Statistická ročenka Ústeckého kraje
Metodické vysvětlivky
|
4. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE, VÝVOZ, FINANCE, VÝZKUM A VÝVOJ, INFORMAČNÍ SPOLEČNOST
MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Pro regionalizaci vytvořeného hrubého domácího produktu (HDP) i hrubé přidané hodnoty byla použita metoda pseudo-bottom-up. V podstatě to znamená, že za organizace uni-regionálního charakteru v sektorech nefinančních podniků a domácností byly údaje agregovány přímo a za organizace multi-regionálního charakteru byly údaje odhadnuty nepřímo za místní jednotky podle regionální struktury vyplacených mzdových prostředků. Regionalizace tvorby hrubého fixního kapitálu je provedena pomocí objemu investic podle místa realizace investice. Tato kapitola obsahuje rovněž údaje o čistém disponibilním důchodu domácností. Regionální HDP a od něj odvozené indikátory jsou každoročně revidovány v souladu s revizemi dat na celostátní úrovni. Pro možnost mezinárodního porovnání jsou některé ukazatele související s HDP přepočteny do jednotek Standardu kupní síly – PPS – Purchasing Power Standards (resp. pro čistý disponibilní důchod domácností do jednotek PPCS - Purchasing Power Consumption Standards), a to přes platné koeficienty vydávané EUROSTATEM. V časové řadě jsou všechny údaje plně srovnatelné. Hrubý domácí produkt je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Používá se pro měření výkonnosti celé ekonomiky. Slouží ke srovnání míry ekonomického rozvoje dané země respektive regionů. Hrubá přidaná hodnota představuje hrubý domácí produkt bez daní a dotací na produkty (při třídění podle odvětví nelze daně případně dotace na produkty na odvětví rozdělit). Hrubý domácí produkt z hlediska užití je roven souhrnu konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), hrubé tvorby kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob) a salda zahraničního obchodu. Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje:
Čistý disponibilní důchod domácností je částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních důchodů umísťuje znovurozdělením: běžnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běžnými transfery. Ukazatel nám do velké míry naznačuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V návaznosti na mezinárodní praxi některých států Evropské unie sleduje Český statistický úřad zahraniční obchod zbožím podle jednotlivých krajů. Zdrojem dat jsou údaje celní statistiky zpracovávané z Jednotných celních deklarací. Publikovány jsou pouze údaje o vývozu zboží jednotlivých krajů. Při dovozu zboží není v řadě případů známé přesné místo jeho konečného užití. FINANCE Tato subkapitola obsahuje vybrané údaje o příjmech a výdajích krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí. Vzhledem ke změnám rozpočtových pravidel lze srovnatelnou časovou řadu publikovat od roku 2003. Data jsou přebírána z Ministerstva financí, které potřebné údaje zpracovává z účetních a finančních výkazů jednotlivých územních samosprávných celků. VÝZKUM A VÝVOJ Pojmy výzkum a vývoj jsou v České republice definovány zákonem o podpoře výzkumu a vývoje (VaV) z veřejných prostředků. VaV se rozumí systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Výzkum je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Vývoj je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení a nebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Způsob sledování a zachycení stavu zaměstnanců VaV:
Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj tvoří všechny vnitřní výdaje na VaV vynaložené v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Zahrnují se také výdaje uskutečněné mimo zpravodajskou jednotku, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV). INOVAČNÍ PODNIKY V OBDOBÍ 2004 – 2006 Údaje o inovacích obsažené v této tabulce byly získány na základě výběrového statistického šetření za období 2004–2006, s cílem zmapovat inovační potenciál ekonomických subjektů působících v České republice. Metodologie sběru a zpracování dat vychází z Oslo manuálu OECD, Rozhodnutí Rady EU č. 94/78 a je plně v souladu s metodologií a doporučeními EUROSTATU (Statistického úřadu Evropského společenství). Základní soubor statistického šetření zahrnoval zpravodajské jednotky podnikatelského sektoru z vybraných oblastí výroby a služeb (finančních i nefinančních) s více než 10 zaměstnanci. Předmětem statistického šetření byly především tzv. technické inovace (tj. tvorba nových či zlepšování existujících výrobků a poskytovaných služeb, výrobních technologií a procesů). Inovace v tomto pojetí tedy představuje proces provádění kontinuálních změn (v technickém řešení výrobku, technologii výroby, použitých materiálech atd.) a zahrnuje:
INOVAČNÍ NÁKLADY A PODÍL INOVOVANÝCH A NOVÝCH VÝROBKŮ NA TRŽBÁCH V ROCE 2006 Celkové inovační náklady v roce 2006, které byly vyvolány inovačními aktivitami ekonomických subjektů v sledovaném období zahrnují: vnitropodnikový výzkum a vývoj, získání výsledků z externího výzkumu a vývoje, získání strojů a zařízení (progresivní stroje, počítačový hardware speciálně koupený pro zavedení nových nebo významně zlepšených produktů a/nebo procesů), získání jiných externích znalostí (nákup patentových práv a nepatentovaných vynálezů, licencí, know-how, obchodních známek, softwaru a dalších forem znalostí od jiných subjektů za účelem jejich využití ve firemních inovacích), školení (firemní a externí vzdělávací programy pro zaměstnance přímo určené na vývoj a/nebo zavádění inovací) a design a jiné formy přípravy na výrobu/dodávky (procedury a technická příprava vedoucí k vlastní realizaci produktů a procesních inovací, které nejsou zahrnuty jinde). INFORMAČNÍ SPOLEČNOST Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním a rozvojem nových, především informačních a komunikačních technologií a systémů (internet, mobilní telefony, elektronické obchodování atd.) do nejrůznějších oblastí každodenního života. Statistika informační společnosti má za cíl popsat na jedné straně produkci (nabídku) moderních informačních a komunikačních technologií a na druhé straně rozšíření, míru a způsob využívání těchto technologií a systémů v jednotlivých sektorech společnosti. Pojem informační a komunikační technologie obecně zahrnuje technologie, systémy, aktivity a procesy, které se podílejí na zobrazení, zpracování, skladování a přenosu informací a dat elektronickou cestou. Uživatel osobního počítače - jednotlivec, který použil osobní počítač v posledních 3 měsících. Uživatel internetu - jednotlivec, který použil internet v posledních 3 měsících. Nákup přes internet je definován jako nákup zboží a služeb uskutečněný prostřednictvím počítačových sítí založených na internetových protokolech nejčastěji prostřednictvím www rozhraní prodávajícího. Nezahrnují se zde nákupy realizované na základě objednávek, které byly uskutečněny na základě informací získaných přes internet podaných klasickou cestou (telefon, fax, písemná objednávka) ani prostřednictvím klasického, ručně psaného a odeslaného e-mailu. Musí dojít k objednání zboží nebo služby elektronickou cestou přes internet – www rozhraní prodávajícího. Placení a dodání takto objednaného zboží může být provedeno off-line, ne prostřednictvím internetu. ŽIVOTNÍ PODMÍNKY Na základě členství v EU a v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů, provedl ČSÚ od února do dubna 2008 další výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností za rok 2006. Cílem tohoto šetření, které provádí i většina ostatních evropských zemí, bylo získat plně srovnatelná data o sociální a ekonomické situaci obyvatel jednotlivých zemí unie. Kromě tohoto mezinárodního srovnání poskytlo šetření i údaje, které jsou potřebné k hodnocení ekonomické situace českých domácností, např. příjmové rozdělení jednotlivých typů domácností, způsob, kvalita a finanční náročnost bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání atd. Zjišťování se uskutečnilo ve všech krajích ČR. Dvoustupňovým náhodným výběrem bylo v České republice vybráno celkem 11 611 hospodařících domácností tak, aby celkový počet vybraných bytů byl úměrný velikosti jednotlivých krajů. Potřebné údaje se podařilo vyšetřit v 9 675 domácnostech (83,3% z vybraných domácností). Zjištěné hodnoty byly matematicko-statistickými metodami přepočteny na celou populaci. Výsledky šetření jsou reprezentativní pouze do úrovně kraje, proto je publikujeme jen v mezikrajském srovnání. Jednotkou zjišťování byl byt, tzn., že do šetření byly zahrnuty všechny osoby, které v době šetření měly ve vybraném bytě obvyklé bydliště a to včetně dočasně nepřítomných. Toto se vztahovalo i na cizí státní příslušníky a podnájemníky. Za pracující byly považovány osoby, u nichž v roce 2006 převažovala pracovní činnost, včetně osob, které pobíraly dávky nemocenského pojištění a studentů, kteří při studiu soustavně pracovali. Jako nezaměstnané byly vyznačovány osoby, které převažující část roku 2006 byly vedeny v evidenci úřadu práce nebo aktivně hledaly zaměstnání a současně byly připraveny nejpozději do 14 dnů do něj nastoupit. Jako spotřební jednotka je uváděna domácnost v jejímž počtu členů jsou zohledněny tzv. úspory z počtu více členných domácnostech, tj. úspory na nákladech na předměty a služby, které slouží většímu počtu členů domácnosti (domácí spotřebiče, elektřina apod.). Údaje o příjmech zahrnují všechny příjmy domácností, tj. příjmy jejich jednotlivých členů a příjmy domácnosti jako celku. Peněžní příjmy jsou uváděny jako hrubé. Po odečtení příslušných srážek byl získán čistý peněžní příjem domácnosti. Do celkového čistého příjmu domácnosti byly započteny rovněž naturální příjmy, které tvoří především spotřeba produkce z vlastního hospodářství nebo podniku. Pro srovnání úrovně příjmu různých typů domácností byly použity průměry na osobu, příp. na domácnost. Životní minimum bylo vypočteno samostatně na každou hospodařící domácnost na základě jejího složení a zákonem stanovených částek, platných v roce 2006. * * * Další regionální informace o výzkumu a vývoji a informačních technologiích lze získat z publikací ČSÚ: Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na: |
