Metodické vysvětlivky

Metodické vysvětlivky

Statistika rodinných účtů (SRÚ) sleduje hospodaření soukromých domácností – poskytuje informace o výši jejich vydání a struktuře spotřeby. Informace o odlišnostech spotřeby v domácnostech tříděných podle rozličných hledisek nebo o vlivu různých faktorů (např. pohyb cen, situace na trhu) na strukturu vydání a spotřební zvyklosti domácností nelze získat z jiných zdrojů.

Spektrum využití výsledků SRÚ je velice široké, slouží především jako podklad pro kvalifikované rozhodování při realizaci sociální politiky státu, pro sociální a ekonomický výzkum, pro interní využití v Českém statistickém úřadě (vytvoření spotřebního koše při periodických revizích indexu spotřebitelských cen, pomocný zdroj k sestavení účtu za sektor domácností ve statistice národních účtů) a také pro mezinárodní srovnání.

Složení zpravodajského souboru SRÚ se operativně mění tak, aby aktuálně postihovalo posun základních atributů domácností (jejich složení, ekonomickou aktivitu, úroveň příjmů apod.). SRÚ je v podstatě jediným zdrojem informací o vydáních domácností ve vazbě na jejich příjmy. Čistý peněžní příjem je jedním z výběrových znaků, jeho vývoj je vlastně dopředu stanoven. Z výsledků SRÚ lze vyhodnocovat změny ve výši a struktuře příjmů v rámci zpravodajského souboru a ve vztahu k výdajům domácností. Není však korektní vyvozovat odtud závěry o vývoji příjmů domácností v celé republice. Z těchto důvodů by údaje o příjmech, které SRÚ poskytuje, měly být chápány pouze jako doplňková informace a neměly být využívány pro hlubší analýzy.

Ve snaze zlepšit reprezentativnost výsledků ověřoval ČSÚ v letech 1997-2003 možnost zavést v SRÚ metodu náhodného výběru. Po důkladné analýze výsledků pilotáží a zkušebního šetření, po diskusi s odborníky na výběrová šetření i s nejvýznamnějšími uživateli dat bylo rozhodnuto zatím zachovat v SRÚ kvótní výběr domácností s tím, že bude zdokonalena metoda výběru a snížena zátěž respondentů, což přinese i finanční úsporu.

Od roku 2006 vzorek zahrnuje již všechny typy domácností, např. i dosud nesledované domácnosti nezaměstnaných, domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy nebo domácnosti, v nichž není žádná ekonomicky aktivní osoba. Výběrové znaky byly doplněny o velikostní skupinu obce, případně druh domu – v souboru se tak zvýšilo zastoupení domácností bydlících v malých obcích a v rodinných domcích podle jejich skutečného podílu v populaci. Každá domácnost podrobně zapisuje vydání za potraviny a nealkoholické nápoje pouze 2 měsíce v roce, v ostatních měsících sděluje jen celkovou sumu těchto vydání.


1. POPIS VÝBĚRU A ZJIŠŤOVÁNÍ

Zpravodajské domácnosti SRÚ jsou vybírány záměrným kvótním výběrem. Jednotkou výběru a zpravodajskou jednotkou šetření je hospodařící domácnost, tzn. soubor osob společně bydlících, které se společně podílejí na úhradě základních výdajů (na výživu, provoz domácnosti, údržbu bytu apod.).

ČSÚ centrálně rozděluje domácnosti podle jednotlivých výběrových znaků do celé republiky a rovněž rozvrhuje i měsíce podrobného vedení zápisů o vydáních za potraviny a nealkoholické nápoje tak, aby byly (v rozdělení podle skupin domácností, počtu dětí a příjmových pásem) rovnoměrně rozloženy do celého roku.

1.1 Základní soubor

Základní soubor 3000 domácností byl vybrán tak, aby jeho složení podle zvolených výběrových znaků odpovídalo struktuře domácností v ČR. Oporou pro stanovení kvót byly výsledky Mikrocenzu 2002 a SLDB (výběrový znak velikosti obce a druhu domu). Příjmové rozložení domácností se každoročně upravuje podle vývoje příjmů zjištěného v průřezových statistikách.

Od roku 2006 je základním výběrovým znakem skupina domácnosti, odvozená od ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti. Osobou v čele je v úplných rodinách vždy muž, v neúplných rodinách většinou rodič (je-li ekonomicky aktivní, v opačném případě může být osobou v čele ekonomicky aktivní dítě). V nerodinných domácnostech se za osobu v čele domácnosti považuje osoba s nejvyšším příjmem.

Domácnosti s ekonomicky aktivní osobou v čele se třídí podle jejího postavení v zaměstnání, u domácností zaměstnanců i podle jejího vzdělání. Domácnosti s ekonomicky neaktivní osobou v čele se v dalším stupni člení v závislosti na tom, zda je některý z dalších členů domácnosti ekonomicky aktivní, příp. zda v čele domácnosti je důchodce. Podrobnější popis hlavních (publikovaných) skupin domácností je uveden v kapitole 3.2 (publikovaná třídění domácností).

    Pro 3 nejvýznamnější skupiny domácností se používají ještě další výběrová kritéria, a to:
  • čistý peněžní příjem na 1 člena domácnosti a počet nezaopatřených dětí pro domácnosti zaměstnanců a domácnosti osob samostatně výdělečně činných;
  • důchod na 1 člena domácnosti a počet členů (u jednočlenných domácností také pohlaví osoby) pro domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů.
Výběrový znak velikost obce a druh domu se týká všech skupin domácností. Samostatné kvóty podle velikosti obce a druhu domu jsou předepsány pro výše uvedené nejvýznamnější skupiny domácností, zatímco zbývající skupiny se pro tento výběrový znak slučují do jedné kategorie.

1.2 Doplňkový soubor

Tento soubor 400 domácností byl vytvořen z důvodů potřeby zabezpečit údaje za domácnosti s minimálními příjmy, které jsou sice zastoupeny i v základním souboru, ale jejich malý počet nezajišťuje dostatečnou reprezentativnost.

V rodinách s dětmi s nízkými příjmy nesmí pro nábor do doplňkového souboru čistý příjem přesáhnout 1,3 násobek životního minima (ŽM) pro danou domácnost. Pro setrvání v souboru je podmínkou, aby příjem domácnosti nepřekročil dlouhodobě (více než 2 po sobě následující měsíce) 1,4 násobek ŽM.

Výsledky zpracování za domácnosti s minimálními příjmy budou publikovány ve II. dílu, kde bude uveden též podrobnější popis výběru.


2. KLASIFIKACE POLOŽEK

2.1 Příjmy

Do hrubých peněžních příjmů nejsou započteny vybrané úspory ani přijaté bezhotovostní půjčky a úvěry. Tyto položky, které mají protějšky na straně vydání, jsou vesměs publikovány jako salda pod označením „bilanční položky“.

Čisté peněžní příjmy se získají z hrubých příjmů odečtením částek za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů.

V příjmech ze soukromého podnikání jsou v SRÚ zjišťovány pouze částky, které byly z výnosu podnikání převedeny pro potřebu domácnosti a jejích jednotlivých členů. Jedná se tedy o čistý příjem, do výdajů se v těchto případech neuvádí daň z příjmů ani odvody na zdravotní a sociální pojištění.

2.2. Vydání

Hrubá peněžní vydání nezahrnují vklady, splacené bezhotovostní půjčky, splacené úvěry a půjčky. Čistá peněžní vydání se od hrubých liší o částky zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů. Člení se na tzv. spotřební vydání a vydání neklasifikovaná jako spotřební.

Pro třídění spotřebních vydání se v SRÚ od roku 1999 používá klasifikace CZ-COICOP „Klasifikace individuální spotřeby podle účelu“. Klasifikace je třístupňová, má 14 oddílů, 58 skupin a 157 tříd. Byla vytvořena v rámci transformace klasifikační soustavy jako česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) pro zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a je závazná pro všechna statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem klasifikace je zatřídění všech druhů individuální spotřeby (vydání za zboží a služby) podle účelu použití. Pro sledování výdajů domácností je určeno prvních 12 oddílů klasifikace. SRÚ přizpůsobila zčásti členění výdajů mezinárodnímu standardu specializovanému pro SRÚ, takže každá třída CZ-COICOP má přiřazenu jednu nebo více položek SRÚ. Výdaje, které nejsou v CZ-COICOP zařazeny, jako investiční výdaje na výstavbu resp. rekonstrukci domu nebo bytu, výdaje spojené s péčí o užitkovou zahradu a užitková zvířata apod., byly vyčleněny do zvláštního oddílu „Vydání neklasifikovaná jako spotřební“. Chybějící skupiny 02.3 Narkotika, 04.2 Imputované nájemné a 12.2 Prostituce nejsou zatím v SRÚ zavedeny.
    Vydání podle CZ-COICOP jsou uspořádána do 12 oddílů:
    01 Potraviny a nealkoholické nápoje
    02 Alkoholické nápoje, tabák
    03 Odívání a obuv
    04 Bydlení, voda, energie, paliva
    05 Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy
    06 Zdraví
    07 Doprava
    08 Pošty a telekomunikace
    09 Rekreace a kultura
    10 Vzdělávání
    11 Stravování a ubytování
    12 Ostatní zboží a služby


3. OBSAH PUBLIKACE

Název publikace se oproti Edičnímu plánu pro rok 2007 mírně odlišuje z důvodu zpřesnění používané terminologie a rozšíření publikovaných výsledků.

Roční údaje byly získány součtem podrobných měsíčních položek příjmů a vydání, propočítány jako průměr na jednoho člena domácnosti a zaokrouhleny na celé Kč; výjimky tvoří tabulky č. 2 a 3, kde jsou uvedeny roční průměry na domácnost resp. na spotřební jednotku. Všechny souhrnné i podrobné položky jsou počítány nezávisle na sobě přímo z prvotních dat. Stejně jsou počítány i údaje ve fyzických jednotkách množství a zaokrouhleny na 2 desetinná místa. Relativní údaje jsou počítány z nezaokrouhlených průměrů, struktura je uváděna v % na 1 desetinné místo. V důsledku zaokrouhlování proto nejsou souhrnné položky Kč vždy přesně součtem podpoložek a ani součet procent nemusí být vždy roven 100 (celku).

Podrobná vydání za potraviny a nealkoholické nápoje jsou za rok dopočítána, protože každá domácnost je podrobně vede pouze dva měsíce v roce. Analýza prvotních dat ukázala, že zápisy potravin a nealkoholických nápojů v ostatních měsících, kdy je domácnosti zapisují souhrnně, byly méně přesné a odhad celkové sumy vydání za potraviny a nealkoholické nápoje byl nadhodnocený. Na základě údajů za měsíce s podrobnými zápisy a na základě výsledků z předchozích let byla proto provedena u vydání za potraviny a nealkoholické nápoje korekce.

Publikaci tvoří sedm tabulek. V nich se vyskytuje celkem pět částí („a“ až „e“) obsahujících obdobné publikované položky. Všech pět částí se vyskytuje pouze v první tabulce (domácnosti podle postavení osoby v čele), v ostatních tabulkách jedna nebo více částí chybí.


3.1 Části publikovaných tabulek

Části „a“ obsahují údaje o počtu a složení zpravodajských domácností. Počet domácností vážený vyjadřuje počet domácností podle jejich skutečného podílu na populaci v roce 2002 a udává zastoupení jednotlivých typů domácností ve výsledcích za domácnosti celkem. Počet domácností ve výběru znamená průměrný počet respondentů ve výběrovém souboru redukovaný s ohledem na počet měsíců zpravodajské činnosti za daný rok.
Spotřební jednotky podle stupnice OECD mají váhy definovány takto: první dospělý v domácnosti = 1.0, každý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0.7, každé dítě (13-leté nebo mladší) = 0.5.
Spotřební jednotky podle EU jsou definovány takto: první dospělý v domácnosti = 1.0, každý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0.5, každé dítě (13-leté nebo mladší) = 0.3.
Tyto části dále zahrnují základní údaje o příjmech a vydáních, členění čistých peněžních vydání podle druhu (potraviny, průmyslové zboží, služby, platby), naturální příjmy a vydání a bilanční položky.
Salda v bilančních položkách se získají rozdílem částek za úspory vybrané v daném roce snížené o vklady uložené v daném roce, resp. rozdílem částek za půjčky přijaté v daném roce snížené o splátky úvěrů v daném roce.

Části „b“ obsahují podrobná čistá peněžní vydání rozdělená na vydání spotřební (A) a vydání neklasifikovaná jako spotřební (B). Spotřební vydání jsou uspořádána do 12 základních oddílů a dále do skupin a podskupin podle klasifikace CZ-COICOP (s přihlédnutím k mezinárodnímu standardu specializovanému pro SRÚ). Oproti předchozím letům došlo ke změně – v těchto částech jsou uvedena pouze čistá peněžní vydání, do vydání neklasifikovaných jako spotřební nejsou již zahrnuty částky za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů.

V částech „c“ jsou publikovány agregované skupiny vydání doplněné o strukturu spotřebních vydání uspořádaných do 12 oddílů podle CZ-COICOP.

Části „d“ obsahují podrobnější údaje o naturálních příjmech a vydáních. Potraviny z vlastního hospodářství nebo jinak bezplatně získané (darem, sběrem) uvádějí domácnosti v množství (kg, kusy, litry), které tazatel při zpracování ohodnocuje průměrnou cenou příslušné potraviny, zjištěnou v okrese bydliště domácnosti. Proto jsou údaje o naturální spotřebě potravin a o jejich celkové spotřebě (nákup + naturální spotřeba) publikovány v hodnotovém vyjádření i v jednotkách množství. Dále je v části „d“ vyčíslena hodnota výrobků a služeb získaných darem od příbuzných a hodnota naturálních vydání domácností.

Části „e“ obsahují vybrané charakteristiky bydlení domácností (počet a plocha obytných místností, typ domu, druh bytu, způsob vytápění, atd.) využitelné pro analýzu výdajů domácností na bydlení. Publikované údaje o vydáních na bydlení jsou v souladu s výše uvedenou metodikou výpočtu údajů přepočteny vždy na všechny osoby daného podsouboru domácností. Proto prezentace těchto údajů bez bližšího vysvětlení, či bez možnosti propočtu na základě uvedených charakteristik bydlení, může vyvolat zkreslený pohled na výši některých vydání na bydlení (např. nájemné je vypočteno za všechny byty, přestože v souboru jsou i byty v rodinných domcích, kde vlastník bytu nájemné neplatí). Struktura domácností podle typu domu a druhu bytu nedá v součtu celých 100 %, protože publikovaný výčet není vyčerpávající. V části „e“ se dále nachází přehled o vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání.


3.2 Publikovaná třídění domácností

Tabulka 1 – Domácnosti podle postavení osoby v čele
Domácnosti celkem – od roku 2006 jsou ve zpravodajském souboru již zahrnuty všechny typy domácností zastoupené v populaci. Váha jednotlivých skupin domácností odpovídá jejich podílu zjištěnému v Mikrocenzu 2002. Počet domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů byl pro zjišťování zredukován, při zpracování se tato disproporce eliminuje převážením. Průměrná zpravodajská domácnost byla ve sledovaném období menší než průměrná hospodařící domácnost v ČR podle Mikrocenzu 2002 (2,50 členů), protože z důvodů náročnosti vedení zápisů jsou ve zpravodajském souboru méně zastoupeny vícečlenné resp. vícegenerační domácnosti.
Domácnosti zaměstnanců jsou domácnosti s osobou v čele v pracovním nebo služebním poměru, která pracuje na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody (o pracovní činnosti, o provedení práce). Zaměstnanci jsou i pracující členové produkčních družstev (včetně zemědělských), společníci s.r.o. a komanditisté komanditních společností, kteří pro společnost vykonávají práci na základě pracovní smlouvy a pobírají za ni odměnu, která je příjmem ze závislé činnosti.
Domácnosti jsou dále členěny podle vzdělání osoby v čele na zaměstnance s nižším vzděláním (osoby se základním vzděláním, vyučené, nebo které dosáhly jakéhokoli druhu středního vzdělání bez maturity) a zaměstnance s vyšším vzděláním (osoby, které ukončily jakýkoli druh středního vzdělání s maturitou, příp. dosáhly vyššího nebo vysokoškolského vzdělání).
Domácnosti samostatně činných osob jsou domácnosti s osobou v čele vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, což jsou osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo na základě zvláštních předpisů, účastníci společného podnikání na základě smlouvy (společnosti s ručením omezeným, obchodní společnosti), pokud nevykonávají pro společnost práci na základě pracovní smlouvy, dále osoby vykonávající nezávislé povolání (lékaři, advokáti, daňoví poradci) a osoby pracující za honoráře (umělci, tlumočníci).
Domácnosti nezaměstnaných jsou domácnosti v čele s osobou, která nemá žádnou placenou práci, ale pracovat by chtěla, tzn. že si buď aktivně hledá zaměstnání nebo má v plánu podnikat, případně hodlá zaměstnání hledat. Není rozhodující, zda pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání či nikoliv.
Domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů – osoba v čele pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího a nepracuje buď vůbec, nebo má její pracovní činnost pouze omezený rozsah (tzn. příjmy z pracovní činnosti nepřesáhnou za rok 12 000 Kč); podmínka omezené ekonomické aktivity platí i pro ostatní členy domácnosti.

Tabulka 2 – Domácnosti podle postavení osoby v čele, roční průměry na domácnost
Jedná se o stejný typ členění domácností jako v tabulce 1, ale výsledky jsou prezentovány jako roční průměry na domácnost v Kč.
Podrobná výdajová část („b“) je v této tabulce zestručněna, publikována jsou především ta vydání, která má smysl posuzovat za celou domácnost.

Tabulka 3 – Domácnosti podle postavení osoby v čele, roční průměry na spotřební jednotku
Jedná se o stejný typ členění domácností jako v tabulkách 1 a 2, ale výsledky jsou prezentovány jako roční průměry na spotřební jednotku v Kč. Pro výpočet průměru byla použita spotřební jednotka definovaná podle OECD (popsáno v bodě 3.1).
V části „c“ není uvedena struktura, protože je totožná se strukturou publikovanou v tabulce 1.

Tabulka 4 – Domácnosti podle věku osoby v čele
Domácnosti členěné do šesti skupin v závislosti na věku osoby v čele (definice osoby v čele je popsána v bodě 1.1).

Tabulka 5 – Domácnosti podle velikosti obce a podle právního důvodu užívání bytu
V tabulce jsou použita dvě třídící hlediska, která umožní posoudit vztahy mezi náklady na bydlení a velikostí obce resp. druhem bytu. Část podle velikosti obce je zpracována za celý základní soubor, druhá část není vyčerpávající, neboť nezahrnuje domácnosti bydlící ve vlastním bytovém domě, bezplatně u příbuzných nebo ve služebním bytě.

Tabulka 6 – Domácnosti podle čistého peněžního příjmu na osobu (decily)
V této tabulce jsou domácnosti rozděleny podle výše příjmu do kvantilů, což usnadňuje analýzu dat v časové řadě a používá se i pro mezinárodní srovnávání. Domácnosti byly uspořádány podle výše čistého peněžního příjmu na osobu, pak rozděleny do deseti stejně velkých skupin a za tyto skupiny pak byly zpracovány samostatné výsledky.
Řádek hodnota decilu v části „a“ vyjadřuje horní hranici ročního čistého peněžního příjmu na osobu, kterou jsou jednotlivé decilové skupiny vymezeny.

Tabulka 7 – Domácnosti zaměstnanců a domácnosti důchodců bez EA členů podle čistého peněžního příjmu na osobu (kvintily)
V poslední tabulce jsou podle výše příjmu do kvantilů stejným způsobem jako v tab. 6 rozděleny domácnosti zaměstnanců a důchodců bez EA členů. Velikost zpravodajského souboru umožňuje decilové zpracování pouze za domácnosti celkem, proto byly u těchto dvou typů domácností použity pouze kvintily.
Řádek hodnota kvintilu v části „a“ vyjadřuje horní hranici ročního čistého peněžního příjmu na osobu, kterou jsou jednotlivé skupiny kvintilů vymezeny.


4. VYDÁVANÉ PUBLIKACE

Údaje o vydáních a spotřebě, zjištěné od zpravodajských domácností statistiky rodinných účtů, se vydávají pod oddílem 3 – Práce a sociální statistiky a nachází se v řadě 30 – Životní úroveň. Publikace za rok 2006 je rozdělena na dva díly:

1) Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2006 I. díl – domácnosti podle postavení a věku osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma
Výsledky statistiky rodinných účtů v členění podle postavení a věku osoby v čele, velikosti obce, právního důvodu užívání bytu a podle výše čistého peněžního příjmu na osobu. Roční průměry na osobu v podrobných položkách v Kč (u potravin, oděvů, obuvi a naturální spotřeby též ve fyzických jednotkách), struktura vydání v %, vybavení domácnosti, roční průměry na domácnost u vybraných položek, roční průměry na spotřební jednotku v agregovaných položkách.

2) Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2006 II.díl – domácnosti podle počtu dětí, rodiny s dětmi s minimálními příjmy
Výsledky statistiky rodinných účtů za domácnosti s nezaopatřenými dětmi a bez dětí v členění podle různých hledisek (např. počet dětí nebo členů, počet ekonomicky aktivních členů, úplnost rodiny). Výsledky za rodiny s dětmi s minimálními příjmy podle úplnosti rodiny a počtu dětí. Roční průměry na osobu v podrobných položkách v Kč (u potravin, oděvů, obuvi a naturální spotřeby též ve fyzických jednotkách), struktura vydání v %.

Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.