Celkový počet registrovaných ekonomických subjektů v přepočtu na 1 000 obyvatel je největší na Pardubicku (233 subjektů), dále na Holicku (207) a Přeloučsku (201). Nejméně registrovaných subjektů celkem na 1 000 obyvatel připadá na Moravskotřebovsku (154), dále na Českotřebovsku (171) a na Svitavsku (177). Ostatní správní obvody mají relativní počet subjektů poměrně vyrovnaný. Stejný poměr platí i u počtu fyzických osob – živnostníků. Samostatně hospodařících rolníků je nejvíce na Holicku (na 1 000 obyvatel jich připadá 24), dále na Žambersku a na Poličsku (shodně 21). Nejméně samostatně hospodařících rolníků je zaregistrováno na Českotřebovsku (na 1 000 obyvatel jich připadá 5) a Pardubicku (6 subjektů na 1 000 obyvatel).

Centrem obchodních společností je přirozeně Pardubicko (zde jich připadá na 1 000 obyvatel 25), dále Ústeckoorlicko (14 obchodních společností na 1 000 obyvatel) a Chrudimsko (13 subjektů). Nejméně obchodních společností sídlí na Poličsku (7 subjektů na 1 000 obyvatel) a na Králicku a Moravskotřebovsku (shodně v přepočtu 8 subjektů na 1 000 obyvatel). Zahraničních osob je nejvíce na Českotřebovsku (na 1 000 obyvatel jich připadá 9) a na Pardubicku (5 subjektů); nejméně na Moravskotřebovsku a Hlinecku (1 zahraniční osoba na 1 000 obyvatel).

Tab. 17 Ekonomické subjekty podle právní formy k 31. 12. 2003

Mezi jednotlivými správními obvody existují v počtu subjektů významné rozdíly v závislosti na odvětví podnikání. Nejsilnější základnu subjektů v oblasti zemědělství, myslivosti a lesnictví má Králicko (zde připadá na 1 000 obyvatel 29 subjektů v tomto odvětví) a Holicko (27 subjektů). Co se týče zpracovatelského průmyslu, nejvíce subjektů v tomto odvětví je na Přeloučsku (v přepočtu na 1 000 obyvatel 46), Holicku (42) a Hlinecku (36), nejméně na Králicku (19 subjektů na 1 000 obyvatel), na Moravskotřebovsku a Svitavsku (shodně 22 subjektů). Relativně malé rozdíly jsou ve stavebnictví; nejvíce subjektů zabývajících se stavebnictvím je na Chrudimsku (26 na 1 000 obyvatel) a na Pardubicku (v přepočtu 25 subjektů), nejméně na Českotřebovsku, Lanškrounsku, Moravskotřebovsku a Ústeckoorlicku (shodně 19 subjektů na 1 000 obyvatel). Větší rozpětí je u obchodu – od 44 subjektů na 1 000 obyvatel na Moravskotřebovsku a 46 na Hlinecku po 60 subjektů na 1 000 obyvatel na Ústeckoorlicku a 68 subjektů na Pardubicku. Silné stránky Králicka coby centra cestovního ruchu dokazuje prvenství tohoto správního obvodu v počtu subjektů s hlavní činností v oblasti ubytování a stravování (13 subjektů na 1 000 obyvatel). Hlinecko je naopak centrem dopravy, skladování a spojů; zde připadá na 1 000 obyvatel 8 registrovaných subjektů s touto hlavní činností. Finanční zprostředkování se soustřeďuje zejména do centra kraje (na Pardubicku připadá na 1 000 obyvatel 10 subjektů v tomto oboru), nejméně finančníků působí na Hlinecku, Lanškrounsku, Moravskotřebovsku a Poličsku (vždy 5 subjektů na 1 000 obyvatel). Odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu úzce souvisí s ekonomickou vyspělostí správního obvodu, na Pardubicku dosahuje podíl registrovaných subjektů na 1 000 obyvatel 46, na Králicku pouhých 13 subjektů. Relativní počty subjektů ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotnictví jsou poměrně vyrovnané.

Tab. 18 Ekonomické subjekty podle odvětví činnosti k 31. 12. 2003

Z hlediska velikosti ekonomických subjektů podle počtu pracovníků se ve všech správních obvodech vyskytuje nejvíce subjektů bez zaměstnanců (zejména živnostníků). Druhou největší skupinou jsou podniky s 1 – 5 zaměstnanci. Rozdíly mezi jednotlivými správními obvody v počtu subjektů podle velikostních skupin podniků na 1 000 obyvatel kopírují rozdíly v relativním počtu subjektů celkem. Za zmínku stojí spíše absolutní čísla – počty podniků s největším počtem zaměstnanců. Ve skupině podniků s více než 500 zaměstnanci drží primát Pardubicko (15 subjektů, z toho nad 1 000 pracovníků zaměstnává 5 subjektů).

Tab. 19 Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2003