Údaje za školství jsou uvedeny za všechny typy škol bez ohledu na formu vlastnictví (státní, církevní a soukromé školy).

Střední odborné školy zahrnují i konzervatoř. Od roku 1998 se střední integrované školy nesledují zvlášť. Část integrovaných škol, která svým charakterem odpovídá středním odborným školám, je zahrnuta do počtu středních odborných škol. Část integrovaných škol, která svým charakterem odpovídá učilištím, je zahrnuta do počtu odborných učilišť. Do počtu žáků na SOŠ a gymnáziích jsou zahrnuti žáci zapsaní do denního studia a studia při zaměstnání. Zdrojem údajů je databáze – kraj/okres.

Údaje jsou přebírány z rezortního statistického systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

KULTURA A SPORT

Údaje z oblasti kultury a sportu jsou zjišťovány přímo v jednotlivých krajích a okresech a jsou vedeny v datové bázi městské a obecní statistiky. Uváděné údaje se týkají všech kulturních a sportovních zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele.

Údaje veřejné knihovny jsou vedeny za knihovny všech typů, tj. okresní knihovny, místní lidové knihovny a ostatní knihovny s profesionálními pracovníky.

Přírodní amfiteátry jsou víceúčelová otevřená zařízení určená k letnímu pořádání divadelních, filmových představení, estrád a dalších kulturně společenských akcí.

ZDRAVOTNICTVÍ

Vybrané údaje o zdravotnictví (počty lékařů a středních zdravotnických pracovníků a počty zdravotnických zařízení) jsou převzaty z podkladů ÚZIS ČR (Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR). Jde o údaje za resort zdravotnictví (státní i nestátní).

Údaje o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz zpracovává ČSÚ. Zpravodajskou povinnost mají všechny ekonomické subjekty, které samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění a okresní správy sociálního zabezpečení, které předkládají sumář za ty subjekty, které si samy nelikvidují nemocenské pojištění.

Průměrné procento pracovní neschopnosti za rok se vypočítá jako podíl počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a průměrného počtu zaměstnanců nemocensky pojištěných, násobeného počtem kalendářních dnů v roce.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Sociální zabezpečení zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění, dávky státní sociální podpory a sociální péči.

Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. V rámci důchodového pojištění se poskytují s účinností od 1. 1. 1996 (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské a vdovecké, sirotčí. Důchody manželek, důchody za výsluhu let, sociální důchody a důchody přiznané před 1. 1. 1957 jsou podle tohoto zákona vypláceny buď jako důchody invalidní nebo starobní. V tabulkách vztahujících se k důchodovému pojištění nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

V roce 1995 byl schválen zákon č. 118/1995 Sb., kterým se doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. Z nemocenského pojištění byly vyčleněny dávky, které nemají pojistný charakter (podpora při narození dítěte, přídavky na děti, porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné) do dávek státní sociální podpory. Od 1. 7. 1997 začaly být vypláceny podle zákona č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku, tzv. samostatné dávky, tj. příspěvek k vyrovnání zvýšení cen energie (příspěvek na teplo) a příspěvek na nájemné, které jsou konstruovány obdobně jako dávky státní sociální podpory. Nárok na příspěvek byl upraven samostatným zákonem proto, že má specifický charakter cenového vyrovnání a bude náležet jen po přechodnou dobu tří let.

Dávkový systém nemocenského pojištění tvoří následující čtyři dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V plném rozsahu se tyto dávky poskytují zaměstnancům, členům výrobních družstev a družstevním rolníkům. Osoby samostatně výdělečně činné nejsou zabezpečeny podporou při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství, uchazeči o zaměstnání kromě toho nedostávají ještě nemocenské.

Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, kteří se ocitli v nepříznivých životních poměrech a nemohou je překonat bez pomoci společnosti. Služby a dávky sociální péče zahrnují péči o rodinu a dítě, péči o občany se změněnou pracovní schopností, péči o staré občany a občany těžce postižené na zdraví, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a o občany společensky nepřizpůsobené: představují např. poskytování pečovatelské služby, stravování důchodců a jinou věcnou pomoc, dále příspěvky nevidomým, invalidům na zakoupení motorových vozíků, nemocným tuberkulózou, úplavicí cukrovou, příspěvky v mimořádných situacích aj.

Do nákladů na péči o občany se změněnou pracovní schopností se zahrnují náklady na výcvik těchto občanů pro vhodná povolání, náklady na příspěvky před umístěním a příspěvky po dobu přípravy na povolání.

Pro potřeby státní statistiky jsou využívány výstupy z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení (dávky nemocenského pojištění, vyplácené důchody, dávky důchodového pojištění, průměrná měsíční výše nově přiznaných důchodů, průměrná výše důchodu - nejsou zahrnuty údaje týkající se Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti) a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (výdaje na služby sociální péče, ústavy sociální péče a místa v nich, domovy důchodců, pečovatelská služba, dávky státní sociální podpory).

V tabulkách o počtech zařízení sociální péče a jejich kapacitě, které nejsou převzaty z ročenky Ministerstva práce a sociálních věcí, byla využita územní metoda zjišťování (bez ohledu na strukturu řízení sítě sociálních zařízení).