Metodické vysvětlivky
Přílohy
Metodické vysvětlivkyTato publikace navazuje na publikaci ČSÚ Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2006 I. díl – domácnosti podle postavení a věku osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma (kód 3001-07, č.j. 763/2007-6201, datum vydání 29. června 2007), kde jsou uvedeny podrobnější vysvětlivky k metodice, organizaci a zpracování šetření statistiky rodinných účtů (SRÚ). 
2. KLASIFIKACE POLOŽEK Obecný popis klasifikace příjmů a vydání v šetření SRÚ je uveden v metodických vysvětlivkách I. dílu publikace. 3. OBSAH PUBLIKACE Roční údaje byly získány součtem podrobných měsíčních položek příjmů a vydání, propočítány jako průměr na jednoho člena domácnosti a zaokrouhleny na celé Kč. Všechny souhrnné i podrobné položky jsou počítány nezávisle na sobě přímo z prvotních dat. Relativní údaje jsou počítány z nezaokrouhlených průměrů, struktura je uváděna v % na 1 desetinné místo. V důsledku zaokrouhlování proto nejsou souhrnné položky Kč vždy přesně součtem podpoložek a ani součet procent nemusí být vždy roven 100 (celku). Třídící znaky pro zařazení domácností podle demografických hledisek se vytvářejí ze zaokrouhleného průměrného počtu nezaopatřených dětí, pracujících členů a členů, takže vyjadřují převažující stav v příslušném roce. V některých tříděních mohou vzniknout skupiny domácností s malým zastoupením. Přestože tyto skupiny mohou být z hlediska celkových příjmů a vydání vnitřně málo diferencované, je nutné počítat s tím, že při nižším počtu domácností mohou být v některých podsouborech podrobnější údaje méně spolehlivé. Publikaci tvoří deset tabulek. S výjimkou tabulky 9 se v nich vyskytují tři části („a“, „b“, „c“) obsahující obdobné publikované položky. 3.1 Části publikovaných tabulek Části „a“ obsahují údaje o počtu a složení zpravodajských domácností. Počet domácností vážený vyjadřuje počet domácností podle jejich skutečného podílu na populaci v roce 2002 a udává zastoupení jednotlivých typů domácností ve výsledcích za domácnosti celkem. Počet domácností ve výběru znamená průměrný počet respondentů ve výběrovém souboru redukovaný s ohledem na počet měsíců zpravodajské činnosti za daný rok. Spotřební jednotky podle stupnice OECD mají váhy definovány takto: první dospělý v domácnosti = 1.0, každý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0.7, každé dítě (13-leté nebo mladší) = 0.5. Spotřební jednotky podle EU jsou definovány takto: první dospělý v domácnosti = 1.0, každý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0.5, každé dítě (13-leté nebo mladší) = 0.3. Tyto části dále zahrnují základní údaje o příjmech a vydáních, členění čistých peněžních vydání podle druhu (potraviny, průmyslové zboží, služby, platby), naturální příjmy a vydání a bilanční položky. Salda v bilančních položkách se získají rozdílem částek za úspory vybrané v daném roce snížené o vklady uložené v daném roce, resp. rozdílem částek za půjčky přijaté v daném roce snížené o splátky úvěrů v daném roce. Údaje o průměrném životním minimu (v tabulkách 2, 3, 6, 7 a 8) jsou jako jediné částky v publikaci propočítány jako měsíční průměr na domácnost. V částech „b“ jsou publikovány agregované skupiny čistých peněžních vydání rozdělených na vydání spotřební (A) a vydání neklasifikovaná jako spotřební (B). Spotřební vydání jsou uspořádána do 12 základních oddílů a dále do skupin a podskupin podle klasifikace CZ-COICOP (s přihlédnutím k mezinárodnímu standardu specializovanému pro SRÚ). Oproti předchozím letům došlo ke změně – v těchto částech jsou uvedena pouze čistá peněžní vydání, do vydání neklasifikovaných jako spotřební nejsou již zahrnuty částky za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. Absolutní částky vydání jsou doplněné o strukturu spotřebních vydání. Části „c“ obsahují vybrané charakteristiky bydlení domácností (počet a plocha obytných místností, typ domu, druh bytu, způsob vytápění, atd.) využitelné pro analýzu výdajů domácností na bydlení. Publikované údaje o vydáních na bydlení jsou v souladu s výše uvedenou metodikou výpočtu údajů přepočteny vždy na všechny osoby daného podsouboru domácností. Proto prezentace těchto údajů bez bližšího vysvětlení, či bez možnosti propočtu na základě uvedených charakteristik bydlení, může vyvolat zkreslený pohled na výši některých vydání na bydlení (např. nájemné je vypočteno za všechny byty, přestože v souboru jsou i byty v rodinných domcích, kde vlastník bytu nájemné neplatí). Struktura domácností podle typu domu a druhu bytu nedá v součtu celých 100 %, protože publikovaný výčet není vyčerpávající. V části „c“ se dále nachází přehled o vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání. 3.2 Publikovaná třídění domácností Tabulky 1 až 5 obsahují výsledky za domácnosti základního souboru. V předchozích letech byla třídění publikována pouze za domácnosti zaměstnanců resp. důchodců, nyní jsou do zpracování již zahrnuty všechny domácnosti základního souboru splňující stanovené podmínky. V tabulkách 6 až 8 jsou uvedeny výsledky za rodiny s nezaopatřenými dětmi a s minimálními příjmy; do zpracování byly kromě domácností doplňkového souboru, jejichž příjem nepřekročil hranici 1,4 násobku ŽM, zahrnuty také domácnosti s dětmi ze základního souboru splňující uvedenou podmínku omezeného příjmu. Nezaopatřené děti jsou děti předškolního a školního věku, dále děti starší (do 26 let), které se soustavně připravují na své budoucí povolání nebo pro svůj duševní nebo tělesný stav nejsou schopny si zajistit vlastní obživu a ještě nepobírají invalidní důchod. Tabulka 1 – Domácnosti podle počtu pracujících členů Pracující osoby jsou osoby, které mají tzv. placené zaměstnání, tj. jsou buď zaměstnané v rámci pracovně právního vztahu nebo sebezaměstnané, tzn. zabývají se podnikáním nebo jinou samostatně výdělečnou činností. Není rozhodující, zda jejich pracovní aktivita má trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter nebo zda jsou dočasně v práci, ale rozhoduje, zda mají formální vazbu k zaměstnání (dovolená, nemoc, řádná mateřská dovolená apod.). Tabulka 2 – Domácnosti podle počtu nezaopatřených dětí Domácnosti s dětmi jsou všechny rodiny, v nichž alespoň polovinu zpravodajského období bylo přítomno nezaopatřené dítě. Tabulka 3 – Domácnosti s nezaopatřenými dětmi podle typu rodiny, počtu dětí a pracujících členů V této tabulce jsou z domácností s nezaopatřenými dětmi vybrány čisté rodiny, které jsou pak dále rozděleny podle typu rodiny, počtu dětí a pracujících členů. Úplné čisté rodiny s dětmi tvoří manželský pár s nezaopatřenými dětmi; s rodinou nežije žádný další příbuzný ani ekonomicky aktivní dítě. Neúplné čisté rodiny s dětmi tvoří jeden z rodičů a nezaopatřené dítě resp. děti; v rodině nežije žádný další příbuzný ani ekonomicky aktivní dítě. Pro zařazení domácnosti do určitého typu byl rozhodující stav v převažující části zpravodajského období, při rovnosti stav k 31. 12. nebo k poslednímu dni zpravodajství. V předchozích letech bylo toto členění publikováno pouze za domácnosti zaměstnanců. Tabulka 4 – Domácnosti s pracujícími členy a bez nezaopatřených dětí Definice pracující osoby viz vysvětlivky k tabulce 1. Domácnosti s pracujícími členy a bez dětí jsou rozděleny pouze na jednočlenné a dvoučlenné; výčet tedy není vyčerpávající, neboť zde nejsou uvedeny výsledky za vícečlenné domácnosti. V předchozích letech bylo toto členění publikováno pouze za domácnosti zaměstnanců. Tabulka 5 – Domácnosti bez pracujících členů a bez nezaopatřených dětí Definice pracující osoby viz vysvětlivky k tabulce 1. Domácnosti důchodců bez EA členů (definice viz metodické vysvětlivky I. dílu publikace) a bez dětí jsou rozděleny pouze na jednočlenné a dvoučlenné; výčet tedy není vyčerpávající, neboť zde nejsou uvedeny výsledky za vícečlenné důchodecké domácnosti. V předchozích letech bylo toto členění publikováno pouze za domácnosti důchodců. Tabulka 6 – Rodiny s dětmi a s minimálními příjmy podle počtu dětí Údaje z této tabulky je možné porovnávat s výsledky za domácnosti základního souboru v tabulce 2. Tabulka 7 – Rodiny s dětmi a s minimálními příjmy podle typu rodiny V této tabulce jsou z rodin s nezaopatřenými dětmi a s minimálními příjmy vybrány čisté rodiny, které jsou pak dále rozděleny podle typu rodiny (viz vysvětlivky k tabulce 3). Údaje z této tabulky je možné porovnávat s některými tříděními za domácnosti základního souboru v tabulce 3. Tabulka 8 – Rodiny s dětmi a s minimálními příjmy podle výše příjmu Tabulka obsahuje podrobnější rozdělení rodin s nezaopatřenými dětmi a s minimálními příjmy podle úrovně čistého peněžního příjmu definované násobky ŽM. Tabulka 9 – Srovnání domácností s nezaopatřenými dětmi a rodin s dětmi a s minimálními příjmy Tabulka nabízí přímé porovnání agregovaných skupin vydání za rodiny s nezaopatřenými dětmi a s minimálními příjmy s výsledky za domácnosti s nezaopatřenými dětmi ze základního souboru. Prostý index v tabulce vyjadřuje v % poměr výdajů rodin s dětmi a s minimálními příjmy a domácností s nezaopatřenými dětmi (ze základního souboru). U většiny položek je tento index menší než 100, což odpovídá tomu, že celkové příjmy rodin s minimálními příjmy jsou nižší (zhruba o polovinu) než příjmy „běžných“ domácností s dětmi. Při posuzování vlivu omezených příjmů na způsob hospodaření těchto rodin je vhodné indexy za jednotlivé položky dělit indexem celkových čistých příjmů – tím se získá tzv. standardizovaný index. Hodnota indexu vyšší než 100 vyjadřuje skutečnost, že rodina s minimálními příjmy vydává za určitý druh zboží nebo služeb relativně více než „běžná“ domácnost s dětmi. Index nižší než 100 naopak svědčí o tom, že u dané položky rodina s minimálními příjmy vydání omezuje. Významnost rozdílu, tj. velikost odchylky standardizovaného indexu od 100, byla vyjádřena graficky:
Tabulka 10 – Srovnání domácností s nezaopatřenými dětmi a rodin s dětmi a s minimálními příjmy podle právního důvodu užívání bytu Pro srovnání výsledků rodin s nezaopatřenými dětmi a s minimálními příjmy s domácnostmi s dětmi v základním souboru je v poslední tabulce použito třídící hledisko právní důvod užívání bytu. Třídění není vyčerpávající, neboť nezahrnuje domácnosti bydlící ve vlastním bytovém domě, bezplatně u příbuzných nebo ve služebním bytě. |
Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
