Statistický bulletin - Plzeňský kraj - 1. čtvrtletí


Pracovní neschopnost V roce 2005 dosáhlo v Plzeňsk

Pracovní neschopnost

V roce 2005 dosáhlo v Plzeňském kraji průměrné procento pracovní neschopnosti 6,480. V porovnání s rokem 2004 se zvýšilo o 0,459 procentních bodů. Růst tohoto ukazatele byl ovlivněn především rostoucím počtem kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc. Při mírném zvýšení počtu pojištěnců (o 1,6%) se významně zvýšil počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti celkem na 100 pojištěnců z 67,51 případů na 76,84 případů.

V porovnání s ostatními kraji České republiky se umístil Plzeňský kraj na sedmém místě za Královéhradeckým krajem a před Pardubickým krajem. Nejnižšího průměrného procenta pracovní neschopnosti 4,706 bylo dosaženo v Hl. městě Praha, naopak nejvyššího 7,225 v Moravskoslezském kraji. Z uvedené skutečnosti vyplývá, že v krajích, kde je nižší míra nezaměstnanosti, bývá zpravidla o něco nižší i pracovní neschopnost, než v krajích s vyšší mírou nezaměstnanosti. Pracovní neschopnost si obvykle prodlužují zaměstnanci, kterým z důvodu reorganizace podniku hrozí výpověď.

V roce 2005 se v porovnání s rokem 2004 zvýšil počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti celkem o 9,0% z toho pro nemoc o 10,3% a pro ostatní úrazy o 1,1%, naopak počet kalendářních dnů pro pracovní úrazy se snížil o 1,6%. Průměrné procento pracovní neschopnosti pro nemoc vzrostlo z 5,280 na 5,748, tj. o 0,468 procentních bodů, zatímco průměrná procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz klesla z 0,315 na 0,306 a pro ostatní úraz z 0,426 na 0,425.

Pracovní neschopnost v okresech Plzeňského kraje



1. pokračování


dokončení



V důsledku rostoucího počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti byl zaznamenán i vyšší průměrný denní stav práce neschopných, který se v Plzeňském kraji zvýšil o 9,3%. V porovnání s předchozím rokem lze příznivě hodnotit ukazatel průměrné doby trvání 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech, který se snížil z 32, 64 na 30,78.

Z hlediska delší časové řady se hodnoty průměrného procenta pracovní neschopnosti v roce 2005 vrací na úroveň roku 2000, ale celkově jsou nižší než v létech 2001 až 2003. Nejnižších hodnot dosáhly v roce 2004, kdy byl pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti ovlivněn především novelizací zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění (s účinností od 1.1.2004).

K okresům Plzeňského kraje, kde pracovní neschopnost nezaznamenala výraznějších změn v porovnání s předchozím rokem, patří okres Plzeň- sever a Klatovy. V okrese Plzeň-sever se zvýšilo průměrné procento pracovní neschopnosti jen o 0,099 procentních bodů a v okrese Klatovy o 0,169 procentních bodů.

Výraznější změny v růstu průměrného procenta pracovní neschopnosti byly zjištěny v okresech Rokycany o 1,003 procentních bodů, Plzeň-jih o 0,793 procentních bodů a Tachov o 0,580 procentních bodů.

Průměrný počet nemocensky pojištěných se v porovnání s rokem 2004 zvyšoval především v okresech Plzeň-město o 4,4%, Tachov o 3,3% a Rokycany o 2,8%. Zvýšení průměrného počtu nemocensky pojištěných může částečné ovlivňovat vyšší počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti, vyšší počet nově hlášených případů, jak v absolutní míře, tak v relativním vyjádření, vyšší průměrné procento pracovní neschopnosti a vyšší průměrný denní stav práce nemocných v těchto okresech. Výjimku představuje okres Plzeň-jih, kde i při poklesu průměrného počtu nemocensky pojištěných o 1,4% dochází v porovnání s předchozím rokem ke zvýšení všech výše uvedených ukazatelů.

V porovnání s rokem 2004 se v roce 2005 ve všech okresech s výjimkou Rokycan zkracovala průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnost. Na zkracování průměrné délky 1 případu pracovní neschopnosti působil především růst nově hlášených případů pracovní neschopnosti, který rostl rychleji než počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti.

V hodnocení pracovní neschopnosti celkem byl nejlepší okres Plzeň-sever, kde růst počtu nově hlášených případů byl ze všech okresů nejnižší (index 2005/2004 104,8). Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti byl dokonce v porovnání s rokem 2004 nižší o 3,6%. V porovnání s ostatními okresy mohl být tento příznivý stav částečně ovlivněn největším meziročním poklesem průměrného počtu nemocensky pojištěných, který se snížil o 4,7%. Naopak nejhorší situace v pracovní neschopnosti byla zaznamenána v okrese Rokycany, kde ukazatele pracovní neschopnosti rostly meziročně nejrychleji ze všech okresů Plzeňského kraje.

Významně na odchylky v úrovni pracovní neschopnosti působí nezaměstnanost, diferenciace mezd, vznik či zánik podniků. Procento pracovní neschopnosti klesá s rostoucím příjmem. Nezastupitelnou roli ve snižování procenta pracovní neschopnosti mají legislativní opatření, která jedině dokáží posunout nepříznivou situaci k objektivně dané a přirozené úrovni.




Zveřejněno dne: 04.07.2006
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.