Město Blovice leží v malebném údolí řeky Úslavy, jihovýchodně od krajského města Plzně.
Po ukončení činnosti okresních úřadů v roce 2002 se město Blovice stává sídlem správního obvodu obce s rozšířenou působností Blovice. ORP Blovice spravuje 19 obcí.
Historie
První písemná zpráva o městě Blovicích pochází z roku 1284, kdy byly trhovou vsí. Během husitských válek dochází ke zničení cisterciáckého kláštera v Nepomuku a Blovice se dostávají do zástavního držení pánů ze Švamberku. Po smrti Bohuslava ze Švamberka náleží majetek Jaroslavu z Javorova a Vilému z Netunic. Dle písemných zpráv z konce 14. století jsou Blovice uváděny jako městečko.
V polovině 15. století bylo městečko zastaveno Šternberkům, kteří sídlili na Zelené Hoře. Zdeněk ze Šternberka vymohl pro městečko právo volného prodeje a volného odkazu majetku. V roce 1466 potvrdil Zdeněk ze Šternberka obyvatelům výsady krále Jiřího z Poděbrad. V první polovině 15. století připadá zelenohorské panství Zdeňku Lvu z Rožmitálu. Protože Albert ze Šternberka byl velkým nepřítelem Habsburků, proto byl Ferdinandem I. zbaven cti i statků. Zpět odkoupil zelenohorské panství v roce 1536 Adam ze Šternberka. Po smrti Ladislava, posledního Šternberka, byly v roce 1566 Blovice odtrženy od Zelené Hory a staly se majetkem Kryštofa Roupovského z Roupova. Ke konci 16. století udělil císař Rudolf II. městu různá privilegia jako právo volného odkazu majetku a vaření piva. Po třicetileté válce byla země ve zpustošeném stavu. O špatných poměrech svědčí i to, že několik usedlostí bylo pustých a v berní rule bylo uvedeno, že „jsou zde lidé chudí a domy chatrné“. Po třicetileté válce se změnilo i rozdělení církevní správy a Blovice připadly do vikariátu plzeňského a diecéze českobudějovické. Za vlády Marie Terezie a Josefa II. dochází k ekonomickým reformám, které ovlivňují vědomí lidí. V roce 1787 potvrdil Blovicím císař Josef II. výsady, které se týkaly čtyřech výročních trhů a týdenních trhů. V roce 1833 jsou Blovice vráceny zpět Plzeňsku. Od druhé poloviny 18. století dochází k hospodářskému rozvoji Blovic a k výstavbě nových domů. V roce 1855 dochází ke vzniku Okresního úřadu v Blovicích. Hospodářský život na Blovicku ovlivňoval i chybějící průmysl. Působilo zde jen několik malých podniků jako byla továrnička na cikorku, hračky, zámečnictví, pivovar a mlýn. Rozvoji města přispělo zahájení provozu železniční tratě Plzeň – České Budějovice.
Památky
Kostel sv. Jana Evangelisty – byl postaven v letech 1760 až 1767 na místě gotického kostela ze 14. století
Socha sv. Jana Nepomuckého – pískovcová socha byla postavena v roce 1707
Židovský hřbitov – založen v roce 1683
Zámek Hradiště – postaven v roce 1704 v místech bývalé tvrze a v roce 1873 přestavěn do dnešní podoby
Současnost
Blovice jsou významných centrem jižního Plzeňska. Město leží v klidném prostředí obklopeno lesy, které v letních měsících naskýtají využití rekreace. Dopravu s krajským městem zajišťuje především železnice z Plzně do Českých Budějovic.
Město s necelými čtyřmi tisíci obyvateli patří v kraji mezi středně velká města. Středních hodnot dosahuje i v hustotě obyvatel na 1 km2 – 135,8.
Přesný počet obyvatel v roce 2005 dle demografických údajů činil 3 933, z toho bylo 1 882 mužů. Počet obyvatel od roku 1995 s výjimkou let 1999 a 2001 trvale rostl. Za 10 let to bylo o 3,3%, absolutně o 124 obyvatel. Počet obyvatel rostl z důvodu kladného migračního přírůstku. V roce 2005 ve městě žilo 611 dětí do 14 let (podíl z celkového počtu činil 15,5%) a 603 obyvatel starších 65 let (15,3%). V desetiletém období nebyly hodnoty porodnosti nikterak vysoké a s výjimkou roku 1998 a 2002, kdy se pohybovaly kolem 10 narozených dětí na 1 000 obyvatel, byla porodnost nižší než krajský úhrn. Relativní hodnoty kolísaly mezi šesti až osmi narozenými dětmi. Přestože podíl poproduktivní skupiny obyvatel byl v roce 2005 devátý nejvyšší mezi městy, činil index stáří v uvedeném roce – 98,7. Vyšší podíl obyvatelstva nad 65 let z části ovlivňuje i vyšší úmrtnost. V porovnání s ostatními městy kraje vykazuje město Blovice s relativní hodnotou 13,8 (rok 2005) šestou nejvyšší úmrtnost. Ani v předchozích letech nebyla nikterak příznivá a mimo let 1997, 2000, 2002 a 2004, kdy byla pod hodnotou deseti zemřelých na 1 000 obyvatel, přesahovala vždy uvedenou hodnotu. Za posledních šest let bylo dokončeno ve městě celkem 113 bytů, z toho v rodinných domech 21. Nejvíce bytů bylo dokončeno v letech 2003 (celkem 27) a 2004 (celkem 42). V posledním uvedeném roce připadalo 33 dokončených bytů na byty dokončené v domě s pečovatelskou službou. Intenzita bytové výstavby, což je počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel, kolísala mezi hodnotami 0,26 a 10,77.
Ve městě působí pouze tři významnější podniky Lekov a.s., Pressol Tschechien s.r.o. a ProMinent Systems s.r.o. Podnikatelská aktivita je vyšší, na 1 000 obyvatel připadá přibližně 221 podnikatelských subjektů. Ke konci roku 2005 město evidovalo 866 ekonomických subjektů, z toho bylo 717 fyzických osob a 44 obchodních společností. Z celkového počtu se 66 subjektů zabývá lesnictvím a zemědělstvím, 126 podniká v průmyslu, 97 ve stavebnictví a nejvíce 254 subjektů má jako hlavní činnost obchodování.
Míra registrované nezaměstnanosti je poměrně příznivá v roce 2004 činila 5,97% a byla jedenáctá nejnižší mezi městy. V následujícím roce 2005 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,99 procentní body na 4,98%, přičemž v pořadí mezi městy byla pátá nejnižší. Nízkou míru nezaměstnanosti nepřímo ovlivňuje nejen podnikatelská aktivita, vzdělanost obyvatelstva, ale i vyjížďka obyvatel do zaměstnání mimo obec. Podle výsledů SLDB, který provedl ČSÚ v roce 2001, podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním představoval 11,5% a byl sedmý nejvyšší mezi městy. Více jak čtyřicet procent pracujícího obyvatelstva vyjíždí mimo obec do zaměstnání. Z celkového počtu 95 nezaměstnaných je 63 žen, což ovlivňuje i vyšší míru registrované nezaměstnanosti žen, která koncem roku 2005 byla 7,27%. Přitom míra nezaměstnanosti mužů dosáhla jen 3,07%.
Síť předškolních a školských zařízení zabezpečuje jedna mateřská škola a jedna základní škola.
Ve městě působí gymnázium. |
|
|
