V roce 2001 bylo v Pardubickém kraji sečteno celkem 182 943 bytových domácností (jejich počet odpovídá podle metodiky sčítání počtu trvale obydlených bytů). Nejvyšší relativní přírůstek bytových domácností mezi správními obvody v letech 1991 – 2001 byl zaznamenán na Vysokomýtsku (8,2 %) a Lanškrounsku (7,2 %). K nárůstu počtu bytových domácností přispěla nejen bytová výstavba, ale také obydlení rekonstruovaných bytů po sovětské armádě. Nejnižší relativní přírůstek počtu bytových domácností byl zaznamenán na Hlinecku (pouze 1,5 %) a Českotřebovsku (2,1 %).

Z celkového počtu bytových domácností bylo v roce 2001 v kraji obydleno 9,9 % dvěma a více cenzovými domácnostmi. Nejvyšší míra soužití byla z tohoto pohledu charakteristická pro Moravskotřebovsko (11,3 % bytových domácností), nejnižší pak pro Poličsko a Žambersko (po 8,4 %). Procentní zastoupení bytových domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi se v letech 1991 – 2001 zvýšilo ve všech správních obvodech kromě Hlinecka. Nejvíce tento podíl vzrostl na Moravskotřebovsku (o 5,2 procentního bodu). Průměrný počet členů bytových domácností se v roce 2001 v kraji pohyboval od 2,58 ve správním obvodu Pardubice po 2,91 na Litomyšlsku. Soužití více osob v bytě je typické v regionech s vyšším podílem bytů v rodinných domech.

Hospodařící domácnost je tvořena společně hospodařícími osobami a skládá se z jedné nebo více cenzových domácností. Z celkového počtu 201 395 hospodařících domácností sečtených v kraji v roce 2001 představovalo 1,5 % společné hospodaření více cenzových domácností. Trendem posledního intercenzálního období byl nárůst podílu cenzových domácností, které hospodaří samostatně. Kromě Svitavska, Litomyšlska a Moravskotřebovska se tato tendence projevila ve všech správních obvodech v kraji, nejvíce pak na Hlinecku, Chrudimsku a Pardubicku. Jestliže v roce 1991 připadalo na 1 000 hospodařících domácností bydlících ve správním obvodu Hlinsko 1 039 cenzových domácností, o deset let později poklesl tento podíl na 1 022. Z hlediska průměrného počtu členů žily nejpočetnější hospodařící domácnosti při posledním sčítání ve správním obvodu Litomyšl (2,68 osob), nejméně početné na Pardubicku (2,35 osob).

Ve struktuře cenzových domácností vytvářených na základě příbuzenských a jiných vztahů se v posledních letech projevuje klesající relativní zastoupení úplných rodin ve prospěch neúplných rodin či domácností jednotlivců. V souvislosti s tím klesá i průměrná velikost cenzové domácnosti. Stejně jako u bytových či hospodařících domácností jsou nejméně početné cenzové domácnosti v kraji typické pro pardubický správní obvod (2,32 osob) a nejpočetnější pro litomyšlský (2,63 osob).

Tab. 10 Struktura cenzových domácností podle jednotlivých typů

Podíl úplných rodin z celkového počtu 204 594 sečtených cenzových domácností v kraji v roce 2001 představoval 59 %. Nejvíce se úplné rodiny podílejí na všech domácnostech v regionech s nižším zastoupením městského obyvatelstva, kde je častěji volen klasický model soužití v manželství, silněji zde působí i náboženské vlivy. Nejvyšší podíl úplných rodin byl v roce 2001 zaznamenán ve správním obvodu Hlinsko (63,4 %) a Litomyšl (63,3 %). Hodnotíme-li vývoj podílu úplných rodin v letech 1991 – 2001, je zřejmé, že nejvíce se snížilo jejich zastoupení ve správním obvodu Svitavy (téměř o 10 procentních bodů na 59,2 %), dále na Českotřebovsku a Moravskotřebovsku.

Neúplné rodiny se v roce 2001 na celkovém počtu cenzových domácností v kraji podílely 12 %. Nad tímto krajským průměrem bylo zastoupení neúplných rodin v regionech s vyšší mírou rozvodovosti (Pardubicko, Moravskotřebovsko, Českotřebovsko a Svitavsko). Značně podprůměrný podíl neúplných rodin je typický pro správní obvod se sídlem v Poličce (9,4 %). Jedná se o oblast s vysokým zastoupením věřících obyvatel (48,7 % v roce 2001, tj. druhý nejvyšší podíl v kraji po Hlinecku).

Graf 11 Změny počtu domácností podle výsledků SLDB v letech 1991 – 2001

Graf 12 Průměrný počet závislých dětí v cenzových rodinných domácnostech podle výsledků SLDB 2001

V případě úplných a neúplných rodin – souhrnně označovány jako rodinné domácnosti – byla při sčítání zjišťována také struktura z hlediska počtu závislých dětí v rodině (ekonomicky neaktivní syn nebo dcera osoby v čele cenzové domácnosti ve věku 0 – 25 let). Rodiny se závislými dětmi tvoří ve struktuře úplných rodin v kraji 47,4 %. Ve srovnání s rokem 1991 poklesl tento podíl o 8,7 procentního bodu ve prospěch rodin bez závislých dětí. Pokles se projevil ve všech správních obvodech, nejvíce na Ústeckoorlicku a Pardubicku. U neúplných rodin se v kraji v devadesátých letech naopak zastoupení rodin se závislými dětmi mírně zvýšilo (o 4,2 procentního bodu na 59,2 %), největší měrou ve správním obvodu Litomyšl (o devět procentních bodů).

Ve struktuře rodinných domácností (v úhrnu úplných i neúplných) jsou domácnosti s jedním závislým dítětem nejvíce zastoupeny na Pardubicku (50,7 %) a Přeloučsku (47,0 %). Naopak nejpočetnější rodiny s třemi a více závislými dětmi se na rodinných domácnostech podílejí nejvíce na Králicku (15,4 %), Žambersku (14,2 %), Litomyšlsku (13,9 %) a Hlinecku (13,5 %).

Graf 13 Struktura cenzových domácností podle počtu členů v % podle výsledků SLDB 2001

Dlouhodobě narůstá podíl domácností jednotlivců, které jsou nejčastěji tvořeny ovdovělými ženami ve vyšších věkových kategoriích či svobodnými nebo rozvedenými muži. V letech 1991 až 2001 se procentní zastoupení domácností jednotlivců v kraji zvýšilo na 27,7 %. Nárůst se týkal všech správních obvodů, především pak Svitavska (o 5,5 procentního bodu na 27,3 %), Moravskotřebovska či Králicka. Relativně nejvíce jsou domácnosti jednotlivců rozšířeny ve správních obvodech Pardubice (29,7 % všech domácností) a Ústí nad Orlicí (29,0 %). Na Hlinecku a Litomyšlsku se domácnosti s jedním členem podílejí na všech domácnostech jednou čtvrtinou (nejméně v kraji).

Nejméně početnou skupinu tvoří vícečlenné nerodinné domácnosti (1,3 % domácností v kraji v roce 2001). Jsou charakterizované soužitím dvou nebo více osob v příbuzenském svazku i nepříbuzných netvořícím rodinnou domácnost. Mezi správními obvody se zastoupení těchto domácností pohybuje od 0,9 % na Žambersku po 1,9 % na Pardubicku.

V rámci posledního sčítání lidu byla zjišťována také úroveň vybavenosti bytových domácností, a to osobním automobilem, telefonem (pevnou linkou i mobilním) a osobním počítačem. Zjišťovaly se rovněž rekreační možnosti domácností. Nejvyšší vybavenost osobními automobily byla zaznamenána na Holicku (62,5 % domácností), což souvisí s vysokou intenzitou vyjížďky za prací. Nejmenší procento domácností bylo vybaveno automobily na Českotřebovsku (47,7 %). Ve vybavenosti kombinací pevné telefonní linky a mobilního telefonu předčilo ostatní správní obvody s podílem 26,7 % Pardubicko, pouze mobilní telefony využívaly nejčastěji domácnosti na Českotřebovsku (16,4 %). Rekreační objekt byl dostupný pro nejvíce domácností na Pardubicku (26,2 %), nejméně pak na Holicku (9,3 %). Ve vybavenosti osobními počítači se na první příčce umístil správní obvod Pardubice s 18 %, na Králicku činil tento podíl 10,1 %. Zjišťování úrovně vybavenosti domácností je předmětem i dalších statistických šetření, vzhledem k menšímu rozsahu výběrového souboru však nejsou data z těchto šetření publikována do nejnižších územních celků.