Statistický bulletin - Jihočeský kraj - 4. čtvrtletí


R. Postavení rodiny v současné české společnosti s

R. Postavení rodiny v současné české společnosti se zaměřením na oblast jižních Čech

Role rodiny a vymezení rodinného života se během posledních 50 let velmi změnila v celé České republice a tyto změny se samozřejmě projevily i v Jihočeském kraji. Ke změně „rodinného chování“ došlo zejména v sedmdesátých letech, kdy byla cíleně tvořena propopulační politika země a v jejím důsledku se zvýšil počet sňatků a především počet narozených dětí. Pro srovnání: na začátku šedesátých let (1960) bylo v jižních Čechách uzavřeno 4 292 sňatků a narodilo se 7 967 dětí (živě narozených). Hrubá míra sňatečnosti dosahovala v této době 7,4 promile. Rozvody byly ve vztahu k sňatkům na velmi nízké úrovni (celkem 467 v roce 1960). Do manželství vstupovali převážně velmi mladí lidé, po dokončení vzdělání nebo po základní vojenské službě, kteří měli zajištěné zaměstnání a mnohdy měli i možnost získání vlastního bydlení. V této době se poprvé razantně odtrhuje mladá generace od svých rodičů, snaží se žít samostatně a přestává fungovat zatím zažitý model, kdy spolu žily tři a více generací, které spolu vytvářely mikrosociální společnost. Tzn. mladí se starali o své starší rodiče či prarodiče, starší vychovávali vnoučata. Tento stav přestává fungovat, mladé rodiny se stěhují do nových urbanistických celků – městská sídliště, jsou stavěny školy, školky, jesle a to umožňuje mladým žít samostatně.



V sedmdesátých letech vlivem prorodinných vládních opatření (byl schválen Zákon o státní podpoře novomanželů, 1973) vzrostl nejen počet sňatků (nejvíce v roce 1973 – 5 515 uzavřených sňatků), ale především počet narozených dětí, který kulminoval v Jihočeském kraji v roce 1974 s počtem 11 213 živě narozených dětí.

V osmdesátých letech je patrný odliv od propopulační politiky tehdejší vlády a počty uzavřených sňatků a především počty narozených dětí se v jižních Čechách snižují a dostávají se opět na hodnoty z počátku šedesátých let, a to i přes vzrůstající počet obyvatel Jihočeského kraje. Hrubá míra porodnosti tak klesá z nejvyšší hodnoty v roce 1974 -19,0 promile na hodnotu okolo 13,0 promile.

Největší posun v rodinném schématu však přináší devadesátá léta, jako reakci na nové ekonomické a sociální podmínky. Od poloviny 90. let začíná klesat sňatečnost obyvatelstva, a to i přesto, že se do sňatkového věku dostaly silné populační ročníky ze sedmdesátých let. Mladí lidé se ve svém chování stále více a více přibližovali trendům v západoevropských zemích. Začíná se zvyšovat věk při vstupu do manželství, mladí lidé vyznávají jinou formu partnerského soužití, např. faktická manželství nesezdaných párů. Sňatečnost v 90. letech dosahuje pouze 60% sňatků ze 70. let a 70% z 80 let.

Tento stav se promítá i do prvních let 21. století. Nejnižší počet uzavřených sňatků byl v Jihočeském kraji v roce 2003 - 2 918. V této době stálo před rozhodnutím uzavřít první manželství nemálo mladých lidí a mnozí díky změně společenského klimatu v zemi dali přednost budování kariéry, začali cestovat, otevřela se možnost hledat pracovní uplatnění mimo ČR, možnosti vybudovat si zázemí (koupě bytu, stavba domu), vzdělávání se a pak teprve zakládat rodinu a mít děti. Toto schéma vedlo k poměrně prudkému nárůstu věku snoubenců při uzavírání prvních sňatků. Průměrný věk ženicha při prvním sňatku byl v roce 2007 - 30,0 let a průměrný věk nevěsty 27,1 let. Průměrný věk při dalších sňatcích byl 43,4 let u mužů a 40,0 u žen. Do druhého sňatku vstupuje okolo 30% snoubenců, do třetího sňatku již jen kolem 4 %.



Odkládání uzavření sňatků, založení rodiny a rození dětí vedlo od roku 1994 k zápornému přirozenému přírůstku v celé ČR a samozřejmě i v Jihočeském kraji, kde nejnižší propad byl v roce 1995. Tento stav se nepatrně změnil v jižních Čechách až v roce 2006 a to zejména díky „babyboomu“, který nastartovalo současné věkové složení populace a do věku maximální plodnosti přišly silné ročníky ze 70. let. Úhrnná plodnost (intenzita plodnosti populace v určitém časovém období) se v posledních letech pomalu zvyšuje až na hodnotu 1,437 v roce 2007. Průměrný věk prvorodičky je v současnosti na jihu Čech okolo 27,1 let, při narození druhého dítěte je matce průměrně 30,1 let. Zvyšuje se podíl dětí narozených mimo manželství, okolo 33 %. Nejvíce dětí se narodilo matkám ve věkovém rozmezí 25-29 let. Část současných neprovdaných matek pak vystupuje vůči státu jako samoživitelky, které využívají odpovídající sociální zabezpečení.



Ke sledování chování populace patří i další demografický jev a to jsou potraty a potratovost. Během posledních padesáti let se počty těhotenství, které končily potratem výrazně měnil. V šedesátých letech byl sice uzákoněn zákon o uměle vyvolaném potratu, ale existence interrupčních komisí a malá dostupnost antikoncepce sehrála roli ve stále zvyšujícím se počtu potratů. Vysokou míru si potratovost udržela až do poloviny devadesátých let, kdy zejména rozšířením užívání antikoncepce začaly počty potratů klesat a to zejména umělých přerušení těhotenství (UPT). V jižních Čechách bylo v roce 2007 těchto UTP kolem 60% z celkového počtu potratů. Bohužel posunem mateřství do vyššího věku se zvyšuje riziko samovolných potratů.

Pokud už se současní mladí lidé rozhodnou pro založení rodiny, často neuzavírají formální sňatek a to z různých důvodů: ekonomických, bytových nebo osobních. Tento fakt zatím nejvíce v historii potvrdilo SLDB 2001. Počet faktických manželství v jižních Čechách byl v době Sčítání 2001 celkem 7 288, z toho 3 072 se závislými dětmi. Ve vztahu k počtu úplných rodin to bylo téměř 5 % formálně nesezdaných párů. Od Sčítání 1961 počet faktických manželství neustále vzrůstá, při SLDB 2001 jde téměř o skokový nárůst a s velkou změnou ve věkové struktuře nesezdaných párů. V minulosti tvořily tyto svazky lidé vyšší věkové kategorie, často rozvedení nebo ovdovělí, v současnosti je to životní způsob mladých lidí. Za zmínku stojí i další fenomén současného nerodinného způsobu života a to chuť převážně u mladších mužů, ale i části mladých žen žít tzv. „single“. Počet domácností jednotlivců se během třiceti let zdvojnásobil a změnila se věková struktura těchto obyvatel.

Zajímanou tendenci vykazuje míra rozvodovosti, která nesleduje právě probíhající populační klima, není závislá na společenských změnách, ale během posledních padesáti let neustále vzrůstá až do roku 2003 a od tohoto roku pak lehce klesá, což je ovlivněno nižší sňatečností v posledních letech. Během padesáti let se počet rozvodů zvětšil 4 krát. Díky novému zákonu a dalším novelizacím zákona o rodině se stává rozvod poměrně jednoduchým řešením manželských krizí. Převládajícím důvodem k ukončení manželství, jak na straně muže, tak na straně ženy, jsou rozdíly povah, názorů a zájmů. Prodlužuje se však délka trvání manželství (v roce 2007 se nejčastěji rozváděly manželské páry po 15 a více letech trvání manželství) a díky zvýšenému sňatkovému věku se zvyšuje věk rozvádějících se manželů. Průměrný věk při rozvodu byl v Jihočeském kraji v roce 2007 – muži 41,2 a ženy – 38,3. Vysoká rozvodovost je patrná ve vysokém podílu rozvedených osob a velmi negativní dopad mají rozvody v případě, že se jedná o rozvedená manželství s nezletilými dětmi.



Po rozvodu vznikají neúplné rodiny, kdy děti vyrůstají pouze s jedním z rodičů, převážně s matkou. Ve velké míře dochází k narušení citových, psychosociálních a ekonomických vazeb a jistot pro všechny členy bývalé rodiny. Od roku 1995 se podíl rozvedených manželství s nezletilými dětmi ve vztahu k celkovému počtu rozvodů lehce snižuje, ale pravděpodobně v závislosti na prodlužování celkové délky manželství. Při porovnání desetiletého období mezi SLDB 1991 a 2001 jasně vyplývá nárůst neúplných rodin nejen na území Jihočeského kraje. V roce 1991 tvořily neúplné rodiny 12,4% z rodinných domácností, v roce 2001 už to bylo v jižních Čechách 21,6 %. Během padesáti let se počet neúplných rodin více než ztrojnásobil.

Současný demografický vývoj a s ním spojená otázka „Jak bude vypadat rodina a rodinný život v dalších letech“ naznačuje spíše odklon od původní role rodiny, jako svazku lidí, tedy rodičů a dětí, kteří spolu žijí, vytvářejí si vzájemné osobní a vztahové propojení. Největší změnu do rodinného klimatu přináší zejména jiný přístup současné mladé generace, která nemá potřebu zakládat rodinu či mít děti. Nové společenské a ekonomické změny otevřely pro mladé lidi nebývalé možnosti seberealizace, naopak se ztížila možnost získání samostatného bydlení (finančně těžko dostupné) a se vzrůstajícími nároky mladých lidí přichází i obava z nedostatečného materiálního zajištění rodiny a také obava z osobní schopnosti fungovat jako celoživotní partner a rodič.

Zveřejněno dne: 05.04.2009
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.