4.3 Vývoj bytového fondu

Celkový počet bytů v okrese vzrostl od roku 1991 o 3 360 na 42 221. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.1, přispělo k tak vysokému přírůstku chybné zařazení části domů k bydlení v řadě venkovských obcí při sčítání v roce 1991. Byly sečteny jako rekreační chalupy vyčleněné z bytového fondu, ve skutečnosti měly být zařazeny mezi neobydlené byty sloužící k rekreaci. Tuto skutečnost potvrzuje jednak snížení počtu neobydlených bytů sloužících k rekreaci v období 1981 – 1991 a naproti tomu zvýšení počtu neobydlených bytů z důvodu rekreačního využití o více než 50 % v období 1991 – 2001 ve 46 obcích v okrese.

Tab. 16 Základní údaje o bytovém fondu

Počet trvale obydlených bytů se v letech 1991 – 2001 zvýšil o 1 341, z toho o 1 088 ve městech. Nejvíce trvale obydlených bytů přibylo ve Svitavách (299), Poličce (271) a v Litomyšli (234). Z ostatních obcí zaznamenal nejvyšší přírůstek Dolní Újezd (36 bytů), Lubná (32) a Květná (24). Zatímco v Poličce se na tomto přírůstku podílelo dokončování výstavby panelového sídliště Hegerova počátkem 90. let, v Květné byly zařazeny mezi trvale obydlené byty i byty po sovětské armádě. V Květné byl dále zaznamenán nejvyšší relativní přírůstek trvale obydlených bytů – 28 %. Ve 44 obcích se počet trvale obydlených bytů snížil, nejvíce ve Svojanově (o 25), Brněnci (o 24), Chrastavci a v Trpíně.

Z každoročně zjišťovaných údajů statistiky bytové výstavby o počtu dokončených bytů v okrese v období 1991 – 2000 vyplývá, že během 10 let bylo v okrese dokončeno 2 800 bytů, z toho polovina v rodinných domech. Největší počty bytů v bytových domech byly postaveny počátkem 90. let, kdy se dokončovaly poslední panelové domy v Poličce. K dalšímu omezení výstavby bytových domů přispěl menší rozsah družstevní výstavby bytů. Výstavba rodinných domů se zpomalila hlavně v polovině 90. let, kdy se zhoršily podmínky pro získání půjček na bytovou výstavbu. Mírné oživení nastalo až koncem 90. let v souvislosti s větším rozšířením hypotečních úvěrů a dobíháním prvního cyklu stavebního spoření.

Rozdíl mezi počtem dokončených bytů podle statistiky bytové výstavby (2 818) a přírůstkem trvale obydlených bytů podle výsledků sčítání (1 341) připadá částečně na přírůstek neobydlených bytů a částečně na úbytky bytového fondu (demolice, vyjmutí z bytového fondu a použití těchto prostor jako kanceláře, provozovny obchodu a služeb). Do určité míry se také projevil růst počtu bytů, ve kterých sice někdo bydlí, ale nikdo z obyvatel zde není hlášen k trvalému pobytu (tzv. přechodně obydlené byty).

Novým jevem v 90. letech byla i ve svitavském okrese výstavba skupin rodinných domů na katastrech malých obcí poblíž větších měst. Důvodem byly především rozdíly v cenách pozemků a částečně i v životním prostředí (Benátky, Javorník).

Počet neobydlených bytů se v roce 2001 v porovnání s rokem 1991 zvýšil o 2 019 na 6 375. Na celkovém počtu bytů se neobydlené byty podílejí 15 %. Pětina neobydlených bytů je v trvale obydlených domech a zbývající čtyři pětiny v neobydlených domech. Jak již bylo uvedeno, souvisí zdvojnásobení počtu neobydlených bytů v trvale obydlených domech s tím, že řada z nich je obydlena přechodně a přírůstek počtu bytů v neobydlených domech částečně souvisí s výše uvedeným nezapočtením nevyčleněných rekreačních chalup v roce 1991.

Nejvyšší počty neobydlených bytů jsou v Litomyšli a v Poličce (po 391 bytech), následují Svitavy a Moravská Třebová. Z venkovských obcí má nejvíce neobydlených bytů Městečko Trnávka (184) a Svojanov (174). Relativně nejvyšší podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů je v Hartinkově (59 %) a více než 50 % neobydlených bytů bylo v roce 2001 i v Pusté Rybné, Březinách, Nové Vsi u Jarošova a ve Svojanově. Z měst měly Svitavy podíl neobydlených bytů 5,6 %, Moravská Třebová 6,5 %, v Litomyšli se blížil podíl 10 % a v Poličce tuto hodnotu nepatrně překračoval.

Hlavní příčinou neobydlenosti bytů v rodinných domech zůstává to, že slouží k rekreaci (56,6 %), následuje skutečnost, že byt je obydlen přechodně (14,2 %), případně není způsobilý k bydlení (10,2 %). V bytových domech je hlavní příčinou to, že byt je obýván přechodně (54,5 %) a následuje změna uživatele (10,1 %). U bytů v ostatních domech není u nadpoloviční většiny důvod specifikován, často byt slouží jinému účelu, aniž byl vyčleněn z bytového fondu. I v těchto domech je čtvrtina bytů obydlena přechodně.