Statistická ročenka Ústeckého kraje

 

Metodické vysvětlivky

4. PRÁCE A MZDY

Údaje do této kapitoly byly získány ze dvou odlišných zdrojů. První část (tab. 4-1. až 4-11.) tvoří data získaná z Výběrového šetření pracovních sil a druhou část (tab. 4-12 až 4-28) údaje zjišťované šetřením v ekonomických subjektech a z dalších administrativních zdrojů.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)

Výběrové šetření pracovních sil je zdrojem informací o trhu práce zjišťovaných šetřením v domácnostech respondentů v místě bydliště. Metodika ukazatelů zjišťovaných VŠPS koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO-International Labour Organization), takže data mohou sloužit jako základ pro přímou mezinárodní srovnatelnost charakteristik trhu práce v různých zemích. Zároveň je respektována prováděcí metodika Eurostatu, která poskytuje výklad náplně konkrétních charakteristik trhu práce. Rozsah výběrového souboru, umožňující získat spolehlivé odhady, dosahoval cca 0,7 % všech trvale obydlených bytů v České republice. Ve všech tabulkách jsou v jednotlivých letech uváděny průměrné roční údaje.

Pracovní síly (Labour Force) zahrnují všechny osoby 15-ti leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané.

Zaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. Do skupiny zaměstnaných nejsou zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter.

Za nezaměstnané se podle metodiky ILO považují všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky:

  • nebyly zaměstnané,
  • hledaly aktivně práci,
  • byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu. Procentuálním způsobem vyjadřuje podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Mimo toho jsou publikovány specifické míry nezaměstnanosti, které vyjadřují vždy podíl nezaměstnaných v určité skupině k počtu zaměstnaných i nezaměstnaných osob, které k dané skupině náleží.

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15-ti let.

CZ-ICSE: Klasifikace postavení v zaměstnání CZ-ICSE byla vypracována na bázi revidované Mezinárodní klasifikace postavení v zaměstnání (International Classification of Status in Employment) – ICSE-93, schválené 15. mezinárodní konferencí statistiků práce v lednu 1993. Klasifikace CZ-ICSE má vytvořené podrobnější třídění závazné do hloubky čtyř míst.

Data za rok 2001-2003 byla přepočtena podle stavu obyvatelstva vycházejícího z definitivních výsledků SLDB 2001.

ZAMĚSTNANCI A MZDY

Územní třídění údajů je provedeno podle okresu sídla vykazujícího ekonomického subjektu tzv. podnikovou metodou. To znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném okrese, je celý zařazen do okresu, v němž sídlí jeho ústředí. Všichni zaměstnanci jsou zařazeni podle odvětví převažující činnosti celého subjektu (dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností - OKEČ).

Poznámka k tabulkám: 4-12. až 4-15. Od roku 2002 je používána podniková metoda a údaje v těchto tabulkách jsou za předchozí roky přepočteny podle stejných metodických zásad. Údaje jsou čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů a jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku. V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou započteny údaje o zaměstnancích organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.). Na rozdíl od statistických ročenek z předchozích let byl rozšířen okruh zahrnovaných subjektů o dříve nepublikovanou část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. (uváděné údaje jsou přepočteny na srovnatelnou metodiku).

Údaje v tab. 4-28. jsou přebírány z Informačního systému o průměrném výdělku Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jedná se o výběrové šetření zahrnující ekonomické subjekty s 10 a více zaměstnanci. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nezahrnují zaměstnance některých ekonomických subjektů statisticky nesledovaných a osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.)

Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším), u družstevních podniků též v členském poměru, kde součástí členství je pracovní vztah. Do počtu zaměstnanců se nezahrnují ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající základní vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Průměrný roční evidenční počet zaměstnanců je vypočten jako aritmetický průměr z dvanácti měsíčních průměrných počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci).

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

NEZAMĚSTNANOST (dle evidence Úřadů práce)

Údaje o počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání, jejich struktuře a počtu volných pracovních míst jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.

Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.

Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči).

VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY

S účinností od 1. ledna 2004 zvýšila vláda nařízením č. 463/2003 Sb. minimální mzdu na 6 700 Kč za měsíc, resp. 39,60 Kč/hodinu.

Vývoj základních sazeb minimální mzdy
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Výše minimální mzdy
Účinnost od:
leden
1992
leden
1996
leden
1998
leden
1999
červenec 1999
leden
2000
červenec 2000
leden
2001
leden
2002
leden
2003
leden
2004
Kč za hodinu
12,00
13,60
14,80
18,00
20,00
22,30
25,00
30,00
33,90
36,90
39,60
Kč za měsíc
2 200
2 500
2 650
3 250
3 600
4 000
4 500
5 000
5 700
6 200
6 700

MIKROCENZUS 2002

V březnu roku 2003 uskutečnil ČSÚ výběrové zjišťování o peněžních a naturálních příjmech domácností za rok 2002 – Mikrocenzus 2002. Cílem bylo získat údaje o úrovni a struktuře příjmů a základní sociální a demografické charakteristiky domácností a jejich členů. Dvoustupňovým náhodným výběrem bylo v České republice vybráno 0,25 % (v Hl. městě Praze 0,5 %) celkového počtu trvale obydlených bytů. Potřebné údaje se podařilo vyšetřit v 7 678 domácnostech (71,8 % z vybraných domácností). Zjištěné hodnoty byly matematicko-statistickými metodami přepočteny na celou populaci. Výsledky Mikrocenzu jsou dostatečně reprezentativní pouze do úrovně krajů, proto je publikujeme jen v mezikrajovém srovnání. V menších krajích je spolehlivost výsledných hodnot nižší.

Počet členů domácnosti zahrnuje všechny osoby, pro něž byl v roce 2002 vybraný byt jediným nebo hlavním bydlištěm, a to včetně osob dočasně nepřítomných. Za ekonomicky aktivní byly považovány osoby, u nichž převažovala pracovní činnost (včetně osob nemocných, osob na řádné mateřské dovolené a soustavně pracujících studentů). Za nezaměstnané byly považovány osoby, které více než 6 měsíců byly vedeny v evidenci úřadu práce nebo aktivně hledaly práci a byly připraveny k nástupu nejpozději do 14 dnů.

Spotřební jednotkou rozumíme domácnost, v jejímž počtu členů jsou zohledněny tzv. úspory z počtu, vznikající ve vícečlenných domácnostech v nákladech na předměty a služby určené, resp. využitelné, pro potřebu celé rodiny (domácí spotřebiče, elektřina, plyn apod.).

Údaje o příjmech byly zpracovány za společně hospodařící domácnosti. Peněžní příjmy jsou publikovány jako hrubé. Po odečtení příslušných srážek byl získán čistý peněžní příjem domácnosti. Do celkového čistého příjmu domácnosti byly započteny rovněž naturální příjmy, které tvoří především spotřeba produkce z vlastního hospodářství nebo podniku.

Pro srovnání úrovně příjmů různých typů domácností byly použity průměry na osobu, příp. na domácnost. Životní minimum bylo vypočteno samostatně pro každou hospodařící domácnost na základě jejího složení a zákonem stanovených částek, platných v roce 2002.