Podrobné údaje o údaje o počtu zaměstnanců a jejich mzdách v regionálním členění zpracovává Český statistický úřad ze souhrnných ročních statistických výkazů pro větší ekonomické subjekty, resp. pro malé ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví a v nevýrobní sféře pak z výkazu o úplných nákladech práce. V tomto výkaznictví jsou zařazeny subjekty bez ohledu na právní formu, druh vlastnictví a počet zaměstnanců. Územní třídění údajů do krajů je získáváno přímo od vykazujících jednotek a je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců (tzv. pracovištní metoda). Do odvětví jsou údaje zatříděny podle převažující činnosti celé zpravodajské jednotky. V rámci celé České republiky je do šetření zahrnuto více než 1 milión místních jednotek, ve kterých bylo zaměstnáno více než 4 milióny osob (80 % zaměstnaných; téměř 99 % zaměstnanců). V Jihočeském kraji bylo do tohoto šetření zahrnuto 73 tisíc místních jednotek s 240,8 tisíci zaměstnanci.Takto získané a publikované údaje jsou relevantní ve vztahu k šetřeném území, jejich nevýhodou však je velmi náročné zpracování (poskytuje výsledky více než 1 rok po sledovaném období). Proto od roku 2008 byly údaje o zaměstnancích a mzdách přesunuty do specializovaného výkazu ÚNP 4-01, kde budou všechny subjekty mající více než 1 místní jednotku členit údaje podle kraje místa pracoviště. Toto opatření přinese značné zrychlení celého systému zpracování dat.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v České republice v roce 2006 a jeho vývoj od roku 2002

Z tabulky je zřejmé, že v rámci celé České republiky dochází k nárůstu zaměstnanců v terciárním sektoru, a to jak v tržních tak v netržních službách. Naopak k poklesu došlo jak v sekundárním sektoru, tak především v sektoru primárním. Vývoj v jednotlivých krajích je rozdílný a vyplývá především z výchozí hospodářské struktury a specifik jednotlivých oblastí. Zcela výjimečné postavení v oblasti zaměstnanosti a mezd má Hlavní město Praha. Celkem je zde zaměstnáno 18 % zaměstnanců z celé České republiky, 82 % z nich však pracuje v terciárním sektoru, tržních nebo netržních službách. Proto další část rozboru bude zaměřena na stav a vývoj zaměstnanosti a mezd v Jihočeském kraji v porovnání s ostatními kraji České republiky bez Hlavního města Prahy (dále jen ČR-bez Prahy ).

V primárním sektoru v ČR-bez Prahy pracuje 4,1 % osob z celkového počtu zaměstnanců. Podíl 6,8 % zde zaměstnaných osob řadí Jihočeský kraj na 2. místo, když nejvíce (9,4 %) jich pracuje v kraji Vysočina, nejméně (1,8 %) v Libereckém kraji. V porovnání se stavem v roce 2002 došlo do roku 2006 v ČR-bez Prahy k poklesu počtu zaměstnanců téměř o 20 %, vývoj v Jihočeském kraji byl obdobný.

Podíl zaměstnanců v sekundárním sektoru 41,9 % je o 1,5 procentního bodu nižší než průměr ČR-bez Prahy a řadí kraj na 12. místo před Jihomoravský kraj s 35,8 %, když nejvyšší podíl (52,2 %) zaměstnanců v tomto sektoru je v Libereckém kraji, podíl vyšší než 50 % je dále ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina. V porovnání s rokem 2002 zde v ČR-bez Prahy pracuje o 1,5 % osob méně. V Jihočeském kraji se jejich počet snížil výrazněji (o 2,8 %).

Zaměstnanci v terciárním sektoru - tržních službách se na celkovém počtu pracujících v ČR-bez Prahy podílejí 28,9 %, nejvíce v Jihomoravském kraji (36,7 %), podíl vyšší než 30 % je dále v krajích Středočeském, Plzeňském a Moravskoslezském. Promítá se sem jednoznačně vliv velkých měst, kde jsou umístěna regionální centra z odvětví velkoobchodu a dopravy. V Jihočeském kraji je v odvětvích tržních služeb zaměstnáno 27,8 % osob, nejméně (20,3 %) jich je zaměstnáno v kraji Vysočina.

V terciárním sektoru - netržních službách je zaměstnáno v ČR-bez Prahy 23,5 % zaměstnanců, v Jihočeském kraji je jejich podíl shodný. Rozdílná zaměstnanost v sektoru netržních služeb je dána kromě odvětví veřejné správy především lokalizací nadregionálních organizací z odvětví školství a zdravotnictví. Více než 25 % z celkového počtu zaměstnanců v kraji je v tomto sektoru zaměstnáno kromě Prahy dále v Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém a Olomouckém kraji, naopak podíl menší než 21 % je ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina.

Zaměstnanci v České republice v roce 2006 podle sektorů národního hospodářství a podle krajů

V Jihočeském kraji došlo k poklesu počtu zaměstnanců celkem i v jednotlivých sektorech kromě terciárního sektoru - netržních služeb. Rozdílný vývoj v jednotlivých odvětvích se ale projevil ve změněné struktuře zaměstnanosti, jak je zřejmé z následujícího grafu.

Pracující v Jihočeském kraji v letech 2002 a 2006 podle vybraných odvětví


V letech 2002 – 2006 byl zaznamenán výrazný pokles podílu zaměstnanců v primárním sektoru z celkového počtu zaměstnanců v Jihočeském kraji (o 1,3 procentního bodu), v sekundárním sektoru je pokles podílu minimální (o 0,2 procentního bodu). V sektoru tržních služeb vzrostl podíl o 0,6 procentního bodu a nejvýrazněji vzrostl podíl v sektoru netržních služeb (o 0,9 procentního bodu).

Počty zaměstnanců v Jihočeském kraji celkem a v jednotlivých odvětvích včetně změn jejich podílů a indexu mezi roky 20002 a 2006 v porovnání se stejným obdobím v ČR-bez Prahy ukazuje následující tabulka.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Jihočeském kraji podle sektorů a odvětví OKEČ

Počet zaměstnanců v Jihočeském kraji celkem se v prvních dvou letech sledovaného období snížil o 3,2 % a po následujícím růstu o 0,8 % se projevil v celkovém poklesu mezi roky 2002 a 2006 o 6 tisíc osob (o 2,4 %). V jednotlivých odvětvích však měl meziroční vývoj počtu zaměstnanců rozdílné tendence.

V primárním sektoru byl zaznamenán trvalý pokles počtu zaměstnanců, když v zemědělství se tento pokles zpomaloval (z 12,1 % v letech 2004/2002 na 7,4 % v letech 2006/2004) a naopak v rybolovu po nárůstu o 6,7 % v roce 2003 následoval pokles do roku 2006 o 17,6 %. Celkový pokles v zemědělství a lesnictví o 18,4 % byl o 0,4 procentního bodu pomalejší než v ČR-bez Prahy, v rybářství byl ale pokles o více než 10 procentních bodů razantnější.

V sekundárním sektoru v odvětví průmyslu v prvních třech letech počet zaměstnanců trvale klesal (celkem o 5,7 %), nárůst o 1,6 % v posledním roce znamenal celkový pokles o 3,6 %, což bylo o 1,7 procentního bodu více než v ČR-bez Prahy. Ve stavebnictví po poklesu v roce 2003 o 4,4 % následoval nárůst o 7,6 % v roce 2005. Pokles o 1,3 % v roce 2006 se promítl v celkovém růstu pracujících v odvětví o 1,6 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v ČR-bez Prahy.

V terciárním sektoru – tržních službách byl meziroční vývoj rozdílný a značně kolísavý. V odvětví obchodu a oprav po poklesu v roce 2003 o 2,6 % následoval nárůst o 4,8 % do roku 2005. V celkovém snížení počtu zaměstnanců v odvětví o 1,4 % se projevil jejich pokles o 3,4 % v roce 2006. Na rozdíl od Jihočeského kraje byl v ČR-bez Prahy zaznamenán nárůst 3,4 %, což znamenalo rozdíl ve vývoji počtu zaměstnanců o 4,8 procentního bodu. V odvětví ubytování a stravování po nárůstu o 11,4 % do roku 2004 následoval v roce 2005 pokles o 1,4 %, ale návrat k růstu počtu pracovníků v roce 2006 o 4,4 % se promítl v celkovém zvýšení počtu zaměstnanců o 14,7 %, což znamenalo nejrychlejší tendenci ze všech odvětví v Jihočeském kraji při podstatně rychlejším nárůstu (o 12,0 procentního bodu) než zaznamenalo toto odvětví v ČR-bez Prahy. V odvětví dopravy a spojů se střídal meziroční nárůst (o 0,4; 13,0 %) pravidelně s poklesem (o 14,1; 3,4 %), což se promítlo v celkovém poklesu počtu zaměstnanců o 6,0 %, v porovnání s ČR-bez Prahy byl ale o 1,2 procentního bodu menší. Odvětví finančního zprostředkování zaznamenalo do roku 2005 pokles v počtu zaměstnanců o 14,7 %, v roce 2006 již tento stav stagnoval. K ještě výraznějšímu poklesu počtu zaměstnanců (o 0,5 procentního bodu) došlo v ČR-bez Prahy. Počet zaměstnanců v odvětví zabývajícím se činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu zaznamenával trvalý nárůst okolo 2 % (kromě mírného poklesu o 0,7 % v roce 2005), což se následně projevilo v celkovém zvýšení počtu zaměstnanců v tomto odvětví o 5,0 %. V ČR-bez Prahy rostl počet zaměstnanců podstatně rychleji (o 12,4 procentního bodu).

Terciární sektor - netržní služby je v rozhodující míře tvořen zaměstnanci ve státní správě a samosprávě, školství a zdravotnictví a jako takový je ovlivňován rozpočtovými a regulačními opatřeními vlády. V odvětví veřejné správy došlo po nárůstu o 3,4 % v roce 2003, k poklesu o 7,3 % do roku 2005, nárůst o 2,9 % v roce 2006 již pouze snížil celkový počet zaměstnanců v tomto odvětví o 1,4 % (o 0,5 procentního bodu více než v ČR-bez Prahy). Odvětví vzdělávání zaznamenalo pokles počtu zaměstnanců do roku 2005 o 2,0 %, následující nárůst pouze o 1,0 % znamenal ale celkový pokles o 0,8 %. V ČR-bez Prahy došlo v celém období k celkovému nárůstu o 2,1 %. V odvětví zdravotnictví docházelo k pravidelnému střídání nárůstu pročtu zaměstnanců o 4 % s jejich poklesem o 2 %, což se projevilo v celkovém zvýšení počtu zaměstnanců o 4,2 % (o 1,1 procentního bodu méně než v ČR-bez Prahy). V odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb po výrazném nárůstu počtu zaměstnanců do roku 2005 o 15,7 % a mírném poklesu v následujících letech došlo k druhému nejvyššímu celkovému zvýšení počtu zaměstnanců (o 12,4 %), což bylo v porovnání s ČR-bez Prahy o 4,8 procentního bodu více.

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Jihočeském kraji v letech 2002 – 2006

V České republice vzrostly průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců (fyzické osoby) v roce 2006 proti roku 2002 o 3 977 Kč (o 26,5 %) na 18 976 Kč. Průměrné hrubé mzdy i jejich vývoj v České republice celkem jsou výrazně ovlivněny dosahovanými mzdami v Hlavním městě Praze. Proti průměru jsou vyšší o 6 938 Kč (o 36,6 %) a rovněž v dynamice mezi roky 2002 a 2006 je tempo nejrychlejší, (absolutně vzrostly o 5 550 Kč, relativně o 27,3 %). V České republice bez Hlavního města Prahy byl zaznamenán nárůst o 3 541 Kč (o 25,4 %) na 17 457 Kč.

Vývoj mezd v České republice a jednotlivých krajích v letech 2002 – 2006

Průměrná hrubá měsíční mzda v Jižních Čechách dosáhla v roce 2006 hodnotu 17 203 Kč, což je o 254 Kč (o 1,5 %) méně než průměr ČR-bez Prahy a mezi kraji (bez Prahy) je 6. nejvyšší. V porovnání s rokem 2002 vzrostla mzda v Jihočeském kraji o 3 293 Kč (o 23,7 %), za průměrem ČR-bez Prahy kraj zaostal absolutně o 248 Kč (o 7,0 %), relativně o 1,8 procentního bodu. Toto řadí kraj v rámci České republiky (bez Prahy) v absolutním nárůstu výše průměrné mzdy na 11. místo a v relativním vyjádření až na 12. místo z 13 krajů.


Průměrné hrubé mzdy fyzických osob v České republice a jednotlivých krajích v roce 2006 a jejich vývoj od roku 2002 v % celkem i v jednotlivých sektorech národního hospodářství obsahuje následující tabulka.

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců (fyzické osoby) v České republice

V primárním sektoru byla v Jihočeském kraji dosažena průměrná mzda 14 344 Kč, což je o 46 Kč (o 0,3 %) méně než průměr ČR-bez Prahy. Oproti roku 2002 vzrostla mzda v Jihočeském kraji o 2 717 Kč (o 23,4 %). Dosažená úroveň řadí kraj na 7. místo, nárůst však byl mezi kraji čtvrtý nejnižší.

V sekundárním sektoru byla v Jihočeském kraji dosažena průměrná mzda 17 860 Kč, což je o 375 Kč (o 2,0 %) méně než průměr ČR-bez Prahy. Oproti roku 2002 vzrostla mzda v Jihočeském kraji o 3 339 Kč (o 23,5 %). Dosažená úroveň řadí kraj na 7. místo, nárůst však byl druhý nejnižší (po Ústeckém kraji).

V terciárním sektoru - tržních službách byla v Jihočeském kraji dosažena průměrná mzda 15 732 Kč, což je o 242 Kč (o 1,5 %) méně než průměr ČR-bez Prahy. Oproti roku 2002 vzrostla mzda v Jihočeském kraji o 2 727 Kč (o 21,0 %). Dosažená úroveň řadí kraj na 6. místo, nárůst byl čtvrtý nejnižší.

V terciárním sektoru - netržních službách byla v Jihočeském kraji dosažena průměrná mzda 18 593 Kč, když o 211 Kč (o 1,1 %) překročila průměr ČR-bez Prahy. Oproti roku 2002 vzrostla mzda v Jihočeském kraji o 3 798 Kč (o 25,7 %). Dosažená úroveň řadí kraj na 5. místo, nárůst byl mezi kraji rovněž čtvrtý nejnižší.

Průměrné hrubé mzdy v jednotlivých sektorech národního hospodářství v Jihočeském kraji a jejich vývoj v letech 2002 – 2006 vykazovaly značné rozdíly, jak je zřejmé z následujícího grafu.

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Jihočeském kraji v letech 2002 – 2006

Podstatně větší diferenciace ve mzdách je mezi jednotlivými odvětvími, jak je zřejmé z následující tabulky.

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců (fyzické osoby) podle sektorů a odvětví OKEČ

Úroveň mezd v primárním sektoru v porovnání s průměrem Jihočeského kraje klesala z 83,6 % v roce 2002 na 82,0 % v roce 2004, v následujících letech se vrátila téměř na výchozí hodnotu. V absolutních hodnotách to ale znamenalo zvýšení zaostávání za krajským průměrem z 2 283 Kč v roce 2002 na 2 859 Kč v roce 2006. Z jednotlivých odvětví zemědělství a lesnictví dosahovalo v roce 2006 mzdu nižší než průměr kraje o 2 939 Kč (o 17,1 % - stejně jako v roce 2002). Mzdy v rybolovu a chovu ryb byly v roce 2002 vyšší než průměr kraje o 0,9 %, negativní vývoj ale znamenal jejich propad na 771 Kč pod úroveň kraje (o 4,5 %). Nárůst mezd mezi roky 2002 a 2006 v obou odvětvích zaostával za vývojem v ČR-bez Prahy, a to u zemědělství a lesnictví o 1,5 procentního bodu a u rybářství o 4,6 procentního bodu.

Vývoj mezd v sekundárním sektoru byl sice o 0,2 procentního bodu pomalejší než průměr Jihočeského kraje, absolutně však byl zaznamenán jejich nárůst o 106 Kč vyšší. Mzdy v průmyslu byly v roce 2002 vyšší než průměr kraje o 634 Kč (o 4,6 %) a tento rozdíl vzrostl na 871 Kč v roce 2006 (o 5,1 % nad průměr kraje). Nepříznivý vývoj byl zaznamenán ve stavebnictví. V roce 2002 byla zde dosažena mzda o 113 Kč (o 0,8 %) vyšší než průměr kraje, její růst byl ale pomalejší a v roce 2006 byla 416 Kč (2,4 %) pod krajským průměrem. V porovnání s vývojem v ČR-bez Prahy rostly mzdy v průmyslu o 1,9 procentního bodu pomaleji a jejich úroveň klesla z 99,0 % (o 460 Kč méně než v ČR-bez Prahy) na 97,5 % (nárůst byl o 312 Kč nižší). Mzdový vývoj ve stavebnictví byl v kraji pomalejší než průměr ČR-bez Prahy o 4,3 procentního bodu (o 433 Kč), i přesto jsou zde mzdy stále o 264 Kč vyšší než průměr ČR-bez Prahy.

V terciárním sektoru - tržních službách vykazují mzdy největší rozdíly. Nejvyšší mzdy jsou trvale dosahovány v odvětví finančního zprostředkování, peněžnictví a pojišťovnictví (stejně jako v celé České republice). V roce 2002 zde dosahované mzdy byly o 9 061 Kč vyšší než průměr kraje (o 65,1 %) a tento rozdíl vzrostl až na 12 321 Kč (71,6 %) v roce 2006. V porovnání s krajem rostly mzdy o 4,9 % procentního bodu rychleji, rychlejší růst mezd v tomto odvětví byl zaznamenán i v porovnání s ČR-bez Prahy (o 2,3 procentního bodu). Na opačném pólu jsou mzdy v odvětví veřejného stravování a ubytování, kde zaostávaly za průměrem kraje v roce 2002 o 6 213 Kč (o 44,7 %) a tento rozdíl se prohloubil na 7 559 Kč v roce 2006. Rozdíl oproti průměru kraje se snížil o 0,8 procentního bodu. Výše mezd fyzických osob v tomto odvětví je ale výrazně ovlivněna sezónností a částečnými pracovními úvazky. V odvětví obchodu a oprav byly mzdy v roce 2002 nižší než průměr kraje o 2 209 Kč (o 15,9 %), dosažený růst mezd o 30,4 % znamenal snížení tohoto rozdílu na 1 944 Kč (11,3 %) v roce 2006. Mzdový vývoj byl zde vyšší než v ČR-bez Prahy o 3,9 procentního bodu. V odvětví dopravy, skladování a spojů byly dosažené výsledky ve vývoji mezd nejméně příznivé, když v roce 2002 byly dosahované mzdy o 1 004 vyšší než průměr kraje a do roku 2006 se vlivem nárůstu pouze o 14,6 % propadly na 116 Kč pod úroveň kraje. Mzdový vývoj v kraji zaostal za ČR-bez Prahy o 5,9 procentního bodu (nejvíce ze všech odvětví). Obdobný vývoj byl v odvětví činností v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti a služeb pro vědu a výzkum, kde byl dosažen nárůst pouze o 18,0 % a mzdy se tím propadly v porovnání s krajem ze salda 685 Kč na 1 601 Kč. Za vývojem v ČR-bez Prahy zde bylo zaznamenáno zaostávání o 2,0 procentního bodu.

Mzdový vývoj v netržních službách terciárního sektoru je výrazně ovlivněn podílem zaměstnanců státního sektoru v jednotlivých odvětvích, kde je regulován mzdovými opatřeními vlády. V odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení byly v roce 2002 dosaženy druhé nejvyšší mzdy (o 3 697 Kč, t.j. o 26,6 % vyšší než průměr kraje) a do roku 2006 se tento rozdíl zvýšil na 4 706 Kč (na 27,4 %). I když mzdy v tomto odvětví vzrostly o 24,4 %, v porovnání s ČR-bez Prahy zaostaly o 2,6 procentního bodu. I přes tento nepříznivý vývoj jsou vyšší o 283 Kč (o 1,3 %). V odvětví vzdělávání byl vývoj mezd nejrychlejší (o 33,1 %). V roce 2002 byly mzdy nižší než průměr kraje o 745 Kč, mzdovými opatřeními v roce 2003 překročily průměr kraje o 507 Kč, do roku 2006 tento rozdíl klesal až na 323 Kč. I zde byl mzdový vývoj pomalejší než v ČR-bez Prahy (o 0,8 procentního bodu) a zaostávají za průměrem ČR-bez Prahy o 329 Kč (o 1,8 %). Mzdy ve zdravotnictví, sociální péči a veterinárních činnostech byly trvale vyšší než průměr kraje, i když vlivem pomalejšího růstu (pouze 20,4 %) se tento rozdíl snížil z 564 Kč v roce 2002 na 228 Kč v roce 2006. V roce 2005 dokonce pod krajský průměr o 52 Kč klesly. Mzdový vývoj v tomto odvětví byl v Jihočeském kraji o 3,5 procentního bodu pomalejší než v ČR-bez Prahy, což se projevilo z poklesu kladného salda nad průměrem ČR-bez Prahy ze 440 Kč na 36 Kč. V odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb jsou třetí nejnižší mzdy po odvětvích veřejného stravování a ubytování a po zemědělství. V roce 2002 zaostávaly za krajským průměrem o 2 029 Kč (o 14,6 %) a i přes jejich rychlejší růst (o 3,4 procentního bodu) se tento rozdíl ještě zvýšil na 2 104 Kč. V porovnání s vývojem v ČR-bez Prahy zde ale byly dosahovány trvale vyšší mzdy (i když rozdíl poklesl z 5,1 na 4,5 procentního bodu).

Průměrný meziroční růst mezd byl v Jihočeském kraji téměř rovnoměrný, když nejvyšší byl meziroční index 2004/2003 ve výši 105,7 % a nejnižší index 105,2 % byl mezi roky 2003/2002. V jednotlivých odvětvích ale meziroční vývoj mezd nebyl tak harmonický, když se index pohyboval od růstu o 15,1 % v odvětví vzdělávání mezi roky 2003/2002 až po pokles, který byl zaznamenán o 1,4 % v rybářství v letech 2003/2002, o 0,3 % v odvětví finančního zprostředkování v letech 2005/2004 a 0,2 % v odvětví činností v oblasti nemovitostí a pronájmu v letech 2003/2002. Meziroční indexy mezd v Jihočeském kraji a jednotlivých odvětvích jsou zobrazeny v následujícím grafu.

Meziroční indexy průměrných hrubých mezd v letech 2002 – 2006 (v %)

Nejvyšší rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším meziročním indexem mezd byl zaznamenán v odvětví finančního zprostředkování (13,7 procentního bodu), rozdíl vyšší než 10 procentních bodů byl dále zaznamenán v odvětví činností v oblasti nemovitostí a pronájmů (12,2 procentního bodu) a ve vzdělávání (11,3 procentního bodu). Naopak nejmenší rozdíly byly zaznamenány v odvětví zemědělství a lesnictví (2,9 procentního bodu) a ve veřejné správě (3,0 procentního bodu).

Závěr

Nejprve je nutno poznamenat, že hodnocené období za roky 2002 – 2006 bylo zvoleno z toho důvodu, že v roce 2002 došlo k zásadnější změně v systému statistického zjišťování v této oblasti a údaje za předchozí roky nejsou plně srovnatelné. Především se jedná o to, že neobsahují informace o podnikatelských subjektech do 20 zaměstnanců. Běžně publikované údaje navíc nejsou tříděny podle místa pracoviště, ale podle sídla podniku.

Vývoj zaměstnanosti v Jihočeském kraji se projevil v pokračujícím poklesu počtu zaměstnanců v primárním sektoru a ze sekundárního sektoru v odvětví průmyslu, naopak v odvětví stavebnictví spolu s většinou odvětví terciárního sektoru byl zaznamenán nárůst počtu zaměstnanců. Celkově lze konstatovat, že struktura zaměstnanců v Jihočeském kraji se velmi přibližuje průměru České republiky bez Hlavního města Prahy, když nejvyšší rozdíl v podílu zaměstnanců v Jihočeském kraji je u kladného salda o 1,3 procentního bodu v zemědělství, u záporného salda pak 0,4 procentního bodu v odvětví nemovitostí a pronájmu.

Závěrem lze konstatovat, že mzdy v Jihočeském kraji v produkčních odvětví jsou v porovnání s Českou republikou bez Hlavního města Prahy většinou nižší a tento rozdíl se nadále s výjimkou odvětví obchodu a veřejného stravování s ubytováním prohlubuje. V terciárním sektoru netržních služeb jsou v Jihočeském kraji mzdy vyšší než průměr České republiky bez Hlavního města Prahy (kromě odvětví vzdělávání), i zde je vývoj mezd ale pomalejší.