Nejvýše položené město Plzeňského kraje Kašperské Hory leží 90 kilometrů jižním směrem od Plzně. Kašperské Hory náležely do roku 2002 okresu Klatovy. Od ledna 2003 patří do správního obvodu ORP Sušice. Kašperské Hory jsou obcí s pověřeným obecním úřadě, která spravuje 5 obcí.
Historie
Počátky Kašperských Hor vznikly někdy kolem roku 1337. Tehdy se nazývaly Hory Rejštejnské Horní a Dolní. Již od prvopočátku byly městečkem s doly na zlato. To, že bylo městečko bohaté, dokazuje, že v roce 1338 platil král Jan Lucemburský výnosem kašperskohorských těžišť své dluhy Petrovi z Rožmberka. Počet zdejších horníků, kteří těžili zlato byl značný, neboť v roce 1345 poslalo město svému králi na pomoc k dobývání slezského Landshutu 600 horníků a přitom se těžba neomezila. Také král Karel IV. podporoval rozvoj města a na jeho obranu proti útokům Bavorů nechal vystavět nedaleko od městečka hrad Kašperk. V roce 1366 přikázal Karel IV. měšťanům, aby se spojili se sousedními městy a zajišťovali zemský mír. Ještě v 16. století mělo město řadu výhod a v roce 1584 bylo Rudolfem II. povýšeno na královské horní město. V roce 1551 zbohatlí měšťané koupili na náměstí „Panský dům“, který postupně proměnili v renesanční radnici. Bohaté město získalo do nájmu hrad Kašperk s lesy a dalšími statky. Teprve od této doby se začalo město nazývat Kašperskými Horami. Zlaté doly prosperovaly až do třicetileté války a pak nastal úpadek města.
Ve druhé polovině 17. století dochází ke germanizaci. Pokusy o obnovu těžby zlata v 19. a později i v 20. století nebyly úspěšné. Obživu obyvatelstva zajišťovaly šumavské lesy a vznik dřevařské výroby. V období první republiky německé obyvatelstvo založilo středisko henleinovců. Po 2. světové válce bylo mnoho němců odsunuto a město se opět počeštilo.
Památky
Renesanční radnice – byla roku 1597 upravena
Arciděkanský kostel sv. Markéty – vznikl v druhé polovině 14. století
Hřbitovní kostel sv. Mikuláše – postaven při vzniku města a upraven v 17. století
Hrad Kašperk – podnět k postavení hradu dal Karel IV. roku 1356 jako ochranu zemských hranic, leží přibližně 3 km od Kašperských Hor
Současnost
Kašperské Hory jsou nejvýše položeným městem kraje. Leží v nadmořské výšce 758 m n. m. v drsnějším horském podnebí. Městečko se nachází ve střední části Šumavy s krásným okolím a nepoškozenou přírodou. Poloha naskýtá využití turistiky, cestovního ruchu a rekreace. Kvalitní stav životního prostředí je dán poměrně malým zastoupením průmyslu.
Hustotou 36,2 obyvateli na 1 km2 jsou poměrné málo zalidněné. Městečko přibližně s patnácti sty obyvateli se řadí mezi deset nejmenších měst Plzeňského kraje.
Počet obyvatel se v průběhu deseti let snížil o 5,5% na 1 596 obyvatel v roce 2005. Celkový přírůstek obyvatel kolísal, v letech 2000, 2004 a 2005 byl kladný, ve zbývajících letech vykazoval zápornou hodnotu. Demografické údaje nejsou nikterak příznivé. Ve skupině obyvatel 0 - 14 došlo za posledních deset let k poklesu o 39,9% (o 147 osob). Zatímco uvedená věková skupina v roce 1995 představovala 22,0% obyvatel města, pak v roce 2005 tento podíl poklesl na 14,2% tj. pokles
o 7,8 procentní body. Celkové stárnutí populace dokazuje i index stáří, který dosáhl hodnoty 102,7.
Za posledních deset let počty narozených dětí na 1 000 obyvatel nepřevýšily mimo roky 1995 a 1999 hodnotu 10 narozených dětí. Od roku 2000 do roku 2004 se relativní počty pohybovaly mezi hodnotami 6 až 7. Přitom v kraji se v uvedených letech pohybovala míra porodnosti kolem 9 narozených dětí. V počtech zemřelých na 1 000 obyvatel je situace příznivější, mimo let 2000 a 2003, kdy úmrtnost překročila hodnotu 10 zemřelých, byly počty nižší než krajský průměr. V roce 2005 zemřelo v obci relativně 8,8 obyvatel, zatímco v kraji tento počet představoval hodnotu 10,6.
V letech 2000 až 2005 se ve městě dokončilo 93 bytů, z toho celkem 65 bytů je využíváno starými občany jako dům s pečovatelskou službou.
Nejvýznamnějšími zaměstnavateli ve městě jsou podniky, MEDICA FILTER s.r.o., který se zabývá výrobou pracovních oděvů a Kašperskohorské lesy s.r.o, který jako hlavní činnost provozuje těžbu dřeva.
Nedostatek pracovních příležitostí má za následek vysokou míru registrované nezaměstnanosti. Mezi městy Plzeňského kraje byla v roce 2005 nejvyšší a dosáhla hodnoty 15,78%. Proti roku 2004 se dále zvýšila o 2,52 procentní body. Míra nezaměstnanosti u žen dosáhla dokonce 19,4%. Ze 130 žadatelů o práci je čtvrtina uchazečů starších padesáti let, pětina uchazečů má základní vzdělání a téměř třetina hledá práci více jak dvanáct měsíců. Malé zastoupení firem ve městě dále zapříčiňuje vyjížďku obyvatel za prací. Podle výsledů sčítání (SLDB) v roce 2001 je nuceno vyjíždět více jak čtyřicet procent veškerého pracujícího obyvatelstva. Vysokou míru nezaměstnanosti neovlivňuje ani příznivý vývoj podnikatelské aktivity, který v roce 2005 dosáhl mezi městy čtvrtou nejvyšší hodnotu – 272,3.
Koncem roku 2005 bylo registrováno v RES celkem 433 ekonomických subjektů, z toho 369 tvořily fyzické osoby. Podíl fyzických osob je poměrně vysoký, činil 85,2%, přitom podíl úhrnu za kraj činil 79,4%. Poloha města ovlivňuje i činnost drobných živnostníků, kteří se převážně zabývají zemědělskou činností, lesnictvím a následně zpracováním dřeva a ubytovacími a stravovacími službami. Přestože městečko můžeme charakterizovat jako venkovské má poměrně vysoké procentní zastoupení obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním. S 9,3% se řadí mezi prvních dvacet měst s nejvyšším podílem vysokoškoláků.
Kromě historických památek si mohou návštěvníci prohlédnout Muzeum historických motocyklů
a jízdních kol.
|
|
|
