II. Metodické vysvětlivky

Obsah hlavních pojmů používaných v publikaci plně odpovídá definicím ukazatelů uvedeným v "Rezoluci o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti". Tato rezoluce, přijatá 13. mezinárodní konferencí statistiků práce v říjnu 1982, obsahuje komplexní definice a doporučení ILO pro sledování uvedených jevů. V šetření jsou zohledněny i další závazné mezinárodní normy zejména úžeji orientované rezoluce ILO a mezinárodní klasifikace a číselníky se vztahem k problematice trhu práce.

Definice pojmů VŠPS se soustřeďuje jen na základní ukazatele. Význam specifických ukazatelů je buď zřejmý nebo jej může v případě potřeby uživatel získat na ČSÚ.

II. A. Ekonomický status

Ekonomický status vyjadřuje základní rozdělení obyvatelstva ve věku 15 let a více podle zařazení na trhu práce. Tato populace je členěna na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. zaměstnané a nezaměstnané, a obyvatelstvo ekonomicky neaktivní.

II. B. Zaměstnanost

Na 15. mezinárodní konferenci statistiků práce v roce 1993 byla přijata klasifikace postavení v zaměstnání ICSE-93, která vytvořila základní terminologii pro jednotlivé skupiny zaměstnaných. Skupině zaměstnavatelů podle ICSE odpovídá skupina podnikatelů se zaměstnanci ve VŠPS a skupině pracovníků na vlastní účet pak odpovídá skupina podnikatelů bez zaměstnanců.

Zvlášť jsou publikovány údaje za celkovou zaměstnanost (zaměstnanost v národním hospodářství) a zvlášť za zaměstnanost v civilním sektoru. Do civilního sektoru nejsou zahrnuti příslušníci armády, a to jak vojáci z povolání, tak i vojáci vykonávající základní vojenskou službu.

1. zaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely do následujících kategorií :

1.1. placení zaměstnaní, kteří spadají do těchto skupin :

1.1.1. "v práci". Jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání.

1.1.2. "v zaměstnání ale ne v práci". Jedná se o osoby, které již pracovaly ve svém současném zaměstnání, ale během vykazovaného období nebyly dočasně v práci a přitom měly formální vazbu k tomuto zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popř. další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy).

1.2. zaměstnaní ve vlastním podniku, kteří spadají do těchto skupin :
1.2.1. "v práci". Jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem, bez ohledu na to, zda byl vyjádřen v penězích nebo v naturáliích.

1.2.2. "v podniku, ale ne v práci". Jsou to osoby s vlastním podnikem, které nebyly z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci.

Pro účely zjišťování je pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, kteří však v referenčním období byli navíc v zaměstnání, jsou také považováni za zaměstnané. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou automaticky zahrnovány osoby na rodičovské dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter.

Zaměstnanci jsou osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. Mezi zaměstnance patří podle ILO rovněž příslušníci armády (vojáci z povolání a vojáci v základní službě). Celá kategorie příslušníků armády je zahrnuta do celkové zaměstnanosti a údaje za tyto osoby jsou součástí II. okruhu přílohových tabulek (zaměstnanost v NH).

Jako samostatná kategorie jsou klasifikováni členové produkčních družstev. Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou pak tyto osoby na doporučení ILO spojovány se skupinou zaměstnanců.

Zaměstnavatelé a pracovníci na vlastní účet jsou považováni za zaměstnané ve vlastním podniku. Za zaměstnané ve vlastním podniku se považují i pomáhající rodinní příslušníci bez ohledu na počet hodin odpracovaných během referenčního týdne.

II. C. Nezaměstnanost

1. nezaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky:

- nebyly zaměstnané (viz bod 1., str. 7),

- hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem,

- byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.

Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Jedinou výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na dobu nejpozději do 14 dnů. Tyto osoby jsou podle definice Eurostatu zařazeny rovněž mezi nezaměstnané.

1.1. registrovaní nezaměstnaní představují tu část nezaměstnaných, která pro aktivní hledání zaměstnání využívá služeb profesionálních organizací, ať již státních (úřady práce) nebo soukromých (zprostředkovatelny práce).
1.1.1. nezaměstnaní, registrovaní úřady práce jsou nezaměstnaní splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, kteří aktivně hledají zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Není přitom rozhodující, pobírají-li příspěvek před nástupem do zaměstnání nebo ne.

1.2. neregistrovaní nezaměstnaní jsou nezaměstnaní splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, kteří aktivně hledají zaměstnání jinou formou než prostřednictvím organizací zprostředkovávajících práci, v případě České republiky prostřednictvím úřadů práce.

II. D. Relativní ukazatele

Metodické změny obsahu jednotlivých kategorií ekonomického statusu ovlivňují hodnotu relativních ukazatelů. V tomto ohledu je třeba vždy posuzovat vývoj jednotlivých relativních ukazatelů ve srovnatelné metodice.

1.1. míry nezaměstnanosti procentuálním způsobem vyjadřují vždy podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Rozdíl mezi různými mírami nezaměstnanosti spočívá především v použité metodice stanovení čitatele a jmenovatele míry, ale i v přesnosti zdrojů dat a časové srovnatelnosti obou údajů. Protože především metodika má rozhodující vliv na hodnotu míry, je nutno vždy důsledně rozlišovat, o jaký ukazatel se jedná.

1.1.1. obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu.

Čitatel : zahrnuje nezaměstnané podle ILO (viz bod 1., str. 8)
Jmenovatel : zahrnuje pracovní síly podle ILO (viz bod 1.1. kapitoly II.E.)

1.1.2. specifické míry nezaměstnanosti jsou ukazatele popisující nezaměstnanost určité sociální, věkové nebo jiné skupiny obyvatelstva.

Čitatel : zahrnuje všechny nezaměstnané z dané skupiny obyvatelstva.
Jmenovatel : zahrnuje pracovní síly, tj. zaměstnané a nezaměstnané z téže skupiny obyvatelstva.
1.2. míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob 15-tiletých a starších.

1.3. míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15-tiletých a starších.
II. E. Další speciální ukazatele

1.1. pracovní síla (Labour Force) zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané (viz bod 1., str. 7) nebo nezaměstnané (viz bod 1., str. 8). Podle okruhu zahrnutých zaměstnaných osob se rozlišuje celková pracovní síla (zaměstnaní v NH + nezaměstnaní) a civilní pracovní síla (zaměstnaní v civilním sektoru + nezaměstnaní).

1.2. ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (osoby mimo pracovní sílu) jsou všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní (např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocné nebo invalidní osoby apod.). Pro ně je charakteristické, že nesplňují 3 základní podmínky nezaměstnanosti. Patří sem např. i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopní nastoupit práci do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Proti dříve uváděným údajům patří do této skupiny i osoby na rodičovské dovolené, pokud nesplňují podmínky pro zařazení mezi zaměstnané či nezaměstnané.

1.3. podzaměstnaní jsou všechny osoby v placeném zaměstnání nebo osoby pracující ve vlastním podniku, ať již byly nebo nebyly v práci, které pracují ve svém hlavním zaměstnání na částečný úvazek nebo méně než 40 hodin týdně, a přejí si pracovat vyšší počet hodin než ve stávajících zaměstnáních.
II. F. Srovnatelnost s výsledky publikovanými Eurostatem

Členské země EU pravidelně zasílají anonymizovaná čtvrtletní mikrodata z národních šetření do Eurostatu. Tato mikrodata obdobně zasílají i členské země EFTA jako Švýcarsko, Norsko a Island a kandidátské země EU. Mikrodata umožňují konstruovat obsah základních ukazatelů a z nich odvozených měr, které se mohou odlišovat od dlouholeté praxe zavedené v jednotlivých zemích a může se projevit i diference v obsahu ukazatelů, vymezených v jednotlivých tematických okruzích v rámci publikačního systému Eurostatu.

V minulém roce Eurostat podstatně revidoval svůj informační systém a v současné době se zaměřil na publikaci vzájemně porovnatelných dat o vývoji ekonomické aktivity, zaměstnanosti a nezaměstnanosti za všechny členské země EU. Publikování těchto údajů má především charakter čtvrtletních a ročních studií, které jsou zveřejňovány v edici Statistics In Focus (SIF). Vedle systému SIF je běžně dostupná databáze Eurostatu New Cronos, která poskytuje obsáhlé číselné přehledy opět zaměřené na srovnatelnost výsledků výběrového šetření za všechny země EU.

Jak bylo uvedeno, údaje publikované Eurostatem za jednotlivé země se mohou částečně lišit od praxe používané v těchto zemích. V případě ČR se jedná o tyto rozdíly:
- V přehledech Eurostatu nejsou v počtu pracujících v civilním sektoru zahrnuty kromě vojáků z povolání a vojáků základní služby i osoby v náhradní (civilní) službě. Praxe ČSÚ je taková, že osoby v náhradní (civilní) službě jsou do civilního sektoru zahrnovány podle charakteru vykonávané činnosti např. pomocné práce ve zdravotnictví. Po přijetí zákonů o zrušení základní vojenské služby a civilní služby ČSÚ předpokládá, že počínaje prvním čtvrtletím letošního roku se nebudou v tomto směru lišit od údajů Eurostatu.
- Eurostat nezahrnuje do počtu nezaměstnaných ty osoby, které hledají zaměstnání pouze pasivním způsobem, tj. respondenty, kteří očekávají výsledek vyřízení žádosti o zaměstnání, čekají na výsledek konkurzu na zaměstnání ve veřejném sektoru nebo očekávají zprávu z úřadu práce. V podmínkách ČR se jedná o velmi malé počty osob, které však ovlivňují úplnou srovnatelnost výsledků publikovaných ČSÚ a Eurostatem. Od roku 2005 ČSÚ bude používat metodiku Eurostatu.
- Uvedené rozdíly se následně promítají do diferencí v odvozených relativních ukazatelích, především v míře zaměstnanosti, míře ekonomické aktivity a míře nezaměstnanosti. Rozdíly na úrovni souboru celé populace jsou minimální, ale mohou být vyšší ve specifických případech, např. v míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých mužů ve věku 20 až 24 let.

Při hodnocení údajů z různých zdrojů Eurostatu, ale i v rámci jednotlivých titulů vydávaných Eurostatem je nutné mít na zřeteli, že obsah ukazatelů se může v detailech lišit od obsahu, jak jej čtenář chápe (např. v rámci roční publikace výsledků LFS za rok 2002 se vztahují počty zaměstnanců k věkové skupině 15 – 64 let a nikoliv ke skupině 15+letých, jak je obvyklé ve čtvrtletní publikaci ČSÚ). Odlišnosti se vyskytují i ve výpočtu průměrných ročních hodnot, kdy Eurostat používá v některých případech z důvodu srovnatelnosti data za 2. čtvrtletí, protože průměrné údaje nejsou za všechny členské země EU k dispozici. ČSÚ předpokládá, že ve své pravidelné čtvrtletní publikaci bude uvádět s co nekratším časovým odstupem i přehledy o rozdílech ve výši vybraných ukazatelů mezi VŠPS a čtvrtletními údaji Eurostatu s komentářem, co tyto diference ovlivňuje.