Náboženské vyznání obyvatelstva
Města
Zpracované údaje nám umožňují zabývat se stručně také religiozitou ve městech. Soustředění věřících spíše ve venkovském osídlení, jak jsme uváděli výše, má za následek, že relativně nízké počty obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání a tím vysoké počty občanů bez vyznání jsou především ve městech. I v případě měst postupuje vzrůst religiozity od západu směrem na východ. Nejméně osob se hlásí k náboženskému vyznání či opačně nejvíce osob bez vyznání je proto především ve městech na severu a severozápadě Čech. Více než čtyři pětiny osob bez vyznání, žijí ve městě Rakovník (82,1 %), Bílina, Klášterec nad Ohří, Jirkov a Most. Z dalších měst lze potom ještě jmenovat Děčín, Varnsdorf, Litvínov, Českou Lípu a Rumburk. S o něco nižším podílem se k nim potom druží další průmyslová centra ve Středočeském kraji (např. Kladno, Kralupy nad Vltavou, Neratovice). Z celkového počtu 132 měst nad 10 tisíc obyvatel má pouze kolem jedné čtvrtiny obyvatel věřících celkem 56 měst, jedná se tedy o dvě pětiny všech těchto měst. Z měst mezi 5000 – 10000 obyvateli to je Osek (82,8%) Duchcov a Česká Kamenice a ze středních Čech město Jílové.
Zatímco města s osobami bez vyznání jsou jednoznačně česká, nejvíce věřících je naopak pouze v moravských městech. Více než tři pětiny věřících z celkového počtu obyvatel zjistilo sčítání ve více než desetitisícových městech v Třinci a Uherském Brodě (shodně 60,5 %). Přes polovinu všech obyvatel se hlásí k náboženskému vyznání dále v Českém Těšíně, Hlučíně, ve Velkém Meziříčí, Veselí nad Moravou a Novém Městě na Moravě. Z menších měst, s více než třemi čtvrtinami věřících lze zmínit v prvé řadě Kravaře (83,6 %), Brumov-Bylnice a Valašské Klobouky. Mimo Českého Těšína a Nového Města na Moravě se přitom zcela jednoznačně jedná o věřící římskokatolického vyznání.
-
Tab. 13 Města s nejvyššími podíly věřících a osob bez vyznání
