Statistická ročenka Ústeckého kraje

 

Metodické vysvětlivky

1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA, MAKROEKONOMICKÉ
UKAZATELE, OKRESY

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

V dlouhodobých časových řadách je kladen důraz především na metodickou srovnatelnost dat. V celém desetiletém období docházelo k řadě změn vyvolaných snahou státní statistiky o mezinárodní porovnatelnost metod a výsledků zjišťování. Rovněž organizační struktura hospodářství se postupně měnila. Pro správné posouzení dlouhodobého vývoje bylo proto nutno časové řady ukazatelů přepočítat na metodiku a organizační strukturu posledního publikovaného roku, tedy roku 2000. Všechny hodnotové ukazatele jsou však vyjádřeny v běžných cenách, protože pro přepočet do stálých cen nejsou v regionálním členění k dispozici dostatečně relevantní údaje o cenovém vývoji, a to jak ve výrobní, tak ve spotřební oblasti.

Z pohledu územního uspořádání byly všechny údaje přepočteny na nově vzniklé vyšší územní samosprávné celky (kraje). Přepočet byl proveden přerozdělením dat za celé okresy. K 1. lednu 1996 vznikl nový okres Jeseník, jehož území bylo vyčleněno z okresu Šumperk (nyní v Olomouckém kraji) a částečně z okresu Bruntál (nyní v Moravskoslezském kraji). Údaje za tento okres publikujeme až od jeho vzniku, zpětný přepočet naprosté většiny ukazatelů není možný. V předchozích letech jsou hodnoty započteny v původních okresech.

Vzhledem k provedeným přepočtům se některé údaje odlišují od dat dříve publikovaných. V některých případech se v zájmu dlouhodobé porovnatelnosti obsahová náplň odlišuje od dat publikovaných v mezikrajovém a meziokresním srovnání (kapitola 14), popřípadě i od dat publikovaných v jednotlivých úsecích.

Údaje o obyvatelstvu jsou v celé časové řadě metodicky srovnatelné. Pouze jako výchozí období pro zobrazení vývoje počtu obyvatel a věkové struktury bylo nutno zvolit výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 3. březnu 1991. Relativní ukazatele jsou počítány na střední stavy obyvatel v příslušných letech a jsou rovněž plně srovnatelné. Pouze v roce 1990 nejsou do středního stavu zpětně promítnuty výsledky sčítání lidu 1991.

V úseku práce docházelo ke značným změnám hranice mezi většími (sledovanými) a menšími (nesledovanými) podniky. Tyto změny se promítají především ve vývoji počtu zaměstnanců, méně již ve vývoji průměrné měsíční mzdy. S vědomím těchto problémů publikujeme údaje od roku 1994 (rok 1990 nelze v členění podle odvětví v této metodice rekonstruovat). Vývoj souboru vykazujících jednotek byl následující:


1994

podniky s 25 a více zaměstnanci zapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek


1995 a 1996

podniky s 25 a více zaměstnanci zapsané v obchodní rejstříku (v zemědělství podniky s 1 000 a více ha zemědělské půdy, specializované zemědělské podniky, v průmyslu, obchodu, pohostinství a ubytování podniky se 100 a více zaměstnanci), všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek


1997 - 2000

podniky s 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek.

Údaje o nezaměstnanosti jsou plně srovnatelné.

Pořízené hmotné a nehmotné investice jsou zpracovány územní metodou (podle okresu místa stavby). Na hodnotu časové řady mají nepříznivý vliv změny souboru vykazujících jednotek, obdobné jako ve statistice práce.

V zemědělství jsou údaje v časové řadě plně srovnatelné. Všechny publikované údaje reprezentují výsledky celého zemědělství na příslušném území.

V průmyslu jsou srovnatelné pouze údaje od roku 1997, kdy jsou na regionální úrovni zpracovávána data za podniky se 100 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území. Od tohoto roku jsou také sledovány tržby z průmyslové činnosti namísto dřívější výroby zboží (hrubé výroby). Údaje za rok 2000 jsou mírně rozdílné proti datům v kapitole 7, což je způsobeno zpětným dopočtem dat motivovaným snahou o získání porovnatelných údajů i za jednotlivé okresy. Rovněž ve stavebnictví jsou k dispozici plně srovnatelné údaje až od roku 1997 (podniky s 20 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území). Naproti tomu údaje o bytové výstavběstavebních povoleních jsou bez větších problémů srovnatelné v celé časové řadě.

Ve školství nejsou data v časové řadě plně srovnatelná, v každém roce odrážejí platné členění soustavy základních, středních a vysokých škol. Jsou přebírána z rezortního informačního systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

V kultuře jsou údaje o počtu zařízení získávány přímým zjišťováním v jednotlivých okresech, bez ohledu na zřizovatele. V časové řadě jsou plně srovnatelné.

Ve zdravotnictví jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva zdravotnictví. Časová řada je srovnatelná s podmínkou, že se jedná o zdravotnická zařízení rezortu Ministerstva zdravotnictví (na rozdíl od tabulky 1-1 a kapitoly 14, kde se jedná o zařízení všech rezortů) a není zde uvažováno s detašovanými pracovišti zdravotnických zařízení (na rozdíl od kapitoly 13).

V sociálním zabezpečení je zdrojem údajů rezortní zjišťování Ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho výsledky poskytují pohled na zařízení sociální péče z hlediska řídící struktury. Jiným pohledem je pohled územní, který je uplatňován v kapitole 9.

V kriminalitě a nehodovosti jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva vnitra. Údaje jsou v časové řadě plně srovnatelné. Starší údaje není možno publikovat vzhledem ke skutečnosti, že nejsou k dispozici data podle okresů a nebylo tudíž možno zpracovat ani údaje za nové kraje.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

Pro regionalizaci vytvořeného hrubého domácího produktu byla použita metoda klíčování shora – dolů (top – down). Tato metoda, kdy klíčem je objem vyplacených mezd podle odvětví a krajů, byla akceptována Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) v únoru 1998.

Pro účely mezinárodního porovnávání byly údaje v základních cenách v Kč přepočítány dle parity kupní síly (PPS – Purchasing Power Standards) pomocí koeficientů, které vydává Eurostat.

OKRESY

Pro hodnocení návaznosti dat o jednotlivých okresech platí stejné zásady jako v časových řadách za celý kraj. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou v tabulkách zpracovány pouze roky 1998 – 2000, je možno řady používat prakticky bez omezení.