Průmyslovým odvětvím (dále jen Průmysl) se rozumí soubor podnikatelských subjektů, které vyrábějí průmyslové výrobky s obdobným ekonomickým určením.

Základní zpravodajskou jednotkou statistiky průmyslu je podnikatelský subjekt s převažující průmyslovou činností, zařazený podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ) platné od 1. 1. 1992 do odvětví (oddíly) 10 – 41.

OKEČ člení průmysl na tři základní sekce:

• C - Těžba nerostných surovin
• D - Zpracovatelský průmysl
• E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy, které byly prodány externím uživatelům, zahrnují tržby (příjmy) za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce, oceněné v běžných cenách a jsou vedeny na účtech 601 a 602. V účetní skupině 62 jsou tržby vedeny v případě předání vlastních výrobků do vlastní obchodní sítě. Součástí těchto tržeb není DPH, spotřební daň ani clo.

Zaměstnanci v průmyslu jsou vykazováni v průměrném evidenčním počtu v členění na údaj ve fyzických osobách a stav přepočtený. Pro tuto publikační činnost byl využit ukazatel průměrného evidenčního počtu ve fyzických osobách. Do průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (ve fyzických osobách) se zahrnují všichni stálí a dočasní zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli a za svou práci dostávají od zaměstnavatele mzdu. Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby ve výkonu vojenské služby (vč. civilní), učni a studenti na provozní praxi, osoby pracující podle dohod o práci či pracovní činnosti apod. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet počtu zaměstnanců na plně zaměstnané.

Průměrná hrubá měsíční mzda na jednoho zaměstnance v průmyslu vychází z objemu mzdových prostředků v hrubých částkách (tj. nesnížené o zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky), zúčtovaných v příslušném období k výplatě. Objem mzdových prostředků nezahrnuje prostředky vyplácené z ostatních osobních nákladů. Pro výpočet průměrné hrubé měsíční mzdy se objem vyplacených mzdových prostředků dělí průměrným počtem zaměstnanců a počtem měsíců sledovaného období.

ENERGETIKA

Informace o spotřebě paliv a energií se ve všech odvětvích národního hospodářství zjišťují za podnikatelské subjekty zapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více. Údaje o spotřebě paliv a energií v jednolivých krajích jsou zpracovány za subjekty, které mají v příslušném kraji své sídlo.

Spotřeba pevných, kapalných a plynných paliv zahrnuje spotřebu jednotlivých paliv v energetických jednotkách, tj. výrobní a nevýrobní spotřebu včetně vsázkové spotřeby v procesech výroby elektřiny a tepla a v procesech zušlechťování paliv; u plynových olejů pro pohon motorů (dříve nafty) a benzínu včetně závodové dopravy.

Spotřeba elektrické energie – uvádí se spotřeba elektrické energie včetně vlastní spotřeby na výrobu elektrické energie.

V květnu roku 2004 uskutečnil ČSÚ výběrové zjišťování spotřeby energie v domácnostech ENERGO 2004 Náhodným dvoustupňovým výběrem byla v ČR vybrána 40 301 domácnost, což odpovídá 1% výběru a celkem bylo vyšetřeno a zpracováno 39 930 dotazníků. Ty pak sloužily jako podklad ke zpracování publikace Spotřeba energie v domácnostech ČR v roce 2003 (kód 8109-05).

Za vyšetřený byt je považován ten, jehož dotazník byl zahrnut do zpracování.

Domácnost je osoba nebo osoby navzájem příbuzné, rodina, i nepříbuzné osoby obývající jedno obydlí, byt.

Bytem rozumíme místnost nebo soubor místností, které byly podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení.

Obytná plocha je součet ploch obytných místností včetně obytné kuchyně.

Vytápěná plocha je podlahová plocha všech místností obydlí, v nichž je trvale umístěno otopné těleso i samostatné.

Průměrná spotřeba a druh hlavního paliva jsou počítány z údajů domácností s jedním vykázaným automobilem.

Lokalita městská zahrnuje obce, jimž je státními orgány přiznán statut města, bez ohledu na počet obyvatel obce.

STAVEBNICTVÍ

Do odvětví stavebnictví jsou zařazeny podnikatelské subjekty se sídlem na příslušném území, které mají převažující činnost stavební (OKEČ 45) a počet zaměstnanců 20 a více.

Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv (hodnota „S“) představují celkovou hodnotu výkonů ze stavební činnosti a z přijatých poddodávek prací od jiných organizací. Nepatří sem poddodávky pro jiné dodavatele stavebních prací ani dodávky prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastní organizace. Vykazují se bez daně z přidané hodnoty.

Základní stavební výroba (stavební práce provedené vlastními pracovníky) představuje objem prací, které organizace provedla pracovníky zahrnutými do svého evidenčního počtu (vč. produktivní práce učňů).

Údaje o bytové výstavbě zahrnují celou bytovou výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kterou vznikají nové byty (všemi formami výstavby). Nejsou zahrnuty byty vzniklé změnou účelu užívání bez stavebních úprav. V počtech bytů jsou zahrnuty byty na stavbách pro bydlení i mimo ně.

Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení a rodinné domy. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Byty zahájené jsou takové, jejichž výstavba byla ve sledovaném období zahájena podle zápisu ve stavebním deníku, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv. Byty dokončené jsou ty byty, na které ve sledovaném období nabyla právní moci vydaná kolaudační rozhodnutí. Byty rozestavěné jsou byty, jejichž výstavba byla zahájena (bez ohledu na to, zda ve sledovaném roce nebo v letech předchozích), ale nebyla do konce sledovaného období dokončena. Obytnou plochou bytu se rozumí podlahová plocha obytných místností. Za obytnou místnost se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m², kterou lze přímo nebo nepřímo vytápět a je určena k celoročnímu bydlení.

Údaje o stavebních povoleních jsou zpracovány na základě výkazů předkládaných jednotlivými stavebními úřady. Stavební povolení je ve smyslu § 66 zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) stanovení závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. Předpokládaná hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu.

Ochranou životního prostředí se rozumí stavební akce k ochraně čistoty vod, k likvidaci nebo využití odpadů, na rekultivaci půdy, k omezení působení fyzikálních faktorů na životní prostředí.

Údaje za stavebnictví jsou srovnatelné s údaji v předchozích letech.

CENY NEMOVITOSTÍ

Údaje o cenách vybraných druhů nemovitostí jsou čerpány z dat Ministerstva financí ČR. Zdrojem jsou přiznání k dani z převodu nemovitostí, která jsou povinni podávat vlastníci (prodejci) nemovitostí příslušným finančním úřadům po převzetí zaregistrované kupní smlouvy od katastrálního úřadu. Založení databáze cenových informací na finančních úřadech bylo zahájeno zpracováním dat z daňových přiznání v roce 1998 podle vyhlášky č. 279/1997 Sb. Databáze celoplošně postihuje transakce na trhu nemovitostí a vychází z reálných (přiznaných) cen.

Vzhledem k dodatečným přepočtům dat z administrativních zdrojů nelze srovnávat údaje jednotlivých roků, publikovaných v předcházejících ročenkách.

VÝZKUM A VÝVOJ, INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

Pojmy výzkum a vývoj jsou v České republice definovány zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Pro účely tohoto zákona se rozumí výzkumem a vývojem systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití.

Výzkum je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků.

Vývoj je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení a nebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.

Zaměstnanci výzkumu a vývoje (dále jen zaměstnanci VaV) jsou míněni výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem. Jejch formální vazbou k zaměstnání je pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce.

Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. ve fyzických osobách vypovídá o evidenčním počtu osob aktivních ať už plně nebo částečně ve výzkumných a vývojových činnostech (lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji). Do roku 2000 zahrnoval i dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji platné ke konci sledovaného roku.

Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj (dále jen výdaje na VaV) tvoří všechny vnitřní výdaje na VaV vynaložené v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje uskutečněné mimo zpravodajskou jednotku, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV) se zahrnují. Vnitřní výdaje na VaV tvoří:

• neinvestiční výdaje na VaV
• pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na VaV

Statistika informační společnosti má za cíl popsat na jedné straně produkci (nabídku) moderních informačních a komunikačních technologií a na druhé straně rozšíření, míru a způsob využívání těchto technologií a systémů v jednotlivých sektorech společnosti.

Pojem informační a komunikační technologie (dále jen ICT) obecně zahrnuje technologie, systémy, aktivity a procesy, které se podílejí na zobrazení, zpracování, skladování a přenosu informací a dat elektronickou cestou.

Údaje vycházejí z periodického ročního statistického šetření o využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v domácnostech a mezi jednotlivci (fyzickými osobami), které provedl Český statistický úřad ve 4. čtvrtletí 2004. Toto šetření navazovalo na pilotní šetření z roku 2002, které proběhlo na omezeném vzorku respondentů a na první periodické šetření uskutečněné ve 4. čtvrtletí 2003. Šetření bylo založeno na obdobném šetření probíhajícím v členských zemích Evropské unie (Survey on ICT usage in households and by individuals 2004), se kterým bylo, jak z hlediska metodologického, tak i obsahového, srovnatelné. Šetření bylo realizováno (formou samostatného formuláře) v rámci Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS), což umožnilo propojení se socio-demografickými charakteristikami osob v jednotlivých domácnostech. Jednalo se o šetření provedené metodou interview „face to face“ na výběrovém vzorku cca 10 000 jednotlivců ve věku 15 let a více. Shodně s metodikou VŠPS proběhlo převážení výsledků na celkovou populaci ČR.

Referenční období údajů – údaje za domácnosti: 4. čtvrtletí sledovaného roku, údaje za jednotlivce: ve většině případů poslední 3 měsíce v období šetření.

Uživatel osobního počítače – jednotlivec, který použil osobní počítač v posledních 3 měsících

Uživatel internetu – jednotlivec, který použil internet v posledních 3 měsících

Osobní počítač zahrnuje všechny typy osobních počítačů tj.: stolní počítač, přenosný počítač a počítač do dlaně.

Vysokorychlostní připojení umožňuje vyšší rychlost přenosu dat. Do šetření domácností bylo zařazeno: připojení přes kabelovou televizi (TKR – televizní kabelový rozvod), ADSL, satelitní a ostatní bezdrátové připojení a pronajatý datový okruh (pevná linka).