Vysočina má vnitrozemskou polohu a její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do  pásma podél hranice s  Rakouskem, a proto byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do  programu přeshraniční spolupráce Phare. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské  vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a vodohospodářsky významnými vodními plochami a zdroji vody.

Rozlohou 6  796  km 2 (od 1.  1.  2005) se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v  Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s  výškou 837  m  n.  m. Nejnižší bod cca 239  m  n.  m. je na jihovýchodě okresu Třebíč v  místě, kde řeka Jihlava opouští jeho území. Na  území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Vrch Melechov na území okresu Havlíčkův Brod je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy.

Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5  okresů, 15  správních obvodů obcí s  rozšířenou působností (ORP) a 26  obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v  kraji 704  (stav k 1.  lednu  2005). Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. V  kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s  počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 34  obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné.

K  1.  lednu  2007 žilo na Vysočině 511  645  obyvatel, což představuje čtvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji ČR. Ženy z toho tvoří 50,5 %. V  roce  2006 se mírně zvýšil počet narozených dětí a ubylo rozvodů. Nejvíce manželských párů se rozvedlo po 15 - ti  letém a víceletém společném soužití. Rozváděla se především manželství s jedním dítětem. Většina matek dosáhla při narození prvního dítěte věkové hranice 25  – 29  let. Podíl dětí narozených mimo manželství je nižší než v  ostatních regionech ČR, ale má rovněž vzestupnou tendenci a  v  roce  2006 dosáhl hranice 24,9  %. S tím souvisí i růst počtu svobodných matek.

Ke  konci roku  2006 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, více než 97  tisíc subjektů. V  rámci ČR se tak Vysočina umístila před Karlovarským krajem na předposledním místě, což vzhledem k  počtu obyvatel svědčí o  nižším stupni podnikatelských aktivit. Nejvíce ekonomických subjektů v  kraji vykázal okres Třebíč  (22  040) a nejméně okres Pelhřimov (14  908).

Ekonomická výkonnost kraje ve srovnání s ostatními regiony ČR zaostává za průměrem. Podíl kraje na HDP České republiky dosahuje v posledních letech 4,2  %, což představuje 11 .  místo mezi kraji. Při přepočtu HDP na 1  obyvatele kraj obsazuje 9 .  místo, když v  roce  2006 činil tento ukazatel 265  339  Kč, tj. 84,3  % průměru ČR.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda v  kraji Vysočina v  roce  2006 činila 17  622  Kč. Mzdy na  Vysočině zůstávají nadále pod průměrem ČR. Značné rozdíly jsou i v průměrných hrubých mzdách vyplácených v jednotlivých odvětvích hospodářství kraje. Nejvyšší mzdy měli pracovníci v odvětví finančního zprostředkování, naopak nejnižší mzda byla v ubytování a stravování.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla koncem roku  2006 hodnotu 7, 10  % a byla sedmá nejnižší v celé ČR. Nejvyšší v  kraji byla v  okrese Třebíč (11,14  %) a naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (3,73  %). Všechny okresy zaznamenaly meziroční pokles nezaměstnanosti. Počet neumístěných uchazečů o práci se oproti roku  2005 snížil o  12,0  %. Na jedno volné pracovní místo připadlo 4,9  uchazečů. Nabídka pro kvalifikované pracovní síly není vysoká.

Kraj Vysočina nadále pokračuje v tradici zemědělské výroby. Přestože zdejší přírodní podmínky jsou podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost území snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu). Chybí však ekonomická i technická základna zemědělských producentů.

Po složitém období transformace zůstává pro zemědělství kraje nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u menších výrobních jednotek typu SHR  (fyzických osob).

Celková plocha obilovin v  roce  2006 činila 148  409  ha. Celková sklizeň činila 535  873  tun při snížení průměrného hektarového výnosu na 3,59  tun. Největší sklizňová plocha obilovin byla v okrese Třebíč. Celková sklizeň brambor v kraji činila 237  620  tun a představuje přibližně jednu třetinu produkce brambor v ČR. Proti roku  2005 se produkce brambor snížila vlivem poklesu výnosů. Průměrný výnos brambor z jednoho hektaru činil 23,3  tun.

Intenzita chovu skotu na 100  ha zemědělské půdy se pohybovala v  roce  2006 ve výši 58,7  kusu (z  toho 22,6  kusu krav) a byla nejvyšší ze všech krajů ČR. Průměrná roční dojivost  1  krávy dosáhla výše 6  548  litrů mléka. Výrobou masa ve výši 48  102  tun (bez drůbeže) byl kraj na čtvrtém místě v ČR.

Průmyslové podniky utržily v  roce  2006 za vlastní výrobky a služby více než 112  miliard  korun, což je o 22,2  % více než v  roce  2005. Údaje se týkají 149  společností se 100  a  více zaměstnanci. Průmyslová výroba je zastoupena v  kraji strojírenským a kovodělným, textilním, dřevozpracujícím a potravinářským odvětvím. Centry průmyslu jsou bývalá okresní města a další střediska – v  okrese Havlíčkův Brod města Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, v  okrese Jihlava Polná, Třešť a  Kostelec, v  okrese Pelhřimov města Humpolec a  Pacov, v  okrese Třebíč Dukovany a  Moravské Budějovice a v  okrese Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš a  Dolní Rožínka.

V  kraji Vysočina bylo v  roce  2006 vydáno 6  521  stavebních povolení na všechny typy objektů, což představuje pokles o 6,4  % proti roku  2005. Orientační hodnota staveb, pro jejichž zahájení úřady loni vydaly stavební povolení, vzrostla o 6,1  %.

Bytová výstavba nově zahájených bytů se zvýšila v  roce  2006 o  5,5  %. Na tom se podílí okresy Jihlava, Žďár nad Sázavou a  Havlíčkův Brod, ve zbývajících okresech kraje byl zaznamenán pokles. V  počtu zahájených bytů zaujímá kraj dvanácté místo mezi 14  kraji ČR. V  kraji bylo dokončeno 1  495  bytů, což znamená meziroční pokles o 5,0  %. Zmodernizováno bylo 419  bytů.

Silniční a železniční síť Vysočiny je strategická jak z pohledu národního tak evropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť). Dálnice D 1 (v síti evropských silnic označení E  50 a  E  65) tak plní svoji funkčnost jak v dopravě národní tak evropské. Chybí však kvalitní propojení okresních měst a rychlostní komunikace pro S - J propojení.

Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a dostatečnou kapacitu středních škol. Problémem je nedostatečné technické vybavení škol a  zabezpečení dojížďky dětí z  malých sídel. Také zdravotnictví se potýká s nedostatkem prostředků k zabezpečení terénní i ambulantní ošetřovatelské péče.

Nespornou výhodou regionu je relativně nízký stupeň kriminality a nízký podíl sociálně rizikových skupin obyvatelstva.

Na  území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní a mezinárodní charakter. Každoročně se v  Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z  celého světa, které je spojeno s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů - Mezinárodní festival sborového umění. Důležitým organizátorem kulturního dění v  kraji je město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči, zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku.

Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Nejlepší sněhové podmínky na Vysočině nabízejí Žďárské vrchy, které umožňují lyžování až v nadmořské výšce 700 - 820  m. Svratecká hornatina nabízí také vrchy přes 700  m  n.  m. Největší rybniční vodní plochou v kraji je Velké  Dářko s  206  ha. Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě je s výškou sypané hráze 100  m nejvyšší hrází v České republice. Ve výšce 720  m leží Sykovec, nejvýše položený rybník s písčitým dnem na celé Českomoravské vrchovině.

Na území kraje Vysočina se nachází 3 památky České republiky zapsané v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Budoucnost cestovního ruchu na Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu umožňuje hustá síť turisticky značených cest (2  900  km), budování cyklotras či postupně se rozvíjející agrofarmy s ubytováním.