Statistická ročenka kraje Vysočina
Metodické vysvětlivky
|
10. VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA A SPORT, ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
VZDĚLÁVÁNÍ Údaje o vzdělávání jsou přebírány z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání, který je rezortním pracovištěm Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro statistiku vzdělávání. Do tab. 10-1. až 10-3. jsou zahrnuty všechny školy zařazené v rejstříku škol a školských zařízení bez ohledu na zřizovatele. Tab. 10-4. až 10-6. neobsahují data o 2 státních vysokých školách zřizovaných Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem vnitra ČR. Učitelé (včetně ředitelů, jejich zástupců, výchovných poradců a učitelů odborného výcviku) jsou uváděni jako přepočtení na plně zaměstnané. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED (International Standard Classification of Education) byla vypracována a vydána UNESCO již v roce 1976, aby sloužila „jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku“. Zatím k poslední revizi ISCED došlo v roce 1997. Klasifikace má 7 úrovní vzdělávání (0 až 6), které mohou mít vnitřní členění A až C.
|
Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání
Stupeň
ISCED
|
Úroveň vzdělání
|
tomu v
českém školském systému odpovídá
|
ISCED 0
|
Pre-primary
preprimární |
mateřská škola; přípravný stupeň základní školy speciální a přípravné třídy základní školy pro děti se sociálním znevýhodněním; osoby bez vzdělání |
ISCED 1
|
Primary
primární |
1. stupeň základní školy (bez základní školy praktické a základní školy speciální); 1. stupeň základní školy praktické; základní škola speciální (bez dvou posledních ročníků) |
ISCED 2
|
Lower secondary
nižší sekundární |
2. stupeň základní školy (bez základní školy praktické a základní školy speciální); 2. stupeň základní školy praktické; poslední 2 ročníky základní školy speciální; 1. a 2. ročník oborů gymnázií 6letých; 1. – 4. ročník oborů gymnázií 8letých; 1. – 4. ročník konzervatoře – obor tanec; praktická škola (obory 1 a 2leté); kurzy pro získání základů vzdělání; kurzy pro získání základního vzdělání |
ISCED 3
|
Upper secondary
vyšší sekundární |
integrovaný 1. ročník; obor praktická škola 3letá; obory gymnázií 4leté (5leté); 3. – 6. ročník oborů gymnázií 6letých; 5. – 8. ročník oborů gymnázií 8letých; obory středního vzdělávání ukončené maturitní zkouškou (bývalé obory středních odborných škol/učilišť); 5. a 6. ročník konzervatoře – obor tanec; 1. – 4. ročník 6letých oborů konzervatoře (1. – 5. ročník 7letých oborů konzervatoře); obory středního vzdělávání; obory středního vzdělávání s výučním listem; studium jednotlivých předmětů na střední škole a rekvalifikační kurzy ukončené závěrečnou zkouškou) |
ISCED 4
|
Post secondary non-tertiary
nástavbové |
nástavbové studium; zkrácené vzdělávání v oborech ukončených maturitní zkouškou; pomaturitní studium na školách s právem státní jazykové zkoušky; zkrácené vzdělávání v oborech ukončených výučním listem; rekvalifikační kurzy na škole vyžadující předchozí vzdělání na střední škole (učební obory); rekvalifikační kurzy v délce od 6 měsíců do 2 let pro absolventy středních škol; rekvalifikační kurzy organizované vysokou školou pro absolventy středních škol; nulté ročníky na vysoké škole |
ISCED 5
|
Tertiary - first stage
první stupeň terciárního vzdělání |
vyšší odborná škola; poslední 2 ročníky konzervatoře; vysoká škola: bakalářské studijní programy, magisterské studijní programy 4 – 6leté, navazující magisterské studijní programy; další vzdělávání pro absolventy bakalářských a magisterských studijních programů (rozšiřující, nesměřující k udělení titulu) |
ISCED 6
|
Tertiary - second stage
druhý stupeň terciárního vzdělání |
vysoká škola: doktorský studijní program ukončený titulem Ph.D. a Th.D. |
| Mateřské školy poskytují předškolní vzdělávání. Údaje o nich zahrnují jak „běžné“ mateřské školy, tak i školy, které jsou samostatně zřízeny pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SPV). Základní školy, včetně škol pro žáky se SPV, zajišťují základní vzdělávání, které je povinné pro všechny způsobilé děti. Střední školy, včetně škol pro žáky se SPV, jsou určeny k získání středního vzdělávání. Tyto školy vyučují v oborech gymnázií, středních odborných škol, středních odborných učilišť, odborných učilišť a praktických škol. Údaje o oborech nástavbového studia jsou uváděny samostatně bez ohledu, na které škole se vyučuje(z důvodu metodických změn se toto od školního roku 2006/2007 nedá určit). Dalším druhem školy jsou konzervatoře, včetně konzervatoře pro žáky se zdravotním postižením, na kterých žáci mohou dosáhnout buď středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. Ve vyšším odborném vzdělávání se studenti rovněž vzdělávají na vyšších odborných školách. Data za všechny shora uvedené druhy škol jsou publikována za školní rok a vykazována podle stavu k 30. 9. sledovaného roku. Na vysokých školách se studuje v bakalářském, magisterském, magisterském navazujícím nebo doktorském studijním programu. Přestože roste počet studentů, kteří současně studují na více vysokých školách či fakultách, jsou počty studentů publikovány ve fyzických osobách (každý student je uveden jen jednou). Za akademický rok 2007/2008 dvě soukromé vysoké školy dodaly nekompletní data a jedna soukromá vysoká škola nedodala data žádná. Celkový počet nemusí vždy souhlasit se součty za jednotlivé vysoké školy, příp. jednotlivé formy studia a typy studijních programů. Data za veřejné i soukromé vysoké školy jsou čerpána ze systému SIMS (Sdružené informace matrik studentů). Počty studentů jsou vykazovány podle stavu k 31. 12. 2007 a absolventů za celý kalendářní rok podle stavu matriky k 26. 1. 2008. Členění podle forem vzdělávání:
KULTURA A SPORT Údaje za kulturní a sportovní zařízení (tab. 10-7. až 10-9.) jsou zjišťovány přímo v jednotlivých krajích a okresech a jsou vedeny v databázi městské a obecní statistiky. Data o památkových objektech s kulturním využitím (tab. 10-10.) jsou přebírána od Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Uváděné údaje se týkají všech zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele. Kino je kulturní zařízení, jehož hlavní činností je pravidelné promítání filmů pro veřejnost nejméně jednou týdně. V případě, že je v jedné budově provozováno více kinosálů (např. multikino), je toto zařízení považováno pouze za jedno stálé kino. Rovněž ukazatel divadla je vztažen k budově. Divadelní budovy a sály, které slouží jen jako scény zájezdové, se nezapočítávají. Údaje o veřejných knihovnách jsou vedeny za knihovny všech typů, tj. okresní knihovny, místní lidové knihovny a ostatní knihovny s profesionálními pracovníky. Přírodní amfiteátry jsou víceúčelová otevřená zařízení určená k letnímu pořádání divadelních, filmových představení, estrád a dalších kulturně společenských akcí. Tento ukazatel zahrnuje také letní kina. Koupaliště jsou zařízení u vodních toků a nádrží, která mají provozovatele. Pokud je na jedné ploše vybudováno více koupališť, pak je každé z nich bráno jako samostatné zařízení. Mezi památkové objekty s kulturním využitím patří hrady, zámky, kláštery, zříceniny a další památky, které jsou zpřístupněné návštěvníkům za vstupné a nespadají pod správu muzea nebo galerie. ZDRAVOTNICTVÍ Vybrané údaje o zdravotnictví (počty lékařů a zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí a počty zdravotnických zařízení, lůžkový fond a hospitalizovaní v nemocnicích) jsou převzaty z podkladů ÚZIS ČR (Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR). Jde o údaje za rezorty celkem. V souvislosti s přijetím zákonů č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. došlo ke změně v definici kategorií zdravotnických pracovníků. Dříve sledovaná kategorie „střední zdravotničtí pracovníci“ (zkr. SZP) byla nahrazena kategorií zdravotničtí pracovníci nelékaři způsobilí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti (zkráceně zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí, zkr. ZPBD). Lůžkový fond nemocnic a jeho využití, který vychází z pololetního rezortního výkazu L(MZ)1-02, obsahuje vybrané ukazatele využití lůžkového fondu, personálního zabezpečení lékaři a zdravotnickými pracovníky nelékaři s odbornou způsobilostí, jejich zatížení a informace o pohybu hospitalizovaných. Údaje o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz zpracovává ČSÚ. Zpravodajskou povinnost mají všechny ekonomické subjekty, které samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění a okresní správy sociálního zabezpečení, které předkládají sumář za ty subjekty, které si samy nelikvidují nemocenské pojištění. Průměrné procento pracovní neschopnosti za rok se vypočítá jako podíl počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a průměrného počtu zaměstnanců nemocensky pojištěných, násobeného počtem kalendářních dnů v roce. SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění, dávky státní sociální podpory a sociální péči. Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. V rámci důchodového pojištění se poskytují s účinností od 1. 1. 1996 (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské a vdovecké, sirotčí. Důchody manželek, důchody za výsluhu let, sociální důchody a důchody přiznané před 1. 1. 1957 jsou podle tohoto zákona vypláceny buď jako důchody invalidní nebo starobní. Dávkový systém nemocenského pojištění tvoří následující čtyři dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. U osob samostatně výdělečně činných je nemocenské pojištění dobrovolné. Z tohoto pojištění jim náležejí jen dvě dávky – nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Uchazeči o zaměstnání nejsou nemocensky pojištěni, ale z nemocenského pojištění se jim poskytuje peněžitá pomoc v mateřství. V tabulkách vztahujících se k nemocenskému a důchodovému pojištění nejsou zahrnuty údaje týkající se ozbrojených složek Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR. Ve vyplacených dávkách státní sociální podpory jsou vykazovány dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny – testované, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu (vyplácení bylo ukončeno 30. 6. 2004) a příspěvek na školní pomůcky (dávka s účinností od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2007) a netestované (nárok na dávky není limitován výší příjmu rodiny), tj. rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek (vyplácení bylo ukončeno 31. 12. 2004), dávky pěstounské péče, příspěvek na péči o dítě v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dávka s účinností od 1. 10. 2005 do 31. 5. 2006), porodné a pohřebné. Od 1. 7. 1997 začaly být vypláceny příspěvek na teplo (vyplácení bylo ukončeno 30. 6. 2000) a příspěvek na nájemné (vyplácení bylo ukončeno 31. 12. 2000), které byly konstruovány obdobně jako testované dávky státní sociální podpory. V červnu 2004 byla na základě zákona č. 237/1994 Sb. vyplacena jednorázová mimořádná dávka příspěvek na dítě ve výši 2 000 Kč v souvislosti se změnami ve výši daně z přidané hodnoty. Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku. Sociální péče zahrnuje zejména péči o občany těžce zdravotně postižené. V rámci sociální péče se poskytují peněžité dávky, věcné dávky a kulturní a rekreační péče. Jde zejména o příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, úpravu bytu, zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, provoz motorového vozidla, individuální dopravu, úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, bezúročné půjčky zdravotně postiženým občanům aj. Pro potřeby státní statistiky jsou využívány výstupy z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení (dávky nemocenského pojištění, příjemci důchodů a průměrné výše důchodů) a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (sociální služby – zařízení, uživatelé a výdaje, domovy pro seniory, dávky státní sociální podpory, příjemci starobního důchodu podle jeho výše, průkazy zdravotně postižených). V souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, došlo ke změně členění a značení druhu zařízení sociálních služeb. Z tohoto důvodu nejsou některé údaje za rok 2007 srovnatelné s údaji z let předchozích. Údaje o počtech těchto zařízení a jejich kapacitě vychází ze skutečného rozmístění jednotlivých zařízení či jejich detašovaných pracovišť. * * * Další regionální informace o vzdělávání, kultuře a sportu, zdravotnictví a sociálním zabezpečení lze získat z publikací ČSÚ:
Podrobnější informace z oblasti vzdělávání lze získat ve specializovaných publikacích Ústavu pro informace ve vzdělávání, např. „Statistická ročenka školství 2007/2008“. Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na: Na internetových stránkách:
|
