Statistický bulletin - Zlínský kraj - 2. čtvrtletí


Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick

Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje kraje v 1. pololetí 2006


OBYVATELSTVO

V 1. pololetí 2006 došlo oproti stavu na konci roku 2005 ve Zlínském kraji k mírnému poklesu počtu obyvatel. Tento úbytek nebyl velký (200 osob). Stejně tak i v porovnání se stejným obdobím předchozího roku je vidět pokles stavu obyvatel, tentokrát však výraznější (o 542 osoby). Je dobré podotknout, že se počet obyvatel v kraji rok od roku snižuje, ale ve 2. čtvrtletí je úbytek obyvatel velmi malý a jeho počet v podstatě zůstal na úrovni konce března t.r. Přirozený úbytek za dvě první čtvrtletí t.r. dosáhl v kraji 99 osob a byl proti srovnatelnému loňskému období nižší o 203 osoby. Během šesti měsíců se v kraji živě narodilo 2 812 dětí, to je o 95 dětí méně než před rokem. Ve sledovaném období zemřelo 2 911 osob, což je o 298 méně než v loňském 1. pololetí. Během sledovaného období se do kraje přistěhovalo celkem 1 488 osob a naopak se jich vystěhovalo 1 589 a migrační saldo dosáhlo tedy záporných hodnot, a to 101 osob. Ve srovnatelném období předchozího roku, kdy bylo migrační saldo kladné, se tentokrát úbytek propadl o 181 osob. Protože byl ve sledovaném období zaznamenám nejen přirozený úbytek, ale i úbytek stěhováním, došlo ve Zlínském kraji ve sledovaném období i k celkovému úbytku, a to o 200 osob. Proti loňskému 1. pololetí byl tentokrát celkový úbytek nižší o 22 osoby.

V jednotlivých okresech se pohyb obyvatel příliš neodlišoval od krajského. Ve všech okresech se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku narodilo méně dětí mimo okres Uherské Hradiště, ve kterém se narodilo o 1 dítě více. Ve všech okresech také meziročně stejně jako v kraji zemřelo méně obyvatel. Přirozený přírůstek dosáhl ve všech okresech mimo okres Vsetín záporných hodnot. V okrese Vsetín dosáhl přirozený přírůstek 36 osob a byl proti 1. pololetí 2005, kdy byl zaznamenán úbytek, vyšší o 68 osob. Ve všech dalších okresech s přirozeným úbytkem obyvatel však došlo ke zmenšení tohoto úbytku. Při pohledu na přírůstek obyvatel stěhováním dosáhly okresy kraje kromě okresů Vsetín a Zlín kladných hodnot. V okrese Kroměříž byl vykázán přírůstek stěhováním z 26 osob v 1. pololetí 2005 na 66 osob ve sledovaném období. V okrese Uherské Hradiště byl migrační přírůstek 37 osob ve sledovaném období a znamenal tak meziroční pokles o 107 osob. Okresy Vsetín a Zlín vykázaly úbytek stěhováním. V okrese Vsetín se tento úbytek meziročně snížil zhruba na třetinu, zatímco v okrese Zlín vzrostl, a to z přírůstku v 1. pololetí 2005 4 lidí na letošní úbytek 174 osob. Celkově nejvíce lidí ubylo ve zlínském okrese (239 osob). V okrese Uherské Hradiště ve sledovaném období ubyly 3 osoby. V okrese Kroměříž naopak přibylo 36 obyvatel a v okrese Vsetín 6 osob.

Počet sňatků meziročně poklesl ve všech okresech, a to nejvíce v okrese Kroměříž (o 53, tj. o 23,5 %). V okresech Zlín sňatků ubylo o 51 (tj. o 11,9 %), Uherské Hradiště o 41 (tj. o 13,9 %) a Vsetín o 19 (tj. o 6,7 %). Počet rozvedených manželství meziročně v kraji vzrostl zhruba o desetinu. Nárůst počtu rozvodů byl zaznamenán ve všech okresech kraje, kromě okres Zlín (snížení o 2,9 %). Nejvíce se počet rozvedených manželství meziročně zvýšil v okrese Kroměříž, a to o 26,7 %, v okrese Uherské Hradiště o 15,5 % a v okrese Vsetín o 1,6 %. V počtu potratů v kraji došlo během prvního pololetí tohoto roku ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku k poklesu o 0,4 %. K jeho poklesu došlo v okresech Uherské Hradiště (o 12,5 %) a Kroměříž (o 7,5 %). Naopak k jeho nárůstu došlo v okrese Vsetín (o 5,4 %) a v okrese Zlín (o 9,9 %).

K 30. červnu 2006 měl kraj 589 942 obyvatel, z toho 287 412 mužů a 302 530 žen.


ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v průměru v 1. pololetí 2006 celkem 153,9 tis. fyzických osob, což bylo o 2,0 % více než ve srovnatelném období předchozího roku.

Nejvíce zaměstnanců (ve fyzických osobách) meziročně ubylo v zemědělství, myslivosti a lesním hospodářství (o 12,3 %), v ubytování a stravování (o 11,2 %), ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 5,8 %) a v dopravě, skladování a spojích (o 3,3 %). Ze subjektů, které se zabývají průmyslovou činností, nejvíce zaměstnanců ubylo v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 41,1 %), ve výrobě motorových vozidel kromě motocyklů, výrobě přívěsů a návěsů (o 34,9 %), ve vydavatelství, tisku a rozmnožování nahraných nosičů (o 25,2 %), v potravinářském a tabákovém průmyslu (o 10,6 %), ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (o 10,6 %), ve výrobě elektrických strojů a zařízení jinde nezařazených (o 6,0 %) a ve výrobě zdravotnických přesných, optických a časoměrných přístrojů (o 5,7 %). Naopak nejvíce zaměstnanců během 1. pololetí sledovaného roku meziročně přibylo v odvětvích výroby kancelářských strojů a počítačů (o 32,7 %), výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (o 19,7 %), recyklace druhotných surovin (o 19,4 %), výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení (16,3 %), výroby pryžových a plastových výrobků (o 15,6 %), a výroby a oprav strojů a zařízení jinde nezařazených (o 14,6 %).

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla meziročně ve výše uvedených ekonomických subjektech Zlínského kraje o 6,3 % na 16 724 Kč u fyzických osob a o 6,1 % na 17 186 Kč v přepočtu na plně zaměstnané. V porovnání s průměrnými mzdami se všemi kraji republiky je Zlínský kraj na 11 místě, tedy na 4. místě od konce. Nižší průměrné mzdy jak ve fyzických osobách, tak i v přepočtených počtech, mají zaměstnanci již jen v Pardubickém, Olomouckém a Karlovarském kraji. V porovnání s celorepublikovým průměrem jsou průměrné mzdy ve Zlínském kraji za 1. pololetí t.r. nižší u fyzických osob o 2 760 Kč a u přepočtených osob o 2 910 Kč.


VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve Zlínském kraji ve 2. čtvrtletí 2006 274,5 tis. osob, z toho bylo 156,5 tis. mužů (57,0 %) a 118,0 tis. žen (43,0 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku celková zaměstnanost v kraji vzrostla o 13,2 tis. osob a poměr mužů poklesl o 0,1 procentního bodu.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 5,1 tis. osob a jejich počet tak meziročně poklesl o 1 300 osob (o 20,3 %). Na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 13,4 tisíc osob, což bylo o 200 osob méně než před rokem (o 1,5 %). U této kategorie zaměstnanců se počet mužů zvýšil o 500 (o 20,0 %) a počet žen poklesl zhruba o 700 osob (o 6,3 %).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %) dosáhla ve 2. čtvrtletí 2006 za obě pohlaví 58,4 % a proti stejnému období předchozího roku vzrostla o 1,0 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity mužů dosáhla 67,9 % a byla tak proti 2. čtvrtletí minulého roku o 0,6 procentního bodu vyšší. U žen byla ekonomická aktivita proti loňskému srovnatelnému období vyšší o 1,4 procentního bodu a dosáhla 49,5 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě výběrového šetření pracovních sil činil ve 2. čtvrtletí 2006 celkem 19,8 tisíc osob (z toho žen bylo 11,0 tisíc, tj. 55,6 %) a meziročně tak klesl o 7,2 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření dosáhla ve sledovaném období 6,7 % a oproti 2. čtvrtletí předchozího roku klesla o 2,6 procentního bodu.


NEZAMĚSTNANOST ( z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. červnu 2006 25 841 osob (z toho 14 378, tj. 55,6 %, žen) a proti stavu na konci roku 2005 jich ubylo 3 664 (tj. 12,4 %). Proti srovnatelnému období loňského roku uchazečů o práci ubylo 2 491 osob (tj. 8,8 %).

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla na konci sledovaného období 7,94 %, tj o 0,76 procentního bodu méně než před rokem. K jejímu snížení došlo ve všech okresech Zlínského kraje. Nejvyšší celková míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okrese Kroměříž (9,72 %), nejnižší v okrese Uherské Hradiště (6,57 %). Obdobně jako celková míra nezaměstnanosti vypadala na konci června i registrovaná míra nezaměstnanosti u mužů. Její krajská hodnota se meziročně snížila o 0,79 procentního bodu na 6,27 % a ve všech okresech kraje mimo okres Zlín došlo k jejímu snížení. V okrese Zlín se míra nezaměstnanosti mužů zvýšila o 2,14 procentního bodu na 7,74 %. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti u mužů byla zaznamenána v okrese Vsetín (8,85 %) a nejnižší v okrese Uherské Hradiště (4,78 %). Také míra nezaměstnanosti žen se v celokrajském pohledu meziročně snížila, a to o 0,72 procentního bodu na 10,13 %. Nejen v kraji, ale i všech jeho okresech míra registrované nezaměstnanosti žen meziročně poklesla. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti žen byla zaznamenána v okrese Kroměříž (12,67 %) a nejnižší v okrese Uherské Hradiště (9,06 %).

Z celkového počtu neumístěných žadatelů o práci se meziročně snížil počet žen o 6,5 % a počet občanů se zdravotním postižením vzrostl o 1,4 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. červnu tohoto roku 1 298, tj. meziroční pokles o 14,7 %. Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně poklesl o 4,6 % na 7 580 osob a činil 29,3 % z celkového počtu žadatelů o práci. Tento poměr se meziročně zvýšil o 1,3 procentního bodu.

Počet volných pracovních míst dosáhl v kraji na konci června sledovaného roku 3 721, což je o 98,2 % (tj. o 1 844 míst) více než před rokem a o 80,0 % (o 1 654 míst) více než na konci roku 2005. Počet nabízených pracovních míst vzrostl meziročně ve všech okresech kraje. Nejvyšší nárůst v počtu nabízených volných pracovních míst zaznamenal okrese Zlín (o 151,8 %, tj. o 680 míst) a nejméně v okrese Uherské Hradiště (o 57,8 %, tj. o 348 míst). Na jedno volné pracovní místo tak v kraji v průměru připadalo 6,9 uchazečů (na konci roku 2005 to bylo 14,3 ). Pro uchazeče se zdravotním postižením v kraji meziročně přibylo 191,3 % volných pracovních míst (na absolutních 233 míst). Nejvíce volných pracovních míst bylo pro tyto uchazeče v okrese Vsetín (115).


ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

Na konci 1. pololetí 2006 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, více jak 129 tisíc subjektů. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 1 269 subjektů (tj. o 1,0 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (právní forma 101, 103, 105 a 107), a to více jak 107 tis. subjektů , tj. 83,0 % z celkového počtu. Z nich bylo přes 93 tisíce živnostníků (86,6 %), přes 6 tisíc samostatně hospodařících rolníků (6,1 %), přes 6 tisíc osob ve svobodném povolání (6,0 %) a 1 402 zemědělských podnikatelů (1,3 %). Dále v registru bylo zapsáno přes 10 tisíc společností s ručením omezeným (8,2 % z celkového počtu subjektů v kraji), 778 akciových společností (0,6 %), 305 družstev (0,2 %), 17 státních podniků (0,01 %), 1 288 zahraničních osob (1,0 %) a 1 777 společenství vlastníků jednotek (1,4 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právních forem fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku. A to nejvýrazněji u samostatně podnikajících rolníků, kde se celkový počet subjektů snížil o 801 (o 10,8 %), u fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku podnikajících podle živnostenského zákona, jejichž počet se zvýšil proti loňskému 1. pololetí o 787 osob (o 0,9 %), a u právní formy zemědělský podnikatel, ve které se jejich počet zvýšil o 523 subjektů (o 59,5 %). Změny nastaly i u formy společnosti s ručením omezeným, kde bylo zaznamenáno zvýšení počtu subjektů o 360 (o 3,5 %) a u formy společností vlastníků jednotek, jejichž počet meziročně vzrostl o 130 subjektů (o 7,9 %). Meziroční změny u ostatních právních forem byly méně výrazné.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel) a opravami, stavebnictvím, ostatními podnikatelskými činnostmi, velkoobchodem a také zemědělstvím, myslivostí a souvisejícími činnostmi. Z podniků zpracovatelského průmyslu se nadále nejvíce subjektů zabývalo výrobou kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a zařízení, zpracováním dřeva, výrobou dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku a výrobou elektrických strojů a zařízení jinde nezařazených.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců bylo v 1. pololetí t.r. 57,0 % subjektů zapsaných v RES, které tento údaj nespecifikovalo. Více jak 31 % subjektů uvádělo, že zaměstnance nemá. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 7,9 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců stejně jako u skupiny s 10 až 19 zaměstnanci uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se nejvíce změnil podíl u kategorie subjektů, které nespecifikovaly tento údaj. Jejich počet vzrostl bez mála o 3 tisíce subjektů (o 3,9 %). K výraznějším změnám došlo i u skupiny subjektů bez zaměstnanců. U této skupiny došlo ke snížení o více jak 1,7 tisíce (o 4,1 %). K mírnému nárůstu počtu subjektů došlo také u skupin 1 až 5 zaměstnanců (o 169, tj. o 1,7 %) a 10 až 19 zaměstnanců (o 77, tj. o 4,9 %). V ostatních skupinách k výraznějším změnám v počtu podnikatelských subjektů nedošlo.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly během 1. pololetí sledovaného roku 2 902 stavebních povolení v orientační hodnotě 5 152 mil. Kč b.c.. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku počet povolení vzrostl o 31 (o 1,1 %) a jejich orientační hodnota meziročně klesla o 8,6 %. Největší podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy 56,1 %. Staveb k ochraně životního prostředí bylo 19,3 % a ostatních staveb 24,6 %. Na celkovém počtu stavebních povolení na budovy převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou o 32,0 procentní body.

Nejvíce stavebních povolení celkem bylo vydáno v okrese Zlín. Nejvíce nových bytových staveb se chystají postavit v okrese Uherské Hradiště a ve vsetínském okrese hodlají postavit nejvíc staveb na ochranu životního prostředí.


BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených bytů byl ke konci 1. pololetí ve Zlínském kraji vyšší než před rokem o 29 bytových jednotek (o 3,6 %). V jednotlivých skupinách zahájených bytů byl meziroční vývoj různý. Zatím co v rodinných domech bylo zahájeno o 5 bytů méně, v bytových domech bytů výrazně přibylo (o 141). Ubylo také nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům i nebytových staveb. Pokles byl také zaznamenán u zahájených bytů v domech s pečovatelskou službou a penzionů. Počet zahájených bytových jednotek v bytových domech byl natolik vysoký, že i přes snížení počtu zahájených bytů v ostatních skupinách však došlo v kraji k celkovému meziročnímu nárůstu počtu zahájených bytů. Také z meziokresního pohledu byl meziroční vývoj v počtu zahájených bytů různý. U dvou okresů došlo k výraznému poklesu počtu zahájených bytů, a to v okrese Uherské Hradiště (o 29,7 %) a Vsetín (o 33,3 %). V okresech Kroměříž a Zlín došlo naopak k nárůstu. V okrese Kroměříž bylo zvýšení pouze mírné (o 1,6 %), ale u zlínského okresu byl nárůst výrazný (o 169 bytů, tj. o 77,5 %). A právě toto vysoké meziroční navýšení dokončených bytů ve zlínském okrese (ve skupině bytů v bytových domech) převýšilo pokles počtu zahájených bytů nejen v ostatních skupinách bytů ve zlínském okrese, ale i v celém kraji.
Meziroční pokles byl zaznamenán u dokončených bytů, a to o 235 bytových jednotek (o 35,9 %). K poklesu došlo v kraji u všech skupin bytů s výjimkou nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům a stavebně upravených nebytových prostor. V jednotlivých okresech je situace v dokončených bytech velice podobná té krajské a v jednotlivých skupinách bytů se liší jen nevýrazně. Ve všech okresech došlo k meziročnímu poklesu počtu dokončených bytů. V okrese Kroměříž byl zaznamenán nárůst ve skupině nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům celkem na 4 bytové jednotky. V této skupině neměli v Kroměříži v předešlém roce žádný byt. V okrese Uherské Hradiště se meziročně zvýšil počet dokončených bytů pouze ve skupině bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostor o 21 bytových jednotek. V okrese Vsetín poklesl počet dokončených bytových jednotek ve všech skupinách, pouze u skupin bytových domů a u nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům došlo k meziročnímu zvýšení. I ve zlínském okrese byla situace obdobná. Meziročně mírně vzrostl počet bytů pouze u nástaveb, přístaveb a vestaveb u rodinných i bytových domů.
Počet rozestavěných bytů na konci sledovaného období meziročně mírně vzrostl o 4,2 %.


ZEMĚDĚLSTVÍ

Během prvního pololetí tohoto roku bylo v kraji prodáno 76,2 tisíc tun obilovin celkem. Z toho se nejvíce prodalo pšenice (60,6 %) a ječmene (24,8 %). Republikový podíl na celkovém prodeji obilovin tak činil 5,3 %. Z ostatních rostlinných produktů bylo prodáno ve sledovaném období 834 tun luštěnin celkem, což představovalo 3,5 % z celkového prodeje luštěnin v republice a 10 197 tun kukuřice na zrno (7,7 % z prodeje v republice). Proti srovnatelnému období předchozího roku bylo ve sledovaném období prodáno méně obilovin o 5,2 tis. tun, tj. o 6,3 %. Výrazněji meziročně narostl prodej ječmene, a to o 5 296 tun (o 38,9 %). Zvýšil se také meziročně prodej luštěnin celkem o 370 tun (o 79,7 %). Méně se prodalo pšenice (o 19,2 %) a žita (o 61,0 %). Na rozdíl od minulého srovnatelného období se v tomto čtvrtletí neprodaly žádné brambory a také prodej řepky výrazně poklesl z loňských 318 tun na letošních 68 tun (o 78,6 %).

Republikový podíl na celkové produkci masa během 1. polotletí letošního roku za kraj činil 4,6 %. Z celkového množství vyrobeného masa v kraji bylo 30,8 % hovězího a 69,0 % vepřového. Meziročně zůstala výroba hovězího masa na stejné úrovni a u vepřového masa byl zaznamenán malý nárůst o 1,0 %.


PRŮMYSL

V 1. pololetí 2006 pracovalo v kraji 180 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 2,1 % (o 1 046 osob). K nejvýraznějšímu poklesu počtu zaměstnanců došlo v odvětvích výroby dopravních prostředků a zařízení (o 36,1 %), výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (o 11,5 %) a výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 7,3 %). Ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo nejvíce v odvětvích výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (o 22,5 %), zpracování dřeva, výroby dřevěných výrobků kromě nábytku (o 18,4 %), ve výrobě základních kovů, hutnických a kovodělných výrobků (o 15,9 %), výroby pryžových a plastových výrobků (o 15,4 %) a výroby a oprav strojů a zařízení jinde nezařazených (o 8,5 %). V ostatních odvětvích se snížení nebo zvýšení pohybovalo do sedmi procent. Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 6,7 % a činila 17 798 Kč. V porovnání s republikovým průměrem průměrných mezd v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci jsou mzdy ve Zlínském kraji nižší o 1 803 Kč. Ve srovnání se všemi kraji obsadil náš kraj devátou příčku. Za Zlínským krajem jsou kraje Jihomoravský, Královéhradecký, Pardubický, Karlovarský a Olomoucký. Proti Olomouckému kraji, který měl v 1. pololetí nejnižší průměrné mzdy, byly mzdy vyšší o 928 Kč.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem ve zpracovatelském průmyslu dosáhly v 1. pololetí tohoto roku 60 335 mil. Kč. Při tom tržby z průmyslové činnosti ve zpracovatelském průmyslu byly 59 700 mil. Kč.


STAVEBNICTVÍ

Během 1. pololetí 2006 vzrostl ve 162 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období předchozího roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 8,9 %. Z toho v tuzemsku bylo provedeno 98,4 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (86,1 %).

Objem základní stavební výroby (ZSV) se za prvních šest měsíců tohoto roku meziročně zvýšil o 16,9 %.

V hodnoceném období byl zaznamenán meziroční nárůst průměrného počtu zaměstnanců o 7,1 %. Produktivita práce z „S“ i ze ZSV zaznamenala nárůst. Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji byla proti mzdě před rokem o 2,3 % vyšší a činila 16 039 Kč. Celorepubliková průměrná mzda ve zmiňovaných podnicích byla o 2 858 Kč vyšší než ve Zlínském kraji. Ve srovnání se všemi kraji obsadil Zlínský kraj deváté místo. Za ním byly kraje Vysočina, Pardubický, Moravskoslezský, Olomoucký a Karlovarský. Proti poslednímu Karlovarskému kraji měli zaměstnanci zlínských stavebních podniků o 713 Kč vyšší průměrné hrubé měsíční mzdy.

Velice dobře si ve sledovaném období vedly stavební podniky v okresech Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Základní stavební ukazatele u nich vzrostly, pouze celková produktivita práce ze „S“ v okrese Uherské Hradiště mírně poklesla. Nejvíce se zvýšila základní stavební výroba v okrese Uherské Hradiště, celková produktivita práce ze ZSV zase v okrese Zlín a nejvíce vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv v okrese Vsetín. V těchto třech okresech se zvýšil jak průměrný evidenční počet zaměstnanců, tak i jejich průměrná hrubá měsíční mzda. V okrese Kroměříž došlo jak k poklesu průměrných mezd (o 6,3 %), tak k poklesu počtu zaměstnanců (o 2,7 %). Také ostatní ukazatele se meziročně snížily; základní stavební výroba o 4,0 %, produktivita práce ze ZSV o 1,3 %, objem stavebních prací o 22,6 %. V okrese Kroměříž jako v jediném okrese došlo ke snížení průměrné měsíční mzdy, ale přesto byla nejvyšší ze všech okresů (16 935 Kč). Nejnižší mzdu měli zaměstnanci v okrese Uherské Hradiště (13 916 Kč).

Zveřejněno dne: 03.10.2006
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.