Závěr

Svitavský okres je rozlohou největší v Pardubickém kraji. Počtem obcí se od ostatních okresů neliší, proto je největší i průměrná rozloha 1 obce. Naproti tomu počet obyvatel na 1 obec je nejmenší stejně jako hustota obyvatelstva na 1 km2. Podíl městského obyvatelstva je nejnižší v kraji, neboť žádné z měst nemá více než 20 000 obyvatel, jako je tomu v okrese Pardubice a Chrudim, a počet měst je menší než v okrese Ústí nad Orlicí.

Počet obyvatel v okrese se za 10 let nepatrně zvýšil, větší přírůstek byl v rámci kraje zaznamenán v okrese Ústí nad Orlicí. V těchto dvou okresech ubývalo relativně nejméně dětí ve věku 0 – 14 let a přibylo osob ve věku 15 – 59 let. V obou okresech zůstává nejnižší průměrný věk obyvatel 37,7, resp. 37,8 roku. Z hlediska rodinného stavu je v okrese nejvyšší podíl svobodných a nejnižší podíl ženatých (vdaných). Podprůměrný je podíl rozvedených a ovdovělých.

Poválečná výměna obyvatelstva v části okresu již s odstupem 55 let tak významně neovlivňuje strukturu obyvatelstva jako v předchozích sčítáních. Projevuje se to v poměrně vysokém podílu obyvatel, kteří v době sčítání žili v obci, kde žili v době svého narození. Vyšší podíl rodáků byl zjištěn v rámci kraje v okrese Ústí nad Orlicí. To, že svitavský okres leží částečně na historickém území Moravy, vede k vyššímu podílu obyvatel moravské národnosti. V okrese byly sečteny více než tři čtvrtiny osob, které se v kraji hlásily k moravské národnosti. Byl též zaznamenán nejvyšší podíl věřících v rámci kraje. Nepříznivé postavení má okres z hlediska vzdělanostní struktury. Nejvyšší podíl v kraji zůstává u osob se základním vzděláním a druhý nejvyšší podíl po okrese Chrudim mají osoby se středním vzděláním bez maturity. Naproti tomu nejnižší podíl mají středoškoláci s maturitou a druhý nejnižší podíl po okrese Chrudim mají absolventi vysokých škol.

Menší možnosti pracovního uplatnění v okrese vedou k tomu, že je zde ze všech okresů v kraji nejnižší podíl pracujících na celkovém počtu obyvatel. Přispívá k tomu nejnižší podíl pracujících důchodců a nejvyšší podíl nezaměstnaných. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví zaznamenala v posledních 10 letech menší změny než jinde. Mezi čtyřmi okresy kraje zůstal na Svitavsku nejvyšší podíl pracovníků v zemědělství a lesnictví, podíl pracovníků v průmyslu je druhý nejvyšší po okrese Ústí nad Orlicí a druhý nejvyšší je také podíl pracovníků ve stavebnictví po okrese Chrudim. Zaostává zaměstnanost v obchodě, pohostinství, dopravě, službách pro podniky a ve veřejné správě. Menší nabídka pracovních příležitostí si vynucuje větší mobilitu pracujících. Po okrese Chrudim, kde vyšší vyjížďku vyvolává přítomnost blízkých Pardubic s větší nabídkou pracovních míst, má svitavský okres nejvyšší podíl denně vyjíždějících mimo obec bydliště. Překvapivě je zde oproti ostatním okresům v kraji nejnižší podíl těch, kterým trvá cesta za prací déle než 1 hodinu.

Celkový počet bytových domácností v okrese vzrostl za 10 let o 3,9 %. Oproti ostatním okresům v kraji se veškerý přírůstek týkal bytů se dvěma a více cenzovými domácnostmi. Snížení průměrného počtu členů bytové domácnosti bylo jedno z nejnižších, a proto zůstala průměrná velikost bytové domácnosti nejvyšší v kraji. Na vysokém přírůstku počtu cenzových domácností se podílelo zvýšení počtu neúplných rodin (zejména s dětmi) a hlavně domácností jednotlivců. Přesto zůstal podíl domácností jednotlivců na celkovém počtu cenzových domácností nejnižší v kraji. To spolu s nejvyšším podílem úplných rodin s dětmi přispívá k nejvyšší průměrné velikosti cenzové domácnosti v kraji. Vybavení domácností není v žádné zjišťované položce tak vysoké jako v ostatních okresech kraje.

Celkový počet domů k bydlení rostl ve svitavském okrese v období 1991 – 2001 nejrychleji ze všech okresů Pardubického kraje. Přispěl k tomu přírůstek trvale obydlených i neobydlených rodinných domů. Průměrné stáří domovního fondu v okrese je nejvyšší v rámci kraje u rodinných i bytových domů. Přispělo k tomu zaostávání rekonstrukce starších domů (do období výstavby se bralo v úvahu i období rekonstrukce). Domovní fond v okrese lze v rámci kraje charakterizovat nejnižším podílem domů postavených ze stěnových panelů, druhým nejnižším podílem domů napojených na plyn (po okrese Ústí nad Orlicí), nejnižším podílem domů napojených na kanalizační síť a nejnižší je i podíl domů s ústředním topením. Lepší situace je pouze u napojení na veřejný vodovod.

Za 10 let se v okrese zvýšil počet bytů o 8,6 %. Rychleji přibývaly byty (i trvale obydlené) jen v okrese Ústí nad Orlicí. V okrese Svitavy nejvíce přibyly neobydlené byty v neobydlených domech, zatímco nejpomaleji rostl počet neobydlených bytů v trvale obydlených domech. Dále je zde nejvyšší podíl bytů v rodinných domech a nejnižší podíl bytů v bytových domech. Technické vybavení bytů je v okrese nižší než v ostatních okresech kraje, zejména v připojení na veřejnou kanalizační síť a v napojení na zdroj teplé vody mimo dům. Na předposledním místě v kraji je bytový fond ve svitavském okrese v podílu bytů se zavedeným plynem (před okresem Ústí nad Orlicí) a v podílu bytů s vlastní koupelnou a WC (před okresem Chrudim). Podílem bytů I. kategorie výrazně zaostává za ostatními okresy.

Ve všech rozhodujících ukazatelích úrovně bydlení došlo na Svitavsku v posledních 10 letech k nejvýraznějšímu zlepšení v rámci kraje. Ani relativně nejvyšší přírůstek obytné plochy a přírůstek počtu bytů při mírném úbytku obyvatel v bytech však neposunul svitavský okres z posledního místa v kraji u většiny ukazatelů úrovně bydlení (počet obyvatel na byt i obytnou místnost, obytná plocha na osobu). Pouze podíl bytů se 2 a více cenzovými domácnostmi je vyšší v okrese Chrudim.

Mimo bytový fond a v zařízeních žije ve svitavském okrese 1,2 % trvale bydlících obyvatel. Tato hodnota se neliší od krajského průměru.

* * * *

Předcházející kapitoly ukázaly na tendence vývoje v oblastech, o kterých sčítání lidu, domů a bytů poskytuje rozsáhlý datový materiál. Nebylo možné postihnout vše vzhledem k tomu, že řada údajů ze SLDB 2001 nebyla v době přípravy textu ještě k dispozici. Proto byly v textu použity nejobvyklejší ukazatele a popsány souvislosti mezi nimi. Podrobnější data jsou k dispozici v tabulkové příloze.

Územní hledisko bylo zvoleno tradiční, tj. porovnání měst a ostatních obcí, k hodnocení z hlediska velikostních skupin obcí lze použít tabulky v příloze. Záměrně nebyla do publikace zařazena data tříděná podle územních obvodů obcí s rozšířenou působností. Tyto obvody přesahují hranice okresů, a proto jim bude věnován prostor v krajské analýze a v samostatné publikaci vydané v roce 2004. Samostatně budou též analyzována data o dojížďce do zaměstnání, která budou v plném rozsahu k dispozici až koncem roku 2003.