Malé a střední podniky (jejich místo a role v české ekonomice) - 2005

Vymezení analyzovaného souboru

Malé a střední podniky (dále jen MSP) jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Trvalá pozornost věnovaná tomuto sektoru má své racionální důvody. Ty spočívají ve specifických přednostech MSP, ale i v jejich nevýhodách resp. zranitelnosti.

Předností je

• relativní pružnost, rychlost odezvy (vč. vzniku a zániku firmy) na změny podmínek
• relativně vysoká schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti
• schopnost vyplnit mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi velkými podniky (role subdodavatele).

Nevýhody jsou naopak dány

• obtížnějším resp. nákladnějším přístupem ke kapitálu, informacím a znalostem
• menší schopností eliminovat důsledky výkyvů vnějších vlivů v počátečním stadiu svého vývoje (startu)
• menšími zábranami při uvolňování nadbytečné pracovní síly.

Proto také vlády volí různé formy veřejné podpory MSP vč. finanční. Pokud jsou pravidla této podpory nastavena správně, nejde o zvýhodňování těchto podnikatelských subjektů na úkor jiných (a tedy porušení pravidel trhu), ale právě o zmírňování uvedených nevýhod.

Pro účely této analýzy je nezbytné vymezit soubor MSP. V Registru ekonomických subjektů, spravovaném ČSÚ, jsou uvedeny subjekty registrované podle různých právních norem. Z praxe je ovšem známo, že pouze část registrovaných subjektů je tzv. aktivní. Tyto subjekty, definované jako statistické jednotky typu podnik, jsou evidovány podle údajů získaných ze statistických zjišťování, daňových přiznání a plateb sociálního pojištění. Jejich podíl na registrovaných kolísá kolem 50 %.

Základní definiční charakteristikou malých a středních podniků (MSP) - registrovaných i aktivních - je počet zaměstnaných menší než 250 osob. Tyto podniky lze v podrobněji členit na skupinu drobných (do 9 zaměstnaných), malých (od 10 do 49 zaměstnaných) a středních (od 50 do 249 zaměstnaných).

Soubor MSP (nefinančních) je základem pravidelně vydávaných publikací Vybrané výsledky malých a středních subjektů (ČSÚ), tedy aktivních, a je zároveň východiskem této analýzy. (Obdobné informace publikuje rovněž MPO v pravidelných Zprávách o vývoji MSP.)

Pro názornost vyjádříme relace mezi různými soubory ekonomických subjektů graficky.

Graf 1 Struktura ekonomických subjektů (2004)

Pramen: Registr ekonomických subjektů, ČSÚ
Poznámka: registrované - evidované v RES
jiní registrovaní / aktivní - ostatní fyzické osoby
šedá plocha ve 3. sloupci – aktivní velké podniky nad 250 zaměstnanců vč. finanční MSP


Vývoj počtu a struktury MSP

V úvodu je nutné poznamenat, že zvolené, relativně dlouhé časové období analýzy MSP podléhá i některým metodickým změnám sběru dat. První změny nastaly od roku 1997. Od roku 2000 jsou pro určení aktivity ekonomických subjektů využívána administrativní data (zdroj MF a ČSSZ). Za aktivní jednotku je považován subjekt, který předložil nenulové daňové přiznání. To způsobuje určitou metodickou nesrovnalost s předchozími roky.

Graf 2 Vývoj malého a středního podnikání (1995- 2005)


Velikostní skupiny. Podrobnější třídění do několika velikostních skupin má své oprávnění. Podle očekávání zjišťujeme, že nejpočetnější je skupina drobných podniků do 10 zaměstnanců, nejméně početná je skupina středních podniků nad 50 zaměstnanců. Rozdíly mezi těmito skupinami měřené průměrným počtem zaměstnaných osob jsou však menší; drobné podniky zaměstnávají zhruba tolik osob, co podniky malé a střední dohromady. Již to svědčí o významu drobných podniků.

Rychlý růst MSP na počátku devadesátých let byl průvodním jevem transformace ekonomiky, mj. privatizace, restitucí, „spin off“ a podmínek podnikání. Od konce devadesátých let už je vysoký podíl MSP na celkovém počtu ekonomických subjektů a na počtu zaměstnaných do značné míry stabilní (na celkovém počtu podniků v odvětvích nefinančních podniků a domácností se pohybuje kolem 99 % s rozdíly podle odvětví). Lze z toho usuzovat, že i podmínky podnikání – přes všechny domnělé či skutečné institucionální bariery – jsou vcelku stabilní. (Pokus o měření a mezinárodní srovnání podmínek podnikání viz World Bank, Doing Business, 1.11.2005; citováno dle A. Kadeřábková a kol.: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky, 2005. Koordinaci kroků ke zkvalitnění podnikatelského prostředí je na základě usnesení vlády č. 1316/2006 pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.)

Ale jsou tu rozdíly ve struktuře; zatímco počet středních podniků se ustálil ještě před rokem 1995, počet drobných podnikatelů je po roce 2000 rovněž poměrně stabilní, i když lze nalézt menší výkyvy. Počet malých podniků (nad 10 a do 50 zaměstnanců) dosáhl vrcholu v roce 1997 a od té doby klesá. Vysvětlit tyto méně zřetelné změny je již obtížnější; pokusíme se o nástin, hypotézu na základě „životního cyklu“ podniků.

Demografie podniků. Jednak jde o fáze „životního cyklu“ podniků, kdy po období startu následuje - v případě úspěchu – expanze a v té souvislosti eventuální posun podniku do vyšší kategorie obecně svědčící právě o takové úspěšnosti (expanzi). Avšak graf jakoby takový vývoj nepotvrzoval. To je mj. dáno dalším demografickým znakem, že neustále nové podniky vznikají a zároveň jiné – z různých důvodů neúspěšné - zanikají. (Pochopitelně to platí o kategorii MSP, u velkých probíhají spíše jiné procesy). Třebaže v tom směru nejsou k dispozici přímé údaje o sektoru MSP, lze takovou informaci aproximovat daty za soubor aktivních podniků (bez zemědělství, podniků veřejné správy a neziskových organizací), který je analyzován v projektu Eurostatu, jehož se Česká republika účastní.

Graf 3 Demografie podniků

Pramen: Demografie podniků v ČR – data za roky 2000 – 2005, ČSÚ, 2006

Absolutně se počet vzniklých a zaniklých subjektů z roku na rok mění, jejich saldo pak určuje meziroční přírůstek (event. úbytek), většinou je však počet vzniklých subjektů větší než počet zaniklých. Co je však důležité, relativně se počet vzniklých a zaniklých subjektů příliš nemění (alespoň v uvedeném vzorku) a obměna činí zhruba 10 %. Přežívání podniků je rozloženo geometrickou řadou do delšího období (po prvním roce se příslušný ročník sníží v průměru na 80 %, ve druhém roce na 63 %, ve třetím na 55 %a ve 4. už pod 50 %). Lze tak usuzovat na průměrnou délku existence podniků deset let.

Graf 4 Odvětvová struktura MSP – počty podniků

Odvětvová struktura tohoto sektoru (podle OKEČ) je neméně důležitá jako velikostní struktura. Vypovídá o několika významných tendencích národohospodářského významu. Na tomto místě uvádíme počty podniků. Vyplývá z nich mj. stagnace počtu MSP v průmyslu a stavebnictví v posledních letech, prudký nárůst počtu MSP v tržních službách a pokles jejich počtu v obchodě.

I když nabídnout vyčerpávající vysvětlení změn v odvětvové struktuře MSP je obtížné, lze alespoň připomenout některé nesporné skutečnosti. Pro průmysl a stavebnictví zřejmě platí obecná teze, počet MSP dosáhl jakési přirozené hranice a v případě obchodu se lze domnívat, že MSP nejsou s to konkurovat obchodním řetězcům. Nárůst MSP v odvětví tržních služeb se odehrává především v podskupině tzv. mezipodnikových služeb a mj. souvisí s obecnější tendencí v chování podniků, organizačně event. I vlastnicky vyčleňovat některé aktivity mimo původní podnik, a služby nakupovat.


Přínosy sektoru MSP

Velikostní a odvětvová struktura MSP hraje důležitou roli i při vývoji podílu tohoto sektoru na výkonu ekonomiky. Některé podíly rozebereme podrobněji.

Absorpce pracovní síly. Již v úvodu byl zdůrazněn význam MSP pro zaměstnanost, proto se zaměříme na sledování dynamiky a podílů zaměstnaných ve srovnání s celkovou zaměstnaností. Kapacita MSP (aproximovaná počtem zaměstnaných) má dnes už významný a do velké míry stabilní podíl na výkonu české ekonomiky, který se již pohybuje kolem 70% celkově zaměstnaných v odvětvích nefinančních podniků a domácností (na celkovém počtu zaměstnaných v národním hospodářství pak více než 50%).

Graf 5 MSP a počet zaměstnaných

Za tímto obecně známým konstatováním se však skrývají významnější souvislosti. Jestliže v druhé polovině devadesátých let klesala celková zaměstnanost a rychle rostla nezaměstnanost, zaměstnanost v sektoru MSP se zvyšovala. Není pochyb o tom, že nebýt aktivity sektoru MSP, pokles zaměstnanosti by byl rychlejší. Přesvědčivější důkaz o roli MSP na trhu práce nelze uvést. Trochu však překvapuje, že přírůstky zaměstnaných osob byly generovány především ve skupině - drobných podniků.

Odvětvové údaje o počtu zaměstnaných mj. odhalují, že v MSP obchodu pracuje zhruba stejně osob jako v MSP celého průmyslu a opět se potvrzuje rychlý růst MSP v tržních službách.

Výkony. Výkon MSP se měří pomocí základních makroekonomických veličin resp. podílu MSP na těchto indikátorech. Kromě obecného konstatování si ovšem všimneme i změn, které se odehrály v čase.

Graf 6 Odvětvová struktura MSP – zaměstnaní


Podíl MSP na účetní přidané hodnotě se již přibližuje významným 60 % celkové přidané hodnoty podniků v nefinančních odvětvích a domácnostech. Tzn., že výkon MSP rostl zhruba stejným tempem jako výkon celé ekonomiky, po roce 2000 dokonce rychleji. Pokles koncem devadesátých let se však s výjimkou drobných podniků projevil se zpožděním. Je možné, že to odráží funkci MSP jako subdodavatelů velkým výrobcům, a jde o zpoždění v reakci na předcházející sestupnou fázi cyklu. Růst účetní přidané hodnoty všech skupin MSP v posledních letech pak - v předstihu - odpovídá současné vzestupné fázi cyklu.

Graf 7 MSP a přidaná hodnota

Z hlediska velikostní struktury je rovněž zajímavé srovnání druhé poloviny devadesátých let a počátku třetího tisíciletí. V prvním období vykazovala nejrychlejší dynamiku skupina středních podniků, následně jej však postihla recese koncem devadesátých let, podobně jako výkon malých podniků. V dalším období vykazují všechny velikostní skupiny vyšší dynamiku, avšak největší je u drobných podniků; jestliže jejich podíl na celkové přidané hodnotě MSP byl v prvním období nejnižší, ve druhém již přispívají nejvíce.

Ze srovnání podílu MSP na přidané hodnotě a na zaměstnanosti implicite vyplývá, že jejich produktivita práce měřená přidanou hodnotou je nižší než celé ekonomiky (tedy velkých podniků). Je to dáno nižší vybaveností práce kapitálem. Tím se ovšem význam MSP nesnižuje, právě naopak. Nejenže se zabývají činnostmi, které zpravidla nemají masový charakter, ale navíc jsou s to snáze absorbovat volnou pracovní sílu resp. obecně řečeno, jsou flexibilnější. Srovnání za celek navíc neplatí obecně; v obchodě a v tržních službách vykazují MSP vyšší produktivitu než velké podniky a ani v dopravě a zemědělství nejsou rozdíly významné.

Graf 8 Odvětvová struktura MSP – přidaná hodnota

Rozlišení podle přidané hodnoty potvrzuje relace v počtu MSP a počtu zaměstnaných, navíc však ukazuje rostoucí význam průmyslových MSP pro tvorbu přidané hodnoty.

Pro úplnost uvádíme v příloze podíl MSP na přidané hodnotě v průmyslu podle OKEČ.

Investice. Růst výkonu MSP není samozřejmě možný jen růstem zaměstnanosti, proto věnujeme pozornost jejich investiční aktivitě. Jejich podíl na investicích do fixního kapitálu (pořízení dlouhodobého hmotného majetku) překračuje 50% a zvýšil se za deset let o 10 procentních bodů. MSP mají tedy celkově rychlejší dynamiku investic než vykazuje celá ekonomika.

Graf 9 MSP a investice


Investice všech skupin MSP v devadesátých letech rostly. Je zajímavé, že střední podniky investovaly nejvíce koncem devadesátých let a jejich investiční aktivita se poté až do roku 2003 snižovala. Investice malých podniků po období růstu spíše stagnují a investice drobných podniků - po propadu koncem devadesátých let - rostou, takže jsou už stejně velké jako investice středních podniků.

Ze srovnání podílu MSP na investicích, na přidané hodnotě a na zaměstnanosti vyplývá závěr, který už byl naznačen výše: jejich expanze je investičně méně náročná než růst celé ekonomiky, ale zároveň pracovně náročnější.


MSP a kapitál

V úvodu byl také zmíněn fakt, že slabým místem MSP je nedostatek vlastního kapitálu. Proto je logické, že další krok analýzy sleduje dva hlavní způsoby jeho překonávání – bankovní úvěr a veřejnou podporu.

Bankovní úvěry. Česká národní banka poskytuje data o bankovních úvěrech v Centrálním registru úvěrů. Jeho struktura dovoluje i separaci úvěrů podle velikosti podniku, (OKEČ a regionů). Z dat vyplývají zajímavé poznatky , mj. i fakt, že v posledních letech roste zájem komerčních bank o tuto, jinak rizikovou klientelu žádající většinou relativně malé úvěry. (Banky vesměs nabízejí i speciální produkty. Srov. např. v: Podpora podnikání v České republice, MPO, 2006). Příčin je více, banky zejména přehodnotily míru rizika v tomto rychle rostoucím sektoru ekonomiky a chtějí participovat na trhu, který se rovněž rozšířil v souvislosti s podporou podnikání ze strukturálních fondů EU.

Graf 10 MSP a bankovní investiční úvěry

Stavy k 31.12.; MSP s obratem menším než 1,5 mld Kč
Pramen: Centrální registr úvěrů, ČNB

Omezíme- li se na investiční bankovní úvěry, resp. jejich nesplacené zůstatky na konci let, za které jsou data k dispozici, můžeme provést srovnání s vývojem investic. Můžeme konstatovat, že stavy investičních úvěrů a jejich rozdělení podle velikosti MSP vykazují podobný vývoj jako investice: jejich stavy u drobných podniků rostou rychleji než u malých a středních, přičemž stav investičních úvěrů u drobných podniků už převyšuje srovnatelný objem malých. Bankovní úvěry tak pomáhají růstu MSP, zejména těm kapitálově nejslabším, drobným podnikům.

Veřejná podpora. Kromě cizích zdrojů poskytovaných na komerčním principu (bankovní úvěry aj.) hraje významnou roli veřejná podpora (EU, vláda, kraje). Ta sleduje řadu cílů, od zlepšení informovanosti v širokém smyslu toho slova, přes zvýšení kvalifikace podnikatelů a poradenství, až po zvýhodněný přístup ke kapitálu.

I ten má několik podob, od dotací, čili nenávratné podpory, přes cenově zvýhodněné záruky bankovních úvěrů, až po zvýhodněné úvěry (a jejich různou podobu). Obecně se jedná o podporu nezemědělského sektoru (podpora zemědělství představuje samostatný fenomén), ale i uvnitř něho některé aktivity a obory (OKEČ) programově nejsou podporovány. Pozornost je soustředěna na nejzranitelnější segment MSP – začínající a drobné podnikatele, v poslední době zároveň na klientelu nejperspektivnější, tzv. inovativní firmy resp. projekty a v neposlední řadě na podnikatele ve specifických podmínkách (strukturálně postižené a slabé regiony, zaměstnání handicapovaných osob).

Veřejnou podporu na centrální úrovni organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím Czechinvestu ( dotace). Prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (banky s většinovou účastí státu) poskytuje zvýhodněné záruky a úvěry. Přínos těchto návratných forem podpory není jenom v dalším přímém rozšíření kapitálových zdrojů (podobně jako u dotací), ale i - a možná především – v nepřímém vlivu; usnadňují přístup ke komerčnímu bankovnímu úvěru, a to nejenom díky zvýhodněným zárukám ale v poslední době i pomocí speciálních – tzv. podřízených – úvěrů. Přitom vynaložené veřejné prostředky se – na rozdíl od dotací - vracejí do rozpočtu (po odečtení cca 10 % na plnění závazků banky ze záruk) k opakovanému využití.

Graf 11 MSP a veřejná podpora (ČMZRB)

Pozn.: zaručené úvěry jsou úvěry komerčních bank poskytnuté mj. na základě zvýhodněné záruky ČMZRB; zvýhodněné úvěry před rokem 2000 nebyly poskytovány. Pokles v roce 2005 odráží omezení prostředků veřejné podpory.
Pramen: ČMZRB, výroční zprávy

Z hlediska odvětvového jsou záruky poskytovány zejména podnikům zpracovatelského průmyslu (60 –70%), odvětví služeb se však podílí 20 – 35 % (zbytek tvoří stavebnictví). U zvýhodněných úvěrů se služby podílejí cca 50 %. Lze se domnívat, že je to způsobeno tím, že sektor služeb MSP obtížněji získává komerční úvěr.


Mezinárodní srovnání a regionální rozdíly

Mezinárodní srovnání v rámci EU 25 může poskytnout referenční hodnoty ke stavu popsanému výše. Obecně lze konstatovat, že i z pohledu role MSP (jejich počtu, podílu na zaměstnanosti či na přidané hodnotě) je česká ekonomika standardní.

Graf 12 MSP – mezinárodní srovnání (2003)

Počty subjektů	Přidaná hodnota

Pramen: Eurostat

Regionální disparity. Rozdíly ovšem nalezneme uvnitř republiky, čili vůči národnímu celku jako referenční hodnotě. Vzhledem k výše uvedenému významu MSP lze případné rozdíly interpretovat jako jeden z možných indikátorů tzv. regionálních disparit . Bohužel údaje, srovnatelné se souborem v předchozím textu, nejsou k dispozici. Lze je však - s jistou mírou nepřesnosti - aproximovat dostupnými údaji z RES.

Graf 13 MSP – regionální struktura (2005)


Struktura podle tzv. regionů soudržnosti (tedy nikoliv krajů) má mj. význam v tom, že srovnává území s přibližně stejným počtem obyvatel. Z údajů je patrný odstup Prahy, která má nejvyšší počet MSP (18 % na celku), zatímco regiony Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) a Moravskoslezsko (Ostravský kraj) mají počet MSP nejnižší (oba po 9 %). Částečné vysvětlení lze zřejmě hledat v tom, že poslední dva regiony mají odlišnou velikostní strukturu průmyslu (vyšší podíl velkých podniků), vezme-li zároveň v úvahu vyšší míru nezaměstnanosti v obou regionech, je zřejmé, že rychlejší rozvoj sektoru MSP by byl jednou z cest k jejímu snížení. Hlubší regionální analýza je však téma překračující hranice této krátké analýzy.


Shrnutí

O tom, že role MSP v české ekonomice je významná a podíl víceméně stabilní, snad už není pochyb. I v mezinárodním srovnání Česká republika nevybočuje, zvlášť pokud vezmeme v úvahu jisté rozdíly mezi „starými“ a „novými“ členy EU a mezi velkými a malými ekonomikami.

Co však stojí za pozornost, je fakt, že přínos tzv. drobných podniků (do deseti zaměstnanců) je významný a rostoucí, dokonce významnější než v jiných zemích. Na druhou stranu platí opak pro tzv. malé podniky (do 50 zaměstnanců), jejichž počet klesá.

Vysvětlit toto specifikum je obtížné; nabízí se ovšem hypotéza z oblasti demografie podniků. Existují zřejmě překážky ideálnímu životnímu cyklu MSP, totiž přechodu do fáze expanze po počáteční fázi startu, čili přechodu z kategorie drobných podniků mezi malé, zatímco malé podniky obtížně odolávají konkurenci středních (zřejmé je to např. v odvětví obchodu.) Nepochybně jednou z těchto překážek je nedostatek vlastního kapitálu, což jenom podtrhuje pozitivní význam veřejné podpory i změn chování komerčních bank (rostoucí pozornost MSP).

ing. Václav Kupka
analytik
útvar makroanalýz ČSÚ
tel. 2 7405 4248
e-mail: vaclav.kupka@czso.cz

Příloha

Podíl MSP na přidané hodnotě průmyslu podle OKEČ

	2000	2001	2002	2003	2004
Průmysl celkem	35,6	33,2	42,0	41,0	39,2
v tom:
Dobývání nerostných surovin	9,8	9,4	16,0	16,0	14,9
Dobývání energetických surovin	0,8	0,7	1,7	1,4	1,9
Dobývání ostat. nerostných surovin	72,4	62,5	85,5	89,0	80,6
Zpracovatelský průmysl	41,0	37,9	47,9	46,2	43,8
Průmysl potravinářský a tabákový	43,9	41,1	45,6	44,7	42,9
Textilní a oděvní průmysl	44,7	45,7	52,8	52,7	55,8
Kožedělný průmysl	55,9	51,5	75,3	81,1	86,9
Dřevozpracující průmysl	75,6	46,0	78,5	80,5	77,8
Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti	49,4	52,4	64,0	63,5	58,7
Koksování, rafinérské zpracování ropy	0,0	1,5	1,4	-6,0	27,4
Chemický a farmaceutický průmysl	29,2	26,8	28,0	28,9	24,3
Gumárenský a plastikářský průmysl	46,8	49,1	56,0	49,2	49,2
Průmysl skla, keramiky, stavebních hmot	32,0	32,9	41,0	39,8	41,0
Výroba kovů a kovodělných výrobků	49,5	49,5	60,6	58,0	51,5
Výroba strojů a zařízení	48,4	39,0	60,9	59,8	57,7
Výroba elektrických a optických přístrojů	43,5	38,6	45,4	45,7	40,5
Výroba dopravních prostředků	12,6	10,0	12,5	10,5	9,8
Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený	59,4	45,4	67,4	64,6	63,1
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody	10,9	12,0	13,7	15,7	15,4

Zveřejněno dne: 03.09.2007
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.