2. Azyl a azylová zařízení

Gestorem za problematiku mezinárodní migrace a azylu v České republice, a to jak na úrovni legislativně - koncepční (oblast mezinárodní migrace, azylu), tak i realizační (azyl, zčásti mezinárodní migrace) je Ministerstvo vnitra České republiky. Úsekem Ministerstva vnitra ČR, který zodpovídá za výkon úkolů v oblasti azylu, uprchlictví, koncepce imigrační politiky, v otázkách vstupu a pobytu cizinců, integrace cizinců a schengenské spolupráce, je odbor azylové a migrační politiky (dále jen OAMP).

Průběh řízení o udělení azylu upravuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Průběh správního řízení o udělení azylu

Zahájení správního řízení je vázáno na prohlášení cizince, ze kterého je zřejmý úmysl požádat o udělení azylu. Takové prohlášení lze učinit pouze na území České republiky písemně nebo ústně do protokolu. Prohlášení je možno učinit na hraničním přechodu, v přijímacím středisku, na odboru cizinecké a pohraniční policie, v zařízení pro zajištění cizinců, ve zdravotnickém zařízení v průběhu hospitalizace nebo ve vězení. Cizinec má povinnost dostavit se do 24 hodin od prohlášení do přijímacího střediska, kde podá žádost o azyl. Výjimkou jsou pouze situace, kdy se z objektivních důvodů dostavit nemůže (hospitalizace, vězení) - v těchto případech navštíví cizince pracovník Ministerstva vnitra České republiky a sepíše s ním žádost o azyl v místě jeho aktuálního pobytu. V přijímacím středisku provede policie s cizincem identifikační úkony. Dále má cizinec povinnost odevzdat svůj cestovní doklad, strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu. V přijímacím středisku proběhne též zdravotní prohlídka cizince.

V žádosti o azyl, jejíž přesné znění je obsaženo v příloze zákona o azylu, Ministerstvo vnitra ČR vedle faktografických údajů o cizinci a jeho rodině zjišťuje důvody, které jej vedly k odchodu ze země. Celé řízení je vedeno v mateřském jazyce žadatele nebo s jeho souhlasem v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Náklady na tlumočníka hradí stát. Po provedení všech nezbytných úkonů je žadatel o azyl přemístěn do pobytového střediska, kde vyčkává rozhodnutí v prvním stupni. V průběhu této doby je s žadatelem proveden pohovor, který má blíže specifikovat důvody, jež byly uvedeny v žádosti o azyl. Pohovor patří mezi nejdůležitější úkony azylové procedury, neboť dává žadateli o azyl dostatečný prostor popsat své problémy a situaci v zemi původu. Ministerstvo vnitra ČR vydá do devadesáti dnů ode dne zahájení řízení rozhodnutí ve věci. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji Ministerstvo vnitra ČR přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.

Rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení žadateli. Cizinecká policie tento den vystaví cizinci výjezdní příkaz. Proti pravomocnému rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR lze podat žalobu ke krajskému soudu místně příslušnému podle místa hlášeného pobytu cizince v době podání žaloby. Žalobu lze podat ve lhůtě 15 či 7 dní (ve vyjmenovaných případech) a má odkladný účinek. Pouze v případě zastavení řízení o udělení azylu dle § 25 zákona o azylu a žaloby proti rozhodnutí dle § 16 odst. 1 písm. e) a f) zákona o azylu není zákonem přiznán odkladný účinek. Po dobu řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR je cizinec v postavení žadatele o azyl, v době mezi nabytím právní moci správního rozhodnutí a podáním žaloby je v režimu zákona o pobytu cizinců. Z hlediska poskytování zdravotní péče, ubytování, stravování a nezbytných hygienických potřeb se na cizince v uvedené době hledí jako na žadatele o azyl, pokud má žaloba odkladný účinek. Novelou je též nově upraveno poskytování zdravotní péče žadatelům o azyl. Poskytování zdravotní péče spadá do systému veřejného zdravotního pojištění.

V případě zamítnutí žaloby má cizinec právo podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Novela zákona o azylu č. 350/2005 Sb. odstranila požadavek na návrh na odkladný účinek a přiznává každé podané kasační stížnosti odkladný účinek již přímo ze zákona.

Pobyt cizince v azylových zařízeních

Azylovým zařízením se rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko. Rozlišení azylových zařízení spočívá v účelu, který jednotlivá střediska plní. Zřizovatelem všech těchto zařízení je Ministerstvo vnitra ČR. Novou právní úpravou došlo ke změně pojetí pobytu cizince v uprchlických táborech, resp. střediscích. Zatímco dříve byla zákonem stanovena povinnost cizince pobývat v uprchlickém táboře, současná právní úprava zakotvuje pouze právo cizince využívat tato zařízení.

V přijímacím středisku je cizinec povinen po určitou zákonem stanovenou dobu pobývat (za účelem provedení identifikačních úkonů, lékařského vyšetření apod.) Porušení povinnosti pobývat v přijímacím středisku je hodnoceno jako přestupek. Přijímací střediska se nacházejí v obci Vyšní Lhoty (č.p.234, 739 06 Vyšní Lhoty, tel.: 558692090) a na letišti Praha – Ruzyně.

Následně je žadatel přemístěn do tzv. pobytového střediska. Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o azylu. Pobytová střediska se nacházejí v obcích:

· Zastávka u Brna (Havířská 514, tel.: 5464 11087)
· Bělá pod Bezdězem - Jezová (Bělá pod Bezdězem 1501, tel.: 3267 01593)
· Kostelec nad Orlicí (Rudé armády 1000, tel.: 4943 23803)
· Havířov (Havířov - Dolní Suchá, tel.: 5968 86001)
· Seč (ČSL pionýrů 197, tel.: 4696 76291)
· Zbýšov (Pamír - Padělky 381, Zbýšov u Rosic, tel.: 5464 30420)
· Stráž pod Ralskem (Máchova 4, tel.: 4878 51624)
· Kašava (Klapinky 20, tel.: 5774 67051)
· Bruntál (Hotel A+H, U potoka 8, tel.: 554714084)

Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl. Integrační pobytová střediska se nacházejí v obcích:

· Jaroměř (Palackého 11, Jaroměř II)
· Zastávka u Brna (P.S. 14, Brno)
· Předlice (Husitská cesta 217/4, Předlice)
· Hošťka (Velešice 41, Hošťka)

Metodické poznámky k tabulkám

Tabulka 2-1. Počet nově zahájených řízení o udělení azylu a počet rozhodnutí I. instance v roce 2005

Údaje o počtech rozhodnutí zahrnují všechna rozhodnutí, tedy i rozhodnutí vydaná v případech nezletilých účastníků řízení, jejichž jménem podává žádost o azyl jejich zákonný zástupce.

Tabulka 2-2. Počet rozhodnutí II. správní instance v roce 2005

Takzvané rozklady podávali žadatelé o azyl proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR pouze do 31. 1. 2002.

Tabulka 2-3. Řízení o udělení azylu u krajských soudů v roce 2005

Žadatelé o azyl mohou podat proti rozhodnutí OAMP žalobu k nezávislé odvolací instanci, kterou je od 1. 1. 2003 příslušný krajský soud(1) (podle místa pobytu žadatele v době podání žaloby).

(1) = Krajský soud v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Plzni, HK - pobočka Pardubice, UL - pobočka Liberec, Městský soud v Praze

Tabulka 2-4. Průběh řízení kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu v roce 2005

Po převzetí negativního rozhodnutí krajského soudu (po nabytí právní moci rozhodnutí) přestává být osoba žadatelem o udělení azylu. Proti rozhodnutí krajského soudu může cizinec podat kasační stížnost k nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Při splnění zákonných podmínek mu může být uděleno vízum za účelem strpění pobytu.

Tabulka 2-6. Žadatelé o azyl podle místa pobytu k 31. 12. 2005

Pod pojmem azylová zařízení se rozumí přijímací a pobytová, případně integrační střediska. Ostatními místy pobytu jsou pak míněny nemocnice, věznice a zařízení pro zajištění cizinců.

Tabulka 2-7. Žadatelé o azyl podle věku, pohlaví a státního občanství k 31. 12. 2005

Žadatelem o azyl je osoba ve správním řízení o udělení azylu na I. instanci, krajských soudech a na Nejvyšším správním soudě v Brně, pokud byla podána kasační stížnost Ministerstvem vnitra ČR proti rozhodnutí krajského soudu (nikoliv samotným cizincem).

Tabulka 2-12. Udělení státního občanství ČR azylantům

Podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v případě získání státního občanství azyl zaniká. Sloupce za roky 2000 až 2005 ukazují počty osob, kterým azyl zanikl z důvodu získání státního občanství.

Vývoj celkového počtu žadatelů o azyl v České republice koresponduje se situací v ostatních evropských zemích. Trend snižujícího se počtu žadatelů o azyl je dlouhodobě zaznamenáván ve většině zemí Evropské unie. Z hlediska kritéria počtu žadatelů o azyl se Česká republika v roce 2005 ve srovnání s ostatními členskými zeměmi zařadila na čtrnácté místo v EU.

Měsíční vývoj počtu žádostí o azyl v roce 2005 se dá označit za více méně stabilní. S výjimkou července a srpna nebyly v měsíčních počtech žadatelů o azyl zaznamenány žádné výrazné výkyvy a Česká republika každý měsíc evidovala průměrně 300 nových azylových žádostí. Ke zvýšení došlo pouze v průběhu letních měsíců, kdy byly zaznamenány měsíční počty přesahující hodnotu 400 osob. Tento výkyv byl způsoben zejména migrační vlnou žadatelů o azyl ze Slovenska.

Zastoupení žadatelů o azyl podle jednotlivých kontinentů se v ČR dlouhodobě výrazně nemění. Většina žadatelů o azyl do ČR tradičně přichází ze zemí evropského kontinentu, následně pak z asijských zemí. I v roce 2005 státní příslušníci evropských zemí představovali téměř 60% z celkového počtu žadatelů o azyl v ČR. Nicméně ve srovnání s rokem 2004 se podíl Evropy jako hlavního zdrojového regionu snížil a naopak vzrostl podíl Afriky. Zastoupení afrických zemí v roce 2005 dosáhlo téměř 6 %, což je ve srovnání s předchozím rokem dvojnásobná hodnota. Z asijských zemí pocházela v roce 2005 třetina všech žadatelů o azyl v ČR.

Zastoupení jednotlivých státních příslušností na celkovém počtu žadatelů o azyl v České republice lze v roce 2005 označit za rovnoměrnější než v předchozích letech. Nejvýraznější změnu ve skladbě žadatelů o azyl představoval posun indických žadatelů o azyl ze čtrnácté pozice v roce 2004 na třetí v roce 2005. K zásadnímu posunu došlo rovněž u žadatelů o azyl ze Slovenska, kteří se v roce 2005 stali druhou nejvýznamnější státní příslušností. Výrazný propad byl naopak zaznamenán v souvislosti se státními příslušníky Gruzie a Kyrgyzstánu. V roce 2005 se poprvé v první desítce umístila africká země (Nigérie).

Nejčetněji zastoupenou zemí původu žadatelů o azyl v ČR se v roce 2005 stala, stejně jako v roce předchozím, Ukrajina. Tato země patří již tradičně k nejvýznamnějším zdrojovým regionům žadatelů o azyl v ČR a v posledních pěti letech s výjimkou roku 2003 vždy představovala hlavní zemi původu žadatelů o azyl. Státní příslušníci Ukrajiny považují Českou republiku ve většině případů za cílovou zemi a žádosti o azyl využívají k legalizaci pobytu na území. K účelovému podávání žádostí o azyl však v roce 2005 nedocházelo v takové míře jako v roce 2004. V roce 2005 v ČR o azyl požádalo celkem 987 ukrajinských státních příslušníků, což ve srovnání s předchozím rokem představuje meziroční pokles o 38 %. Průměrné měsíční počty ukrajinských žadatelů o azyl se v roce 2005 pohybovaly kolem hodnoty 82 osob.

Druhou početně nejvýznamnější zemí původu žadatelů o azyl se v roce 2005 stalo Slovensko. Česká republika evidovala v roce 2005 celkem 711 žadatelů o azyl ze Slovenska, přičemž oproti roku 2004 se jejich počet zvýšil o 419%. Migrační vlna slovenských žadatelů o azyl byla zaznamenána zejména v období letních měsíců, přičemž tyto osoby jako hlavní důvod odchodu ze země původu uváděly neuspokojivou sociální a bytovou situaci na Slovensku. Počet slovenských žadatelů o azyl se výrazně snížil po nabytí účinnosti novely azylového zákona v říjnu 2005. Vzhledem k tomu, že žádosti o azyl podávané občany členských států EU jsou zamítány jako nepřípustné a dle výše zmíněné novely nemá žaloba proti tomuto rozhodnutí odkladný účinek, nejsou slovenští občané po vydání rozhodnutí o nepřípustnosti jejich žádosti nadále v postavení žadatele o azyl. Toto opatření tak již nemotivuje slovenské občany podávat žádost o azyl v České republice.

I přes velmi nízké počty žádostí o azyl podaných v první polovině roku se státní příslušníci Indie v roce 2005 stali třetí nejčetnější skupinou žadatelů o azyl. Zatímco ještě v roce 2004 netvořili občané Indie ani 1 % z celkového počtu žadatelů o azyl v ČR, tak v roce 2005 představovali téměř 9 %. Ze strany indických státních příslušníků bylo ve většině případů podání žádosti o azyl pouze účelovou záležitostí ve snaze vyhnout se okamžitému navrácení do země původu. S touto migrační vlnou byla spojena bezpečnostní rizika, a to zejména z důvodu zapojení převaděčských sítí. Účinnou reakcí Ministerstva vnitra ČR na migrační vlnu indických občanů bylo zavedení letištních víz.

Čína patří od roku 1999 stabilně mezi hlavní zdrojové regiony žadatelů o azyl v ČR. V roce 2005 Česká republika evidovala celkem 287 čínských žadatelů o azyl, což je téměř shodná hodnota jako v roce 2004. Nezměněné zůstalo rovněž čtvrté pořadí Číny mezi deseti nejčetněji zastoupenými zeměmi původu.

K výraznému meziročnímu poklesu o 83 % došlo v roce 2005 u žadatelů o azyl z Ruské federace. Z druhé nejpočetněji zastoupené země původu v roce 2004 klesli na pátou pozici. Výrazně se změnil i jejich podíl na celkovém počtu žadatelů o azyl (pokles z hodnoty 27 % v roce 2004 na 6 % v roce 2005). V důsledku masové migrační vlny osob čečenské národnosti započaté v dubnu 2003 byli občané Ruské federace hlavní zdrojovou zemí žadatelů o azyl až do vstupu ČR do EU v květnu 2004. Po následné změně charakteru čečenské migrace v souvislosti s aplikací tzv. dublinského systému se počet žadatelů této národnosti v ČR od poloviny roku 2004 výrazně snižoval. Tento trend pokračoval i v roce 2005.

Ministerstvo vnitra ČR udělilo azyl celkem 251 osobě. Nejvyšší počet azylů získali státní příslušníci Ruské federace (69) a Běloruska (47). Mezi další četnější státní příslušnosti žadatelů, kterým byl azyl v České republice v roce 2005 udělen, patří Arménie (19), Kazachstán (18), Uzbekistán (17) a Ukrajina (9).

Téměř polovina (46,6 %) přiznaných azylů byla v roce 2005 udělena z důvodu pronásledování vymezených v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (§12 zákona o azylu). Z tohoto důvodu azyl získali především státní příslušníci Běloruska a Uzbekistánu. V případě Uzbekistánu se jednalo o zapojení ČR do programu přesídlení zaštítěného Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. 37,8 % azylů z celkového počtu přiznaných azylů bylo uděleno za účelem sloučení rodiny (§13 zákona o azylu). Tento důvod pro udělení azylu byl uplatněn zejména u státních příslušníků Ruské federace a Kazachstánu. Zbývajících 15,5 % azylů bylo přiznáno z humanitárních důvodů (§14 zákona o azylu), nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Ruské federace.

Překážky vycestování dle zákona o azylu byly Ministerstvem vnitra ČR uděleny celkem v 79 případech. Nejčastěji byla tato subsidiární forma ochrany udělena státním příslušníkům Ruské federace (50). S výrazným odstupem následovali státní příslušníci Uzbekistánu (8) a Kuby (5).

Podíl České republiky na žádostech o azyl podaných v EU v roce 2005

Snižující se počty žadatelů o azyl nejsou charakteristické pouze pro situaci v azylové oblasti v České republice, ale tento vývoj je dlouhodobě zaznamenáván také v ostatních evropských zemích. Trend snižujícího se počtu žadatelů o azyl trvá již několik let, v roce 2005 byl dokonce celosvětově zaznamenán rekordně nejnižší počet žádostí o azyl od roku 1987.

V roce 2005 bylo v zemích Evropské unie podáno celkem 237 840 žádostí o azyl. Ve srovnání s rokem 2004 se jedná o pokles o 15 %. Nejvýraznější meziroční pokles (o 35 %) byl zaznamenán v deseti nových členských státech EU, ve kterých bylo v průběhu roku 2005 podáno celkem 25 250 žádostí o azyl.

Nejvyšší počet žádostí o azyl v rámci členských států EU byl evidován ve Francii (21 % z celkového počtu žádostí o azyl podaných v EU), Velké Británii (13 %) a Německu (12 %). Mezi hlavní zdrojové země žadatelů o azyl v zemích Evropské unie v roce 2005 patřilo Srbsko a Černá Hora, Ruská federace, Irák, Turecko a Írán.

I přes pokles v počtu žadatelů o azyl v roce 2005 se podíl České republiky na celkovém počtu žádostí o azyl podaných v zemích Evropské unie oproti roku 2004 výrazně nezměnil a představuje přibližně 2 %. ČR tak v počtu podaných žádostí v zemích EU obsadila v roce 2005 čtrnáctou pozici.