Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Karlovarský kraj - 2004


4.1. Ekonomická aktivita obyvatelstva Údaj o počt

4.1. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný se sčítáním v roce 1991. V tomto roce byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 do tohoto ukazatele byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.

Nově bylo ve sčítání 2001 použito označení – postavení v zaměstnání – místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní, nezahrnovala však soukromé rolníky ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblast v časové řadě je velmi problematické. Plná srovnatelnost není ani u zařazování do jednotlivých odvětví. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a ve sčítání roku 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání jako voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).

Velmi významným aspektem je i u ekonomické aktivity započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově, oproti sčítání 1991, byla zařazena i otázka na druhé, případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout rozměr socioekonomického chování obyvatel.

V Karlovarském kraji při sčítání v roce 2001 činil počet ekonomicky aktivních obyvatel celkem 162 347 osob, což představuje snížení v relaci ke sčítání 1991 o 2,2%. Nejvyšší počet ekonomicky aktivních osob vykazuje SO ORP Karlovy Vary (29,8% z kraje), nejméně se podílí SO ORP Kraslice (4,5%).



Z ekonomicky aktivních v kraji dosáhly 84,0% zaměstnané osoby, zaměstnavatelé a samostatně výdělečně činní, přitom ve struktuře svého SO ORP byl tento podíl nejnižší v Karlových Varech (82,9%) a nejvyšší v Chebu (88,0%). Pracující důchodci zaujímali ve struktuře kraje 3,6%. Dle podílové struktury bylo nejvíce důchodců zaměstnáno v SO ORP Mariánské Lázně (4,5%) a Karlovy Vary (4,3%), a to vzhledem k tomu, že ve velkých a větších městech je větší příležitost zaměstnání. Nejmenší podíl důchodců je naopak zaměstnán v SO ORP Kraslice (2,7%), kde je i vysoká nezaměstnanost a málo pracovních příležitostí i pro obyvatelstvo v produktivním věku.

Na ekonomicky neaktivním obyvatelstvu se největší měrou podílí nepracující důchodci (42,7%), tento podíl se pohybuje od 39,4% v SO ORP Sokolov do 45,7% v SO ORP Karlovy Vary. Celkem 36,8% připadalo na žáky, studenty a učně, z toho nejvíce v SO ORP Sokolov (38,7%). Z dlouhodobějšího hlediska je ve struktuře ekonomicky neaktivního obyvatelstva pozorován zejména růst podílu nepracujících důchodců, což je způsobeno především stárnutím populace a odchody do předčasného důchodu osob ve věku blízkému důchodovému, kteří tak řeší situaci při ztrátě zaměstnání. Největší podíly nepracujících, ale i pracujících důchodců připadají na správní obvody s nejstarším obyvatelstvem, naopak správní obvody s nejmladším obyvatelstvem vykazují nejvyšší podíly žáků, studentů a učňů, ale i žen na mateřské dovolené.



Z celkového počtu ekonomicky aktivních připadalo v kraji 45,2% na ženy. Nejvíce zaměstnaných žen vykazuje SO ORP Mariánské Lázně (46,4%), nejméně Kraslice (44,4%). Na 100 mužů 15 letých a starších připadá v kraji 72,3 ekonomicky aktivních mužů, přičemž SO ORP Cheb vykazuje 73,1 muže. U žen je míra ekonomické aktivity podstatně nižší (jen 56,3), nejvyšší opět v SO ORP Cheb (57,4 aktivních žen na 100 žen ve věku 15 a více roků).

Pokud jde o míru ekonomické aktivity ve věkové skupině 15 – 59 let připadá nejvyšší míra na SO ORP Karlovy Vary a Ostrov (oba 78,3 na každých 100 obyvatel stejného věku), v kraji pak 77,8. Ve věkové skupině 60 – 64 let vykazuje nejvyšší aktivitu stejně starých obyvatel SO ORP Karlovy Vary (23,3), nejnižší pak SO ORP Sokolov (15,7).

Dle postavení v zaměstnání zaujímají ve struktuře ekonomicky aktivních nejvyšší podíl zaměstnanci (77,1%) a samostatně výdělečně činní (10,8%), na zaměstnavatele připadá 3,3%. V rámci jednotlivých správních obvodů připadá nejvyšší podíl na zaměstnance v Sokolově (82,3%), nejvíce samostatně výdělečně činných vykazuje SO ORP Ostrov (14,1%) a SO ORP Mariánské Lázně má nejvyšší podíl zaměstnavatelů (4,4%).



Nové společensko ekonomické podmínky s sebou přinesly i změny v odvětvové struktuře zaměstnanosti. Oproti sčítání 1991 dochází k výraznému poklesu počtu i podílu ekonomicky aktivních v primárním sektoru – zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybolovu, ale také v průmyslu. Dynamický vývoj zaznamenala odvětví služeb, obchodu, menší nárůst i stavebnictví. Největší počet ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnávaly v roce 2001 služby, v kraji 54,7%, v SO ORP Cheb až 65,0%. Proti sčítání 1991 se zvýšil v kraji podíl ekonomicky aktivních ve službách o 10,7 procentního bodu, přitom nejvyšší strukturální změnu doznal SO ORP Ostrov (nárůst o 16,3 procentního bodu), a to zejména téměř úplnou likvidací stěžejního průmyslového podniku Škoda Ostrov. Uvolňovaní zaměstnanci tohoto podniku postupně přecházeli do odvětví služeb a obchodu (snížení podílu zaměstnaných v průmyslu o 10,9 procentního bodu).

V Karlovarském kraji bylo zaznamenáno i omezení, pro náš kraj tradičního odvětví, průmyslu (pokles o 5,5 procentního bodu na 33,4%), nejvýraznější pokles je v již zmíněném SO ORP Ostrov. Nejvíce z ekonomicky aktivních je zaměstnáno v průmyslu v SO ORP Kraslice (51,2%), nejméně naopak v Chebském SO ORP (23,2%).

Zaměstnanost ve stavebnictví ve všech SO ORP v kraji proti roku 1991 vzrůstala. Výjimkou je jen SO ORP Karlovy Vary, kde přestože se v relaci k roku 1991 snížil podíl o 0,7 bodu, dosahoval tento podíl v roce 2001 nejvyšší hodnoty (10,1%). V celém kraji činil podíl ekonomicky aktivních ve stavebnictví na ekonomicky aktivní celkem 8,7%.



Vyjížďkou do zaměstnání, škol a učení se rozumí vyjížďka z místa bydliště do zaměstnání, škol, či učení v jiné obci (za hranicemi obce, v níž měla sčítaná osoba trvalý pobyt). V kraji vyjíždělo za prací ke dni sčítání 134 112 osob, z toho mimo obec trvalého bydliště celkem 55 333 osob, tj. 38,4% ze všech zaměstnaných. Dle správních obvodů vyjíždělo za prací nejvíce zaměstnaných z ORP Sokolov (52,4%) a Ostrov (44,3%). Ve srovnání se sčítáním v roce 1991 nedosahovala vyjížďka ani třetiny z počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v kraji.

Z celkového počtu vyjíždějících cestuje za prací 83,6% osob denně, nejvíce v SO ORP Sokolov 89,4%. Z hlediska doby cestování do práce vykázalo v kraji dobu do 29 minut 59,4% osob. Celkem 5,4% osob cestuje za prací 60 a více minut. Největší počet ekonomicky aktivních vyjíždí za prací s délkou cesty do 29 minut z SO ORP Sokolov (64,5%), nejnižší z SO ORP Kraslice (44,4%). Nejvíce osob ze SO ORP Kraslice dojíždí do zaměstnání do vzdálenějších obcí v době trvání 30 – 59 minut, a to 45,2%, více něž 1 hodinu dojíždí 10,4% osob.

Žáků studentů a učňů vyjíždělo do škol v úhrnu 34,8%, nejméně z SO ORP Cheb (28,3%) a Aš (28,5%). Ze 132 obcí v kraji funguje základní školství s prvním stupněm ve 28 obcích, ve 42 obcích pak základní školství s oběma stupni. To znamená, že děti z téměř poloviny obcí dojíždí do základních škol, mimo to dojíždí i do základních škol s různými specializacemi, které jsou soustředěny do velkých měst.



4.2. Nezaměstnanost podle MPSV

V Karlovarském kraji dochází každoročně k nárůstu počtu nezaměstnaných, v rámci České republiky se tak kraj řadí výškou nezaměstnanosti na 10. místo ze 14 krajů. Ke 31.12.2003 dosáhla míra nezaměstnanosti v kraji 10,69%, a meziročně se tak zvýšila o 0,76 procentního bodu, v relaci k roku 2001 dokonce o 2,03 procentního bodu. Z hlediska jednotlivých správních obvodů je nejhorší situace v nezaměstnanosti v SO ORP Kraslice (14,29%), zde byl zaznamenán i nejvýraznější meziroční nárůst (o 1,49 procentního bodu). SO ORP s výrazně nejnižší mírou nezaměstnanosti jsou Mariánské Lázně (6,73%), kde je zase paradoxně nejnižší nabídka volných pracovních míst, neboť na 1 volné místo připadá 31,3 uchazečů (v úhrnu za kraj 15,1 uchazeče na 1 volné pracovní místo). Důvodem vysoké nezaměstnanosti v kraji je omezování či dokonce likvidace tradičních odvětví, restrukturalizace zemědělství a špatná dopravní obslužnost. Mnozí uchazeči o zaměstnání nejsou ochotni absolvovat rekvalifikační kurzy nebo nechtějí za prací dojíždět.





Na 1 147 volných pracovních míst připadalo v kraji 17 362 registrovaných uchazečů o zaměstnání, tzn. že na 1 volné pracovní místo připadá 15,1 uchazeče, nejméně pak v SO ORP Aš (7,4 uchazeče). Ženy představovaly 46,0% ze všech uchazečů, nejvyšší podíl žen hledajících zaměstnání přes úřady práce bylo evidováno v SO ORP Karlovy Vary (47,1%). Více jak 12 měsíců hledalo zaměstnání 40,8% uchazečů v kraji, nejdéle se hledá práce opět v SO ORP Karlovy Vary (47,1% ze všech uchazečů).

Absolventů bylo mezi uchazeči v kraji 6,4%, nejvíce pak v SO ORP Mariánské Lázně (7,6%). Celkem 9,9% žadatelů o práci mělo změněnou pracovní schopnost, jejich podíl byl nejnižší v SO ORP Kraslice (7,3).



V hodnocení charakteristik nezaměstnanosti se z jednotlivých správních obvodů vymyká ORP Aš, který mezi registrovanými uchazeči o zaměstnání vykazuje nejnižší podíly žen (42,9%), absolventů škol (4,3%) a osob s délkou evidence nad 12 měsíců (26,5%), avšak nejvyšší podíl osob se změněnou pracovní schopností (11,6%).

Zveřejněno dne: 30.06.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.