Ústavou stanovenému principu o obměně jedné třetiny Senátu ve dvouletých cyklech bylo zákonem vyhověno tak, že volební období senátorů, zvolených v těchto volbách v zákonem určené třetině volebních obvodů bylo dvouleté, v další třetině volebních obvodů čtyřleté a v poslední třetině šestileté. V každých dalších volbách vždy v jedné třetině volebních obvodů (tj. ve dvouletých cyklech) je senátor volen vždy už na řádné šestileté volební období.

Ve dnech 13. - 14. listopadu 1998 se konaly další volby do Senátu, tentokrát však jen v těch volebních obvodech, ve kterých byl v r. 1996 senátor zvolen na dva roky. Volby probíhaly podle stejného zákona jako v r. 1996. Právě v těchto volebních obvodech se konaly volby v tomto roce. V našem kraji to byly obvody číslo 64 (okres Bruntál a část okresu Opava), 67 (okres Nový Jičín), 70 (část okresu Ostrava – město) a 73 (okres Frýdek-Místek a Český Těšín a Těrlicko z okresu Karviná).

V roce 2000 se volby do Senátu u další třetiny volebních obvodů, kde byl senátor v roce 1996 volen na čtyři roky, konaly 12. 11. 2000. Řídily se zákonem č. 204/2000 Sb. O volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů, který novelizoval dosavadní volební zákony č. 247/1995 Sb., č. 152/1994 Sb. a č. 212/1996 Sb. Některé podrobnosti upravovala vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb.

Změny proti předchozím volbám:

- volič mohl své právo uplatnit na základě voličského průkazu v kterémkoliv volebním okrsku na území volebního obvodu, pokud volební okrsek, kde byl zapsán do stálého seznamu voličů, do tohoto volebního obvodu územně patřil. Každý volič mohl být zapsán pouze v jednom seznamu voličů,

- došlo k zásadní změně v soustavě volebních orgánů a jejich působnosti. Veškeré činnosti v technicko-organizační přípravě voleb a zabezpečení zpracování jejich výsledků byly definovány jako výkon státní správy a příslušným volebním zákonem určeny do působnosti jím vyjmenovaných orgánů státní správy a samosprávy. Volby řídila státní volební komise jako stálý volební orgán ustavený podle zákona č. 130/2000 Sb. Ve volebních okrscích zabezpečovaly průběh voleb okrskové volební komise,

- změnilo se postavení a působnost ČSÚ ve volbách, který zpracovával a prezentoval výsledky zcela samostatně a nezávisle na jiných volebních orgánech

Systém voleb byl dvoukolový, pokud ve výše uvedeném termínu senátor zvolen nebyl, konalo se o šest dní později v tomto volebním obvodu druhé kolo voleb.

Volební právo, zásady hlasování

Volby probíhaly na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, uplatňována byla zásada většinového volebního systému v jednomandátových volebních obvodech. Volebních obvodů bylo vytvořeno 81 (shodně s počtem mandátů v Senátu) a byly vymezeny územními obvody obcí nebo městských částí a městských obvodů tak, aby každý z nich zahrnoval území s průměrně 127 tisíci obyvateli.

Právo volit měli státní občané republiky, kteří alespoň druhý den voleb dosáhli věku nejméně 18 let a zdržovali se v den voleb na území některého z volebních krajů. Volit mohli i občané ČR s trvalým pobytem v zahraničí, pokud se ovšem dostavili ve dnech voleb do některé volební místnosti na území ČR.

Právo být zvolen měl každý volič, který dosáhl alespoň druhý den voleb věku nejméně 40 let. Výkon volebního práva mohl být omezen překážkami na straně voliče uvedenými ve volebním zákonu. Voliči byli orgánem obce zapsáni ve stálých seznamech voličů podle místa svého bydliště, v jiném volebním okrsku však volit nemohl.

Volič hlasoval osobně, zastoupení nebylo přípustné, svou totožnost po příchodu do volební místnosti musel prokázat. Tajnost jeho volby byla zajištěna tím, že pro výběr hlasovacího lístku a jeho vložení do obálky pro hlasování byly ve volební místnosti vytvořeny oddělené prostory.

Volební orgány

Vrcholným orgánem řídícím přípravu a průběh voleb a vyhlašujícím jejich celkové výsledky, byla Ústřední volební komise vytvořená podle zákona pro volby do PS. Na úrovni volebních obvodů to byly obvodní volební komise, které byly složeny ze zástupců stran navrhujících kandidáty do voleb; a které především dohlížely na správnost provedení voleb a zpracování jejich výsledků na daném území. Pro každý volební okrsek byla vytvořena volební místnost, ve které působila okrsková volební komise složená především ze zástupců stran, a tam, kde strany neurčily své delegáty, z osob jmenovaných starostou obce. Tyto komise zajišt'ovaly průběh hlasování v době otevření volebních místností, po jejich uzavření zjistily výsledky hlasování a o celém tomto procesu vyhotovily zápis. Po jeho schválení komisí byl zápis určenými členy komise doručen územně příslušné obvodní volební komisi k dalšímu zpracování.

Na úrovni obvodní a Ústřední volební komise zřizoval Český statistický úřad sumarizační útvary, které pro danou komisi zpracovaly souhrnné údaje o výsledcích voleb za dané území. Každá obvodní volební komise vyhotovila o těchto výsledcích zápis, který po schválení předala Ústřední volební komisi.

Přihlášky do voleb a způsob hlasování

Kandidáty pro volby do Senátu mohly přihlašovat politické strany a politická hnutí registrovaná u Ministerstva vnitra podle zákona o sdružování v politických stranách nebo jejich koalice. Kandidovat mohli i jednotliví samostatní nezávislí kandidáti, jejich kandidatura však byla podmíněna peticí s podpisy nejméně 1 000 voličů z daného volebního obvodu.

Po podání přihlášek následoval proces ověřování správnosti jejích náležitostí Ústřední volební komisí a registrace příslušnou obvodní volební komisí. Registrace byla základní podmínkou pro tisk hlasovacích lístků pro daného kandidáta, další podmínkou bylo složení kauce tím, kdo přihlášku podával v zákonem stanovené výši.

Každý kandidát byl uveden na samostatném hlasovacím lístku. Volbu provedl volič tak, že jeden hlasovací lístek pro kandidáta, kterého si vybral, vložil v odděleném prostoru volební místnosti do zvláštní (tzv. úřední) obálky a tuto obálku vložil před okrskovou volební komisí do volební schránky. Hlasovací lístek již žádným způsobem neupravoval.

Zjištění výsledků voleb

Pokud kandidát získal více než 50 % z celkového počtu platných hlasů v obvodu, byl zvolen senátorem. Pokud však žádný z kandidátů této hranice nedosáhl, senátor zvolen nebyl a v takovém volebním obvodu se o šest dní později konalo druhé kolo voleb. V něm však již nekandidovali všichni kandidáti, ale jen ti dva, kteří v prvním kole získali nejvíce platných hlasů.

Působnost ČSÚ ve volbách

Na zajištění přípravy a průběhu voleb se podílel Český statistický úřad, jehož hlavním úkolem, jako jednoho ze zákonem jmenovaných volebních orgánů, bylo stanovení závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Zpracování a prezentaci výsledků voleb také zcela samostatně a nezávisle na jiných volebních orgánech zajišťoval. Další podrobnosti v přípravě voleb byly určeny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb. Úkol Českého statistického úřadu ve volbách byl rámcově vymezen také zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

Plnění podrobného harmonogramu přípravných prací ČSÚ bylo průběžně projednáváno na poradách řídící skupiny a informována byla i porada vedení ČSÚ. Uskutečnila se i řada porad s pracovníky regionálních pracovišť ČSÚ, zaměřených zejména na přípravu pracovníků, na vytvoření dostatečných zpracovatelských kapacit a na poznání nových prvků v zásadně změněné technologii zpracování.

Způsob zpracování, postup pracovníků ČSÚ v jednotlivých fázích zpracování, popis technických zařízení a funkci programového vybavení byl dán technickým projektem a příslušnou dokumentací pro obsluhu počítačů. Součástí těchto dokumentů byl i popis bezpečnostních opatření proti možnému zanesení chyb do systému zpracování a podrobný popis systému prezentace výsledků voleb pro kandidující strany, ostatní volební orgány a veřejnost.

Mimořádná pozornost byla při tom věnována práci okrskových volebních komisí vzhledem k tomu, že zhruba na jedné třetině území ČR tyto komise zjišťovaly souběžně také výsledky hlasování ve volbách do Senátu. Postup okrskových volebních komisí při zjišťování výsledků hlasování upravovaly pokyny vydané ČSÚ jako součást závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb.

Se všemi vydanými pokyny byly seznámeny příslušné volební orgány, zejména pak okrskové volební komise, pro které byla organizována školení s doprovodným promítnutím instruktážního videopořadu. Pro okrskové volební komise byl také připraven program pro vyhotovení zápisu a pro předání výsledků hlasování v elektronické formě. Na lektorském zabezpečení těchto akcí se převažující mírou podíleli zaměstnanci regionálních pracovišť ČSÚ.

Mimořádným úkolem ČSÚ byl výběr a příprava zaměstnanců, kteří podle nové volební legislativy museli být pro výkon svěřených činností vybaveni písemným pověřením. Šlo o zajištění přebíracích pracovišť ČSÚ, vytvářených u pověřených obecních úřadů a v Plzni, Brně a Ostravě u úřadů městských částí a městských obvodů v celkovém počtu téměř 500 pracovišť. Dále pak o pracoviště ČSÚ u krajských úřadů, kde se podepisoval zápis o výsledku voleb a zajišťovalo se předávání informací stranám v písemné i elektronické formě.

Celý projekt zpracování byl v úplné technologii ověřován před volbami ve třech celoplošných zkouškách na simulovaném příkladu a formou zátěžových zkoušek

Systém zpracování výsledků voleb byl postaven na skutečnosti, že rozhodujícím momentem bylo schválení zápisu o průběhu a výsledku hlasování příslušnou okrskovou volební komisí. Volební legislativa již žádnému volebnímu orgánu neukládala zápisy okrskových volebních komisí přezkoumávat a jedinou kontrolní funkci v tomto směru má ČSÚ, který v případě chyb v zápise jej může odmítnout a stanovit okrskové volební komisi lhůtu, ve které má nedostatky odstranit.

ZNAČKY V TABULKÁCH

- ... nulový údaj
0 ... nenulový údaj, jehož velikost je menší než polovina jednotky v tabulce
x ... číselný údaj není logicky možný
. ... údaj není znám
i ... údaj nelze uveřejnit (individuální údaj)

Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů).