4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů

Nejpočetnější skupinou trvale obydlených bytů jsou byty v rodinných domech. Z celkového počtu 22 827 jich v roce 2001 bylo 8 349 ve městech a 13 478 ve venkovských obcích. Přírůstek 1 080 bytů v rodinných domech v období 1991 – 2001 způsobil, že se zvýšil podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených bytů na 63,7 %. Ve městech se byty v rodinných domech podílejí na bytovém fondu 42,4 %, nejvíce v menších městech do 5 000 obyvatel (60 – 65 %). V Litomyšli se podíl blíží 50 % a nejnižší podíl je ve Svitavách (37 %) a v Moravské Třebové (35 %). Ve venkovských obcích se byty v rodinných domech podílejí na bytovém fondu z 83,4 %. V 19 obcích je bytový fond tvořen pouze byty v rodinných domech. V samostatně stojících rodinných domech je 17 056 bytů, ve dvojdomcích 1 751 bytů a v řadových rodinných domech 4 020 bytů.

Od roku 1991 přibylo do roku 2001 pouze 111 trvale obydlených bytů v bytových domech. Rozpor s údajem o počtu dokončených bytů v bytových domech v uplynulém desetiletí, zjištěným z každoročního statistického šetření, byl vyvolán metodickou změnou, kdy již není velikost rodinného domu limitována obytnou plochou, a proto řada menších bytových domů byla v roce 2001 zařazena mezi rodinné domy, případně mezi ostatní domy, pokud v některých bytových domech vznikaly na úkor obytné plochy provozovny obchodu a služeb, kanceláře, penziony apod. Z celkového počtu 12 423 bytů v bytových domech jich bylo 10 987 ve městech a 1 436 v ostatních obcích. Na bytovém fondu ve městech se byty v bytových domech podílejí 55,8 %, nejvíce v Moravské Třebové (62,9 %), zatímco v malých městech je tento podíl 32 – 38 %. Ve venkovských obcích je podíl bytů v bytových domech pouze 8,9 % a v 33 obcích nejsou žádné byty v bytových domech.

Z hlediska vlastnictví domu je nejvíce bytů – 64,6 %, kde vlastníkem domu je soukromá fyzická osoba. U rodinných domů je ve vlastnictví fyzických osob dokonce 96,7 % bytů. Družstevních bytů je 10,7 % a komunálních, resp. státních bytů je 9,6 %. U 11,5 % bytů je dům v kombinovaném vlastnictví.

Postupující privatizace bytového fondu vedla ke snížení podílu nájemních bytů z 23,3 % v roce 1991 na 16,8 % v roce 2001 a podílu družstevních bytů ze 14,4 % na 11,3%. Nejrozšířenějším právním důvodem užívání bytu bylo v roce 2001 bydlení ve vlastním bytě – celkem se toto týkalo 19 472 bytových domácností (54,3 %). Dalších 3 422 bytů bylo v osobním vlastnictví (9,5 %) a bezplatně bylo užíváno i 2 133 bytů z jiného důvodu.

V roce 1991, kdy se zjišťovalo stáří domů bez ohledu na to, zda a kdy byl dům rekonstruován, bylo zjištěno, že 22 % bytů je v domech, které byly postaveny před rokem 1900, 13 % v letech 1900 – 1919 a 23 % v letech 1920 – 1945. Desetina bytů byla mladší než 10 let. V roce 2001, kdy se zjišťovalo období výstavby, případně rekonstrukce domu, byla zjištěná struktura podstatně odlišná. Pouze 8,3 % bytů bylo v domech, které byly postaveny do roku 1899 (a nebyly dosud zrekonstruovány). Naproti tomu čtvrtina bytů je v domech postavených nebo zrekonstruovaných v letech 1971 – 1980. Podíl bytů mladších než 10 let opět tvoří desetinu bytového fondu, avšak tentokrát je třeba vzít znovu v úvahu, že jsou započítány i byty v rekonstruovaných domech.

Starý bytový fond je především v menších venkovských obcích, které jsou vzdáleny od hospodářských center. V těchto obcích žije vysoký podíl domácností v čele s ekonomicky neaktivní osobou. Nejvyšší podíl bytů v domech postavených do roku 1919 je v Hartinkově (44 %) a v Chrastavci (40 %). V dalších 4 obcích je více než jedna třetina bytů starších než 80 let (Pohledy, Radkov, Rozstání a Víska u Jevíčka). Překvapivě vysoký podíl starých bytů je i ve městě Březová nad Svitavou, kde začala intenzivní bytová výstavba až v průběhu roku 2001. Nejnižší podíl těchto starých bytů je na Poličsku a Litomyšlsku (Řídký, Nedvězí, Sádek, Oldřiš a Nová Sídla). Většina starých obytných domů byla v těchto obcích již rekonstruována.

Pětina bytů byla postavena či zrekonstruována v letech 1991 – 2001 ve Vysoké a v Lubné. Na 4. místo se za Budislav zařadilo Bystré, následoval Javorník a Slatina. Z měst je na 15. místě Litomyšl, 16. je Polička, 21. místo obsadilo Jevíčko a 28. místo Svitavy. Moravská Třebová nedosahuje ani okresního průměru. Ve třech obcích nebyl v 90. letech 20. století postaven žádný byt (Kukle, Lavičné a Sklené).

Tab. 17 Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu v % ve městech a v ostatních obcích

Velikost bytů lze vyjádřit celkovou, případně obytnou plochou a počtem obytných místností. Celková plocha jednoho bytu se zvýšila ze 75,8 m2 v roce 1991 na 82,7 m2 v roce 2001. Zatímco v rodinných domech se za 10 let zvětšily byty o 10,9 m2 na 94,4 m2, v bytových domech se průměrná velikost o 0,9 m2 zmenšila na 61,5 m2. Jednou z příčin je, že o v období 1991 – 2001 dostávala přednost komunální výstavba malých sociálních bytů pro mladé rodiny převážně se 2 obytnými místnostmi a pro důchodce s 1 obytnou místností. Kromě toho se projevila i metodická změna, kdy v roce 1991 byl dům považován za rodinný jen v případě, že měl nejvýše 3 byty a obytná plocha nepřesahovala 150 m2. V roce 2001 již kritérium velikosti odpadlo, a proto se některé domy s většími byty přesunuly z kategorie bytových do rodinných domů.

Průměrná obytná plocha bytu vzrostla ze 47,6 m2 v roce 1991 na 52,2 m2 v roce 2001. Obdobně jako u celkové plochy se přírůstek týkal bytů v rodinných domech, jejichž obytná plocha vzrostla o 7,3 m2 na 59,1 m2. U bytů v bytových domech se v průměru zmenšila obytná plocha o 0,5 m2 na 39,8 m2. Ve struktuře bytů podle obytné plochy jsou nejpočetnější byty se 40,0 – 49,9 m2 (22,5 %) a 30,0 – 39,9 m2 (17,2 %). V rodinných domech má obytnou plochu větší než 80 m2 19 % bytů, zatímco v bytových domech jich je pouze 0,8 %. Porovnání se strukturou roku 1991 je podle druhu domu uvedeno v tabulce A48 v příloze.

Průměrný počet obytných místností s plochou 8 m2 a větší vzrostl od roku 1991 o 0,1 na hodnotu 2,78 v roce 2001. Tradičně větší jsou byty v rodinných domech (3,05) oproti bytům v bytových domech (2,61). Průměrný počet obytných místností rostl především v rodinných domech.

Nejstarší bytový fond v okrese lze charakterizovat průměrnou obytnou plochou 49 m2 a poměrně malým počtem obytných místností (2,34). Nejmenší byty spadají do období 1946 – 1970, kdy byla průměrná obytná plocha pouze 47 m2. Největší byty s obytnou plochou téměř 59 m2 a průměrem 3,17 obytných místností na byt byly postaveny (zrekonstruovány) v období 1981 – 1990. Byty mladší než 10 let nepatří k největším (57 m2 obytné plochy, 2,88 obytných místností na byt) vzhledem k tomu, že významný podíl mezi těmito byty tvoří jednopokojové byty v penzionech pro důchodce.

Struktura trvale obydlených bytů z hlediska počtu obytných místností nedoznala od roku 1991 podstatnějších změn. Snížil se podíl menších bytů s 1 obytnou místností z 15 % na 12 % a bytů se 2 pokoji z 31 % na 30 % ve prospěch třípokojových bytů (z 34 % na 35 %) a pětipokojových a větších bytů (ze 7 % na 8 %). Rozdíly ve velikosti bytů v rodinných domech a v bytových domech potvrzuje struktura bytů podle počtu obytných místností. Zatímco v rodinných domech má téměř třetina bytů (31,5 %) 4 obytné místnosti a více, v bytových domech je takovýchto bytů pouze 3,7 %. U bytů v rodinných domech postavených v letech 1991 – 2001 se podíl čtyř a vícepokojových bytů přiblížil 50 %, zato podíl takovýchto bytů v bytových domech byl pouze 3,1 %.

Tradiční řazení bytů do 4 kategorií podle úrovně technického vybavení již nedoznává tak výrazných změn jako mezi předchozími sčítáními. Zvýšení podílu bytů I. kategorie na úkor bytů ostatních kategorií má příčinu zejména v metodické změně zařazování bytů vytápěných etážovým topením. Do I. kategorie jsou nyní zařazeny čtyři pětiny všech trvale obydlených bytů, v bytových domech dokonce 9 bytů z 10. Naproti tomu v rodinných domech jsou do I. kategorie zařazeny tři čtvrtiny bytů zejména vlivem nižšího vybavení starších bytů ve venkovských obcích. To, že část bytů v rodinných domech není vytápěna ústředním topením způsobuje, že zůstává 17 % bytů zařazeno do II. kategorie. Chybějící základní vybavení (koupelna, WC) má za následek, že je 8 % bytů v rodinných domech zařazeno do III. a IV. kategorie. K tomu, že se počet bytů III. a IV. kategorie snížil oproti roku 1991 o více než polovinu, přispěla nejen modernizace řady bytů, ale i to, že část nejméně vybavených bytů přestala být trvale obydlena pro svou nezpůsobilost k obývání, nebo byla zrekonstruována pro rekreační účely. V bytových domech je ve III. a IV. kategorii méně než 1 % bytů. Stavba bytů pro sociálně nepřizpůsobivé občany (tzv. holobytů) způsobila, že byty III. a IV. kategorie vznikaly i po roce 1991. Na bytech z období 1991 – 2001 se podílejí 1,4 %.

Výrazné zlepšení technické vybavenosti bytů se projevilo v posledních 10 letech zejména ve způsobu vytápění. Postupující plynofikace vedla k přechodu od pevných paliv k plynu.

V roce 2001 byl plyn zaveden již do poloviny bytů, zatímco v roce 1991 jej měli k dispozici obyvatelé tří bytů z deseti. V té době mělo ve městech napojení na plyn 62 % bytů a venkovské obce nebyly vůbec plynofikovány. Do roku 2001 byl plyn zaveden do dalších 7 400 bytů, z toho do 4 000 bytů ve venkovských obcích. Plynofikována je nyní čtvrtina bytového fondu na venkově. Z měst zaostává plynofikace v Březové nad Svitavou (41,3 %) a zejména v Poličce (30,7%), kde začala plynofikace města od velkoodběratelů včetně sídlištních kotelen.

Vodovod je nyní zaveden do 98,7 % bytů. V těchto bytech žije 99,2 % obyvatel všech bytů. Z měst je na tom nejhůře Březová nad Svitavou, kde je podíl bytů bez vodovodu dokonce o 0,1 procentního bodu pod průměrem venkovských obcí.

Na kanalizační síť je připojeno 51,8 % bytů a dalších 1,2 % je připojeno na domovní čističku. Zvýšení o 4,2 procentního bodu v porovnání s rokem 1991 nastalo zejména zásluhou připojování dalších bytů ve městech, hlavně v Moravské Třebové a ve Svitavách. Z měst má nejvyšší podíl napojených bytů Polička, z venkovských obcí Jaroměřice. I v této oblasti mezi městy zaostává Březová nad Svitavou.

Tab. 18 Technické vybavení trvale obydlených bytů ve městech a v ostatních obcích

Metodická změna oproti roku 1991 nastala při vymezování pojmů ústřední a etážové topení. Úhrnu za obě kategorie se však změna nedotkla. Podíl bytů vytápěných lokálními topidly poklesl z 25,4 % v roce 1991 na 14,1 % v roce 2001. Ústředním nebo etážovým topením je vytápěno 80,8 % bytů, přitom ve městech byl přírůstek vyšší než ve venkovských obcích. Podíl bytů vytápěných pevnými palivy (uhlí, dřevo) poklesl za 10 let ze 76,5 % na 38,2 %, naproti tomu podíl bytů vytápěných plynem se zdvojnásobil a vytápěných elektřinou dokonce ztrojnásobil. Je však třeba vzít v úvahu, že není k dispozici údaj o energii používané k vytápění bytů, kde je kotelna mimo dům.

Podíl bytů s vlastní koupelnou či sprchovým koutem vzrostl z 89,7 % v roce 1991 na 95,1 % v roce 2001. V době posledního sčítání žilo v bytech s vlastní koupelnou 96,8 % všech obyvatel v bytech. Rychleji rostl podíl bytů s koupelnou ve venkovských obcích, přesto vybavenost stále zaostává oproti městům o 4,9 procentního bodu. V Březové nad Svitavou je podíl bytů s koupelnou na úrovni venkovských obcí.

Vlastní splachovací záchod mělo v roce 2001 celkem 93,2 % bytů a v nich žilo 95,4 % obyvatel. Zatímco ve městech je tento podíl na úrovni vybavenosti vlastní koupelnou, ve venkovských obcích nemá vlastní splachovací WC každý jedenáctý byt. V Březové nad Svitavou je podíl bytů s vlastním WC dokonce pod průměrem venkovských obcí. Na polovinu se za 10 let v okrese snížil podíl bytů se společným WC i bytů se záchodem bez splachování.

Zásobování bytů teplou vodou je ve dvou třetinách bytů zajištěno z elektrického nebo plynového ohřívače. Z mimobytového zdroje jsou zásobovány domácnosti především v bytových domech ve větších městech. Rozšířenější je elektrický ohřev vody (44% bytů) vzhledem k tomu, že na rozdíl od plynu mají elektřinu k dispozici všechny domácnosti. Plynový ohřívač je hlavním zdrojem teplé vody ve čtvrtině bytů.