K 1. 1. 2004 byla sídelní struktura Jihomoravského kraje tvořena 21 správními obvody (SO ORP), které spravovaly 647 obcí. Z tohoto počtu bylo 47 měst. Porovnáním podle počtu obcí je největší správní obvod Znojmo se 111 obcemi, naopak nejméně obcí (10) spadá do správního obvodu Kuřim. SO ORP Znojmo je současně svojí rozlohou 124 256 ha největší v Jihomoravském kraji, nejmenší plochu (7 697 ha) zabírá správní obvod Kuřim. Svoji specifiku má Brno, které svými 29 městskými částmi s 369 559 obyvateli tvoří samostatný správní obvod. Do většiny správních obvodů spadá jedno nebo dvě města, největší počet (5) měst mají obvody Boskovice a Břeclav.

Průměrná hustota počtu obyvatel činí v Jihomoravském kraji 158,9 osob na km², v porovnání s tím největší počet obyvatel 1 605,4 na km² žije ve správním obvodě Brno a nejmenší počet v tomto ohledu je v obvodě Pohořelice (64,1 osob na km²).

Jihomoravský kraj je převážně zemědělskou oblastí a tomu odpovídá také struktura pozemků. Největší podíl zemědělské půdy je v SO ORP Židlochovice, kde je zemědělsky využíváno téměř 82 % půdního fondu. Nejméně se zemědělství věnují v obvodu Blansko, kde zemědělská půda tvoří pouze necelých 40 %. Významným ukazatelem je podíl orné půdy na zemědělské půdě celkem. Tyto podíly se ve všech obvodech pohybují mezi 70 % až 94 %, s výjimkou Brna, kde téměř 30 % připadá na zahrady a sady a Veselí nad Moravou s 25 % trvalých travních porostů. K významným prvkům životního prostředí patří plocha lesní půdy. V Jihomoravském kraji pokrývají lesní porosty v průměru více než jednu čtvrtinu výměry, nejvíce zalesněný je obvod Blansko s více jak polovinou lesů z výměry půdy celkem, naproti tomu v obvodu Židlochovice připadá na lesy pouhých 5,9 %.

Na demografický vývoj Jihomoravského kraje má velký vliv město Brno, kde žije 33 % obyvatel z celkového počtu 1 122 570. Tento správní obvod zaznamenal největší úbytek obyvatel v letech 1991 - 2001 (3,1 %), největší přírůstek byl zjištěn v obvodě Kuřim (4,5 %), který je v přímém sousedství obvodu Brno. Podíl obyvatel v obcích ve velikostní skupině 5 000 a více klesl proti roku 1991 o 0,9 %, zatímco v obcích menších velikostních skupin se naopak zvýšil. Podle základních demografických údajů v letech 1991 - 2003 byl nejvyšší počet živě narozených na 1 000 obyvatel obvodu zaevidován v Boskovicích a nejnižší v Brně. Vzhledem k tomu, že počet zemřelých ve většině obvodů převyšoval počet narozených, došlo k přirozenému úbytku obyvatelstva s výjimkou obvodu Mikulov a Kuřim, které vykázaly ve sledovaných letech přirozený přírůstek. V tomto období však došlo ve většině obvodů k migračnímu přírůstku, a to především v obvodech Šlapanice a Kuřim, které bezprostředně sousedí s Brnem.

U počtu sňatků na 1 000 obyvatel není mezi jednotlivými obvody velkých rozdílů, variabilnější jsou počty rozvodů na 1 000 obyvatel, kdy je opět na přední příčce Brno, které převyšuje krajský průměr o 0,7 bodu, zatímco ve většina obvodů průměru nedosahuje.

Struktura obyvatelstva podle věku se v posledních letech změnila v neprospěch věkových skupin dětí do 14 let ve všech obvodech kraje. Naproti tomu téměř všechny správní obvody, s výjimkou obvodu Kuřim a Ivančice, zaznamenaly nárůst ve věkové skupině 65 a víceletých. Stárnutí obyvatelstva, které je charakterizované indexem stáří, je patrné zejména v obvodě Brno, kde index stáří dosáhl v roce 2003 hodnoty 117,3 (ve srovnání s rokem 1991 se zvýšil o 45,0 bodů). Index stáří vzrostl výrazně i v obvodě Blansko (nárůst o 42,2 bodu). Relativně nejpříznivější hodnotu indexu stáří (72,4) vykazuje správní obvod Mikulov. V tomto obvodu také žije relativně nejmladší obyvatelstvo – průměrný věk zde dosahuje 38,1 let, naopak průměrný věk 41,1 let řadí na poslední místo v kraji správní obvod Brno, a to jak u žen (42,8 let), tak i u mužů (39,2 let).

Vzdělanostní struktura obyvatelstva zaznamenala mezi sčítáními lidu v letech 1991 a 2001 zlepšení. Zvýšil se především podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými správními obvody jsou patrny v počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V tomto ohledu dominuje Brno, kde podíl 17,9 % převyšuje o 7,6 procentního bodu celokrajský průměr (10,3 %). Nejníže pod tímto průměrem je obvod Pohořelice (podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zde činí 4,1 %). Relativně značné rozdíly jsou mezi jednotlivými správními obvody také u ostatních stupňů dosaženého vzdělání.

V období mezi roky 1991 a 2001 se zvýšil podíl neúplných rodin. Nejvýznamněji se tato situace projevila v obvodu Židlochovice, kde přibylo neúplných rodin o 3,9 procentních bodů, nejméně jich naopak přibylo v obvodu Tišnov. Počet úplných rodin poklesl v průměru o 6,3 procentních bodů.

Jihomoravský kraj se řadí ke krajům s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, která k 31. 12. 2003 dosáhla hodnoty 11,52 %. Nejvíce je takto postižen správní obvod Hodonín (16,79) a Mikulov (15,70), naopak nejmenší míru nezaměstnanosti dosahuje obvod Šlapanice se 7,69 %. Problémem zůstává nabídka pracovních míst, která se podle místních poměrů značně liší. Největší počet zájemců o práci, připadající na jedno volné pracovní místo, byl ke konci roku 2003 v obvodě Bučovice, kde se o jedno pracovní místo ucházelo 91 osob, dále v Moravském Krumlově s 54 uchazeči na jedno volné pracovní místo a ve Slavkově u Brna s 51 uchazeči. Nejlepší byla v tomto ohledu situace ve správním obvodu Blansko, kde na jedno pracovní místo připadlo 8 uchazečů.

Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 31. 12. 2003 v kraji 251 194 jednotek (právnických i fyzických osob). Téměř 43 % z celkového počtu jednotek připadá na Brno, ve většině ostatních správních obvodů odpovídá rozložení počtu a velikosti obcí, spadajících do správy jednotlivých oblastí. Nejméně (0,9 %) ekonomických subjektů z celkového počtu v kraji je zaregistrováno v obvodu Pohořelice.

Brno jako centrum Jihomoravského kraje dominuje i v počtu fyzických osob, kterých je zde evidováno téměř 40 % z celkového počtu v kraji. Obdobná situace je i u ostatních právních forem, většinou je však podíl na celku procentuálně ještě vyšší.

Od posledního sčítání vzrostl v roce 2001 počet trvale obydlených domů téměř o 2 % v celém kraji, současně však došlo k výraznému nárůstu neobydlených domů (o více jak jednu pětinu). Největší zastoupení mají rodinné domy, které z celkového domovního fondu tvoří 90 %. Největší podíl trvale obydlených rodinných domů je v obvodě Šlapanice, kde tvoří 96,7 % všech domů, naproti tomu v Brně je podíl rodinných domů nejmenší a činí pouhých 73 % a jejich průměrné stáří 51 let je nejvyšší v kraji. Nejmladší domy s průměrným stářím 38,4 let jsou postaveny v obvodu Hodonín a Hustopeče.

Z celkového počtu 20 178 dokončených bytů v letech 1997 - 2003 připadlo 34,5 % na Brno. V tomto obvodě převažovala výstavba bytů v bytových domech a v nástavbách, vestavbách a přístavbách nad dokončenými byty v rodinných domech. V ostatních správních obvodech naopak převládala výstavba v rodinných domech, která v úhrnu za kraj činila 41,7 % z celkového počtu všech dokončených bytů a ve struktuře podle obvodů se pohybovala v rozmezí od 19,7 % (ORP Brno) do 67,4 % (ORP Židlochovice). Zatímco v obvodě Kuřim dosáhla intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel) úhrnem za sledované období hodnoty 40,9 bytů, nejméně bytů na 1 000 obyvatel bylo dokončeno ve správním obvodě Hodonín (7,7 bytů). Ve sledovaném období bylo v kraji zrušeno celkem 2 326 bytů, nejvíce v obvodě Kyjov (296) a Brno (292).

Průměrné obytné i užitkové plochy bytů vykazují v jednotlivých správních obvodech značné rozdíly. Nejmenší průměrná obytná plocha bytu v roce 2003 byla zjištěna v obvodě Moravský Krumlov (39,4 m²), kde byla také nejmenší průměrná užitková plocha bytu (58,5 m²). Naopak v obvodu Břeclav byly postaveny byty s největší průměrnou obytnou plochou – 101,2 m² (průměr za Jihomoravský kraj činil 68,2 m²). Průměrná užitková plocha jednoho bytu činila v roce 2003 v obvodě Břeclav 168,2 m² a byla tak o téměř 65 m² větší než činil průměr za Jihomoravský kraj.

Databáze městské a obecní statistiky (MOS) sleduje mimo jiné i vybavenost obcí. Ta je úměrná velikosti obce a počtu obyvatel. V roce 2003 bylo 90,7 % obcí v kraji napojeno na veřejný vodovod, z toho u devíti správních obvodů byly napojeny všechny obce. Významná část obcí (93,4 %) v kraji je napojena na plynofikaci, nejmenší podíl obcí (75,8 %) se týká správního obvodu Moravský Krumlov. V roce 2003 byla pouze třetina obcí v kraji napojena na kanalizaci s čističkou odpadních vod. Téměř polovina obvodů se pohybuje pod krajským průměrem. Největší podíl obcí s kanalizací napojenou na ČOV (s výjimkou Brna) je ve správním obvodu Břeclav (82,4 %), naopak nejmenší podíl obcí takto vybavených je v obvodu Bučovice (10,0 %).

Poměrně vysoká je vybavenost obcí v kraji mateřskými školami, pohybuje se v rozmezí od 34,3 % obcí (Tišnov) do 100,0 % obcí (mimo Brno také obvod Břeclav a Slavkov u Brna). Více jak polovina obcí v kraji má základní školu, největší podíl obcí vybavených základní školou je v SO ORP Slavkov u Brna (83,3 %), nejmenší je naopak v obvodě Tišnov (22,9 %). Potěšující pro veřejnost je relativně vysoký podíl obcí vybavených veřejnými knihovnami, hřišti a tělocvičnami.

Téměř třetina obcí v kraji je vybavena samostatnými ordinacemi praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost. Největší podíl obcí s ordinacemi pro dospělé (mimo Brno) je v obvodu Hodonín (77,8 %), nejmenší je v obvodu Tišnov (14,3 %). V tomto obvodě je také pouze 8,6 % obcí vybaveno ordinacemi pro děti, zatímco 100 % obcí (mimo Brno) zabezpečuje péči pro děti v obvodě Břeclav.