4.2 Charakteristika trvale obydlených domů

Nejpočetnější skupinou domů jsou rodinné domy, jejichž podíl na celkovém počtu trvale obydlených domů postupně klesal z 92,3 % v roce 1961 na 88,9 % v roce 1991. V posledním desetiletí se vlivem výše uvedených faktorů zvýšil na 90,5 %. Opačný vývoj byl u bytových domů, jejichž podíl vzrostl v letech 1961 – 1991 z 3,5 % na 9,4 % a poté poklesl na 7,2 %. Vývoj podílu ostatních domů byl shodný s vývojem u rodinných domů.

Mezi městy zůstává nejvyšší podíl bytových domů v Moravské Třebové a ve Svitavách, přestože v těchto městech byl úbytek bytových domů po roce 1991 nejvýraznější (v Moravské Třebové ze 409 na 339 a ve Svitavách ze 439 na 388). Ve 33 obcích nebyl sečten žádný bytový dům.

Podstatné změny byly zaznamenány po roce 1991 u vlastnictví domů. Zatímco v roce 1991 bylo ve vlastnictví soukromých osob 85 % domů k bydlení, v roce 2001 to bylo již více než 89 % domů. Za stejnou dobu poklesl podíl domů ve vlastnictví obcí z 5,0 % na 3,3 %, bytových družstev z 3,0 % na 2,4 % a ostatních vlastníků ze 7,0 % na 5,0 %. Soukromé fyzické osoby vlastnily v roce 2001 celkem 97 % rodinných, 13 % bytových a 23 % ostatních domů k bydlení. Ve vlastnictví obcí a státu zůstalo 19 % bytových domů, bytová družstva jich vlastnila 27 % a 34 % bytových domů mělo kombinované vlastnictví.

Stáří domovního fondu je sice tradiční informace z jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů, data za rok 2001 však nejsou srovnatelná s rokem 1991 vzhledem k tomu, že v roce 1991 byl zjišťován údaj o období výstavby, zatímco v roce 2001 se u rekonstruovaných domů uvádělo období rekonstrukce. Tato metodická změna ovlivnila i hodnoty průměrného stáří domovního fondu. V roce 2001 bylo průměrné stáří trvale obydlených domů 46,6 roku, z toho rodinných domů 46,8 roku a bytových domů 39,8 roku. Ve městech, kde je podíl bytových domů vyšší, bylo proto průměrné stáří domovního fondu pod okresním průměrem (45,6 roku). Přesto byla v roce 2001 v okrese města s velmi starým domovním fondem – Březová nad Svitavou 60,3 roku a Moravská Třebová 50,8 roku. V okrese jsou patrné územní rozdíly ve stáří domovního fondu. Obce s nejvyššími hodnotami průměrného stáří domů jsou na Moravskotřebovsku (Hartinkov 71,1 roku, Rozstání, Gruna) a na Svitavsku (Kukle, Pohledy, Želivsko). Naproti tomu nejmladší domovní fond je na Poličsku (Široký Důl 35,1 roku, Sádek, Oldřiš) a na Litomyšlsku (Budislav, Poříčí u Litomyšle, Vidlatá Seč). Také mezi městy má nejmladší domovní fond Litomyšl (41,5 roku) a Polička (42,1 roku).

Nejvyšší podíl – 21,1 % postavených (rekonstruovaných) domů v okrese patří do let 1971 – 1980. Shodné podíly (po 18 %) mají domy postavené do roku 1919, v období 1920 – 1945 a 1946 – 1970. Téměř 15 % domů bylo postaveno či zrekonstruováno v letech 1981 – 1990 a mladších než 10 let je pouze desetina domovního fondu (ve venkovských obcích 9,3 %).

Cihly, tvárnice nebo cihlové bloky byly v okrese použity jako stavební materiál nosných zdí u poloviny domů k bydlení. Kombinace kamene a cihel je použita u 36 % domů a 5 % domů bylo postaveno z kamene. Stěnové panely se používaly po roce 1960, bylo z nich postaveno i 40 domů po roce 1990. Celkově se domy ze stěnových panelů podílejí na domovním fondu 2 %, více než třetina z nich jsou rodinné domy (především typu OKAL). Největší počet panelových domů je ve Svitavách – 117, následuje Moravská Třebová se 79 a Polička se 70 domy. U 218 domů v okrese je uvedeno, že byly postaveny z nepálených cihel, z nich dvě třetiny před rokem 1920. K bydlení slouží také 183 dřevěných domů, nejčastěji byly postaveny v 60. letech 20. století.

Velikost domů k bydlení lze vyjádřit počtem nadzemních podlaží, popřípadě počtem bytů. Rodinné domy mají nejčastěji jediné nadzemní podlaží (52 %), naproti tomu 3 podlaží má pouze 216 rodinných domů. Bytové domy mají nejčastěji 2 podlaží (32 %), následují třípodlažní (29 %) a čtyřpodlažní domy (22 %). Devět a více nadzemních podlaží má v okrese pouze 14 domů, z nichž 9 spadá do období výstavby 1991 – 2001. V tomto počtu jsou zahrnuty i starší panelové domy, u nichž byly v 90. letech realizovány nástavby.

Více než čtyři pětiny rodinných domů je jednobytových, 3 byty jsou ve 179 rodinných domech. Bytové domy mají nejčastěji 5 – 9 bytů (52 %), 19 % domů má 10 – 19 bytů a stejný podíl je u domů se 4 byty. Více než 50 bytů je pouze ve 2 domech, v obou případech jde o penziony pro důchodce.

Největší posun u technického vybavení domů nastal v období 1991 – 2001 v podílu domů napojených na plyn. Proběhla plynofikace třetiny venkovských obcí, a tím se podíl domů napojených na veřejnou síť zvýšil z 18,9 % na 44,4 %. Dalších 1,2 % domů má domovní zásobník plynu. Zatímco ve městech bylo v roce 2001 napojeno na rozvod plynu 74 % domů, v ostatních obcích pouze 27 % domů. Z měst jsou nejvíce plynofikovány Svitavy (91 % domů), z ostatních obcí Rozhraní (90 % domů).

Vodovod byl zaveden do většiny domů již před rokem 1991. Podíl domů bez vodovodu se snižoval i v 90. letech, takže bez vodovodu zůstalo v roce 2001 pouze 129 domů. Snížil se podíl domů s domácím vodovodem z 10,1 % na 6,0 % a naproti tomu rostl podíl domů napojených na veřejný vodovod. V roce 2001 bylo takto napojeno 92,9 % domů. Na vodovod jsou všechny domy napojeny ve třetině obcí, v ostatních obcích nejsou napojeny pouze velmi nízké počty domů. Pouze ve 4 obcích nemá vodovod více než 5 % domů (Želivsko 11,1 %, Nová Ves u Jarošova 8,7 %, Pustá Rybná 7,4 % a Stašov (6,3 %), přitom ve dvou obcích s nejnižším podílem vybavení se tato skutečnost týká dvou domů.

Poměrně malé změny nastaly v 90. letech v napojení domů na kanalizaci. Bez kanalizace či jímky zůstalo 131 domů, domácí čističku odpadních vod má 259 domů. Podíl domů připojených na kanalizační síť se za 10 let zvýšil z 31,1 % na 36,4 %, zatímco podíl domů s žumpou či jímkou poklesl z 66,9 % na 61,2 %. Více než polovina domů je napojena na kanalizační síť pouze v 11 obcích okresu, z toho v 6 městech. Nejvyšší podíl napojených domů je v Jaroměřicích (89,4 %), Poličce (82,6 %) a v Jevíčku (81,3 %). Z venkovských obcí má více než polovina domů kanalizační přípojku v Březině, Morašicích, Vísce u Jevíčka a ve Vidlaté Seči.

Tab. 15 Charakteristika a technické vybavení trvale obydlených domů ve městech a v ostatních obcích

V oblasti vytápění domů došlo ke kvalitativním změnám. Počet domů vytápěných ze zdroje mimo dům se příliš nezměnil (zvýšení z 366 na 394). Projevily se protichůdné tendence – některé nové bytové domy byly napojeny na již postavené kotelny, zatímco některé starší bytové domy byly od původních zdrojů tepla odpojovány a byly v nich zřízeny vlastní domovní plynové kotelny. Přínosem pro životní prostředí je to, že zatímco v roce 1991 byly dvě třetiny domů se zdrojem tepla mimo dům vytápěny z kotelen na pevná paliva, v roce 2001 zůstalo těchto domů pouze 10,7 %.