Statistická ročenka kraje Vysočina
Metodické vysvětlivky
|
10. VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA A SPORT, ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
VZDĚLÁVÁNÍ Údaje o vzdělávání jsou přebírány z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání, který je rezortním pracovištěm Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro statistiku vzdělávání. Do tab. 10-1. až 10-3. jsou zahrnuty všechny školy zařazené v rejstříku škol a školských zařízení bez ohledu na zřizovatele. Tab. 10-4. až 10-6. neobsahují data o 2 státních vysokých školách zřizovaných Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem vnitra ČR. Učitelé (včetně ředitelů, jejich zástupců, výchovných poradců a učitelů odborného výcviku) jsou uváděni jako přepočtení na plně zaměstnané. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED (International Standard Classification of Education) byla vypracována a vydána UNESCO již v roce 1976, aby sloužila „jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku“. Zatím k poslední revizi ISCED došlo v roce 1997. Klasifikace má 7 úrovní vzdělávání (0 až 6), které mohou mít vnitřní členění A až C.
|
Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání
Stupeň
ISCED
|
Úroveň vzdělání
|
tomu v
českém školském systému odpovídá
|
ISCED 0
|
Pre-primary
preprimární |
mateřská škola; přípravný stupeň základní školy speciální a přípravné třídy základní školy pro děti se sociálním znevýhodněním; osoby bez vzdělání |
ISCED 1
|
Primary
primární |
1. stupeň základní školy (bez základní školy praktické a základní školy speciální); 1. stupeň základní školy praktické; základní škola speciální (bez dvou posledních ročníků) |
ISCED 2
|
Lower secondary
nižší sekundární |
2. stupeň základní školy (bez základní školy praktické a základní školy speciální); 2. stupeň základní školy praktické; poslední 2 ročníky základní školy speciální; 1. a 2. ročník oborů gymnázií 6letých; 1. – 4. ročník oborů gymnázií 8letých; 1. – 4. ročník konzervatoře – obor tanec; praktická škola (obory 1 a 2leté); kurzy pro získání základů vzdělání; kurzy získání základního vzdělání |
ISCED 3
|
Upper secondary
vyšší sekundární |
integrovaný 1. ročník; obor praktická škola 3letá; obory gymnázií 4leté (5leté); 3. – 6. ročník oborů gymnázií 6letých; 5. – 8. ročník oborů gymnázií 8letých; obory středního vzdělávání ukončené maturitní zkouškou (bývalé obory středních odborných škol/učilišť); 5. a 6. ročník konzervatoře – obor tanec; 1. – 4. ročník 6letých oborů konzervatoře (1. – 5. ročník 7letých oborů konzervatoře); obory středního vzdělávání; obory středního vzdělávání s výučním listem; studium jednotlivých předmětů na střední škole a rekvalifikační kurzy ukončené závěrečnou zkouškou) |
ISCED 4
|
Post secondary non-tertiary
nástavbové |
nástavbové studium; zkrácené vzdělávání v oborech ukončených maturitní zkouškou; pomaturitní studium na školách s právem státní jazykové zkoušky; zkrácené vzdělávání v oborech ukončených výučním listem; rekvalifikační kurzy na škole vyžadující předchozí vzdělání na střední škole (učební obory); rekvalifikační kurzy v délce od 6 měsíců do 2 let pro absolventy středních škol; rekvalifikační kurzy organizované vysokou školou pro absolventy středních škol; nulté ročníky na vysoké škole |
ISCED 5
|
Tertiary - first stage
první stupeň terciárního vzdělání |
vyšší odborná škola; poslední 2 ročníky konzervatoře; vysoká škola: bakalářské studijní programy, magisterské studijní programy 4 – 6leté, navazující magisterské studijní programy; další vzdělávání pro absolventy bakalářských a magisterských studijních programů (rozšiřující, nesměřující k udělení titulu) |
ISCED 6
|
Tertiary - second stage
druhý stupeň terciárního vzdělání |
vysoká škola: doktorský studijní program ukončený titulem Ph.D. a Th.D. |
| Mateřské školy poskytují předškolní vzdělávání. Údaje o nich zahrnují jak „běžné“ mateřské školy, tak i školy, které jsou samostatně zřízeny pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SPV). Základní školy, včetně škol pro žáky se SPV, zajišťují základní vzdělávání, které je povinné pro všechny způsobilé děti. Střední školy, včetně škol pro žáky se SPV, jsou určeny k získání středního vzdělávání. Tyto školy vyučují v oborech gymnázií, středních odborných škol, středních odborných učilišť, odborných učilišť a praktických škol. Údaje o oborech nástavbového studia jsou uváděny samostatně bez ohledu, na které škole se vyučuje(z důvodu metodických změn se toto od školního roku 2006/2007 nedá určit). Dalším druhem školy jsou konzervatoře, včetně konzervatoře pro žáky se zdravotním postižením, na kterých žáci mohou dosáhnout buď středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. Ve vyšším odborném vzdělávání se studenti rovněž vzdělávají na vyšších odborných školách. Data za všechny shora uvedené druhy škol jsou publikována za školní rok a vykazována podle stavu k 30. 9. sledovaného roku. Na vysokých školách se studuje v bakalářském, magisterském, magisterském navazujícím nebo doktorském studijním programu. Data za vysoké školy jsou uváděna za tzv. akademický rok – ten však nemají všechny vysoké školy jednotný; proto jsou data udávána podle stavu k 31. 10. sledovaného roku a za školy, které k tomuto datu vykázaly studenty. Přestože roste počet studentů, kteří současně studují na více vysokých školách či fakultách, jsou počty studentů publikovány ve fyzických osobách (každý student je uveden jen jednou). Za akademický rok 2006/2007 tři soukromé vysoké školy dodaly nekompletní data a jedna soukromá vysoká škola nedodala data žádná. Z těchto důvodů mohou být některé ukazatele v tab. 10-4. a 10-6. nekompletní. Členění podle forem vzdělávání:
KULTURA A SPORT Údaje za kulturní a sportovní zařízení (tab. 10-7. až 10-9.) jsou zjišťovány přímo v jednotlivých krajích a okresech a jsou vedeny v databázi městské a obecní statistiky. Data o památkových objektech s kulturním využitím (tab. 10-10.) jsou přebírána od Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Uváděné údaje se týkají všech zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele. Kino je kulturní zařízení, jehož hlavní činností je pravidelné promítání filmů pro veřejnost nejméně jednou týdně. V případě, že je v jedné budově provozováno více kinosálů (např. multikino), je toto zařízení považováno pouze za jedno stálé kino. Rovněž ukazatel divadla je vztažen k budově. Divadelní budovy a sály, které slouží jen jako scény zájezdové, se nezapočítávají. Údaje o veřejných knihovnách jsou vedeny za knihovny všech typů, tj. okresní knihovny, místní lidové knihovny a ostatní knihovny s profesionálními pracovníky. Přírodní amfiteátry jsou víceúčelová otevřená zařízení určená k letnímu pořádání divadelních, filmových představení, estrád a dalších kulturně společenských akcí. Tento ukazatel zahrnuje také letní kina. Koupaliště jsou zařízení u vodních toků a nádrží, která mají provozovatele. Pokud je na jedné ploše vybudováno více koupališť, pak je každé z nich bráno jako samostatné zařízení. Mezi památkové objekty s kulturním využitím patří hrady, zámky, kláštery, zříceniny a další památky, které jsou zpřístupněné návštěvníkům za vstupné a nespadají pod správu muzea nebo galerie. ZDRAVOTNICTVÍ Vybrané údaje o zdravotnictví (počty lékařů a zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí a počty zdravotnických zařízení, lůžkový fond a hospitalizovaní v nemocnicích) jsou převzaty z podkladů ÚZIS ČR (Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR). Jde o údaje za rezorty celkem. V souvislosti s přijetím zákonů č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. došlo ke změně v definici kategorií zdravotnických pracovníků. Dříve sledovaná kategorie „střední zdravotničtí pracovníci“ (zkr. SZP) byla nahrazena kategorií zdravotničtí pracovníci nelékaři způsobilí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti (zkráceně zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí, zkr. ZPBD). Lůžkový fond nemocnic a jeho využití, který vychází z pololetního rezortního výkazu L(MZ)1-02, obsahuje vybrané ukazatele využití lůžkového fondu, personálního zabezpečení lékaři a zdravotnickými pracovníky nelékaři s odbornou způsobilostí, jejich zatížení a informace o pohybu hospitalizovaných. Údaje o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz zpracovává ČSÚ. Zpravodajskou povinnost mají všechny ekonomické subjekty, které samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění a okresní správy sociálního zabezpečení, které předkládají sumář za ty subjekty, které si samy nelikvidují nemocenské pojištění. Průměrné procento pracovní neschopnosti za rok se vypočítá jako podíl počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a průměrného počtu zaměstnanců nemocensky pojištěných, násobeného počtem kalendářních dnů v roce. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění, dávky státní sociální podpory a sociální péči. Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. V rámci důchodového pojištění se poskytují s účinností od 1. 1. 1996 (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské a vdovecké, sirotčí. Důchody manželek, důchody za výsluhu let, sociální důchody a důchody přiznané před 1. 1. 1957 jsou podle tohoto zákona vypláceny buď jako důchody invalidní nebo starobní. V tabulkách vztahujících se k důchodovému pojištění nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. V roce 1995 byl schválen zákon č. 118/1995 Sb., kterým se doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. Z nemocenského pojištění byly vyčleněny dávky, které nemají pojistný charakter (podpora při narození dítěte, přídavky na děti, porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné) do dávek státní sociální podpory. Dávky státní sociální podpory jsou buď vypláceny v závislosti na výši příjmu ve vztahu k životnímu minimu (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu – ten byl ukončen v červnu 2004) nebo jako nezávislé na výši příjmu (tj. porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek a dávky pěstounské péče, které zahrnují příspěvek na potřeby dítěte, odměnu pěstouna, převzetí dítěte a motorové vozidlo). Od 1. 7. 1997 byl dále vyplácen příspěvek na teplo (do 30. 6. 2000) a příspěvek na nájemné (do 31. 12. 2000), které byly upraveny samostatným zákonem č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku. V červnu 2004 byla na základě zákona č. 237/1994 Sb. vyplacena jednorázová mimořádná dávka příspěvek na dítě ve výši 2 000 Kč v souvislosti se změnami ve výši daně z přidané hodnoty. S účinností od 1. října 2005 byla zavedena nová dávka státní sociální podpory – příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Od 1. června 2006 byla vyplácena nová dávka – příspěvek na školní pomůcky. Nárok na tuto jednorázovou dávku vzniká k 1. červnu dítěti nastupujícímu do první třídy, ve výši 1 000 Kč, pokud bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě za měsíc květen. Dávkový systém nemocenského pojištění tvoří následující čtyři dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V plném rozsahu se tyto dávky poskytují zaměstnancům, členům výrobních družstev a družstevním rolníkům. Osoby samostatně výdělečně činné nejsou zabezpečeny podporou při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství, uchazeči o zaměstnání kromě toho nedostávají ještě nemocenské. Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, kteří se ocitli v nepříznivých životních poměrech a nemohou je překonat bez pomoci společnosti. Služby a dávky sociální péče zahrnují péči o rodinu a dítě, péči o občany se změněnou pracovní schopností, o staré občany a občany těžce postižené na zdraví, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a občany společensky nepřizpůsobené. Pro potřeby státní statistiky jsou využívány výstupy z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení (dávky nemocenského pojištění, vyplácené důchody, dávky důchodového pojištění, průměrná měsíční výše nově přiznaných důchodů, průměrná výše důchodu - nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti) a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (výdaje na služby sociální péče, ústavy sociální péče a místa v nich, domovy důchodců, pečovatelská služba, dávky státní sociální podpory). Údaje o počtech zařízení sociální péče a jejich kapacitě vychází ze skutečného rozmístění jednotlivých zařízení či jejich detašovaných pracovišť. * * * Další regionální informace o vzdělávání, kultuře a sportu, zdravotnictví a sociálním zabezpečení lze získat z publikací ČSÚ:
Podrobnější informace z oblasti vzdělávání lze získat ve specializovaných publikacích Ústavu pro informace ve vzdělávání, např. „Statistická ročenka školství 2006/2007“. Podrobnější údaje z oblasti zdravotnictví jsou publikovány ve „Zdravotnické ročence České republiky“ a ve zdravotnických ročenkách jednotlivých krajů a dále v monotematických publikacích řady „Zdravotnická statistika“, které každoročně vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR za Českou republiku a jednotlivé kraje. Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na: Na internetových stránkách:
|
