3.2 Cenzové domácnosti

Pro určení typu cenzové domácnosti jako jednotky, která se dále již nečlení, je rozhodující pojem rodiny. Podle vzájemných příbuzenských či jiných vztahů rozlišujeme cenzové domácnosti rodinné a nerodinné. Změny ve složení domácností jsou odrazem vývoje věkové struktury obyvatel, vývoje sňatečnosti či rozvodovosti. Působí zde ekonomické i bytové podmínky a v posledním desetiletí zejména změněná společensko-politická situace. Základní trendy v dlouhodobém vývoji struktury cenzových domácností jsou: pokles zastoupení úplných rodin, neustále se zvyšující podíl neúplných rodin a domácností jednotlivců, růst podílu dětí žijících v neúplných rodinách, klesající průměrná velikost domácnosti. Ještě v roce 1970 se průměrný počet členů cenzové domácnosti v okrese Pardubice blížil třem (2,78). O třicet let později žilo v jedné domácnosti v průměru 2,36 členů.

Tab. 11 Základní údaje o cenzových domácnostech

Z celkového počtu 67 856 cenzových domácností bylo v okrese Pardubice k datu sčítání 38 036 (56,1 %) úplných rodin v podobě soužití manželů či druha a družky bez dětí nebo s dětmi. Během třicetiletého vývoje se podíl úplných rodin sice snížil o sedmnáct procentních bodů, přesto zůstaly ve struktuře domácností nejpočetnější skupinou. Nejvíce úplných rodin je složeno ze dvou členů (37,0 %). Čtyřčlenné rodiny tvoří 29,8 % a tříčlenné 27,6 % všech úplných rodin.

Od roku 1991 se zvýšil počet tzv. faktických manželství neboli soužití druha a družky z 1 016 (2,5 % úplných rodin) na 1 542 (4,1 %). Vzhledem k tomu, že dle metodiky sčítání vzniká úplná rodina trvalým pobytem obou osob v témže bytě, lze předpokládat, že je skutečný počet těchto soužití ještě vyšší. V nesezdaném soužití žijí nejčastěji rozvedení muži ve věku 50 – 54 let, u žen jsou to svobodné ve věkové skupině 25 – 29 let. Podíl partnerských soužití bez sňatku u svobodných se neustále zvyšuje.

Úplné rodiny se závislými dětmi se v okrese podílely na všech cenzových domácnostech 25,1 %, pro srovnání v roce 1970 to bylo 42,7 %. Největší úbytek v počtu i procentním zastoupení úplných rodin se závislými dětmi byl zaznamenán v průběhu posledních deseti let (o 9,8 procentního bodu), a to zejména vlivem nízké porodnosti. Ta se odrazila rovněž na vývoji struktury úplných rodin podle počtu závislých dětí. Nejpočetnější skupinou sice stále zůstávají rodiny se dvěma dětmi (48,4 % všech úplných rodin se závislými dětmi), neustále však přibývá rodin jen s jedním dítětem (44,6 %). Úbytek úplných rodin se závislými dětmi je způsoben také tím, že se děti stále častěji rodí mimo manželství.

Tab. 12 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů

Typickým trendem posledních let je růst počtu i podílu neúplných rodin (soužití jednoho z rodičů s alespoň jedním dítětem, případně s dalšími osobami). V okrese Pardubice bylo v roce 2001 sečteno 8 903 neúplných rodin (o 2 306 více než před deseti lety), což představuje 13,1 % všech cenzových domácností. Ve srovnání s krajským průměrem je tento podíl o 1,1 procentního bodu vyšší. V 85 ze 100 neúplných rodin stojí v čele rodiny žena, přičemž největší zastoupení mají ženy ve věku 40 – 49 let a ženy ekonomicky aktivní. V 62,9 % neúplných rodin žijí společně pouze dvě osoby, tři členy má tento typ domácností ve 30,7 % případů.

Od sčítání v roce 1991 došlo v okrese ke zvýšení počtu neúplných rodin se závislými dětmi o 1 433 a procentní zastoupení na všech cenzových domácnostech vzrostlo ze 6,1 % na 7,8 %. Na rozdíl od úplných rodin, kde převažují domácnosti se dvěma dětmi, u neúplných rodin tvoří největší podíl (65,5 %) domácnosti jen s jedním dítětem. Rodiny se dvěma dětmi se podílejí na neúplných rodinách se závislými dětmi 29,5 %. V 88 % neúplných rodin se závislými dětmi stojí v čele rodiny žena, přičemž největší zastoupení mají rozvedené ženy (51,6 %), druhou nejpočetnější skupinu tvoří vdané ženy (28,6 %). I když některé z nich žijí společně s manželem, je-li přihlášen k trvalému pobytu na jiném místě, nejde podle metodiky sčítání o úplnou rodinu. Ze 100 žen v čele neúplných rodin se závislými dětmi bylo 12 svobodných a 7 ovdovělých.

Oproti roku 1970 se v okrese Pardubice zdvojnásobil počet domácností jednotlivců. Samostatnou domácnost tvořilo při posledním sčítání 19 764 osob (29,1 % všech cenzových domácností), z toho bylo 8 652 mužů. Jednalo se nejčastěji o muže ve věku 40 – 49 let, jelikož v této věkové kategorii je relativně vysoké zastoupení rozvedených. Rozvedení tvoří 34,7 % všech domácností jednotlivců – mužů. Početnou skupinou především v nižších věkových kategoriích jsou svobodní muži (33,3 % ze všech samostatně žijících mužů). Mezi domácnostmi jednotlivců tvořených ženami je nejvíce žen sedmdesátiletých a starších. Jde nejčastěji o ženy ovdovělé (56,0 % všech samostatně žijících žen). Rozvedené ženy tvoří 21,1 % a svobodné 15,1 % těchto domácností. Tři čtvrtiny všech domácností jednotlivců bydlí samostatně, téměř čtvrtina společně s jinou cenzovou domácností, jen nepatrná část (0,7 %; 144 osob) se označila za podnájemníky.

Nejmenší zastoupení mezi všemi cenzovými domácnostmi mají vícečlenné nerodinné domácnosti. V pardubickém okrese jich bylo v roce 2001 sečteno 1 153 (o 943 více než před deseti lety) a na všech cenzových domácnostech se podílely 1,7 %. Výraznější přírůstek vícečlenných nerodinných domácností byl vyvolán metodickou změnou v zařazování soužití prarodiče s vnoučetem (dříve neúplná rodina). Nejčastěji šlo o soužití dvou osob (v 93,8 % případů), u 5,5 % se jednalo o tříčlenné domácnosti. Mezi osobami stojícími v čele vícečlenných nerodinných domácností bylo rovnoměrné zastoupení mužů a žen. Z hlediska věkové struktury se jednalo převážně o muže ve věku 20 – 24 let a ženy sedmdesátileté a starší.

Strukturu cenzových domácností v rozdělení podle výše uvedených skupin lze charakterizovat také z územního hlediska. Ve městech jsou oproti ostatním obcím v průměru více zastoupeny neúplné rodiny a domácnosti jednotlivců (odlišný životní styl, vyšší procento rozvedených, vliv věkové struktury). Největší podíl těchto domácností mezi městy byl zaznamenán v Pardubicích, kde žije 58,4 % všech cenzových domácností okresu. Z celkového počtu 39 642 cenzových domácností žijících v krajském městě tvořily neúplné rodiny 14,1 % a domácnosti jednotlivců 30,9 %. Ve srovnání s ostatními městy zde byl zjištěn rovněž nejvyšší podíl neúplných rodin se závislými dětmi (8,6 % všech cenzových domácností ve městě) a zároveň nejnižší podíl úplných rodin se závislými dětmi (23,0 %). Úplné rodiny (s dětmi i bez dětí) se v Pardubicích podílely na všech domácnostech 52,9 % (o 3,2 procentního bodu pod průměrem okresu a zároveň nejnižší podíl mezi všemi městy Pardubického kraje).

Městy s nejnižším podílem neúplných rodin byly Chvaletice (11,1 %) a dále Sezemice (11,3 %), kde bylo také nejmenší zastoupení domácností jednotlivců (25,9 %) z měst okresu. Úplné rodiny tvořily v Sezemicích 61,5 % všech cenzových domácností, což představuje o 5,4 procentního bodu vyšší hodnotu než okresní průměr. Zastoupení neúplných rodin a nerodinných domácností tvořených jedním či více členy na všech domácnostech je v pardubickém okrese nejvyšší mezi okresy v kraji, republikový průměr ale nepřevyšuje. V souvislosti s tím má Pardubicko také nejnižší průměrný počet členů cenzové domácnosti oproti zbývajícím okresům Pardubického kraje.