9. Pořadí správních obvodů podle hodnot vybraných ukazatelů
Tato kapitola je věnována souhrnnému pohledu na správní obvody z hlediska jejich postavení v rámci Pardubického kraje i mezi všemi správními obvody České republiky. Pro uvedené hodnocení byly zvoleny pouze základní ukazatele charakterizující demografickou a ekonomickou základnu příslušných regionů. Pro znázornění postavení správních obvodů jsme zvolili dvojí pohled: 1. podle jednotlivých ukazatelů odděleně,
2. souhrnně na základě součtu pořadí u vybraných relativních ukazatelů.
V tabulce 31 je znázorněno:
· pořadí správního obvodu mezi 15 SO ORP v Pardubickém kraji,
· pořadí Pardubického kraje mezi 14 kraji v ČR,
· pořadí správního obvodu mezi 205 SO ORP v ČR (bez Hl. města Prahy).
První pořadí odpovídá nejvyšší hodnotě daného ukazatele. Pouze v případě ukazatelů:
- Podíl obyvatel ve věku 65 a více let
- Index stáří
- Míra registrované nezaměstnanosti
- Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo
bylo zvoleno opačné řazení, tzn., že 1. pozice představuje nejnižší (tedy nejpříznivější) hodnotu ukazatelů.
U všech relativních ukazatelů je zvýrazněno tmavším podbarvením pole pořadí nad průměrnou hodnotou ukazatele za kraj, resp. nad průměrnou hodnotou za ČR (průměr vč. Hl. města Prahy).
Tab. 31 Pořadí správních obvodů podle hodnot vybraných ukazatelů k 31. 12. 2003
1) počet osob ve věku 65 + na 100 dětí ve věku 0 - 14 let
2) průměrná roční hodnota na 1 000 obyvatel středního stavu
3) SLDB 2001 (u vzdělání jde o podíl na obyvatelstvu ve věku 15 a více let)
4) na 1 000 obyvatel středního stavu roku 2000
Vybrané extrémní hodnoty pořadí správních obvodů Pardubického kraje mezi všemi správními obvody v ČR:
Chrudimsko: čtvrtý nejvyšší počet obcí
Pardubicko: pátý nejvyšší podíl obyvatel s úplným SŠ a VŠ vzděláním
Holicko: pátý nejvyšší počet dokončených bytů v letech 1997 - 2003 na 1 000 obyvatel
Králicko: nejnižší počet obyvatel
Lanškrounsko: druhý nejnižší počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo
čtvrtý nejnižší podíl zaměstnaných ve službách
Hlinecko: čtvrté nejhorší souhrnné pořadí
Do souhrnného hodnocení (viz poslední 2 sloupce tabulky 31) byly zařazeny tyto relativní ukazatele:
| · Index stáří |
· Podíl zaměstnaných ve službách |
| · Přírůstek obyvatel v období 1991 - 2003 přirozenou měnou a migrací na 1 000 obyvatel |
· Dokončené byty v období 1997 - 2003 na 1 000 obyvatel |
| · Podíl obyvatel s úplným SŠ a VŠ vzděláním |
· Registrovaná míra nezaměstnanosti |
| · Počet soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel |
· Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo |
Souhrnné pořadí správního obvodu bylo vypočteno na základě součtu pořadí u vybraných relativních ukazatelů v rámci kraje/ČR. Nejpříznivější postavení v rámci Pardubického kraje zaznamenaly tyto správní obvody:
1. Žambersko - příznivá věková skladba, přírůstek obyvatel přirozenou měnou, relativně nízká nezaměstnanost,
2. Ústeckoorlicko - vyšší úroveň vzdělanosti, nadprůměrná zaměstnanost ve službách, nižší nezaměstnanost,
3. Litomyšlsko - relativně příznivá věková skladba, přírůstek obyvatel migrací, příznivá úroveň vzdělanosti.
Nejméně příznivé postavení v rámci Pardubického kraje zaznamenaly tyto správní obvody:
15. Hlinecko - nepříznivá věková skladba, úbytek obyvatel přirozenou měnou i migrací, nízká úroveň vzdělanosti, podprůměrná intenzita bytové výstavby,
14. Moravskotřebovsko - vysoká nezaměstnanost, nízký podíl soukromých podnikatelů, nižší úroveň vzdělanosti,
13. Přeloučsko - nepříznivá věková skladba, intenzivnější úbytek obyvatel přirozenou měnou, podprůměrná intenzita bytové výstavby.
K uvedenému souhrnnému hodnocení je třeba podotknout, že vychází pouze z omezeného okruhu ukazatelů, přičemž ne u všech je zohledněn jejich dlouhodobější vývoj.
