Standardizace patří ve statistice k obecným metodám, které se používají tam, kde relativní ukazatel přímo závisí na určité struktuře, to znamená, je-li výskyt určitého jevu nerovnoměrně rozložen. V případě úmrtnosti je pravděpodobnost úmrtí výrazně ovlivněna věkovým složením populace. V průběhu života mají muži stále vyšší pravděpodobnost úmrtí než ženy. Pravděpodobnost úmrtí je vysoká při narození dítěte a od tohoto dne se snižuje, na začátku období puberty začíná tato pravděpodobnost opět růst a stoupá až do nejvyšších věkových skupin.

Hrubá míra úmrtnosti (počet zemřelých na tisíc obyvatel) je ukazatel, který nepostihuje zcela přesně rozdíly v počtech zemřelých mezi jednotlivými územími, její výsledná hodnota je ovlivněna právě věkovou strukturou obyvatelstva. Standardizovaná míra úmrtnosti přepočítává stavy skutečně zemřelých na daném území na věkovou strukturu vyššího územního celku, v našem případě na ČR. Použita byla nepřímá standardizace, kdy za standard byly zvoleny míry úmrtnosti podle věku v České republice. Zjednodušeně řečeno, vypočítalo se, jaká by byla úmrtnost v nižším územním celku, kdyby zde byla stejná věková skladba obyvatel jako v celé republice.

Názorně lze rozdíly pozorovat na kartogramech v příloze, kdy oblasti krajů Karlovarského, Ústeckého, Libereckého a Moravskoslezského, které mají vesměs nižší průměrný věk obyvatel vycházejí na kartogramu hrubé míry úmrtnosti světlejšími barvami, než na kartogramu standardizované míry. Naopak Praha, některá území Středočeského nebo Plzeňského kraje mají na kartogramu standardizované míry úmrtnosti světlejší odstín, to znamená, že kdyby zde obyvatelstvo bylo tak staré jako je průměr v ČR, umíralo by méně.

Ze sedmi správních obvodů Karlovarského kraje podle hrubé míry úmrtnosti propočítané za období let 1994 až 2003 není mezi prvními padesáti (z celkových 206 správních obvodů v ČR včetně Prahy), které dosahují nejvyšších hodnot, ani jeden. Při přepočtu na standardizovanou míru úmrtnosti se však mezi padesát správních obvodů s nejvyšší úmrtností přesune všech sedm z Karlovarského kraje. Můžeme tedy říci, že úmrtnostní poměry jsou zde ve skutečnosti horší, než se jeví při použití skutečných počtů zemřelých. Hodnoty standardizované hrubé míry úmrtnosti jsou nejvyšší v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Podobná situace je i v případě zemřelých na novotvary, kdy ukazatel hrubé míry úmrtnosti nenasvědčuje tomu, že by se správní obvody kraje vymykaly jako celek počtu zemřelých v ostatních správních obvodech ČR. V okamžiku přepočtu na standardizovanou míru úmrtnosti je šest správních obvodů Karlovarského kraje v rámci ČR umístěno mezi prvních 20 správních obvodů s nejvyššími hodnotami. Hodnoty standardizované míry úmrtnosti na novotvary jsou nejvyšší v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji.

Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy. Pokud sledujeme hrubou míru úmrtnosti této příčiny, jsou pořadí hodnot za jednotlivé správní obvody kraje rozloženy mezi 40 posledních z 206 správních obvodů. Po přepočtu na standardizovanou míru úmrtnosti se mezi prvními padesáti nacházejí pouze dva ze sedmi správních obvodů kraje.



Z hlediska vzdělanostní struktury došlo v Karlovarském kraji mezi jednotlivými sčítáními ke zvýšení dosaženého stupně školního vzdělání osob starších 15 let. O více než čtvrtinu (28,7%) se snížil počet obyvatel jen se základním vzděláním ve prospěch zvýšení počtu absolventů středních a vysokých škol. Nejpočetnější skupinu tvoří lidé se vzděláním učňovským a středním bez maturity (38,4%). Z výsledků sčítání je patrné, že s rostoucím věkem se snižuje počet obyvatel s dosaženým vyšším stupněm vzdělání. Největší zastoupení vysokoškolského vzdělání představuje skupina obyvatel mezi 35 – 44 lety. Nejvyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním vykazují SO ORP Karlovy Vary a Mariánské Lázně (oba 7,2%), naopak nejčetněji je zastoupena kategorie základního vzdělání (vč. bez vzdělání) v SO ORP Aš (31,8%), Kraslice a Sokolov (oba 31,7%). Nejvíce obyvatel v nejnižší vzdělanostní kategorii žije v obcích do 199 obyvatel, jejich podíl ve větších velikostních obcích klesá ve prospěch středního a vyššího vzdělání. Ve větších obcích a zejména městech dochází ke koncentraci vzdělanějšího obyvatelstva, a to z důvodu možnosti získání kvalifikovanějšího, a tím i lépe finančně ohodnoceného, zaměstnání. V neposlední řadě je zde i snadnější přístup ke vzdělání.



Z hlediska národnosti byla v kraji samozřejmě nejvíce zastoupena národnost česká (87,4%) a slovenská (4,6%). Další nejpočetněji zastoupenou skupinou je národnost německá, ke které se přihlásilo 2,9% obyvatel. Vysoký počet obyvatel německé národnosti je možné zdůvodnit poválečnou situací, ale i geografickým umístěním Karlovarského kraje. I přes vysoké procento německé národnosti, počet obyvatel, hlásících se k této národnosti, stále klesá. Trendem posledních let je nejen zvyšování počtu obyvatel, hlásících se k národnosti ruské a ukrajinské, což souvisí s dlouhodobou tradicí návštěv Rusů v Karlových Varech jako v lázeňském centru, ale i vzrůstající počet obyvatel vietnamské národnosti. V jednotlivých správních obvodech je poměrně rozdílná národnostní skladba obyvatel. Nejnižší podíl české národnosti byl v roce 2001 zastoupen v SO ORP Kraslice (83,8%) ve prospěch národnosti německé (5,4%), která v tomto správním obvodě měla nejvyšší zastoupení v kraji. Česká národnost byla zastoupena v nejvyšší míře v SO ORP Mariánské Lázně (91,2%), kde se naopak k německé národnosti hlásil nejnižší podíl obyvatel (0,6%). Slovenská národnost byla v nejvyšší míře zastoupena v SO ORP Aš (6,8%), nejméně pak na Karlovarsku (3,5%).