2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva

Pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel okresu byl v 90. letech rychlejší, než by se dalo očekávat v souvislosti s vývojem počtu obyvatel ve věku 15 – 59 let. Kromě metodické změny (osoby na rodičovské dovolené se zahrnují mezi ekonomicky neaktivní s vlastním zdrojem obživy) se na tom podílel vyšší počet mladých lidí, kteří se teprve připravují k výkonu povolání. V neposlední řadě působila situace na trhu práce, která omezila ekonomickou aktivitu starobních důchodců a vedla část populace k rozhodnutí odejít do předčasného důchodu. Počet nepracujících důchodců se za 10 let zvýšil o 3 030, tj. o 15,3 %, přitom osob starších než 60 let přibylo pouze 264.

Intenzita ekonomické aktivity, vyjádřená počtem ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny, poklesla u mužů ve věku 15 – 59 let z 861 v roce 1991 na 819 v roce 2001. U žen byl zaznamenán pokles ze 794 na 681. K poklesu ekonomické aktivity došlo u obou pohlaví ve všech pětiletých věkových kategoriích, největší pokles byl u mužů ve věku 15 – 19 let (vliv prodloužení docházky na 9 let v základních školách v polovině 90. let) a 55 – 59 let (vliv předčasných odchodů do důchodu byl výraznější než prodloužení věkové hranice pro odchod do důchodu). Ekonomická aktivita žen poklesla ve skupině 20 – 24 a 25 – 29 let zejména z důvodu metodické změny, kdy se v roce 2001 mezi ekonomicky aktivní nepočítaly ženy na rodičovské dovolené. U osob šedesátiletých a starších byl pokles ještě výraznější než u osob v produktivním věku, u mužů ze 132 na 76 a u žen z 62 na 29 (na 1 000 osob příslušné věkové skupiny). Ekonomická aktivita obyvatelstva ve městech je s výjimkou Bystrého a Jevíčka nad okresním průměrem. Výrazně podprůměrná je v obcích s vysokým podílem obyvatelstva staršího šedesáti let.

Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity

Mezi ekonomicky neaktivními osobami převažují děti, žáci, studenti, učni a ostatní závislé osoby, přestože se jejich podíl na obyvatelstvu snížil oproti roku 1991 o 3,6 procentního bodu. Naproti tomu vzrostl podíl nepracujících důchodců o 2,9 procentního bodu. Novou kategorii – ostatní osoby s vlastním zdrojem obživy tvoří především ženy na rodičovské dovolené.

Z celkového počtu žáků, studentů a učňů jich 47,1 % vyjíždělo za vzděláním mimo obec trvalého bydliště. Méně než třetina vyjížděla z pěti největších měst v okrese a z Telecího, z dalších 2 měst a 15 obcí to byla méně než polovina. To, že z tradiční bašty vzdělanosti, z Litomyšle, vyjíždí za vzděláním do škol a učilišť 31,2 % studentů a učňů, svědčí spíše o vyšším podílu studujících na vysokých školách než o nedostatku studijních příležitostí ve městě.