4.1 Vývoj domovního fondu

Celkový počet domů k bydlení se v okrese v posledních 30 letech zvyšoval průměrným tempem 112 domů ročně. V osmdesátých letech byl přírůstek pomalejší, v devadesátých letech byl rychlejší. Celostátní analýza podepřená výběrovým šetřením ve všech okresech republiky ukázala, že příčinou nerovnoměrného růstu počtu domů bylo chybné zařazení části domů při sčítání v roce 1991. Některé obce tehdy zařadily část domů mezi rekreační objekty s odůvodněním, že byty v nich jsou vyčleněné z bytového fondu. Ve skutečnosti měl být celkový počet domů v roce 1991 vyšší o několik stovek neobydlených domů, které sloužily jako rekreační chalupy. V řadě obcí se proto počet neobydlených domů v období 1991 – 2001 zvýšil několikanásobně, čemuž v 80. letech předcházel výrazný pokles počtu neobydlených domů. V roce 2001 bylo v okrese celkově sečteno 26 579 domů k bydlení, což je o 1 683 více než v roce 1991.

Tab. 14 Základní údaje o domovním fondu

Počet trvale obydlených domů v letech 1991 – 2001 vzrostl o 311, zatímco v období 1981 – 1991 se jejich počet snižoval. Osmdesátá léta byla ve znamení výstavby bytových domů ve městech. Na venkově v tomto období počet nově postavených rodinných domů nestačil vyrovnávat úbytky počtu obydlených domů, které postupně začaly plnit rekreační funkci. Po roce 1990 se oživila výstavba rodinných domů při poklesu výstavby bytových domů. Celkově se ale počet trvale obydlených domů zvyšoval. Změna kritéria pro definování rodinného domu (v roce 1991 nemohly mít rodinné domy více než 150 m2 obytné plochy) byla jednou z hlavních příčin úbytku počtu bytových domů v 90. letech. Menší část úbytku způsobilo převedení bytových domů k jinému účelu (např. pro podnikatelskou činnost). Tyto změny se týkaly menších bytových domů, a proto bylo zaznamenáno zvýšení průměrné velikosti bytových domů o jednu třetinu (vyjádřeno průměrným počtem bytů na 1 dům). Kromě toho byly v Poličce a ve Svitavách postaveny penziony pro důchodce s výrazně nadprůměrným počtem bytů na 1 dům.

Skutečné počty dokončených rodinných a bytových domů v 90. letech jsou cca poloviční oproti údajům ze SLDB 2001 o počtu domů s obdobím výstavby 1991 – 2001 z toho důvodu, že při sčítání se brala v úvahu i v té době uskutečněná rekonstrukce starších domů.

Nejvyšší přírůstky trvale obydlených domů byly po roce 1990 zaznamenány ve městech Svitavy (68), Moravská Třebová (49), Litomyšl (39) a Jevíčko (28). Z venkovských obcí přibylo nejvíce trvale obydlených domů v Hradci nad Svitavou (23). Celkově se počet domů zvýšil v polovině obcí, ve druhé polovině se nezměnil nebo poklesl. Nejvíce trvale obydlených domů ubylo ve Svojanově (30), více než 10 domů ubylo ještě v Trstěnici, Chrastavci, Trpíně a v Brněnci. V relativním vyjádření měl výrazný úbytek trvale obydlených domů ještě Újezdec a Želivsko.

V letech 1991 – 2001 se zvýšil počet neobydlených domů z 3 510 na 4 941. Přírůstek 1 431 neobydlených domů byl o více než dvě třetiny vyšší než v 80. letech. Mezi neobydlenými domy převažovaly rodinné domy, bytové domy nebyly obydleny pouze 3. Neobydlené ostatní domy sice tvořily necelá 3 % z úhrnu neobydlených domů, ale z celkového počtu ostatních domů jich nebylo obydleno 28 %. Počet neobydlených domů sloužících k rekreaci vzrostl v 90. letech z 1 941 na 3 018. Přírůstek domů sloužících k rekreaci se tedy ze tří čtvrtin podílel na celkovém přírůstku počtu neobydlených domů.

Podíl neobydlených domů na celkovém počtu domů v okrese činí 18,6 %, což je o 4,3 procentního bodu více než v roce 1991. Ve městech je neobydlena desetina domů, v ostatních obcích není obydlena téměř čtvrtina domů. Mezi městy jsou však značné rozdíly – zatímco ve Svitavách nebylo v roce 2001 obydleno 5,3 % domů k bydlení, v Bystrém se podíl neobydlených domů blížil úrovni obvyklé ve venkovských obcích.

Nejčastější příčinou neobydlenosti domů je to, že slouží k rekreaci (61 %). Téměř 500 domů není způsobilých k bydlení (10 %) a u více než 7 % neobydlených domů bylo zjištěno, že v nich někdo bydlí, aniž je tam alespoň 1 osoba přihlášena k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Takovéto domy byly nově zařazeny do kategorie přechodně obydlených domů. Na dalších místech mezi důvody neobydlenosti domů je přestavba domu (6 %), pozůstalostní nebo soudní řízení (2 %) a změna uživatele. Struktura příčin neobydlenosti rodinných domů odpovídá struktuře u všech neobydlených domů. U dvou třetin ostatních neobydlených domů nebyla příčina neobydlenosti blíže specifikována, 19 % těchto domů je obydleno přechodně a 9 % není způsobilých k bydlení.

Výraznější přírůstky počtu neobydlených domů (více než 20) byly zaznamenány ve čtvrtině obcí. Absolutně nejvyšší přírůstek byl v Městečku Trnávce (70) a v Telecím (70). V relativním vyjádření byl největší přírůstek zaznamenán v Dětřichově u Moravské Třebové, Janůvkách, Skleném a Vranové Lhotě. K úbytku neobydlených domů došlo pouze ve 13 obcích, přitom o více než 5 v Litomyšli, Strakově a v Sádku. Relativně vysoký úbytek se týkal pouze malých obcí, kde i snížení ze 2 na 1 (v Kukli) nebo ze 4 na 2 (ve Vísce u Jevíčka) znamenalo pokles o 50 %.