Metodické vysvětlivky

Publikace obsahuje výsledky statistiky rodinných účtů za rok 2003 za domácnosti základního zpravodajského souboru, pro který bylo předepsáno 1 750 domácností zaměstnanců, 300 domácností zemědělců, 450 domácností samostatně činných osob a 500 domácností důchodců. Údaje za tyto domácnosti se do zpracování zahrnují poměrnou částí odpovídající počtu měsíců jejich zpravodajské činnosti v daném roce.

Kromě souboru základního existuje ještě tzv. doplňkový soubor, určený pro sledování příjmů a vydání rodin s dětmi a s minimálními příjmy. V základním souboru jsou tyto domácnosti zastoupeny úměrně jejich skutečnému podílu na celkovém počtu domácností v příslušné sociální skupině, takže jejich četnost je pro samostatné zpracování nedostatečná. V roce 2003 tvořilo doplňkový soubor 400 rodin s dětmi. Výsledky zpracování za tyto domácnosti s minimálními příjmy budou publikovány ve III. dílu, kde bude uveden též podrobnější popis výběru.

1. Popis výběru a zjišťování

Domácnosti jsou vybírány záměrným kvótním výběrem. Pro základní soubor jsou výběrovými znaky sociální skupina domácnosti, počet nezaopatřených dětí (u domácností důchodců počet členů) a čistý peněžní příjem na osobu. U jednočlenných domácností důchodců je výběrovým znakem také pohlaví. Počty domácností za jednotlivé sociální skupiny a počty domácností v doplňkovém souboru nebyly stanoveny proporcionálně k jejich podílu v celé populaci, ale jsou kompromisem mezi požadavky na maximální velikost souboru a minimální náklady na šetření.

a) Sociální skupina

Sociální skupina domácnosti se určuje podle sociální příslušnosti osoby v čele domácnosti, bez ohledu na ekonomickou aktivitu ostatních členů. Osobou v čele je v úplných rodinách vždy muž, v neúplných rodinách většinou rodič (je-li ekonomicky aktivní, v opačném případě může být osobou v čele ekonomicky aktivní dítě). V nerodinných domácnostech se za osobu v čele domácnosti považuje osoba s nejvyšším příjmem.

Do skupiny zaměstnanců se zařazují osoby v pracovním poměru, tj. dělníci a ostatní zaměstnanci, a to ve všech oborech kromě zemědělství. Vlastnický sektor jejich zaměstnavatele přitom není rozhodující. Dále sem patří i společníci s.r.o. (příp. komanditisté komanditních společností), jestliže jsou zaměstnaní ve vlastním podniku na základě pracovní smlouvy a pobírají mzdu.

Skupina zemědělců zahrnuje osoby vykonávající pracovní činnost v zemědělské výrobě, tj. členy zemědělských družstev, dělníky a ostatní zaměstnance různých typů zemědělských podniků a samostatně hospodařící rolníky. Podle metodiky statistiky rodinných účtů nejsou za zemědělce považováni zaměstnanci zemědělských podniků, kteří nepracují přímo v zemědělské výrobě (řemeslníci, administrativní pracovníci apod.).

Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely statistiky rodinných účtů považují osoby, které se zabývají podnikáním, s výjimkou osob soukromě podnikajících v zemědělství. Jsou to osoby, které na základě živnostenského oprávnění samy nebo s určitým počtem pracovníků provozují výrobní a obchodní činnosti či poskytují různé služby, dále osoby vykonávající nezávislé povolání (lékaři, advokáti) a osoby provozující uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost.

V čele domácností důchodců je osoba ekonomicky neaktivní pobírající důchod. Podmínkou zařazení do zpravodajského souboru domácností důchodců je, aby ani žádný další člen domácnosti nebyl v trvalém pracovním poměru. V průběhu zpravodajského období je výdělečná činnost osoby v čele nebo jiného člena domácnosti omezena, příjem z pracovní činnosti nesmí za rok překročit 12 000 Kč. Pokud tyto podmínky domácnost přestala splňovat, byla ze zjišťování vyřazena.

b) Nezaopatřené děti

Za nezaopatřené se považují děti předškolního a školního věku, dále děti starší (do 26 let), které se soustavně připravují na své budoucí povolání nebo pro svůj duševní nebo tělesný stav nejsou schopny si zajistit vlastní obživu a ještě nepobírají invalidní důchod.

c) Čistý peněžní příjem na člena domácnosti

Čistý peněžní příjem je pro výběr domácnosti definován jako hrubý příjem domácnosti snížený o daň z příjmů a příspěvky na zdravotní a sociální pojištění. Do příjmů se nezapočítávají ani půjčky, přijaté úvěry a vybrané úspory. Z čistého příjmu domácnosti se vypočte průměr na 1 člena.

Vybraná domácnost, pokud řádně plní své zpravodajské povinnosti, zůstává v souboru zpravidla po celý rok a důvodem pro její vyřazení nejsou ani změny některých výběrových znaků (počet dětí, peněžní příjem). Pouze při změně ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti (odchod do důchodu nebo naopak nástup důchodce do zaměstnání) je třeba domácnost vyřadit a nahradit jinou. Pokud domácnost vyhovuje výběrovým podmínkám, může být zpravodajem i několik let.

Do hrubých peněžních příjmů nejsou započteny vybrané úspory, přijaté bezhotovostní půjčky, úvěry a výpůjčky. Tyto položky, které mají protějšky na straně vydání, jsou uváděny samostatně jako "bilanční položky". Čisté peněžní příjmy se získají z hrubých příjmů odečtením částek na zdravotní a sociální pojištění a zálohy na daně z příjmů.

V příjmech ze soukromého podnikání v nezemědělské činnosti i v zemědělství je v SRÚ zachycována pouze ta část výnosu z podnikání, která byla použita pro uspokojování potřeb domácnosti a jejích jednotlivých členů. Z metodického hlediska se tedy jedná o čistý příjem, nelze k němu zjistit odpovídající daň z příjmů ani odvody na zdravotní a sociální pojištění.

Náplň peněžních vydání je analogická náplni příjmů; hrubá peněžní vydání nezahrnují vklady, splacené bezhotovostní půjčky, splacené úvěry a půjčky soukromým osobám. Čistá peněžní vydání se od hrubých liší o částky zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daně z příjmů.

Základní položky vydání jsou od roku 1999 členěny podle klasifikace CZ-COICOP (Klasifikace individuální spotřeby podle účelu). Klasifikace je třístupňová, má 12 oddílů, 54 skupin a 145 podskupin. Byla vytvořena v rámci transformace klasifikační soustavy jako česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) pro zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a je závazná pro všechna statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

Předmětem klasifikace je zatřídění všech druhů individuální spotřeby (vydání za zboží a služby) podle účelu. Jejím uplatněním se nejen zvýšil počet sledovaných podrobných výdajových položek (každá podskupina CZ-COICOP má přiřazenu jednu nebo více položek SRÚ), ale především se u mnoha položek podstatně změnila náplň. Ve statistice RÚ nejsou zatím zavedeny skupiny 02.3 Narkotika, 04.2 Imputované nájemné a 12.2 Prostituce. Do individuální (konečné) spotřeby se nezahrnují investiční výdaje na výstavbu, resp. rekonstrukci domu nebo bytu a výdaje spojené s péčí o užitkovou zahradu a užitková zvířata. Tyto výdaje nejsou v CZ-COICOP vůbec zařazeny, proto jsou vyčleněny do zvláštního oddílu vydání neklasifikovaných jako spotřební výdaje.

Vydání podle CZ-COICOP jsou uspořádána do 12 oddílů:
01 Potraviny a nealkoholické nápoje
02 Alkoholické nápoje, tabák
03 Odívání a obuv
04 Bydlení, voda, energie, paliva
05 Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy
06 Zdraví
07 Doprava
08 Pošty a telekomunikace
09 Rekreace a kultura
10 Vzdělávání
11 Strav ování a ubytování
12 Ostatní zboží a služby

První sada tabulek obsahuje souhrnné výsledky podle sociálních skupin. Tyto výsledky byly doplněny odhadem údajů za "průměrnou zpravodajskou domácnost". Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v základním zpravodajském souboru, byly údaje za příslušné soubory převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při mikrocensu 2002. Domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy a domácnosti nezaměstnaných, které se ve statistice RÚ nesledují, byly pro výpočet vah přiřazeny k domácnostem dělníků.

V roce 2003 měla takto vypočtená průměrná zpravodajská domácnost 2,46 členů, byla tedy menší než průměrná hospodařící domácnost v ČR podle mikrocensu 2002 (2,50 členů). Rozdíl je způsoben tím, že z důvodů náročnosti vedení zápisů jsou ve zpravodajském souboru méně zastoupeny vícečlenné, resp. vícegenerační domácnosti. Stanovené kvóty pro výběr zabezpečují reprezentativní složení souborů za sociální skupiny z hlediska počtu nezaopatřených dětí a výše čistého peněžního příjmu na osobu a tím nepřímo i z hlediska počtu ekonomicky aktivních členů. Podíl uvedených kategorií osob na celkovém počtu členů v průměrné zpravodajské domácnosti se proto blíží výsledkům mikrocensu.

Zavedením klasifikace vydání CZ-COICOP došlo k rozšíření počtu oddílů a skupin a k podstatným změnám v náplni položek, výsledky za rok 2003 lze v plném rozsahu porovnávat pouze s výsledky zveřejněnými v publikacích od roku 1999.

Pro výpočet průměrů na spotřební jednotku v části 2 byla použita spotřební jednotka definovaná podle stupnice OECD takto: první dospělý v domácnosti = 1.0, každý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0.7, každé dítě (13-leté nebo mladší) = 0.5.

Převažujícím třídícím hlediskem v I. dílu výsledků SRÚ jsou čisté peněžní příjmy. Ve 3. až 5. části jsou výsledky v třídění podle kvantilů, což usnadňuje analýzu dat v časové řadě a používá se i pro mezinárodní srovnávání. Domácnosti byly uspořádány podle výše čistého peněžního příjmu na osobu, pak rozděleny na příslušný počet stejně velkých skupin (10 skupin v případě decilů, 5 skupin v případě kvintilů) a za tyto skupiny pak byly zpracovány samostatné výsledky. Velikost zpravodajského souboru umožňuje decilové zpracování pouze za domácnosti celkem, pro domácnosti zaměstnanců, samostatně činných a důchodců byly použity kvintily.

Roční údaje byly získány součtem podrobných měsíčních položek příjmů a vydání, propočítány jako průměr na jednoho člena domácnosti a zaokrouhleny na celé Kč. Všechny souhrnné i podrobné položky jsou počítány nezávisle na sobě přímo z prvotních dat. Stejně jsou počítány i údaje ve fyzických jednotkách množství a zaokrouhleny na 2 desetinná místa. Relativní údaje jsou počítány z nezaokrouhlených průměrů. Struktura je uváděna v % na 1 desetinné místo. V důsledku zaokrouhlování proto nejsou souhrnné položky Kč resp. množství vždy přesně součtem podpoložek a ani součet procent nemusí být vždy roven 100 (celku).

Kompletní sada celkem 6 typů tabulek je publikována jen za hlavní třídící hlediska, tj. za sociální skupiny – průměry na osobu a za domácnosti celkem podle decilů.

Tab. 1 obsahuje přehled o počtu a složení domácností, včetně průměrného počtu spotřebních jednotek, dále základní ukazatele o příjmech a výdajích a bilanční položky. Čistá peněžní vydání jsou zde prezentována též v tradičním členění podle druhu vydání (potraviny, průmyslové zboží, služby, platby).

Tab. 2 je věnována hrubým peněžním příjmům. Obsahuje podrobné zpracování příjmových položek v členění podle zdrojů – za příjmy z pracovní činnosti, sociální a ostatní. Při porovnávání hrubých příjmů jednotlivých sociálních skupin nutno brát v úvahu, že u osob samostatně činných jsou v příjmech uváděny čisté částky převedené z výnosu podnikání pro potřebu domácnosti a jejích členů. Analogicky v hrubých vydáních nejsou za tyto osoby započteny daň z příjmů ani odvody na zdravotní a sociální pojištění.

Tab. 3 obsahuje podrobné položky spotřebních vydání domácností tříděné podle klasifikace CZ-COICOP a všechny ostatní položky patřící do hrubých peněžních vydání.

V tab. 4 je přehled spotřebních vydání za agregované skupiny podle CZ-COICOP a údaje o struktuře, a to ve třech stupních: podíly jednotlivých oddílů vydání 01 až 12 jsou počítány z čistých vydání úhrnem, podíly vydání ve skupinách jsou vypočteny z úhrnu za oddíly. V oddíle "Potraviny a nealkoholické nápoje" jsou dále vypočteny podíly vydání za jednotlivé druhy potravin a nealkoholických nápojů z příslušných součtů za skupinu.

Tab. 5 obsahuje podrobnější údaje o naturálních příjmech a vydáních. Potraviny z vlastního hospodářství nebo jinak bezplatně získané (darem, sběrem) uvádějí domácnosti v množství (kg, kusy, litry), které statistik při zpracování ohodnocuje průměrnou cenou příslušné potraviny, zjištěnou v okrese bydliště domácnosti. Proto jsou údaje o naturální spotřebě potravin a o jejich celkové spotřebě (nákup + naturální spotřeba) publikovány v hodnotovém vyjádření i v jednotkách množství. Dále je v tabulce vyčíslena hodnota výrobků a služeb získaných darem od příbuzných a hodnota naturálních vydání domácností.

Tab. 6 obsahuje vybrané charakteristiky bydlení domácností (typ domu, druh bytu, způsob vytápění, počet a plocha obytných místností) využitelné pro analýzu výdajů domácností na bydlení. Publikované údaje o vydáních na bydlení jsou v souladu s výše uvedenou metodikou výpočtu údajů přepočteny vždy na všechny osoby daného podsouboru domácností. Proto prezentace těchto údajů bez bližšího vysvětlení, či bez možnosti propočtu na základě uvedených charakteristik bydlení, může vyvolat zkreslený pohled na výši některých vydání na bydlení (např. nájemné je vypočteno za všechny byty, přestože v souboru jsou i byty v rodinných domcích, kde vlastník bytu nájemné neplatí). V tabulce je dále přehled o vybavenosti domácností předměty dlouhodobého užívání.

Pro ostatní sady tabulek byly ukazatele příjmů v publikaci zredukovány a spojeny do jedné tabulky (tab. 1-2), dále je připojen přehled spotřebních vydání (tab. 4) a přehled naturálních příjmů a vydání (tab. 5).

I. díl Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů podle sociálních skupin a výše ročního čistého peněžního příjmu na osobu

II. díl Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů podle počtu nezaopatřených dětí

a) domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi podle počtu dětí a ekonomicky aktivních členů

b) domácnosti zaměstnanců bez nezaopatřených dětí a domácnosti důchodců podle počtu členů a pohlaví

III. díl Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů – rodiny s dětmi a s minimálními příjmy.