Úvod

Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) publikuje již po několik let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců založenou na výběrových šetřeních.
Strukturální šetření mezd se odlišují od ostatních mzdových zjišťování, a to v několika směrech. Především jsou zde přímo zjišťovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací. Jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku a také důležité personální údaje o zaměstnanci jako např. pohlaví, vzdělání, věk. Získáváme tak statistiku velmi detailní, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje.
Protože objem zjišťovaných informací je rozsáhlý a šetření je pracné a nákladné, nelze ho provádět u všech podniků a organizací v ČR, ani ho nelze konat běžným způsobem na papírových dotaznících. Šetření se tedy provádí jen u vzorku jednotek vybraných v zásadě náhodně na základě Registru ekonomických subjektů, přičemž pravděpodobnost výběru závisí na velikosti jednotky: subjekty s 1000 a více zaměstnanci jsou vybrány všechny, naopak jednotky zaměstnávající méně než 10 zaměstnanců se nevybírají. Pro shromáždění údajů je využíváno elektronického sběru pomocí speciálního softwaru, tento pořizovací program čerpá údaje přímo z příslušných podnikových databází.
Vykazujícími jednotkami se zde rozumí právnické osoby, fyzické osoby zapsané do obchodního rejstříku a organizační složky státu, nejsou zahrnuty fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Šetření pokrývá všechna významná odvětví národního hospodářství (v souladu s klasifikací OKEČ sekce A-O), nezahrnuty jsou tedy pouze domácnosti zaměstnávající personál (OKEČ P) a exteritoriální organizace a spolky (OKEČ Q).

První z těchto strukturálních šetření v období samostatné ČR provedl ČSÚ za rok 1996. Po mnoha letech se tak dostaly k odborné veřejnosti údaje o distribuci a diferenciaci mezd v České republice. Toto šetření bylo opakováno i za rok 1997. Docházelo však k velké zátěži respondentů i k jisté duplicitě s již existujícím kontinuálním čtvrtletním zjišťováním Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které používalo stejnou metodiku sběru dat, avšak bylo zaměřeno pouze na hodinové výdělky. V rámci snižování zátěže respondentů ČSÚ ustoupil od vlastního šetření a od roku 1998 využívá roční údaje ze šetření ISPV, jehož struktura byla rozšířena tak, aby pokrývala všechny proměnné sledované v předchozích strukturálních šetřeních ČSÚ.

Od roku 2002 došlo k dalším změnám ve zdrojovém šetření (ISPV) i v publikacích, byla rozšířena struktura proměnných a zkvalitněna metodika výpočtu hrubých mezd. Do hrubých mezd se počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu skutečně pobíral, odečtena je tedy doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.
Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (tedy kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z nezahrnutí zaměstnanců s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin do ISPV.
Také je třeba si uvědomit, že výsledky každého výběrového šetření jsou zatíženy výběrovou chybou, že některé oslovené jednotky neposkytly požadované údaje nebo že některé záznamy musely být vyřazeny ze zpracovaní pro chybovost, a tudíž mohlo dojít k drobným zkreslením.

Publikace se skládá ze tří částí:
· část A obsahuje agregované výsledky za celou Českou republiku, které jsou přepočteny vážením se stratifikací na odvětvové a velikostní skupiny; tato část obsahuje pouze jednoduchá třídění s menším počtem kategorií;
· část B obsahuje agregované výsledky za kraje České republiky, které jsou přepočteny vážením se stratifikací pouze na velikostní skupiny; také tato část obsahuje jen jednoduchá třídění
· část C obsahuje nevážené výsledky, tedy údaje vztahující se pouze k výběrovému vzorku ekonomických subjektů; tyto výsledky slouží pro hlubší analýzy, používají malý stupeň agregace, jsou tedy nejvíce detailní, a naleznete zde i podrobnější křížová třídění.

Cílem této publikace je popsat strukturu mezd a nalézt odlišnosti v mzdových úrovních různých skupin zaměstnanců, velký důraz je kladen na distribuci mezd. Není používána pouze průměrná mzda (aritmetický průměr), ale také medián mezd, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii. Silný důraz je kladen také na třídění podle pohlaví. Cílem strukturálního výběrového šetření není nalézt úroveň průměrné mzdy za celé národní hospodářství, tomu slouží lépe výkaznictví ČSÚ.

Nejdůležitějším tříděním mezd je v tomto šetření bezesporu zaměstnání. K tomu je používána Klasifikace zaměstnání ČSÚ, vypracovaná na podkladě mezinárodního standardu. Výsledky v této publikaci, části C, jsou tříděny na úrovni podskupin zaměstnání, tj. 4-místného kódu KZAM. Detailnější výsledky na úrovni konkrétních zaměstnání (5-místný kód KZAM-R) pro podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru, včetně další informace o zdrojovém šetření, můžete nalézt v publikaci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Informační systém o průměrném výdělku IV.čtvrtletí 2003 nebo na internetových stránkách www.mpsv.cz, včetně podrobných výsledků za jednotlivé kraje (pod názvem Regionální statistika ceny práce - RSCP).






Ivo Makalouš
ředitel odboru statistiky zaměstnanosti a mezd





Pozn. Výsledky zatížené nadstandardní chybou (dominance jednoho podniku či organizace) jsou uvedeny v závorkách. Individuální údaje jsou nahrazeny hvězdičkou.