NUMERI PRAGENSES

 

Metodické vysvětlivky


13. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Podle „zákona č. 131 ze dne 13. dubna 2000 o hlavním městě Praze“ je Praha hlavním městem České republiky, krajem a obcí. V přenesené působnosti je území hlavního města správním obvodem. Hlavní město Praha se člení na městské části, jejichž postavení a působnost je stanovena citovaným zákonem, zvláštním zákonem a Statutem, schvalovaným zastupitelstvem hl. m. Prahy.

Obecně závaznou vyhláškou č. 55/2000 Sb. hlavního města Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy se Praha člení na 57 městských části. Městské části jsou spravovány zastupitelstvy městských částí v čele s radami a starosty. Jejich rozhodnutí provádějí úřady městských částí. Současně tento Statut svěřuje s účinností od 1. 7 .2001 výkon přenesené působnosti na 22 městských částí a dochází tak k rozšíření počtu městských správních obvodů z 15 pověřených vyhláškou 38/1994 Sb. hl. m. Prahy na současný celkový počet 22 (Praha 1 - Praha 22).

V této kapitole jsou uváděny údaje z předchozích kapitol v podrobnějším členění na 57 městských částí. Metodika platí stejná, jako u příslušných kapitol.

Navíc jsou v této kapitole zařazeny:

Základní údaje o hospodaření hlavního města Prahy, které jsou převzaty z materiálu „Zpráva o plnění rozpočtu hl. m. Prahy a vyúčtování výsledků hospodaření hl. m. Prahy za rok 2004“.

Příjmy a výdaje domácností v letech 2002 až 2004.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Úhrnné výsledky hospodaření za hlavní město jako celek uvádí tabulka 13-10. Tabulka 13-11. obsahuje jen údaje za hlavní město a jím zřízené organizace, tabulka 13-12. pouze za hospodaření městských částí.

Tabulka 13-13. zahrnuje celoměstské výdaje podle kapitol rozpočtové skladby, v tabulce 13-14. jsou výdaje podle kapitol členěny na vlastní hlavní město a za městské části celkem.

Tabulka 13-15. dává přehled o hospodaření všech jednotlivých 57 městských částí.

PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ

Popis výběru a zjišťování

Data obsahují výsledky statistiky rodinných účtů za hospodařící domácnosti. Domácnosti jsou vybírány záměrným kvótním výběrem. Pro základní soubor jsou výběrovými znaky sociální skupina domácnosti, počet nezaopatřených dětí a čistý peněžní příjem na osobu.

Složení zpravodajského souboru, tj. četnosti jednotlivých skupin domácností podle posledních dvou výběrových znaků jsou určeny na základě výsledků výběrového šetření o peněžních příjmech domácností (mikrocensus) a podle globálních údajů, které charakterizují ekonomickou strukturu a sociální situaci státu i regionů.

Vzhledem ke struktuře pražského souboru jsou uvedeny údaje pouze za skupinu zaměstnanců, kde osoba stojící v jejím čele je v pracovním poměru (dělníci a ostatní zaměstnanci kromě zemědělství). Dále se do této skupiny zařazují i společníci s.r.o. (příp. komandisté komanditních společností), kteří jsou zaměstnaní ve vlastním podniku na základě pracovní smlouvy a pobírají mzdu.

Čistý peněžní příjem je pro výběr domácnosti definován jako hrubý příjem domácnosti snížený o daň z příjmů a příspěvky na zdravotní a sociální pojištění. Do příjmů se nezapočítávají ani půjčky, přijaté úvěry a vybrané úspory. Z čistého příjmu domácnosti se vypočte průměr na 1 člena.

Třídění položek příjmů a vydání

Do hrubých peněžních příjmů nejsou započteny vybrané úspory, přijaté bezhotovostní půjčky, úvěry a výpůjčky. Tyto položky, které mají protějšky na straně vydání, jsou uváděny samostatně jako "bilanční položky". Čisté peněžní příjmy se získají z hrubých příjmů odečtením částek na zdravotní a sociální pojištění a zálohy na daně z příjmů.

Náplň peněžních vydání je analogická náplni příjmů; hrubá peněžní vydání nezahrnují vklady, splacené bezhotovostní půjčky, splacené úvěry a půjčky soukromým osobám. Čistá peněžní vydání se od hrubých liší o částky zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daně z příjmů.

Základní položky vydání jsou od roku 1999 členěny podle klasifikace CZ-COICOP (Klasifikace individuální spotřeby podle účelu). Klasifikace je třístupňová, má 12 oddílů, 54 skupin a 145 podskupin. Byla vytvořena v rámci transformace klasifikační soustavy jako česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) pro zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a je závazná pro všechna statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
Předmětem klasifikace je zatřídění všech druhů individuální spotřeby (vydání za zboží a služby) podle účelu.

Do individuální (konečné) spotřeby se nezahrnují investiční výdaje na výstavbu, resp. rekonstrukci domu nebo bytu a výdaje spojené s péčí o užitkovou zahradu a užitková zvířata. Tyto výdaje nejsou v CZ-COICOP vůbec zařazeny, proto jsou vyčleněny do zvláštního oddílu vydání neklasifikovaných jako spotřební výdaje.

Zavedením klasifikace vydání CZ-COICOP došlo k rozšíření počtu oddílů a skupin a k podstatným změnám v náplni položek, výsledky za rok 2004 lze v plném rozsahu porovnávat pouze s výsledky zveřejněnými v publikacích od roku 1999.