Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry - 2006
II. Metodické vysvětlivky
Přílohy
II. Metodické vysvětlivkyObsah hlavních pojmů používaných v publikaci plně odpovídá definicím ukazatelů uvedeným v "Rezoluci o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti". Tato rezoluce, přijatá 13. mezinárodní konferencí statistiků práce v říjnu 1982, obsahuje komplexní definice a doporučení ILO pro sledování uvedených jevů. V šetření jsou zohledněny i další závazné mezinárodní normy zejména úžeji orientované rezoluce ILO a mezinárodní klasifikace a číselníky se vztahem k problematice trhu práce. Definice pojmů VŠPS se soustřeďuje jen na základní ukazatele. Význam specifických ukazatelů je buď zřejmý nebo jej může v případě potřeby uživatel získat na ČSÚ. II. A. Ekonomický status Zvlášť jsou publikovány údaje za celkovou zaměstnanost (zaměstnanost v národním hospodářství) a zvlášť za zaměstnanost v civilním sektoru. Do civilního sektoru nejsou zahrnuti příslušníci armády.
1.1. placení zaměstnaní, kteří spadají do těchto skupin : 1.1.1. "v práci". Jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. 1.1.2. "v zaměstnání, ale ne v práci". Jedná se o osoby, které již pracovaly ve svém současném zaměstnání, ale během vykazovaného období nebyly dočasně v práci a přitom měly formální vazbu k tomuto zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popř. další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy). 1.2. zaměstnaní ve vlastním podniku, kteří spadají do těchto skupin : 1.2.2. "v podniku, ale ne v práci". Jsou to osoby s vlastním podnikem, které nebyly z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci. Pro účely zjišťování je pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně osoby připravující se ve školách na své budoucí zaměstnání, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, které však v referenčním období byly navíc v zaměstnání, jsou také považovány za zaměstnané. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou automaticky zahrnovány osoby na rodičovské dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter. Zaměstnanci jsou osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. Mezi zaměstnance patří podle ILO rovněž příslušníci armády (vojáci z povolání). Kategorie příslušníků armády je zahrnuta do celkové zaměstnanosti a údaje za tyto osoby jsou součástí II. okruhu přílohových tabulek (zaměstnanost v NH). Jako samostatná kategorie jsou klasifikováni členové produkčních družstev. Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou pak tyto osoby na doporučení ILO spojovány se skupinou zaměstnanců. Zaměstnavatelé a pracovníci na vlastní účet jsou považováni za zaměstnané ve vlastním podniku. Za zaměstnané ve vlastním podniku se považují i pomáhající rodinní příslušníci bez ohledu na počet hodin odpracovaných během referenčního týdne.
1.1.1. nezaměstnaní, registrovaní úřady práce jsou nezaměstnaní splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, kteří aktivně hledají zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Není přitom rozhodující, pobírají-li příspěvek před nástupem do zaměstnání nebo ne. 1.2.neregistrovaní nezaměstnaní jsou nezaměstnaní splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, kteří aktivně hledají zaměstnání jinou formou než prostřednictvím organizací zprostředkovávajících práci (v případě České republiky prostřednictvím úřadů práce). II. D. Relativní ukazatele Metodické změny obsahu jednotlivých kategorií ekonomického statusu ovlivňují hodnotu relativních ukazatelů. V tomto ohledu je třeba vždy posuzovat vývoj jednotlivých relativních ukazatelů ve srovnatelné metodice.
1.1.1. obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu. Čitatel : zahrnuje nezaměstnané podle ILO (viz bod 1., str. 9) Jmenovatel : zahrnuje pracovní síly podle ILO (viz bod 1.1., str.11) 1.1.2. míra dlouhodobé nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle definice Eurostatu. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa pobytu. Čitatel : zahrnuje nezaměstnané jeden rok a déle podle ILO Jmenovatel : zahrnuje pracovní síly podle ILO 1.1.3. specifické míry nezaměstnanosti jsou ukazatele popisující nezaměstnanost určité sociální, věkové nebo jiné skupiny obyvatelstva. Čitatel : zahrnuje všechny nezaměstnané z dané skupiny obyvatelstva. Jmenovatel : zahrnuje pracovní síly, tj. zaměstnané a nezaměstnané z téže skupiny obyvatelstva. 1.2. míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob 15-tiletých a starších. 1.3. míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15-tiletých a starších. II. E. Další speciální ukazatele
1.2. ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (osoby mimo pracovní sílu) jsou všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní (např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocné nebo invalidní osoby apod.). Pro ně je charakteristické, že nesplňují 3 základní podmínky nezaměstnanosti. Patří sem např. i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopní nastoupit práci do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Proti dříve uváděným údajům patří do této skupiny i osoby na rodičovské dovolené, pokud nesplňují podmínky pro zařazení mezi zaměstnané či nezaměstnané. 1.3. podzaměstnaní jsou všechny osoby v placeném zaměstnání nebo osoby pracující ve vlastním podniku, ať již byly nebo nebyly v práci, které pracují ve svém hlavním zaměstnání na částečný úvazek nebo méně než 40 hodin týdně, a přejí si pracovat vyšší počet hodin než ve stávajících zaměstnáních. II. F. Srovnatelnost s výsledky publikovanými Eurostatem Členské země EU pravidelně zasílají anonymizovaná čtvrtletní mikrodata z národních šetření do Eurostatu. Tato mikrodata obdobně zasílají i členské země EFTA jako Švýcarsko, Norsko a Island a kandidátské země EU. Mikrodata umožňují konstruovat obsah základních ukazatelů a z nich odvozených měr, které se mohou odlišovat od dlouholeté praxe zavedené v jednotlivých zemích a může se projevit i diference v obsahu ukazatelů, vymezených v jednotlivých tematických okruzích v rámci publikačního systému Eurostatu. V roce 2003 Eurostat podstatně revidoval svůj informační systém a v současné době se zaměřil na publikaci vzájemně porovnatelných dat o vývoji ekonomické aktivity, zaměstnanosti a nezaměstnanosti za všechny členské země EU. Publikování těchto údajů má především charakter čtvrtletních a ročních studií, které jsou zveřejňovány v edici Statistics In Focus (SIF). Vedle systému SIF je běžně dostupná databáze Eurostatu New Cronos, která poskytuje obsáhlé číselné přehledy opět zaměřené na srovnatelnost výsledků výběrového šetření za všechny země EU. Při hodnocení údajů z různých zdrojů Eurostatu, ale i v rámci jednotlivých titulů vydávaných Eurostatem je nutné mít na zřeteli, že obsah ukazatelů se může v detailech lišit od obsahu, jak jej čtenář chápe (např. v rámci svého informačního systému Eurostat publikuje počty zaměstnaných ve věkové skupině 15–64 let a nikoliv ve skupině 15+letých, jak je obvyklé ve čtvrtletní publikaci ČSÚ). Při komparaci dat ze zdrojů Eurostatu a ČSÚ je nutné respektovat příslušné metodické poznámky zvláště v případech porovnávání měr zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity. Odlišnosti se vyskytují i ve výpočtu průměrných ročních hodnot, kdy Eurostat používá v některých případech z důvodu srovnatelnosti data za 2. čtvrtletí, protože průměrné údaje nejsou za všechny členské země EU k dispozici. |
Zveřejněno dne: 29.06.2007
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.