I v období krize;
• Neméně zajímavé je zjištění, že ani v období konjunktury nebyly služby tak limitovány nedostatkem pracovníků  a pochopitelně i subdodávek (materiálu a zařízení) jako průmysl;
• A i proto ani finanční bariera nebyla ve službách tak významná jako v průmyslu.

 
Graf 7a  Bariery podnikání v průmyslu


Graf 7b Bariery podnikání ve službách
Tento poznatek není triviální. Jakkoliv lze totiž diskutovat o významu služeb pro ekonomiku, je jisté, že služby jsou do určité míry stabilizujícím faktorem ekonomiky, a to tím více, čím méně jsou přímo závislé na průmyslu. (O tom, že naopak nejsou samospasitelné, svědčí situace v zemích, kde mají vysoký podíl.)
 
 
Zpracoval:    Ing. Václav Kupka, CSc.
analytik
útvar statisticko-ekonomických analýz ČSÚ
tel.: 274 054 248, e-mail: vaclav.kupka@czso.cz
   
SYSTEMATICKÁ ČÁST ODVĚTVOVÉ KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ - CZ-NACE
(dle standardu NACE rev. 2. od 1.1.2009)
 
 
            SEKCE H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
           
49        Pozemní a potrubní doprava
50        Vodní doprava
51        Letecká doprava
52        Skladování a vedlejší činnosti v dopravě
53        Poštovní a kurýrní činnosti
           
            SEKCE I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ
           
55        Ubytování
56        Stravování a pohostinství
           
            SEKCE J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI
           
58        Vydavatelské činnosti
59         Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti
60        Tvorba programů a vysílání
61        Telekomunikační činnosti
62        Činnosti v oblasti informačních technologií
63        Informační činnosti
           
            SEKCE L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ
           
68        Činnosti v oblasti nemovitostí
           
            SEKCE M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI
           
69        Právní a účetnické činnosti
70        Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení
71        Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy
72        Výzkum a vývoj
73        Reklama a průzkum trhu
74        Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti
75        Veterinární činnosti
           
            SEKCE N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI
           
77        Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu
78        Činnosti související se zaměstnáním
79        Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti
80        Bezpečnostní a pátrací činnosti
81        Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny
82        Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání
 

---

¹ Sekce H zahrnuje Dopravu a skladování, oddíly 49 - 53; sekce I Ubytování, stravování a pohostinství,oddíly 55 - 56; sekce J Informační a komunikační činnosti, oddíly 58 - 63; sekce L Činnosti v oblasti nemovitostí; sekce M Profesní, vědecké a technické činnosti, oddíly 69 - 71 a 73 - 74; a konečně sekce N Administrativní a podpůrné činnosti, oddíly 77 - 82. (Podrobnější definice viz: Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE na stránkách ČSÚ.)  Výpis z klasifikace CZ-NACE, rev. 2 je v příloze.
² A statistika je zahrnuje do tzv. tržních služeb.
³ Zde už nevystačíme s klasifikací na úrovni sekcí. (Viz níže)
⁴ Srov. : Kupka, V. Agentury práce a jejich místo na trhu práce, ČSÚ, 2009
⁵ Převzato z Dubská, D. Podnikatelské prostředí a ekonomický růst České republiky, ČSÚ, 2010

Zveřejněno dne: 25.03.2010
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.