Maloobchodní síť v roce 1998

Údaje o maloobchodní síti se vztahují k roku 1998 a vycházejí z výsledků jednorázového šetření, které pro ČSÚ uskutečnilo sdružení výzkumných agentur Retail Census 99 (GfK, INCOMA, Mag Consulting) v roce 1999.

Maloobchodní síť je souhrnem maloobchodních prodejen, které realizují své tržby prodejem zboží konečným spotřebitelům. Předmětem statistického zjišťování byly maloobchodní prodejny, které tvoří pevnou (stacionární) síť a realizují prodej zboží celoročně. Ve zmíněném zjišťování nebyly šetřeny ambulantní prodejny a současně ani prodejny sezónního charakteru. Zároveň byly z programu šetření vyloučeny stánky a kiosky.

Maloobchodní prodejna se skládá z jedné prodejní jednotky nebo souboru jednotek daných společným místem (shodnou adresou). Prodejní jednotka je dána prostorem, ve kterém se uskutečňuje prodej zboží konečnému spotřebiteli, jenž za nakoupené zboží platí u jedné či více pokladen, avšak v rámci uzavřeného pokladního systému.

Příkladem může být obchodní dům, který je definován jako určitý typ maloobchodní prodejny. Jednotlivá obchodní oddělení či pronajaté prostory v obchodním domě však tvoří prodejní jednotky, které uskutečňují prodej zboží prostřednictvím své pokladny nezávisle na ostatních systémech obchodního domu. Naopak např. hypermarket je maloobchodní prodejna a zároveň i prodejní jednotka, která realizuje prodej prostřednictvím většího počtu vzájemně spojených pokladen.

Prodejní jednotky či maloobchodní prodejny jsou zařazeny do jednotlivých typů podle druhu prodávaného zboží (sortimentu) a podle velikosti prodejní plochy (jde-li o samoobslužnou prodejnu).

Do členění podle velikosti prodejní plochy nepatří samoobslužné prodejny, předmětem jejichž činnosti není prodej potravinářského zboží.

Prodejní plocha je podlahová plocha místností, v nichž se realizuje prodej zboží. Do prodejní plochy se nezapočítávají výlohy, plochy potřebné pro služby vyžadující vstupní prostor, skladové prostory, přístupové prostory z prodejní plochy k výtahům a eskalátorům, ani plochy schodišť, výtahových šachet a šachet eskalátorů a plochy zádveří a závětří.

Výjimku tvoří např. prodejny tuhých paliv, stavebnin, autobazarů apod., u nichž do prodejní plochy zahrnujeme i plochu, na které je zboží skladováno a prodáváno.

Počet pracovníků - do počtu pracovníků byli zahrnuti všichni stálí i dočasní zaměstnanci (vč. rodinných příslušníků). V případě, kdy respondenti odmítli sdělit počet pracovníků, byl tento údaj odhadnut na základě jiných známých ukazatelů, týkajících se konkrétní prodejní jednotky.

Tržby - objem peněžních prostředků získaných prodejem zboží tvoří maloobchodní tržby. Maloobchodní tržby jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty.

V případech, ve kterých nebyla respondentem sdělena tržba, se obrat prodejní jednotky stanovil odhadem pomocí vícerozměrových modelů.

CESTOVNÍ RUCH

Ubytovací zařízení (hromadná i individuální) jsou zařízení, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, motely, botely, pensiony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. Mezi individuální ubytování se zařazují pronajímané pokoje, byty, chalupy a ubytování na rodinných farmách.

Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem požadovaných služeb (podle třídy). Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji, který slouží především k přechodnému ubytování motoristů, jimž je umožněno parkování v bezprostřední blízkosti motelu. Pension je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovní společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s odpovídající třídou hotelu. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs apod.), případně i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy apod.). Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy). Ostatní jsou např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.). Individuální ubytování poskytuje omezený počet míst pro ubytování turistů v soukromí.

Lůžka v ubytovacích zařízeních udávají počet všech lůžek, která slouží pro noční odpočinek hostů (včetně lůžek příležitostných). Kategorie určuje druh ubytovacího zařízení. Místa udávají počet míst na volné ploše. Jejich počet se rovná počtu stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů vynásobených 4 (vychází se z předpokladu, že jsou v nich ubytovány 4 osoby). Host v ubytovacím zařízení je každá osoba včetně dětí (kromě personálu a majitelů ubytovacího zařízení), která použila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Host může použít služeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, lázeňského léčebného pobytu, pobytu dětí ve škole v přírodě nebo na letních a zimních táborech. Mezi hosty se nezapočítávají osoby (občané ČR i cizinci), které používají služeb ubytovacího zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání. Doba pro přechodné ubytování, kdy lze hosta považovat za účastníka cestovního ruchu, nesmí být delší než 1 rok. Zahraniční hosté jsou zahraniční návštěvníci, kteří strávili alespoň jednu noc v ubytovacích zařízeních sloužících cestovnímu ruchu. Průměrná doba pobytu je o jednotku vyšší než průměrný počet přenocování.

DOPRAVA

Údaje z dopravy byly získány z externích zdrojů – Ministerstva dopravy a spojů (délka železniční sítě), Ředitelství silnic a dálnic ČR (délka silniční sítě) a Policejního prezidia MV ČR (údaje o počtu motorových vozidel).

Provozní délka železničních tratí je délka průběžných kolejí. Nezapočítávají se do ní ostatní dopravní a manipulační koleje. V rámci sítě silnic jsou uvedeny souhrnné délky silnic I., II. a III. třídy vč. úseků ve městech a obcích zařazených do silniční sítě. Počty vozidel jsou převzaty z policejní statistiky. Jde o počet registrovaných motorových a přípojných vozidel, která jsou evidována dopravními inspektoráty Policie ČR v Centrálním registru motorových vozidel k 1. 1. 2001 (jsou zahrnuta evidenčně provozovaná vozidla od roku výroby 1946). Případné rozdíly proti jinde publikovaným údajům mohou být způsobeny zpřesňujícími výpočty či metodickými rozdíly (rozdíl mezi registrovanými a provozovanými vozidly je pouze odhadován). Za městskou hromadnou dopravu jsou počty přepravených osob propočítány na podkladě prodaných předplatních (časových) a jiných jízdenek, resp. dosažených korunových tržeb, a to s pomocí příslušných koeficientů, které zohledňují počet obyvatel. Místové kilometry vyjadřují maximální nabídku přepravních výkonů, jež byly v daném roce cestující veřejnosti k dispozici. Místový kilometr vyjadřuje fiktivní přemístění jednoho místa obsaditelnosti dopravního prostředku MHD na vzdálenost jednoho kilometru. Obsaditelností dopravního prostředku MHD se rozumí jeho kapacita stanovená výrobcem v počtech míst k sezení, případně k stání.