Tab. 1 Základní ukazatele sídelní struktury k 1. 1. 2004

Velikostní struktura správních obvodů uvnitř kraje je značně různorodá. Územně nejmenší Českotřebovsko (7 969 ha) tvoří přibližně desetinu rozlohy největšího správního obvodu – Chrudimska (74 607 ha). Počtem obyvatel (81 786) se však Chrudimsko řadí až na druhé místo po Pardubicku (120 213 osob, tj. 23,8 % obyvatel kraje). Nejméně osídleným správním obvodem v kraji je Králicko (pouze 9 330 osob), které se vyznačuje rovněž nejnižší hustotou zalidnění (58,8 osob/km2). Nejvyšší hustota zalidnění na Pardubicku (293,8 osob/km2) koresponduje s vysokou koncentrací obyvatel do měst, zejména pak do Pardubic.

Graf 1 Pořadí správního obvodu podle rozlohy a počtu obyvatel k 31. 12. 2003

V 32 městech kraje žije 61,3 % jeho obyvatel. V devíti z patnácti správních obvodů v kraji je město s více než 10 000 obyvateli. Nejvyšší podíl městského obyvatelstva na Českotřebovsku souvisí se specifickým uspořádáním tohoto správního obvodu (lidnatější sídlo obvodu a pouze další čtyři spádové obce). Na druhé straně nejvíce obcí spadá pod městský úřad s rozšířenou působností v Chrudimi (celkem 86 obcí včetně sídla). Z hlediska počtu obcí se jedná dokonce o čtvrtý největší správní obvod v rámci celé České republiky (po Znojemsku, Mladoboleslavsku a Třebíčsku). Průměrná velikost obce v rámci správního obvodu se v kraji pohybuje od 6,1 km2 na Přeloučsku po 31,7 km2 na Králicku. Na poslední místo v kraji se Přeloučsko rovněž řadí i průměrným počtem 560 obyvatel v obci.

Graf 2 Struktura obyvatelstva podle typu osídlení k 31. 12. 2003

Významné zastoupení osob žijících v obcích s méně než 1 000 obyvateli v sídelní struktuře je patrné zejména na Přeloučsku, Lanškrounsku, Litomyšlsku a Hlinecku. Ve všech těchto správních obvodech překročil uvedený podíl hranici 40 %. Index rozdrobenosti sídelní struktury, který je konstruován na základě podílu obyvatel žijících v nejmenších obcích (blíže viz metodické vysvětlivky), dosahuje v těchto regionech vysoce nadprůměrných hodnot. Nejvyšší hodnota indexu byla zjištěna na Přeloučsku (82,2; tj. téměř dvojnásobek oproti krajskému průměru). Nejvíce se v letech 1991 až 2003 zvýšila hodnota indexu rozdrobenosti na Moravskotřebovsku (o 3,6 bodu), nejintenzivnější pokles byl zaznamenán na Litomyšlsku (o 5,1 bodu) a na Poličsku (o 4,7 bodu). V těchto obvodech se nejvýrazněji snižoval podíl obyvatel v nejmenších obcích. Z hlediska míry rozdrobenosti sídelní struktury se vyznačují nejvyšší homogenitou správní obvody Česká Třebová, Králíky, Pardubice a Ústí nad Orlicí.

Index rozdrobenosti sídelní struktury k 31. 12. 2003 ve správních obvodech Pardubického kraje

Jestliže v posledních letech v řadě správních obvodů podíl obyvatel v nejmenších obcích klesal, ve velikostní skupině obcí s 1 000 – 4 999 obyvateli se projevil přírůstek počtu obyvatel. Rozvíjející se bytová výstavba zvýšila atraktivitu řady středně velkých obcí ležících v zázemí velkých měst. Ve městech s 5 000 a více obyvateli žilo ke konci roku 2003 v kraji 52,7 % obyvatel, což je o 2 procentní body méně než na počátku devadesátých let minulého století. Pokles podílu obyvatel ve skupině těchto měst se v poslední dekádě projevil téměř ve všech správních obvodech v kraji (kromě obvodu Vysoké Mýto, Polička a Svitavy). Specifickou skupinu tvoří města s 10 000 a více obyvateli. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů se v letech 1991 až 2001 projevil nejvyšší populační přírůstek ve Vysokém Mýtě, menší pak v Litomyšli, Chrudimi a Svitavách. Naopak nejvyšší relativní úbytek obyvatel zaznamenaly Pardubice a Hlinsko.

Tab. 2 Základní charakteristiky vývoje osídlení (přepočteno na územní strukturu k 31. 12. 2003)

Graf 4 Hustota obyvatelstva k 31. 12. 2003

Struktura pozemků uvnitř kraje se vyznačuje značnou diferenciací. Rozhodující část rozlohy tvoří téměř ve všech správních obvodech zemědělská půda. Nejvyšší zastoupení zemědělsky využité půdy je typické pro Vysokomýtsko (70,6 % celkové výměry), nadprůměrný podíl charakterizuje i Litomyšlsko či Pardubicko. Nejméně je zemědělská půda zastoupena ve správním obvodu Česká Třebová (pouze 41,7 %). Českotřebovsko je jediným regionem v kraji, u kterého zemědělská půda zaujímá relativně menší území než lesní pozemky (ty představují 45,4 % celkové výměry správního obvodu, tj. nejvíce v kraji). Ve struktuře zemědělské půdy zaujímá v kraji téměř tři čtvrtiny orná půda, nejvíce pak na Pardubicku (85,5 %) a Litomyšlsku (81,2 %). Přírodní podmínky určují vyšší využití zemědělské půdy v podobě trvalých travních porostů – jejich nejvyšší zastoupení je typické pro Králicko (polovina výměry zemědělské půdy), Žambersko či Hlinecko. Ve struktuře ostatních ploch mají nejvyšší zastoupení dopravní plochy (nejvíce na Holicku, Litomyšlsku a Českotřebovsku). Region s nejvyšším podílem ostatních ploch – Pardubicko – má oproti ostatním správním obvodům také nadprůměrné zastoupení ploch sportovišť a zeleně.

Tab. 3 Struktura pozemků podle druhu k 31. 12. 2003