Česká republika se dostává do situace, že budou vedle sebe dlouhodobě aktivně působit početně slabé ročníky mladých s vysokým zastoupením vysokoškoláků a velmi silné ročníky s hluboce podprůměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Otázka zvyšování kvalifikace dnešních třicátníků a čtyřicátníků, ať již cestou formálního či neformálního studia, se tak stává výrazným faktorem ovlivňujícím ekonomickou a sociální situaci občanů .

Česká republika má sice ze všech členských států nejvyšší podíl osob s alespoň středním stupněm vzdělání (ISCED 3,4 – s maturitou nebo vyučení), přitom však patří mezi země s nejnižším podílem osob s vysokoškolským vzděláním. Vyplývá to z výsledků nejnovějšího výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu.

Zatímco podíl osob ve věku 20 až 24 let, které mají ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vysokou školu studují, je s ostatními zeměmi EU srovnatelný (v 1. čtvrtletí tohoto roku to bylo dokonce 42,8 %), významný rozdíl v neprospěch ČR se projevuje u osob ve věku 25 až 59 let. V rámci EU 27 více než čtvrtina všech osob v tomto věku měla ukončené vysokoškolské vzdělání (ve 4. čtvrtletí 2009 to bylo 26,4 %). V naší republice činil stejný podíl vysokoškoláků v tomto období pouze 16,5 %, tj. pátý nejnižší podíl z 27 zemí.

Ještě příkřejší rozdíl se projevuje v pětileté skupině 30-34 let. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v České republice byl druhý nejnižší po Rumunsku a dosáhl ve 4. čtvrtletí 2009 pouhých 18,0 % (v EU 27 to bylo 32,6 %). Podle výsledků v 1. čtvrtletí 2010 to bylo v naší republice 19,1 % a při započtení všech dosud studujících na terciárním stupni 20,4 procenta. Stejně tak druhý nejnižší podíl osob s touto úrovní formálního vzdělávání měla naše republika i ve skupině 35-39 let. V 1. čtvrtletí letošního roku dosáhl podíl součtu všech frekventantů a absolventů terciárního vzdělání v této věkové skupině jen 15,9 procenta.

„V obou případech se jedná o věkové skupiny, které jsou daleko nejčetnější ze všech pětiletých skupin v celé populaci a společně se čtyřicátníky bude jejich pracovní uplatnění podstatně ovlivňovat úroveň ekonomické aktivity v příštích dvaceti letech,“ říká Bohuslav Mejstřík, analytik ČSÚ. „Srovnání se členskými zeměmi EU ukazuje, že systém celoživotního vzdělávání u nás není dosud dostatečně rozvinutý. Podle posledních dostupných údajů z roku 2008 si u nás nějakým způsobem zvyšovalo svou kvalifikaci 7,8 procenta všech osob ve věku 25 až 64 let, ale na úrovni EU 27 to bylo 9,5 procenta. Přitom severské státy uvádějí, že si svou odbornost zvyšovalo až 30 procent osob v této věkové skupině.“

Návrh desetiletého plánu Evropa 2020, který v březnu letošního roku zveřejnila Evropská komise, má nahradit lisabonskou ekonomickou agendu z roku 2000. V tomto návrhu je vytyčeno pět hlavních cílů, jejichž realizace má zajistit modernizaci evropské ekonomiky a její udržitelný růst. Dva cíle se bezprostředně vztahují ke zvýšení zaměstnanosti. Kromě zvýšení podílu třiceti až třicetičtyřletých s ukončeným terciárním vzděláváním na 40 procent je další cíl zaměřen na zvýšení zaměstnanosti ve věkové skupině 20 – 64 let až na 75 % v roce 2020 za průměr celé EU 27. Česká republika v současnosti patří mezi 8 zemí EU s nejvyšší zaměstnaností osob v této věkové kategorii. Avšak pod průměrem jsme v zaměstnanosti mladých lidí ve věku 20 až 24 let a v zaměstnanosti osob v poslední sledované pětileté kategorii, tj. 60 až 64 let.

„Nejvyšší míra zaměstnanosti mladých ve věku 20 až 24 let je zdánlivě paradoxně v zemích, které vykazují obecně vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. To se týká zejména severní Evropy, vysoká míra zaměstnanosti je i v sousedním Německu a Rakousku,“ dodává B. Mejstřík. „Jednou z příčin může být i skutečnost, že v těchto zemích často mladí lidé pracují souběžně při svém studiu, a to u nás není obvyklé.“

Další důležité závěry šetření:

• počet dětí a mladých lidí do 20 let se od roku 1991 snížil o 30 procent
• skupina osob starších 65 let vykázala nejvyšší meziroční přírůstek, od roku 2008 jich přibyly 43 tisíce, zatímco celková populace se meziročně zvýšila o méně než 40 tis. osob.
• míra zaměstnanosti se za celkovou populaci meziročně snížila o 1,4 p.b. na 53,6 %, nejvíce se však snížila ve skupinách 20 až 24 let, 60 až 64 let a 40 až 44 let
• míra zaměstnanosti žen ve skupině 20 až 64 let je z různých důvodů stále nižší než evropský průměr

Analýzu o úrovni celkové zaměstnanosti zveřejnil ČSÚ 10. května na webových stránkách: /csu/czso/cri/vyvoj-ekonomicke-aktivity-obyvatelstva-1-ctvrtleti-npxu5a38oh

Kontaktní osoba: Ondřej Nývlt, e-mail: ondrej.nyvlt@czso.cz , tel.: 274054069


Tiskový referát
Kanceláře předsedy ČSÚ