Metodické vysvětlivky
Přílohy
Metodické vysvětlivkyMetodické vysvětlivky k tabulkám 1. Přehled tabulek V tab. 1 jsou zpracovány údaje za celý základní zpravodajský soubor. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin, údaje za příslušné podsoubory se pro odhad údajů za průměrnou domácnost převažují podle sociální struktury domácností zjištěné při posledním mikrocensu, tzn. pro období 1989 – 1992 se používá mikrocenzus 1988, za období 1993 – 1996 mikrocenzus 1992 a od roku 1997 mikrocenzus 1996. Domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy a domácnosti nezaměstnaných, které se ve statistice RÚ nesledují, byly pro výpočet vah přiřazeny k domácnostem dělníků, s nimiž mají podobnou výši příjmů na hlavu. Takto vypočtená průměrná zpravodajská domácnost byla poněkud menší než průměrná hospodařící domácnost v ČR podle mikrocensu, rozdíl se pohyboval od 0,03 členů v roce 1989 a 2002 do 0,17 členů v roce 1996. Příčinou je skutečnost, že pro zpravodajskou činnost se hůře získávají vícečlenné, resp. vícegenerační domácnosti, kde všechny osoby s vlastními příjmy musí souhlasit s tím, že budou sdělovat (nebo samy zapisovat) své příjmy a výdaje v takové podrobnosti, jak to vyžaduje metodika statistiky RÚ. Stanovené kvóty pro výběr zabezpečují, aby podíl nezaopatřených dětí a ekonomicky aktivních členů v sociálních skupinách zhruba odpovídal výsledkům mikrocensů. Tab. 2 až 5 obsahují výsledky za jednotlivé sociální skupiny (domácnosti zaměstnanců, zemědělců, samostatně činných osob a důchodců). Definice sociálních skupin je uvedena v úvodu, v části popisující výběr domácností (bod 2.1.1). Ke změně definice došlo ve sledovaném období jen u zemědělských domácností – původně to byly pouze domácnosti družstevních rolníků, od roku 1992 všechny domácnosti, kde osoba v čele je zaměstnaná v zemědělství. V tab. 6 a 7 jsou opět údaje za průměrnou domácnost, přičemž domácnosti pro toto zpracování byly nejprve uspořádány podle výše čistého peněžního příjmu na osobu a pak byly rozděleny na 10 stejně velkých skupin. Při tom byla respektována váha jednotlivých domácností, která jim příslušela s ohledem na sociální skupinu osoby v čele. Skupiny byly vymezeny hodnotami decilů, tj. výší příjmu poslední domácnosti patřící do 1. až 9. skupiny. Za první a poslední decilovou skupinu pak byly zpracovány samostatné výsledky. Takto obecně definované skupiny vyhovují potřebám uživatelů na analýzu dat za domácnosti s nejnižšími a nejvyššími příjmy v časové řadě lépe než apriorně stanovená příjmová pásma. Soubor domácností zaměstnanců je dostatečně velký pro další třídění, proto byla zpracována ještě tab. 8 za domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi. Poskytuje jednak pohled na příjmy a výdaje rodin s dětmi ve srovnání s průměrnými domácnostmi zaměstnanců, jednak umožňuje srovnávat údaje za "průměrné" rodiny s dětmi (reprezentované rodinami zaměstnanců) a za rodiny s dětmi a s minimálními příjmy v tab. 9. Tab. 9 obsahuje údaje za rodiny s dětmi s minimálními příjmy, které jsou sledovány v doplňkovém souboru od roku 1991. Do zpracovány byly zahrnuty všechny rodiny s dětmi, včetně domácností ze základního souboru, jejichž průměrné čisté peněžní příjmy v letech 1991 – 1996 nepřekročily 1,3 násobek životního minima platného v daném roce, od roku 1997 byla hranice zvýšena na 1,4 násobek životního minima. Protože v letech 1991 – 1994 bylo příjmové kritérium založeno na pevných přípustných částkách (viz popis výběru), liší se údaje v tab. 9 od dříve publikovaných výsledků za příslušný rok. Považovali jsme však za vhodné kritérium zahrnutí domácností do zpracování v časové řadě sjednotit, aby výsledky nebyly ovlivněny metodickými postupy. Růst peněžních příjmů domácností zařazených do zpracování je limitován vývojem životního minima. Výši a změny hodnoty životního minima ve sledovaném období pro vybrané typy domácností (měsíční průměry na domácnost v Kč) ilustruje následující tabulka. Domácnosti se liší počtem členů a počtem nezaopatřených dětí, přičemž u všech typů domácností se pro zjednodušení předpokládá věk dětí od 6 do 10 let.
Průměrné životní minimum zpravodajských domácností zařazených do zpracování za rodiny s dětmi s minimálními příjmy je uvedeno v tab. 9/1. Tab. 10 až 13 obsahují indexy spotřebitelských cen a vývoj nominálních a reálných vydání průměrné domácnosti. Údaje v tab. 10 se vztahují k období 1989 – 2003, základem pro výpočet indexů za jednotlivé roky je rok 1989. V tab. 11 až 13 jsou vydání roztříděna do 12 skupin podle účelu použití, ale jsou za kratší období, protože indexy spotřebitelských cen v tomto členění jsou k dispozici až od roku 1991. Tab. 11 zobrazuje vývoj vydání za celé období 1991 až 2003, indexy jsou počítány k roku 1991, řetězové indexy v tab. 12 a 13 zobrazují vývoj v jednotlivých letech, tzn. porovnání se provádí vždy s předcházejícím rokem. 2. Třídění příjmů a vydání Podrobné položky příjmů a vydání byly roztříděny podle druhu, resp. podle účelu do skupin a podskupin tak, aby poskytovaly co nejlépe srovnatelné údaje v časové řadě. Pro samostatnou prezentaci byly vybrány ty podrobné položky, jejichž náplň se od roku 1989 nezměnila nebo změny nebyly významné. Výjimečně bylo zařazeno několik položek, jejichž samostatné sledování bylo zavedeno až po roce 1989, ale jejich hodnota nebo vývoj jsou z analytického hlediska zajímavé. I když za první roky časové řady nemohly být tyto položky vyčísleny, jsou vždy obsaženy v součtu za příslušnou skupinu, resp. podskupinu. Peněžní vydání byla roztříděna podle účelu použití v duchu klasifikace CZ-COICOP. Ve sledovaném období se počet a náplň sledovaných položek několikrát měnily. Jednotlivé položky byly zařazovány do oddílů a skupin podle převažujícího účelu použití výrobků nebo služeb, které do položky patřily. Rozhodujícím hlediskem pro zařazení konkrétních položek bylo vždy dosažení maximální srovnatelnosti publikovaných údajů v čase. Proto se údaje za některé skupiny nebo podskupiny v časové řadě liší od výsledků publikovaných v jednotlivých letech. To se týká i období od roku 1999, kdy již byla vydání tříděna podle klasifikace CZ-COICOP, ale v časové řadě bylo v zájmu srovnatelnosti nutné některé položky zařadit podle dřívější metodiky. Postup zpracování výdajů je podrobněji popsán ve vysvětlivkách ke 3. části tabulek. Všechny údaje v tabulkách jsou počítány nezávisle na sobě přímo z prvotních dat. V důsledku zaokrouhlení proto ani při vyčerpávajícím výčtu položek nemusí jejich součet přesně souhlasit s hodnotou souhrnného údaje (za oddíl či skupinu). Finanční údaje jsou zaokrouhlené na celé Kč, množství na 2 desetinná místa V následující části je uveden podrobnější popis skupin příjmů a vydání, resp. položek, u nichž není náplň jednoznačně patrná z názvu nebo které se liší od náplně dané klasifikací CZ-COICOP. Rovněž jsou uvedena upozornění na závažnější metodické rozdíly v náplni položek v některých letech, jež nebylo možno při zpracování odstranit a které mohou vysvětlit určité nepravidelnosti ve vývoji určitého druhu vydání. Vysvětlivky jsou uspořádány podle tabulek a podle skupin příjmů a vydání, k nimž se vztahují. 3. Vysvětlivky k jednotlivým částem tabulek Část 1 – Složení domácností, hrubé peněžní příjmy a vydání · Hrubé peněžní příjmy a výdaje celkem · Příjmy ze závislé činnosti Do ostatních příjmů ze závislé činnosti patří m.j. mzdy z vedlejšího zaměstnání, příjmy z pracovní činnosti studentů, odměny podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, funkční požitky plynoucí z funkcí vykonávaných jako vedlejší činnost, odstupné uvolněným pracovníkům a mzdové vyrovnání, odměny učňů a studentů konajících práci v praktickém výcviku, odměny z fondu kulturních a sociálních potřeb aj. · Příjmy z podnikání Položka "ostatní příjmy z podnikání" zahrnuje kromě příjmů z podnikání provozovaného jako vedlejší činnost také příjmy z pronájmu bytů, chat či nebytových prostor, provize a podíly z tržeb ze stánkového a pouličního prodeje. V letech 1989 a 1990 nebyly příjmy z podnikání kódovány samostatně, jsou zahrnuty ve skupině "jiných příjmů". V roce 1993 byl zpravodajský soubor rozšířen o domácnosti samostatně činných osob. V přepočtu za domácnosti celkem proto několikanásobně vzrostly příjmy z podnikání a změnila se struktura peněžních příjmů podle zdrojů; úroveň celkových příjmů na osobu tím ovlivněna nebyla. · Sociální příjmy · Jiné příjmy Položka "kapitálové příjmy" zahrnuje výnosy a příjmy z prodeje cenných papírů, podíly na zisku, příjmy z pronájmu zemědělské půdy. · Hrubá peněžní vydání celkem Jmenovitě jsou uvedeny daň z příjmů a zdravotní a sociální pojištění. Z tabulek je patrná změna systému zdaňování od roku 1993. Zvlášť výrazně se projevuje v tab. 3 za zemědělské domácnosti, neboť členům zemědělských družstev nebyla do roku 1992 včetně srážena daň z příjmů. Část 2 – Čisté peněžní příjmy a vydání, bilanční položky, naturální příjmy a vydání · Čisté peněžní příjmy a výdaje celkem Čisté peněžní příjmy (vydání) celkem se získají z hrubých příjmů (vydání) odečtením částek daně z příjmů fyzických osob (do roku 1992 daně ze mzdy) a částek placených za povinné pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění. Očištění peněžních příjmů od daní, příp. povinného pojištění se týká jen příjmů ze závislé činnosti; příjmy zařazované do ostatních skupin jsou zjišťovány jako čisté. · Čisté příjmy ze závislé činnosti · Čistá vydání podle druhu · Čistá vydání podle účelu použití Pro časovou řadu byla vydání roztříděna do 13 skupin; které přibližně odpovídají klasifikaci spotřebních vydání CZ-COICOP. Významnější rozdíly v náplni těchto skupin oproti platné klasifikaci jsou popsány u části 3. Poslední skupina obsahuje výdaje neklasifikované jako spotřební, jestliže je bylo možno v celé časové řadě vytřídit jako samostatnou položku. · Bilanční položky
· Naturální příjmy, naturální vydání Do naturálních příjmů se zahrnuje též hodnota průmyslových výrobků, vč. poukázek na zboží, a služeb získaných bezplatně jako dary od příbuzných, od zaměstnavatele, odborové organizace apod. Započítává se i hodnota naturálního (služebního) bytu, vypočtená podle platných vyhlášek o nájemném. Náplň naturálních vydání je analogická. Část 3 – Vybrané položky peněžních vydání V průběhu sledovaného období se postupně měnila klasifikace vydání. Podstatná změna nastala v roce 1993, kdy tradiční pohled na vydání z hlediska druhu (potraviny, průmyslové zboží, služby, platby) byl nahrazen hlediskem účelu použití. Část původních položek vydání (tzv. statistických znaků), zejména za služby, musela být rozdělena; např. z jediné položky zahrnující opravy různých předmětů pro domácnost i její členy bylo nutno vyčlenit opravy nábytku a bytových doplňků, opravy zařízení pro domácnost, opravy zařízení pro volný čas. Nová klasifikace vydání vycházela z doporučení Eurostatu pro statistiku RÚ, měla 9 hlavních tříd a v tomto členění byly publikovány všechny oficiální výsledky RÚ až do roku 1998 včetně. Důsledné uplatnění hlediska účelu použití podle klasifikace CZ-COICOP od roku 1999 přineslo sice méně nových položek, ale více změn v náplni položek již existujících. Předkládaná časová řada peněžních vydání je kompromisem mezi požadavkem na srovnatelnost údajů v časové řadě a snahou o jejich prezentaci podle nové metodiky. Problém spočíval v tom, že metodické srovnatelnosti údajů za jednotlivé roky nelze dosáhnout pouhým tříděním a pro dodatečné rozdělení dříve používaných hrubších položek (statistických znaků) podle účelu použití nejsou žádné podklady. Část metodických nesrovnalostí vyplývajících ze změn v náplni položek odpadla agregací věcně podobných položek. Při zpracování za roky 1989 – 1998 byly podrobné položky přetříděny podle převažujícího obsahu tak, aby bylo dosaženo maximální obsahové srovnatelnosti publikova-ných údajů a přitom jejich uspořádání co nejvíce odpovídalo klasifikaci CZ-COICOP. Naopak několik položek za rok 1999 a následující bylo zatříděno podle dřívější metodiky, aby lépe navazovaly na časovou řadu. Výčet a zařazení těchto položek obsahuje příloha č. 3. Výdaje jsou rozděleny do 13 skupin podle účelu použití, většina z nich je dále členěná do podskupin a v nich jsou vyzvednuty nejvýznamnější výdajové položky. Stručná náplň jednotlivých položek, pokud není jednoznačně patrná z názvu, je uvedena v příloze č. 2. V podskupinách, kde byly pro publikaci v tabulce vybrány jen některé položky, je v popisu náplně připojena ještě souhrnná položka "ostatní" pro ilustraci dalších vydání, která do dané podskupiny patří. Popis náplně není vyčerpávající, obsahuje pouze příklady charakteristických vydání. Změny v zařazení konkrétních vydání do položek (tzv. statistických znaků) nejsou v příloze popisovány, příklady vydání jsou uvedeny u těch položek, kam patřily po větší část sledovaného období a kam také byly při zpracování zařazeny. Považujeme za účelné zmínit se o takových změnách náplně položek a jejich zařazení do podskupin, které mohou přispět k pochopení určitých nesrovnalostí (narušení trendu) v časové řadě údajů za některé položky:
Část 4 – Nákup, naturální a celková spotřeba vybraných druhů potravin Údaje v tabulce jsou vyjádřeny ve fyzických jednotkách, tzn. převážně v kg, vejce v kusech a nápoje v litrech. Výhodou takového vyjádření je, že srovnání údajů v čase postihuje přímo změny ve spotřebě, indexy není třeba korigovat s ohledem na vývoj spotřebitelských cen. Zápis množství je od zpravodajů požadován u většiny nakoupených potravin a v naturální spotřebě u takových druhů, které jsou často získávány z vlastního hospodářství. Ovoce a zelenina zpracované na výrobky (kompoty, džemy, nakládaná zelenina) jsou zahrnuty v čerstvém ovoci a zelenině. Za potraviny agregované do položek typu "ostatní" (např. mléčné výrobky, ryby, jižní ovoce, čokoláda apod.) se zjišťuje pouze hodnota v Kč. Tabulka má tři části: nákup, naturální spotřeba a celková spotřeba. Naturální spotřeba navazuje na definici naturálních příjmů v tab. 2, jsou v ní započteny potraviny z vlastního hospodářství i získané darem. V celkové spotřebě je sečteno množství potravin nakoupených a z naturální spotřeby. U potravin, které se v naturální spotřebě sledují pouze hodnotově v souhrnné položce "ostatní potraviny" a nejsou tedy v této poslední části zařazeny, lze předpokládat, že celková spotřeba se v podstatě rovná nákupu (např. chléb, ryby, sýry, cukr). Část 5 – Údaje o bytě, vybavenost domácností předměty dlouhodobého užívání První část tabulky obsahuje údaje charakterizující změny ve způsobu a kvalitě bydlení zpravodajských domácností. Vzhledem ke způsobu výběru mohou se do údajů o bytě i o vybavenosti promítat nahodilé vlivy způsobené každoroční obměnou souboru. Bydlení ve vlastním rodinném domě zahrnuje rovněž případy bezplatného bydlení v domě u příbuzných. Jako byty s etážovým vytápěním se od roku 1999 vyznačují také byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti vytápěny plynovými nebo elektrickými kamny. Etážové topení na pevná paliva se zdrojem tepla umístěným v bytě se hodnotí jako "jiný způsob vytápění". Za obytnou místnost se od roku 1994 považuje také kuchyň, je-li větší než 12 m2. Do obytné plochy se analogicky započítává celá plocha takové kuchyně, zatímco do roku 1993 včetně se jako obytná započítávala jen plocha přesahující 12 m2. Struktura je uváděna v % na 1 desetinné místo a není formálně upravována tak, aby součet procent byl vždy roven 100 (celku). Ve druhé části tabulky jsou údaje o vybavení zpravodajských domácností předměty dlouhodobého užívání, vyjádřené počtem předmětů připadajících na 100 domácností. Údaje o vybavenosti za rok 1989 jsou uvedeny jen v tabulkách za úhrn domácností a za sociální skupiny. V převzatých individuálních datech totiž tyto údaje chybí, proto nelze výstupy v jiných tříděních zpracovat. Chladnička s mrazničkou byla zařazena do sledování jako samostatný předmět až v roce 1993, v dřívějších letech byla do vybavení započítávána dvakrát, jako chladnička i jako mraznička. Vybavenost osobním počítačem, mobilním telefonem a osobním automobilem zahrnuje od roku 1999 i předměty ve vlastnictví firmy užívané domácností. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
