Postavení českého trhu práce v rámci EU - 4. čtvrtletí 2009

16.04.2010
Kód: q-3157-09
 



a) Plnění kritérií výše zaměstnanosti podle lisabonské strategie do roku 2010 a návrhu cílového ukazatele evropské komise EU do roku 2020

Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro dosažení míry zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Česká republika stále náleží mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v produktivním věku 15-64 let. Podle posledních údajů, zveřejněných Eurostatem za 4. čtvrtletí 2009 převyšovala průměr za EU 27 o 0,9 p.b. Přitom však míra zaměstnanosti žen byla v naší republice nižší než průměr za všechny členské země EU, naopak míra zaměstnanosti mužů byla značně vyšší. Diference v míře zaměstnanosti jsou velké. Na jedné straně byla vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a v Nizozemsku, ve kterém dosáhla ve 4. čtvrtletí minulého roku 76,5 %. Na druhé straně v některých zemích byla hluboko pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku činila ve 4. čtvrtletí minulého roku pouhých 55,5 %. V porovnání se sousedy mělo vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.

Tab. Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU (v %)


Ještě větší diference byla v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. V Polsku a Maďarsku se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. Naopak 9 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici překročilo, mezi nimi severské státy. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny se pohybovala zatím pod požadovanou hranicí (45,8 %).
Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují velké změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. V převážné většině zemí se v minulém roce značně snížil podíl zaměstnaných na celkovém objemu obyvatelstva v produktivním věku. Za EU 27 se míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 1,4 procentního bodu. Mimořádný propad zaměstnanosti zaznamenaly všechny tři baltské země Lotyšsko, Litva a Estonsko, největší propad míry zaznamenalo Lotyšsko (o 8,1 p.b.). Pokles zaměstnanosti je nadále podstatně větší u mužů než u žen.

tab. Meziroční přírůstek (úbytek) míry zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých (v %)


Velký meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se díky nárůstu zaměstnanosti žen celkově v průměru za země EU 27 meziročně zvýšila. V celé desetileté skupině 55-64letých vzrostla míra zaměstnanosti o 0,2 p.b. a dosáhla 46,1 %. Naše republika však patří mezi ty země, ve kterých se podíl pracujících ve věku 55-64 let nejen nezvýšil, ale jeho pokles byl ještě výraznější než pokles celkové zaměstnanosti v celkovém věku 15-64 let. Snížení zaměstnanosti se projevilo zejména u mužů. Určité zlepšení v letošním roce může být způsobeno pokračujícím prodlužováním věku odchodu do důchodu, ale zaměstnávání starších osob je pod silným tlakem reálné ekonomické situace.
Pro ekonomiku ČR je charakteristický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Tento podíl byl nejvyšší ze všech zemí EU. Od 1. čtvrtletí 2009 jsou k dispozici údaje o počtech zaměstnaných podle nové klasifikace ekonomických činností NACE Rev.2. Údaje potvrzují, že v České republice pracuje ve zpracovatelském průmyslu nejvíce osob (v úhrnu 24,6 % všech zaměstnaných v ČR) a tomuto podílu se přibližuje pouze Slovensko.
Z meziročního vývoje zastoupení jednotlivých sekcí odvětvové příslušnosti v členských zemích vyplývá, že podíl pracujících ve zpracovatelském průmyslu se prakticky snížil ve všech zemích EU 27. V některých státech je propad počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu statisticky významný. Nejvíce se snížil právě v zemích s velkým zastoupením tohoto odvětví, tedy na Slovensku (o 2,8 p.b.) a v České republice (o 2,7 p.b.). Mírný meziroční pokles míry zaměstnanosti se také projevil ve většině zemí EU ve stavebnictví, nikoliv však v České republice. Vývoj zastoupení pracujících v dalších odvětvových sekcích v jednotlivých zemích kolísal. Je však zřejmé, že ekonomický pokles se obecně projevil mezi zaměstnanými právě ve zpracovatelském průmyslu, který hraje v ekonomice řady zemí EU klíčovou roli.

Tab. Struktura zaměstnaných 15-64letých osob podle odvětvové sekce ve vybraných zemích EU (v %)


Evropská komise zveřejnila návrh plánu Evropa 2020 pro EU 27, který má nahradit Lisabonskou ekonomickou agendu z roku 2000. V něm uvádí některé ukazatele o cílové úrovni zaměstnanosti. Jedním z prvořadých cílů je zvýšení zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let na 75 % v roce 2020 v celé EU. Národní cíl pro ČR bude teprve stanoven, nyní je míra v České republice 70,7 %.

Metodická poznámka: zatímco lisabonská strategie stanovila cílovou výši zaměstnanosti pro skupinu 15-64 let, nový návrh evropské komise určuje základní cíle úrovně zaměstnanosti osob až od 20 let. To odpovídá reálné situaci v Evropě, kdy drtivá část mladých lidí do 20 let se stále vzdělává a prakticky náleží do skupiny obyvatel předproduktivního věku.

V současnosti již některé země splňují nebo v dohledné době mohou splnit navrhované kritérium. Česká republika patří zatím mezi země, pro které je dosažení cíle reálné. Úroveň míry zaměstnanosti je ovlivňována jak účastí mladých ve formálním vzdělávání, tak legislativou jednotlivých zemí, které určují věkovou hranici pro odchod do důchodu. Negativní vývoj zaměstnanosti 20-64letých v minulém roce však jednoznačně potvrzuje, že nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím zaměstnanost je reálná ekonomická a sociální situace v globálním měřítku.

Tab. Míra zaměstnanosti a meziroční přírůstek (úbytek) míry zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)



b) Nezaměstnanost

Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 4. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. V porovnání s třetím čtvrtletím celková nezaměstnanost v převážné většině zemí EU stále mírně stoupala. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemí, ze sousedních států byla nízká v Rakousku. Na druhé straně byla výrazně vyšší na Slovensku, vyšší byla i v Polsku.
Kritická je situace zejména v baltských zemích a Španělsku, tedy v zemích, kde zároveň prudce klesla úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí).

Tab. Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU


Ve 4. čtvrtletí minulého roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých mužů 9,5 % a byla dokonce vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých žen (9,2 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více, přesto se však hospodářský pokles projevil znatelně výrazněji v odvětvích a profesích, kde převažují muži. Meziročně míra nezaměstnanosti ve všech zemích EU vzrostla, pouze u Lucemburska se nezaměstnanost snížila.
Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně o 0,6 procentního bodu na 35,2 %. Česká republika je přitom zemí, ve které se snížil podíl dlouhodobě nezaměstnaných vůbec nejvíce.
Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:
  • nárůst počtu mladých, kteří po ukončení vzdělávání ještě nenašli své první zaměstnání
  • zejména ukončení pracovního poměru a propouštění pracovníků na konci roku 2008 a v průběhu minulého roku, tak jak na svou tíživou situaci reagovala řada firem a organizací
  • někteří dlouhodobě nezaměstnaní již přešli do skupiny ekonomicky neaktivních osob, resp. část z nich našla pracovní uplatnění

Tab. Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných



  • czam041610analyza_a.doc

Zveřejněno dne: 16.04.2010
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz