Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB.

Z celkového počtu 625 267 osob žijících trvale v Jihočeském kraji při SLDB 2001 bylo 51,3 % ekonomicky aktivních, když oproti SLDB 1991 jejich počet poklesl o více než 8 tisíc (o 2,5 %). Počet ekonomicky aktivních mužů vzrostl o 3,1 tisíce osob (o 1,8 %), počet žen naopak poklesl o 11,5 tisíce (o 7,4 %). Podíl ekonomicky aktivních osob na obyvatelstvu celkem byl shodný s průměrem České republiky. Z jednotlivých SO ORP byl jejich podíl nejvyšší v SO Kaplice (54,5 %), vyšší než průměr kraje byl dále v SO Český Krumlov, České Budějovice a Prachatice. Méně než 50 % ekonomicky aktivních osob bylo v 5 SO ORP, nejnižší podíl (49,2 %) byl v SO Vimperk. Na ekonomicky aktivním obyvatelstvu se rozhodující mírou podílejí zaměstnané osoby, zaměstnavatelé a samostatně činní (z 88,4 %), když nejvyšší podíl (89,4 %) byl zaznamenán v SO Třeboň, nejnižší (85,8 %) v SO Český Krumlov. Podíl pracujících důchodců se pohyboval od 3,9 % v SO České Budějovice do 2,1 % v SO Dačice, nejvyšší podíl žen na mateřské dovolené byl v SO Kaplice (2,2 %), méně než 1,5 % jich bylo v SO Třeboň, Tábor, Jindřichův Hradec, Strakonice a Blatná.

Největší podíl (44,8 %) na ekonomicky neaktivních osobách mají nepracující důchodci. V porovnání s Českou republikou je jejich podíl na obyvatelstvu celkem o 1,1 procentního bodu nižší. Z jednotlivých SO ORP jich nejvyšší podíl žije v SO Blatná (49,7 %), více než 48 % jich žije dále v SO Milevsko a Soběslav. Nejmenší podíl nepracujících důchodců žije v SO Kaplice (36,6 %), méně než 42 % jich je dále v SO Český Krumlov, Týn nad Vltavou a Prachatice. V porovnání s rokem 1991 jejich počet v kraji vzrostl o 20,5 % (o 24,5 tisíce). Druhou nejpočetnější skupinou jsou děti předškolního věku, žáci, studenti a učni s podílem 36,9 %. V Jihočeském kraji je jejich podíl nejvyšší v SO Kaplice (42,3 %) a Český Krumlov (39,4 %), naopak nejnižší je v SO Vodňany (33,9 %), podíl menší než 35 % je dále v SO Blatná, Soběslav, Písek a Milevsko.

Míra ekonomické aktivity v roce 2001 dosahovala 61,5 %, když v porovnání s rokem 1991 klesla o 5,9 procentního bodu. U mužů došlo k poklesu o 3,7 bodu na 69,9 %, u žen byl pokles výraznější (o 7,9 bodu) na 53,4. V porovnání s Českou republikou je míra ekonomické aktivity mužů vyšší o 0,5 bodu a žen o 0,2 bodu nižší. Z jednotlivých SO ORP je nejvyšší míra ekonomické aktivity u mužů v SO Kaplice (74,3 %), nejnižší ve Vimperku (67,5 %). Míra ekonomické aktivity žen se pohybovala od 59,1 % rovněž v SO Kaplice do 50,3 % v SO Milevsko. Nejvyšší míra ekonomické aktivity byla ve věkové skupině 40 – 44 let (93,7 %), více než 90 % ekonomicky aktivních bylo dále ve věku 35 – 39 a 45 – 50 roků.

Ekonomická aktivita obyvatel ve věku 15 – 59 let v souhrnu dosáhla 76,5 %, když nejvyšší (78,6 %) byla v SO Český Krumlov, více než 78 % aktivních osob bylo dále v SO Kaplice a Týn nad Vltavou, nejméně jich bylo v SO Vimperk (73,7 %) a Dačice (74,7 %).

Podíl samostatně činných na ekonomicky aktivních představoval v Jihočeském kraji 11,2 %. Nejvyšší podíl byl dosažen v SO Vimperk (14,0 %), více než 12 % jich bylo dále v SO Milevsko, Vodňany, České Budějovice a Soběslav. Nejméně jich bylo v SO Třeboň (9,4 %), méně než 10 % jich bylo dále v SO Dačice a Kaplice.

K výrazným změnám došlo ve struktuře ekonomicky aktivních osob podle odvětví. V dalším textu hodnotíme odvětvovou strukturu ekonomicky aktivních, kteří odvětví činnosti uvedli

Z jednotlivých odvětví pracovalo v zemědělství, lesnictví a chovu ryb 8,1 % osob, nejvíce v SO Dačice (13,6 %), více než 13 % osob to bylo dále v SO Vodňany a Blatná. Nejmenší podíl (4,0 %) byl v SO České Budějovice, podíl menší než průměr kraje byl dále v SO Kaplice, Strakonice, Český Krumlov a Tábor. V porovnání s rokem 1991 klesl jejich počet o 60,6 %, ve všech SO ORP byl pokles vyšší než 50 %.

V průmyslu pracovalo 31,3 % obyvatel kraje, nejvyšší podíl byl v SO Kaplice (41,4 %), více než 40% jich pracovalo dále v SO Blatná a Dačice. Méně než 30 % jich pracovalo v SO České Budějovice a Písek. Od roku 1991 podíl poklesl o 1,5 procentního bodu (o 9,9 tisíc osob). K nejvyššímu nárůstu podílu došlo v Týně nad Vltavou (o 27 procentních bodů), o více než 15 procentních bodů vzrostl podíl v SO Kaplice a Prachatice. Naopak v 7 SO ORP došlo k poklesu podílu o více než 10 procentních bodů, nejvíce v SO Soběslav (o 23,4), Strakonice (o 22,0) a Milevsko (o 21,4).

Podíl pracujících ve stavebnictví vzrostl o 1,8 procentního bodu na 10,4 %. Nejvyšší podíl byl v SO Týn nad Vltavou (14,1 %), Soběslav (13,3 %) a Trhové Sviny (12,9 %), nejnižší v SO Blatná (7,7 %).

Rozhodující podíl pracujících byl zaměstnán ve všech druzích služeb (pro obyvatelstvo i podniky). Ten vzrostl o 11 procentních bodů (o 26,9 tisíc osob) na 50,0 %. Nejvyšší podíl byl v SO České Budějovice (59,7 %), v SO Písek a Tábor byl vyšší než průměr kraje. Ve všech SO ORP vzrostl počet zaměstnaných v těchto odvětvích o více než čtvrtinu.

Tab. 13. Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity


Graf 16. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Tab. 14. Vybrané charakteristiky ekonomicky aktivního obyvatelstva


Graf 17. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ekonomické činnosti
(specializace správních obvodů obcí s rozšířenou působností na vybraná odvětví)



Tab. 15. Srovnání odvětvové struktury zaměstnanosti v letech 1991 a 2001 *)



Graf 18. Odvětvová struktura zaměstnanosti


Zdroj: SLDB 2001


Dojížďka a vyjížďka mimo obec bydliště

Při SLDB 2001 bylo v Jihočeském kraji sečteno 298,6 tisíc zaměstnaných osob, přitom pracovních míst bylo pouze 291,6 tisíc. Mimo kraj vyjíždělo 16,3 tisíce zaměstnaných osob (5,5 %), z jiných krajů zde bylo zaměstnáno 9,4 tisíc osob (3,2 % obsazených pracovních míst). Za prací tak z kraje vyjíždělo o 7 tis. zaměstnaných osob více než jich dojíždělo (2,3 %).

Podstatné rozdíly jsou mezi jednotlivými SO ORP. Kladné saldo dojížďky dosahuje pouze v SO Týn nad Vltavou (+ 43,0 %) a České Budějovice (+ 8,3 %), nejvyšší záporné saldo (- 30,6 %) vykazuje v SO Trhové Sviny, větší než 10 % dále SO Soběslav, Milevsko, Vodňany a Prachatice.

Podrobněji se analýzou dojížďkových proudů a pracovních mikroregionů zabýváme v samostatné publikaci.

Nezaměstnanost

K 31.12.2003 bylo v Jihočeském kraji evidováno 22,2 tisíce uchazečů o zaměstnání, když registrovaná míra nezaměstnanosti dosahovala 6,91 % (muži 5,79 %; ženy 8,30 %). Ženy se na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání podílejí z 53,6 %. Míra nezaměstnanosti byla mezi kraji ČR druhá nejnižší (po Praze) a o 3,42 procentního bodu nižší než průměr České republiky. Z jednotlivých SO ORP byla míra nezaměstnanosti nejvyšší v SO Dačice (11,30 %), vyšší než 10 % byla dále v SO Český Krumlov a Kaplice. Nejnižší míra nezaměstnanosti (4,46 %) byla v SO České Budějovice, nižší než průměr kraje byla v dalších 7 SO ORP. Míra nezaměstnanosti žen byla nejvyšší rovněž v SO Dačice (13,6 %), vyšší než průměr kraje byla v dalších 4 SO ORP. Kromě SO České Budějovice byla míra nezaměstnanosti žen nižší než 7 % ještě v SO Trhové Sviny.

Ve srovnání se stavem k 31. 12. 2002 vzrostla míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji o 0,32 procentního bodu (nárůst o 1 040 uchazečů), což byl v porovnání s ČR nárůst o 40 % nižší. V rámci krajů ČR to byl třetí nejnižší nárůst. Z jednotlivých SO ORP došlo meziročně k nejvyššímu poklesu míry nezaměstnanosti v SO Trhové Sviny (o 1,10 procentního bodu) a dále v SO Vimperk a Prachatice. Nejvyšší nárůst byl v SO Milevsko (o 1,03 procentního bodu), rychlejší než krajský průměr byl nárůst dále v SO Strakonice, Tábor, Vodňany, Jindřichův Hradec, Soběslav a Dačice.

Zvlášť sledováni jsou uchazeči o zaměstnání před prvním nástupem do zaměstnání (absolventi) a osoby se změněnou pracovní schopností. Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání představoval 10,6 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v ČR. Nejvyšší podíl byl v SO Trhové Sviny (17,7 %), podíl vyšší než 13 % byl dále v SO Třeboň, České Budějovice a Vodňany. Nejnižší byl jejich podíl mezi uchazeči o zaměstnání v SO Český Krumlov (7,2 %), nižší než 8 % byl dále v SO Písek a Blatná. Meziročně jejich počet poklesl o více než 5 %.

Početnou skupinu mezi uchazeči o zaměstnání s omezenými možnostmi uplatnění tvoří uchazeči se změněnou pracovní schopností. Na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se podílejí z 13,8 %, když jejich počet meziročně o 10,8 % vzrostl. Nejvyšší podíl je v SO Prachatice (19,1 %), vyšší než průměr kraje je v SO Týn nad Vltavou, Třeboň, Jindřichův Hradec, Vimperk a Blatná. Nejnižší podíl je v SO Český Krumlov (9,8 %), nižší než 11 % je dále v SO Dačice a Kaplice.

Možnost uplatnění se v novém zaměstnání se projevuje v délce evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadech práce. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání jich bylo evidováno 43,5 % méně než 6 měsíců a 6 až 12 měsíců bylo evidováno 17,1 % uchazečů. Více než 12 měsíců bylo v evidenci Úřadů práce 26,3 % uchazečů. Uchazečů s touto délkou evidence bylo nejvíce v SO Kaplice (37,9 %), více než 30 % jich bylo v SO Český Krumlov, Dačice, Strakonice a Vodňany, nejméně jich bylo v SO České Budějovice (16,3 %), méně než 20 % jich dále bylo v SO Trhové Sviny a Vimperk. Meziročně vzrostl jejich podíl o 1,3 procentního bodu.

K 31.12.2003 bylo v kraji 2,2 tisíce volných pracovních míst, když na jedno volné pracovní místo bylo evidováno 10,1 uchazečů o zaměstnání. Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo je mezi jednotlivými SO ORP značně rozdílný. Méně než 5 uchazečů o zaměstnání je v SO Kaplice, Týn nad Vltavou a Vimperk, více než 20 jich je naopak v SO Dačice, Český Krumlov, Trhové Sviny a Milevsko.

Vypovídací hodnota tohoto ukazatele není však na mikroregionální úrovni zcela objektivní, neboť se zde kromě aktivní politiky zaměstnanosti a možností tvorby nových pracovních míst projevuje i obsazování uvolňovaných pracovních míst zájemci mimo evidované uchazeče o zaměstnání. Neodráží se zde rovněž vztah vzdělání, praxe a stávajícího oboru uchazečů o zaměstnání s požadavky zaměstnavatelů.

Tab. 16. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť


Graf 19. Podíl vyjíždějících přes hranice správního obvodu z celkového počtu vyjíždějících z obce

Zdroj: SLDB 2001

Tab.17. Bilance dojížďky za prací


Graf 20. Dojížďka a vyjížďka za prací přes hranice správního obvodu

Zdroj: SLDB 2001

Tab. 18. Vybrané charakteristiky nezaměstnaných osob (k 31.12.)



Graf 21. Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2000 a 2003

Graf 22. Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku k 31. 12. 2003


Graf 23. Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence k 31. 12. 2003 v %