Z hlediska míry vybavenosti obcí zařízeními uvedenými v následujících tabulkách se na nejvyšší místa nejčastěji dostalo Králicko a Českotřebovsko. Na této skutečnosti se odrazila především specifická skladba obcí v uvedených správních obvodech. Oba obvody zahrnují pouze 5 obcí, z nichž žádná nemá méně než 250 obyvatel. Naopak v průměru nejhůře vybavené byly obce na Vysokomýtsku a Přeloučsku – tedy v regionech s vysokým podílem malých obcí. Téměř polovina obcí správního obvodu Přelouč a více než třetina obcí Vysokomýtska má méně než 200 obyvatel.

V roce 2003 mělo na území Pardubického kraje možnost využívat služeb vlastní pošty téměř čtyřicet procent obcí, přitom nejvyšší vybavenost byla zjištěna na území správního obvodu Králíky (pošta je ve čtyřech z pěti obcí) a Ústí nad Orlicí (v deseti z šestnácti obcí). Z hlediska podílu obyvatel správního obvodu žijících v obcích s poštou na celkovém počtu obyvatel obvodu se na první místo rovněž zařadilo Králicko s 96,9 % a na druhé místo se dostalo Českotřebovsko s 95,4 %. Nejmenší podíl obcí s vlastní poštou byl zjištěn na Pardubicku a Vysokomýtsku. Jedná se o regiony, ve kterých je pokryto rozsáhlejší území službami pošt ze sídla obvodu. Podíl obyvatel žijících v obci s poštou dosáhl nejnižších hodnot na Přeloučsku (70,4 %) a Vysokomýtsku (78,5 %).

Tab. 25 Vybavenost obcí v roce 2003

Obvodní oddělení policie působí v deseti procentech obcí v kraji, relativně nejvíce je zastoupeno v obcích na Králicku a na Holicku. Jedná se zároveň o jediné dva správní obvody v kraji, které v žádné ze svých obcí nemají vlastní městskou (obecní) policii. Nejnižší podíl obcí s obvodním oddělením policie je charakteristický pro Litomyšlsko a Hlinecko.

Vybavenost vodovodem, kanalizací či plynem byla zmiňována s ohledem na domovní fond již v předchozí kapitole. Podle zdrojů MOS za rok 2003 se potvrzuje, že obce s veřejným vodovodem jsou nejméně zastoupeny na Hlinecku (72,7 % obcí), rovněž v případě vybavenosti kanalizací s napojením na čističku odpadních vod je tento region na posledním místě v kraji (9,1 % obcí). Plynofikace je nejméně rozšířena mezi obcemi Králicka a Žamberska. Vlastní skládkou komunálních odpadů disponovalo v roce 2003 v kraji celkem 18 obcí, z toho relativně nejvíce na Českotřebovsku. Bez skládky zůstaly obce ve správním obvodu Králíky, Litomyšl a Svitavy.

Tab. 26 Vybavenost obcí v roce 2003

Zejména v řadě menších obcí byla v průběhu devadesátých let minulého století rušena finančně nerentabilní stálá kina. V roce 2003 bylo v kraji 40 kin, přičemž nejvyšší podíl obyvatel žijících v obci s vlastním kinem byl zaznamenán na Českotřebovsku a Králicku, nejnižší pak na Holicku, Lanškrounsku a Přeloučsku. Uvedené pořadí se tedy liší od pořadí vyplývajícího z tabulky 26, která obsahuje podíl vybavených obcí. V oblasti sportovního vyžití má možnost relativně nejvíce obyvatel využívat tělocvičny (vč. školních s přístupem veřejnosti) ve své obci na Českotřebovsku a Holicku. Holicko je spolu s Králickem také regionem s nejvyšší mírou vybavenosti hřištěm či stadionem.

V oblasti školství působilo v Pardubickém kraji ve školním roce 2003/2004 celkem 314 mateřských škol, 237 základních škol, 20 gymnázií, 41 středních odborných škol, 30 odborných učilišť, 11 vyšších odborných škol a 2 vysoké školy (Univerzita Pardubice a Institut restaurování a konzervačních technik v Litomyšli).

Tab. 27 Vybavenost obcí základní školou a počet dětí v obcích do 2 tisíc obyvatel v roce 2003

Mateřskou školou byla vybavena polovina obcí v kraji, přičemž nejvyšší vybavenost obcí v tomto směru zaznamenalo Českotřebovsko a Králicko a nejnižší Vysokomýtsko a Přeloučsko. V průměru nejvíce dětí navštěvujících mateřskou školu připadalo na obce ve správním obvodu Česká Třebová (70 dětí) a Pardubice (58), nejméně na Poličsku (34) a Králicku (36).

S ohledem na měnící se věkovou strukturu obyvatel doprovázenou klesajícím podílem dětí školního věku hrozí v posledních letech snižování počtu základních škol. Z celkového počtu 183 obcí v kraji v roce 2003 se základní školou byla v 95 obcích (tj. v 51,9 %) základní škola pouze s prvním stupněm (1. až 5. třída), v 81 obcích (44,3 %) škola s oběma stupni (1. až 9. třída) a v 7 městech školy obou typů.

Specifická pozornost je v této kapitole věnována síti základních škol v menších obcích. Jestliže v krajském úhrnu tvoří podíl obcí vybavených základní školou 40,5 %, u obcí do 2 tisíc obyvatel je to 36,0 %. Nadprůměrné je v těchto obcích zastoupení škol pouze s prvním stupněm (62,9 %). Nejvyšší míra vybavenosti základní školou v obcích do 2 tisíc obyvatel byla zjištěna na Českotřebovsku (75,0 %) a Ústeckoorlicku (71,4 %). Na opačné straně stálo s 20 % Přeloučsko a s 22,6 % Pardubicko – tedy správní obvody s nejnižším zastoupením dětí do 14 let v populaci. Průměrný počet žáků připadajících na jednu základní školu v kraji činil 206, u obcí do 2 tisíc obyvatel to bylo 85 žáků. Rozdělení obcí podle velikosti škol z hlediska počtu žáků a správních obvodů je patrné z tabulky 27 na předchozí straně.

Z grafu 22 je zřejmé, že s rostoucí velikostí obce se vybavenost školami zvyšuje. Nejvyšší míra vybavenosti obcí do 300 obyvatel byla zjištěna na Ústeckoorlicku, v případě skupiny obcí od 500 do 1 000 obyvatel je stoprocentní vybavenost základní školou již v šesti správních obvodech v kraji. V jediné obci nad 1 000 obyvatel v kraji – Starém Hradišti – základní škola není. Žáci z této obce dojíždějí za vzděláním do nedalekých Pardubic.

Graf 22 Podíl obcí se ZŠ (vč. malotřídky) podle vybraných velikostních skupin obcí

Střední odborné učiliště mohou navštěvovat žáci ve všech správních obvodech v kraji. Rovněž gymnázia jsou zastoupena ve všech regionech, střední odborné školy ve dvanácti správních obvodech a vyšší odborné školy v šesti obvodech. Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání připadalo v kraji ve školním roce 2003/2004 na jedno střední odborné učiliště celkem 304 žáků, na jedno gymnázium 366 žáků, střední odbornou školu navštěvovalo průměrně 259 žáků a vyšší odbornou školu 132 žáků.

Zdravotnickou péči v Pardubickém kraji v roce 2003 zajišťovalo podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky 1 656 lékařů, na jednoho lékaře přitom připadalo 306 obyvatel. Spolu s Ústeckým krajem se tímto počtem zařadil Pardubický kraj na třetí místo po Zlínském kraji a kraji Vysočina. Kromě deseti nemocnic s 2 776 lůžky je síť zdravotnických zařízení v kraji tvořena sedmi odbornými léčebnými ústavy a řadou samostatných ordinací lékařů pro dospělé i děti.

Tab. 28 Vybavenost obcí v roce 2003

Podíl obcí v kraji vybavených samostatnou ordinací praktického lékaře pro dospělé (včetně detašovaných pracovišť) v roce 2003 dosáhl 21,7 %. V případě ordinací pro děti a dorost byl tento podíl téměř o tři procentní body nižší. Není překvapivé, že nejvyšší míra vybavenosti obcí těmito zdravotnickými pracovišti byla zaznamenána na Českotřebovsku a Králicku a nejnižší na Vysokomýtsku a Přeloučsku. Porovnáme-li pořadí správních obvodů podle podílu obyvatel žijících v obci se samostatnou ordinací praktického lékaře pro dospělé, pak se na poslední místo řadí Žambersko (s 57,5 % obyvatel) a Lanškrounsko (s 61,4 %). Na předposlední místo před Moravskotřebovsko se Žambersko řadí také z hlediska podílu obyvatel žijících v obci se samostatnou ordinací pro děti a dorost.

Rozšiřování sítě zařízení sociální péče pro seniory v posledních letech souvisí s postupným stárnutím populace. V roce 2003 v kraji působilo 16 domovů důchodců, 8 penzionů pro důchodce a 52 domů s pečovatelskou službou (s 1 326 bytovými jednotkami). Nejvyšší podíl obcí vybavených domem s pečovatelskou službou je charakteristický pro Holicko, na poslední místo se v tomto ohledu řadí Litomyšlsko. Přepočteme-li celkový počet míst v domovech důchodců (2 070) a v penzionech pro důchodce (812) na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let, je zřejmé, že mezi správními obvody s tímto typem zařízení se na první místo dostalo Králicko s Přeloučskem a na poslední místo Poličsko se Žamberskem.