Nejvyšší míra ekonomické aktivity obyvatelstva je charakteristická pro správní obvod Pardubice (52 % obyvatel se v roce 2001 zařadilo mezi ekonomicky aktivní) a Lanškroun (51,7 %). Nejnižší zastoupení ekonomicky aktivních bylo zjištěno na Hlinecku (47,8 %), Králicku a Poličsku (48,3 % u obou správních obvodů). V těchto správních obvodech došlo v devadesátých letech zároveň k nejvyššímu poklesu procentního zastoupení kategorie ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel. Nízká míra ekonomické aktivity v uvedených regionech souvisí především s věkovou strukturou obyvatel, ve které mají vysoký podíl děti do 14 let. Králicko se vyznačuje dokonce nejnižším průměrným věkem populace (37,6 let) v kraji.

Ve struktuře ekonomicky aktivních tvoří nejpočetnější skupinu zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní. V roce 2001 měli nejvyšší převahu na Lanškrounsku a Holicku (90 % ekonomicky aktivních ve správním obvodu, krajský průměr přitom činil 87 %).

Zejména díky krajskému městu (vliv věkové struktury, relativně příznivá nabídka pracovních míst, vliv životního stylu městského obyvatelstva) je ve správním obvodu Pardubice vysoce nadprůměrná ekonomická aktivita důchodců. Ve struktuře ekonomicky aktivních tvořily tyto osoby na Pardubicku 4 % (v žádném ze zbývajících správních obvodů v kraji nepřesáhl tento podíl tři procenta). Porovnáme-li míru ekonomické aktivity obyvatel pouze ve věkové skupině 60 – 64 let, je zde rovněž patrná výrazná převaha Pardubicka (20,3 % osob v tomto věku bylo ekonomicky aktivních) nad ostatními regiony v kraji (v průměru pouze 13 %). Nejnižší míra zapojení do pracovního procesu mezi osobami ve věku 60 – 64 let byla zjištěna na Moravskotřebovsku (9,5 %). Tento výsledek koresponduje s velmi nepříznivou situací na trhu práce v této oblasti doprovázenou dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji.

Ženy na mateřské dovolené (v trvání 28, resp. 37 týdnů) se na všech ekonomicky aktivních v kraji v roce 2001 podílely 1,7 %. Nejvyšší zastoupení měly na Hlinecku (2,3 %) a Králicku (2,1 %). Nejméně početnou kategorií ekonomicky aktivních jsou pracující studenti a učni (0,5 % ekonomicky aktivních v kraji). Z celkového počtu 91 927 sečtených studentů a učňů v kraji bylo zapojeno do pracovního procesu 1 329 osob. Relativně nejvíce mladých obyvatel, kteří využívali možnosti přívýdělku ke studiu, žilo v době posledního sčítání na Pardubicku, Lanškrounsku a Chrudimsku.

Dle metodiky sčítání jsou mezi ekonomicky aktivní započítáváni také nezaměstnaní, tj. všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce (podmínkou pro zařazení do kategorie nezaměstnaných zde není registrace do evidence na úřadu práce). V době posledního sčítání tvořily takovéto osoby 7,9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva kraje. Nejvyšší zastoupení měly na Moravskotřebovsku a Králicku, nejnižší na Holicku a Lanškrounsku. Chceme-li charakterizovat vývoj nezaměstnanosti v následujícím období, můžeme využít data přebíraná od MPSV (viz dále samostatná část této kapitoly).

Tab. 11 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity

Ekonomicky neaktivní se v roce 2001 podíleli na celkovém počtu obyvatel v kraji 49,1 %. Rozhodující skupinu ekonomicky neaktivních tvoří nepracující důchodci, děti předškolního věku, žáci, studenti a učni, méně početnou kategorií jsou osoby s vlastním zdrojem obživy (mimo jiné také ženy na další mateřské dovolené) a osoby v domácnosti. Nejvyšší podíl nepracujících důchodců mezi ekonomicky neaktivními byl zjištěn na Holicku, Pardubicku či Přeloučsku (více než 47 %). Jedná se zároveň o regiony s nejvyšším průměrným věkem obyvatel v kraji. Na opačné straně se 40 % nepracujících důchodců stálo Žambersko. Tento region byl naopak charakteristický nejvyšším podílem žáků, studentů a učňů (40,4 % ekonomicky neaktivních, tj. 4 procentní body nad krajským průměrem).

V roce 2001 činila v kraji míra ekonomické aktivity mužů 68,9 % (uvádí podíl ekonomicky aktivních mužů na 100 mužů ve věku 15 a více let) a žen 52,5 %. V průměru nižší míra ekonomické aktivity žen je důsledkem dřívějšího odchodu do důchodu i omezení ekonomické aktivity po dobu mateřské dovolené. Svoji roli zde hraje i odvětvové zaměření ekonomických subjektů v regionu, které ovlivňuje rozdílné možnosti pracovního uplatnění mužů či žen. Nejvyšší míra ekonomické aktivity mužů byla v roce 2001 zjištěna na Lanškrounsku, Přeloučsku a Vysokomýtsku. Pouze v těchto třech správních obvodech překročila hranici 70 %. Nejvyšší mírou ekonomické aktivity žen se vyznačovaly správní obvody Lanškroun, Pardubice (oba 54,2 %) a Ústí nad Orlicí (53,4 %). Jediný správní obvod, ve kterém nedosáhla míra ekonomické aktivity u žen padesáti procent, bylo s 49,5 % Hlinecko.

Z hlediska postavení v zaměstnání tvoří nejpočetnější skupinu mezi ekonomicky aktivními zaměstnanci (81,1 % v kraji v roce 2001). Zaměstnanecký pracovní poměr je nejvíce rozšířen mezi obyvateli na Českotřebovsku a Moravskotřebovsku (84,2 % ekonomicky aktivních u obou správních obvodů). Rozvoj podnikání po roce 1989 se odrazil v nárůstu podílu osob v kategorii samostatně činných (10,1 % ekonomicky aktivních v kraji). Osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby, mají nadprůměrné zastoupení ve správních obvodech Holice, Přelouč a Pardubice, tedy ve všech regionech na území okresu Pardubice. Mezi zaměstnavatele se při posledním sčítání zařadilo 3,2 % ekonomicky činného obyvatelstva. Krajský průměr v tomto případě převýšil podíl zaměstnavatelů ve správním obvodu Pardubice, Lanškroun, Ústí nad Orlicí a Žamberk.

Tab. 12 Vybrané charakteristiky ekonomicky aktivního obyvatelstva

Výrazné změny po roce 1989 nastaly v odvětvové struktuře ekonomicky aktivních. Podle výsledků sčítání lidu se v letech 1991 – 2001 snížil počet obyvatel pracujících v zemědělství v kraji o 60 % a jejich zastoupení mezi ekonomicky aktivními se snížilo z 15,1 % na 6,6 %. Nejvyšší relativní úbytek zaměstnaných v primární sféře postihl správní obvod Česká Třebová a Hlinsko. Českotřebovsko je spolu s Pardubickem regionem s nejnižší mírou zaměstnanosti v zemědělství v kraji. Naopak ve správních obvodech Litomyšl a Polička je zemědělství, i přes klesající podíl ekonomicky aktivních, dlouhodobě významnou oblastí zaměstnanosti.

Tab. 13 Srovnání odvětvové struktury zaměstnanosti v letech 1991 a 2001

Restrukturalizace v průmyslu spojená s omezením výroby či zánikem některých podniků se projevila v poklesu počtu zaměstnaných v tomto odvětví v kraji v letech 1991 – 2001 o pětinu. Procentní podíl zaměstnaných v průmyslu mezi ekonomicky aktivními poklesl ze 41,7 % na 35,3 %. Relativně nejvíce (o třetinu) ubylo zaměstnaných v průmyslu v uvedeném období na Chrudimsku a Pardubicku. Následné oživení průmyslové výroby v posledních letech je spojeno především s nástupem zahraničních investorů. Celkový pokles zaměstnanosti v sekundární sféře byl zčásti zmírňován oživením v oblasti stavebnictví. V kraji se v letech 1991 – 2001 zvýšil počet osob zaměstnaných v tomto odvětví téměř o třetinu a jejich podíl mezi ekonomicky aktivními vzrostl ze 6,7 % na 9,5 %. Nejvyšší měrou se zvýšil počet pracujících ve stavebnictví na Hlinecku a Lanškrounsku. Nadprůměrné zastoupení osob zaměstnaných v tomto odvětví mezi ekonomicky aktivními bylo v roce 2001 charakteristické pro správní obvody Chrudim, Litomyšl a Moravská Třebová.

Typickým trendem posledních let je rostoucí význam terciární sféry. Lidé nacházejí stále častěji uplatnění v oblasti služeb, v posledním intercenzálním období se jejich počet v kraji zvýšil o čtvrtinu a procentní zastoupení zaměstnaných ve službách vzrostlo ze 36,5 % na 48,6 %. Nejvyšší míra zaměstnanosti ve službách je typická pro obyvatele bydlící ve velkých městech a v jejich zázemí. V roce 2001 tak byl nadpoloviční podíl ekonomicky aktivních ve službách charakteristický pro správní obvody Pardubice, Česká Třebová a Ústí nad Orlicí. Naopak průmyslově zaměřené Lanškrounsko či Hlinecko se vyznačovalo podílem zaměstnaných v terciární sféře těsně nad hranicí jedné třetiny.

Specializace správních obvodů podle odvětví je znázorněna také v grafu 14. V rámci jednotlivých odvětví jsou zde zobrazeny správní obvody s nejvyšší a nejnižší zaměstnaností, přitom podíly ostatních obvodů jsou znázorněny křížky. Stupnice na svislé ose vyjadřuje, kolikrát je zaměstnanost daného území v příslušném odvětví vyšší nebo nižší v porovnání s krajským průměrem. Největší kladná odchylka je u správního obvodu Česká Třebová v odvětví dopravy, správního obvodu Litomyšl v odvětví zemědělství a správního obvodu Pardubice v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví.

Graf 14 Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ekonomické činnosti podle výsledků SLDB 2001
(specializace správních obvodů obcí s rozšířenou působností na vybraná odvětví)

Poznámka:

čísla u ORP s extrémními hodnotami indexu specializace uvádějí podíl daného odvětví na celkové zaměstnanosti v daném ORP (podíly počítány pouze z ekonomicky aktivních se zjištěným odvětvím)

Metodická vysvětlivka:

Index specializace zaměstnanosti srovnává relativní zastoupení daného odvětví na celkové zaměstnanosti v příslušném ORP s obdobným ukazatelem za celý kraj. Např. hodnota 233,7 u ORP Litomyšl pro zemědělství a lesnictví ukazuje, že je zde 2,34krát vyšší zastoupení tohoto odvětví (15,4 %) než v celém kraji (6,6 %).

Tab. 14 Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť

Cenné údaje poskytuje sčítání lidu v územním detailu také o vyjížďce za prací či do škol. Podrobná charakteristika z tohoto hlediska je součástí samostatné publikace vydané koncem roku 2004. V roce 2001 vyjíždělo v kraji za prací z obce trvalého pobytu celkem 98 761 osob, tj. 42,2 % zaměstnaných. Nejvyšší intenzita vyjížďky z obce byla v době sčítání typická pro obyvatele žijící na území dnešního správního obvodu Přelouč (57,8 % zaměstnaných) a Holice (56,2 %). Uvedené regiony se vyznačovaly rovněž nejvyšším zastoupením denně vyjíždějících z celkového počtu vyjíždějících z obcí.

Graf 15 Vyjíždějící z obce za prací podle použitého dopravního prostředku podle výsledků SLDB 2001

Tab. 15 Bilance dojížďky za prací

Zajímavé srovnání poskytují rovněž údaje o dojížďce/vyjížďce přes hranice správních obvodů (viz tabulka 15). Nejvyšší kladné saldo dojížďky (rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících) je typické pro správní obvod Pardubice (4 828 osob). Krajské město nabízí možnost pracovního uplatnění řadě obyvatel nejen z nejbližších okolních obcí, ale i z jiných správních obvodů, zejména pak z Chrudimska, Přeloučska, Holicka či Královéhradecka. Druhé nejvyšší kladné saldo dojížďky charakterizuje Lanškrounsko (2 326 osob). Počet dojíždějících do tohoto regionu se významně zvýšil zejména díky rozvoji průmyslové výroby (firma AVX). Na Českotřebovsku byl v roce 2001 počet dojíždějících a vyjíždějících téměř vyrovnán (kladné saldo 29 osob). U všech ostatních správních obvodů v kraji vždy počet vyjíždějících převyšoval počet dojíždějících. Nejvyšší záporné saldo dojížďky z Chrudimska (-3 230 osob) souvisí s již zmiňovaným pohybem zaměstnaných za prací do blízkých Pardubic. Nejen krajské město, ale i hlavní město Praha či sousední Středočeský kraj (zejména pak SO ORP Kolín) je častým cílem vyjížďky pracujících z Přeloučska (záporné saldo -2 029 osob). Třetí nejvyšší záporné saldo (-2 018 osob) charakterizuje Holicko. Díky možnosti vyjížďky za prací do ne příliš vzdálených Pardubic, ale i Hradce Králové či Vysokého Mýta se na Holicku udržuje relativně nižší míra nezaměstnanosti (i přes zánik či omezení kapacit některých významných zaměstnavatelů v regionu).

Graf 16 Podíl vyjíždějících přes hranice správního obvodu z celkového počtu vyjíždějících z obce podle výsledků SLDB 2001

Nezaměstnanost podle MPSV

Pardubický kraj nepatří mezi oblasti nejhůře postižené nezaměstnaností, v mezikrajském porovnání se drží uprostřed (na 8. místě). Registrovaná míra nezaměstnanosti v tomto kraji nedosahuje ani republikového průměru (10,3 % v roce 2003). Průměrná míra nezaměstnanosti za kraj (9,45 % k 31. 12. 2003) však neukazuje rozdíly v jednotlivých regionech. Zatímco v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí je procento nezaměstnaných několik bodů pod celorepublikovým průměrem a v okrese Chrudim mírně nad ním, Svitavsko lze zařadit mezi přibližně dvacet nejhůře postižených okresů. Ale ani pohled v okresním měřítku nenapovídá mnoho o územním rozložení nezaměstnanosti v Pardubickém kraji.

Z pohledu správních obvodů ORP jsou rozdíly v nezaměstnanosti ještě markantnější. Zatímco na Pardubicku a Žambersku se míra registrované nezaměstnanosti v roce 2003 pohybovala okolo 6,5 %, v oblasti Moravskotřebovska, Svitavska a Králicka byla více než dvojnásobná.

Tab. 16 Vybrané charakteristiky nezaměstnaných osob (k 31. 12.)

Zaměstnanost ovlivňuje mnoho faktorů, v následující části se nejprve zaměříme na silné a slabé stránky z pohledu celého kraje.

Pardubický kraj má silnou průmyslovou tradici. Nevýhodou je koncentrace průmyslu ve specializované podobě v některých mikroregionech, navíc mnohé průmyslové podniky dosud nedokončily svou restrukturalizaci. Z hlediska půdy a klimatu má kraj vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit. Kraj může těžit z výhodné polohy; zejména díky významným železničním uzlům v Pardubicích a České Třebové. Proti tomu vystupuje nedostatečná dopravní obslužnost některých mikroregionů a přetíženost silnic I. třídy. Výhodou je vysoký podíl malých a středních podniků v kraji. Na druhé straně rozdrobenost kapitálu neumožňuje větší podnikatelské investice, což negativně ovlivňuje vytváření pracovních příležitostí. Navíc výrazně podprůměrná úroveň mezd v kraji posiluje nežádoucí ekonomickou migraci obyvatel. Tu podporuje i další negativum kraje – nedostatek bytů a stagnace bytové výstavby. Pardubický kraj má relativně dobré rozložení a vzdělanostní strukturu obyvatelstva, u některých specifických povolání se však vyskytuje dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Jestliže chceme charakterizovat faktory, které ovlivňují situaci na trhu práce uvnitř kraje, můžeme se pro získání komplexnějšího přehledu (i s ohledem na rozsah publikace) zaměřit dále na území okresů. Podrobnější charakteristika z pohledu jednotlivých správních obvodů je uvedena v předchozí části této publikace.

Rozhodující podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu Chrudim je soustředěn v průmyslu, zejména strojírenském, spotřebním, textilním a obuvním. Rozvoj je zaznamenáván ve stavebnictví, především v menších soukromých firmách. Na území okresu existují velké rozdíly v míře nezaměstnanosti (nejvyšší je na Třemošnicku a Heřmanoměstecku). V některých lokalitách okresu je patrný menší rozvoj malého a středního podnikání. Průměrné mzdy jsou v porovnání s ostatními okresy kraje vůbec nejnižší.

Na Pardubicku je dlouholetá tradice v odvětví elektrotechniky, strojírenství, chemie a potravinářského průmyslu. Silnou stránkou je i výhodná geografická poloha a dopravní uzel, dále rozvinutá infrastruktura, rozvoj free zone, vstup zahraničního kapitálu do řady zaměstnavatelských subjektů a rozvinuté školství. Trh práce je však poznamenán rozdílným trendem vývoje nabídky a poptávky i nízkou nabídkou pracovních míst v některých mikroregionech. I v tomto okrese je problémem v republikovém měřítku podprůměrná úroveň mezd.

Pro okres Svitavy je charakteristická podprůměrně rozvinutá infrastruktura, zhoršená dopravní obslužnost a nízká atraktivita území pro nové investory. Velká nezaměstnanost umožňuje zaměstnavatelům držet mzdy na velmi nízké úrovni, což poznamenává koupěschopnost obyvatel. Ze silných stránek lze jmenovat účast zahraničních investorů v přirozených centrech okresu, vybudované průmyslové zóny a zájem o investování do nich ze strany orgánů samosprávy. Pro potenciální zaměstnavatele je na zdejším trhu práce levná pracovní síla.

Ústeckoorlicko těží z polohy na významných evropských železničních magistrálách a silné průmyslové tradice (textilní a strojírenský průmysl, rozvíjí se elektrotechnický průmysl). Na druhé straně jsou okrajová území poznamenána nedostatečnou dopravní obslužností a sousedství Králicka s Polskem výrazně omezuje rozvoj tohoto mikroregionu. Okres je postižen podprůměrnou úrovní mezd a neodpovídající vzdělanostní strukturou uchazečů o zaměstnání v porovnání se strukturou nabízených volných pracovních míst.

Míra nezaměstnanosti se v kraji i jednotlivých mikroregionech značně liší podle pohlaví. V průměru za kraj byla v roce 2003 míra nezaměstnanosti u mužů o 2,6 procentního bodu nižší. Nejméně se lišila na Moravskotřebovsku (o 0,4 bodu), kde je míra nezaměstnanosti vůbec nejvyšší (v průměru celkem 16,8 % v roce 2003), ale také na Pardubicku a Ústeckoorlicku, které jsou na tom z hlediska zaměstnanosti nejlépe. Největší diference (6,6 bodu) byla v roce 2003 na Králicku, v druhém nejpostiženějším mikroregionu. Značný rozdíl byl zaznamenán i na Litomyšlsku a Českotřebovsku (okolo 4 procentních bodů).

Šance uchazečů o zaměstnání získat pracovní místo závisí mj. na věku uchazeče. Znevýhodněny jsou osoby starší padesáti let a absolventi škol či mladí lidé s nedostatečnou praxí. Obě tyto problematické skupiny představují mezi všemi uchazeči v Pardubickém kraji dohromady téměř polovinu (obě skupiny shodně přes 22 % všech uchazečů). Z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností zaznamenalo největší podíl uchazečů o zaměstnání starších 50 let Holicko (27,3 %) a Moravskotřebovsko (26,6 %), nejnižší naopak Vysokomýtsko (17,3 %). Největší podíl uchazečů mladších 25 let zaznamenalo v roce 2003 Hlinecko (28,0 %) a Vysokomýtsko (25,1 %). Z těchto mladých lidí v Pardubickém kraji představovali absolventi škol necelou polovinu (9,2 %). Absolventů škol bylo nejvíce opět na Hlinecku (14,1 % všech uchazečů) a na Poličsku (11,5 %), nejméně na Českotřebovsku (6,4 %) a Králicku (6,7 %). Z řad absolventů představovaly uchazečky o zaměstnání méně než polovinu. Podíl mladistvých uchazečů o zaměstnání na celkovém počtu uchazečů nedosáhl v kraji ani 1 %.

Graf 17 Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku k 31. 12. 2003 v %

Velmi obtížné postavení na trhu práce mají občané se změněnou pracovní schopností. V kraji činí jejich podíl na celkovém počtu uchazečů 15,8 %. Nejvyšší zastoupení mají občané se změněnou pracovní schopností na Holicku (21,3 % ze všech uchazečů) a Pardubicku (20,3 %), nejmenší podíl (okolo 9 %) zaznamenalo v roce 2003 Lanškrounsko a Českotřebovsko.

Nejproblematičtější skupinou na trhu práce jsou dlouhodobě nezaměstnaní. V roce 2003 bylo v kraji zaregistrováno po dobu více než 12 měsíců 33,6 % všech uchazečů o zaměstnání. Největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných zaznamenalo Svitavsko (45,8 %) a Moravskotřebovsko (43,5 %) – oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Na Hlinecku a Pardubicku podíl dlouhodobě nezaměstnaných nedosáhl ani jedné čtvrtiny všech uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v Pardubickém kraji bylo k 31. 12. 2003 na úřadu práce evidováno 29 % uchazečů po dobu do 3 měsíců, 19,5 % po dobu 3 – 6 měsíců, 10,8 % bylo evidováno 6 – 9 měsíců, 7,2 % po dobu 9 – 12 měsíců, více než rok a méně než dva roky 14,7 % uchazečů a nad 2 roky 18,9 % uchazečů o zaměstnání.

Souvislost nezaměstnanosti s úrovní vzdělání dokládá vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání. Ke konci roku 2003 bylo v Pardubickém kraji evidováno 0,6 % uchazečů bez vzdělání, 26,6 % se základním vzděláním, 48,6 % vyučených, dále 18,9 % uchazečů se středním odborným vzděláním, 2,7 % se středním všeobecným vzděláním a 2,6 % vysokoškoláků.

Vedle míry nezaměstnanosti je nutné brát v úvahu i další významný ukazatel – počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Pořadí mikroregionů v tomto ukazateli je velmi odlišné od pořadí z hlediska míry nezaměstnanosti. V průměru za kraj připadalo v roce 2003 na jedno volné pracovní místo téměř 10 uchazečů. Nejhůře na tom bylo Českotřebovsko (36 uchazečů na volné pracovní místo), Hlinecko (27 uchazečů), dále Vysokomýtsko, Přeloučsko, Holicko a překvapivě také Pardubicko s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Nejmenší podíl uchazečů na volné pracovní místo zaznamenalo Lanškrounsko (2 uchazeči na volné pracovní místo) a Žambersko (4 uchazeči). Oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se z pohledu tohoto ukazatele držely okolo krajského průměru.

Graf 18 Registrovaná míra nezaměstnanosti ke konci roku 2001 a 2003

Vývoj míry nezaměstnanosti v čase je v celorepublikovém i krajském měřítku nepříznivý – nezaměstnanost neustále narůstá. V celém kraji vzrostla nezaměstnanost v roce 2003 oproti roku 2001 o 1,6 procentního bodu. Nejvyšší nárůst zaznamenalo Králicko (o 5 procentních bodů), dále Hlinecko, Holicko, Svitavsko a Moravskotřebovsko (mezi 3 a 4 procentními body), nejmenší pak Českotřebovsko, Žambersko a Ústeckoorlicko (méně než 1 procentní bod). V porovnání let 2002 a 2003 nejvíce vzrostla míra nezaměstnanosti na Hlinecku a Králicku (shodně okolo 2,4 bodů), na Poličsku nezaměstnanost v meziročním porovnání dokonce mírně poklesla.