Obyvatelstvo a bydlení v okresech česko-polského pohraničí - N
3.1. Metodické vysvětlivky Česká republika Dům je
Přílohy
3.1. Metodické vysvětlivky Česká republika Dům je stavba, která je podle rozhodnutí stavebního úřadu určená pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nachází alespoň jeden byt. Do počtu domů jsou tedy zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník – kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byt je soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým stavebně technickým a funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt – obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha všech obytných místností (tj. s plochou 4 – 7,9 m2 na 8 m2) a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti – obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Užitková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu – např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. – byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.
Trvale obydlený byt je byt, ve kterém byla sečtena jedna nebo více osob a alespoň jedna z těchto osob zde byla trvale hlášena. Přechodně obydlený byt je byt, ve kterém je sečtena jedna nebo více osob, ale žádná z těchto osob zde nebyla trvale hlášena. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba, ani osoba trvale bydlící, ani osoba bydlící přechodně. Podle důvodů neobydlenosti lze tyto byty třídit na: Obytné místnosti využívané výhradně k podnikaní jsou takové, které byly využívány jako pracovny, sídla podniků, společností, atd. Tyto místnosti byly sečteny jenom v tom případě, kdy byly umístněny v rámci bytu a neměly samostatný vchod z ulice, dvora nebo společné chodby. Byly zahrnuty do celkového počtu místností v bytě a jsou uvedeny v tabulkách popisujících stav bytového fondu a strukturu bytů, avšak při výpočtu ukazatelů úrovně bydlení obyvatelstva (např. počet osob na 1 pokoj) se k jejich počtu nepřihlíželo. Obytná plocha bytů je součtem ploch všech místností v rámci bytu, zejména: obytných místností, kuchyní (s oknem nebo bez okna), spíží, předsíní, hal, koupelen, záchodu, krytých verand a dalších místností sloužících bytovým a hospodářským účelům bydlících osob, bez ohledu na jejich určení a způsob využívání. U obytné plochy bytu je odlišena plocha pokojů využívaných výhradně k podnikaní. Do obytné plochy bytů není započítána plocha: balkonů, teras, lodžií, vestavěných skříní a skrýší, prádelen, sušáren, půd, sklepů a místností k uschovávání topných surovin (uhlí, briket apod.) a také plocha garáží. Plocha předsíní byla většinou započítána do obytné plochy bytu. Plocha předsíně nebyla za část bytu a za část obytné plochy uznána v těchto případech: Data o obytné ploše bytů poskytli nájemci na základě dokladů, které měli k dispozici nebo na základě provedených měření. Podle druhu vlastnictví rozlišujeme byty ve vlastnictví: Za byt vybavený vodovodem je považován ten, ve kterém je umístněn vodovodní kohoutek s tekoucí vodou, dodávanou z vodovodní sítě nebo z lokálního vodovodu. Za vodovodní síť je považován systém vedení vody od zdroje k budovám o délce alespoň 250 m, přičemž se nezapočítává délka rozvodu z ulice k budovám. Za lokální vodovod jsou považovány instalace, ve kterých byla dodávána voda do jednoho nebo několika sousedních budov a celková délka rozvodů od zdroje vody k budově nedosahovala 250 m. Splachovací záchod - ve sčítání jsou zahrnuta jenom zařízení nacházející se v bytech, se splachovací nádobou napojenou na rozvod vody a odvádějící odpady do kanalizace nebo do lokálního zařízení. Za kanalizační síť je považován systém krytých podzemních kanálů, odvádějících odpadní vody z budov do čističky odpadů, řek, jezer, moře a jejich celková délka (bez délky kanálů vedoucích k budovám) dosáhla alespoň 250 m. Za lokální kanalizaci je považována instalace odvádějící odpadní vody do žumpy nebo bezprostředně do řeky, jezera, příkopu, horní vrstvy zeminy, přičemž celková délka kanálů mezi budovou (budovami) a místem odvádění odpadů nedosáhla 250 m. Za koupelnu v bytě je považována místnost, ve které je nainstalována vana nebo sprchový kout (nebo obojí) a také zařízení odvádějící spotřebovanou vodu z budovy (do sítí, do žumpy nebo do jiných nádob). Teplá voda je rozdělena podle místa ohřevu na: Do domácností byl plyn dodáván ze sítě nebo z plynových zásobníků a lahví (započítány pouze lahve o objemu 11 a více kg). Při sčítání v roce 2002 byly definovány 3 hlavní způsoby vytápění: V závislosti na zdroji výroby tepla rozlišujeme byty vybavené: Jiný způsob vytápění – úsporná plynová kamna na plyn ze sítí nebo z láhve (bez přívodu vody), elektrické přímotopy, olejové elektrické radiátory. V případě více způsobů vytápění, se uvádí ten převažující. |
Zveřejněno dne: 31.07.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.