V roce 2007 pokračoval příznivý vývoj porodnosti, což při téměř stabilní úmrtnosti znamenalo stejně jako v roce předchozím dosažení přirozeného přírůstku počtu obyvatel kraje. Potvrzují se tak předpoklady demografického vývoje z počátku 90. let, kdy se změnilo chování mladé generace a došlo k odklání manželství (či jiné formy partnerského soužití) a rodičovství do pozdějšího věku. Svou plodnost stále realizují ženy silných populačních ročníků ze 70. let, což se od roku 2002 projevuje zvyšováním počtu narozených dětí. I přes tento vývoj má rozhodující význam pro zvyšování počtu obyvatel kraje stěhování. Demografický vývoj v Jihočeském kraji odpovídal celorepublikovým tendencím.

V roce 2007 se v kraji živě narodilo 6 922 dětí, což je o 552 dětí více než v předchozím roce. Mimo manželství se narodilo přes 31 % z celkového počtu živě narozených. Neprovdanou matku mělo o 188 novorozenců více než v roce 2006 a proti roku 2000 se jejich počet více než zdvojnásobil. Zvýšení počtu narozených se odrazilo ve zvýšení porodnosti, která svou hodnotou 11 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu odpovídala republikovému průměru a byla 6. nejvyšší mezi kraji (spolu s Hlavním městem Praha). Tradičně nejvyšší porodnost byla v okrese Český Krumlov (12,5 ‰), nejnižší v okrese Písek (9,8 ‰).

Odkládání mateřství do vyššího věku se projevilo dalším zvýšením věku matky při narození dítěte, který v roce 2007 činil již více než 29 let. V průběhu 10 let se tak zvýšil o 3,5 roku. Stejně se zvýšil i průměrný věk matky při narození prvního dítěte, který činil 27 let.

Zemřelých bylo v kraji 6 246, což je o 78 více než v roce předchozím. Přesto byla úmrtnost 9,8 ‰ nižší než činil průměr za ČR a tato hodnota byla v mezikrajovém srovnání třetí nejnižší. V rámci kraje byla nejnižší úmrtnost v okresech Český Krumlov a České Budějovice, nejvyšší naproti tomu v okrese Písek.

Nejčastějšími příčinami úmrtí zůstávají nemoci oběhové soustavy a novotvary. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšil počet zemřelých na novotvary (o 2,5 %). Podíl této příčiny úmrtí na celkovém počtu zemřelých se zvýšil na 28,2 %, což je o 0,4 procentního bodu více než v roce předchozím. Nejčastěji se jednalo o zhoubné novotvary průdušek a plic a dále tlustého střeva. K poklesu došlo naproti tomu u počtu zemřelých na nemoci oběhové soustavy (-1,5 %). Výrazný byl pokles počtu úmrtí na infarkt myokardu i cévní nemoci mozku, naproti tomu ischemické chorobě srdeční podlehlo lidí více. Nepříznivý byl rovněž meziroční vývoj počtu zemřelých na nemoci dýchací soustavy (počet zemřelých se zvýšil 1,5krát) a trávící soustavy (více než dvojnásobné zvýšení počtu zemřelých). Na vnější příčiny a úrazy zemřelo o 24 osob méně. Do této skupiny příčin úmrtí patří i sebevraždy. Dokonaných sebevražd bylo v minulém roce 73, což je o 16 méně než v roce 2006.

Počet potratů jako zvláštního druhu úmrtí, se proti roku 2006 nepatrně zvýšil. Ve struktuře potratů se projevuje vyšší riziko samovolných potratů v důsledku odkládaní těhotenství do pozdějšího věku. Podíl samovolných potratů se proto zvyšuje a dnes představují již více než jednu třetinu celkového počtu potratů. Hrubá míra potratovosti činila 3,7 ‰ a tato hodnota byla pátá nejnižší v rámci krajů ČR. Nízká byla potratovost zejména v okrese Strakonice (2,9 ‰), nejvyšší zůstává trvale v okresech Český Krumlov (4,4 ‰) a České Budějovice (4,1 ‰).

Vývoj porodnosti a potratovosti se projevil v dalším snížení indexu potratovosti, definovaného jako počet potratů na 100 živě narozených. V roce 2007 připadlo na 100 živě narozených necelých 34 potratů, což je o 17 méně než na počátku století.

Vyšší počet živě narozených než zemřelých se stejně jako v roce 2006 projevil v přírůstku počtu obyvatel přirozenou měnou, a to o 676 osob. Jediným okresem, kde byl přirozený přírůstek dosahován ve všech letech, byl okres Český Krumlov s nejvyšší porodností. Pouze v okrese Písek, převýšil počet zemřelých počet živě narozených (o 88 osob), v okrese Tábor byl počet zemřelých a živě narozených stejný.

V roce 2007 bylo v kraji uzavřeno 3 449 sňatků, což je o 339 více než v předchozím roce. Ve srovnání s rokem 2003, kdy bylo uzavřeno historicky nejméně sňatků, se počet sňatků zvýšil o 531. To se odrazilo i v hodnotě hrubé míry sňatečnosti, která se zvýšila na 5,5 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu a odpovídá republikovému průměru. Zvýšil se opět průměrný věk snoubenců vstupujících do manželství – ženichovi bylo průměrně 33 let, nevěsta byla v průměru o 3 roky mladší.

Rozhodující význam mají první sňatky svobodných ženichů a svobodných nevěst Sňatků oboustranně svobodných snoubenců bylo 2 554 a jejich podíl na sňatcích celkem se meziročně zvýšil. Průměrný věk ženicha vstupujícího poprvé do manželství byl 30,0 let, nevěsty 27,1 roku.

Ve sňatcích vyššího pořadí se jednalo především o sňatky rozvedených snoubenců se svobodným nebo rozvedeným partnerem. V porovnání s předchozími léty se však jejich podíl snížil.

Opět poklesl počet rozvodů. V roce 2007 bylo rozvedeno 1 627 manželství, což je o 102 méně než v roce předchozím. To se odrazilo i poklesu rozvodovosti, kdy na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 2,6 rozvodu. Jihočeský kraj tak patří v rámci ČR ke krajům s nejnižší rozvodovostí. Z jednotlivých okresů byla nejvyšší rozvodovost v okrese Český Krumlov (3,1 ‰), nejnižší v okrese Strakonice (2,4 ‰).

Převažujícím důvodem rozvodu zůstává na straně muže i ženy rozdílnost povah, názorů a zájmů. Alkoholismus, nezájem o rodinu nebo nevěra je častější důvod u rozvodů, kde je příčina rozvratu na straně muže.

I v roce 2006 pokračoval trend snižování podílu rozvodů manželství trvajících kratší dobu než 5 let a zvyšování podílu manželství rozvedených po 15 a více letech. Podíl rozvedených manželství, která trvala 15 a více let na celkovém počtu rozvodů v roce 2007 představoval již 43,5 %, což je o 3,8 procentního bodu více než v roce 2006. Průměrná délka trvání rozváděného manželství se tak zvýšila na 13,9 roku.

Z celkového počtu rozvodů představovaly přes 61 % rozvody manželství s nezletilými dětmi. Tento podíl se stále snižuje, což je ovlivněno jednak zpřísněnými podmínkami rozvodu manželství s nezletilými dětmi, jednak se prodlužuje průměrná délka trvání rozváděného manželství, takže děti již mohou být samostatné. Nejvyšší byl podíl těchto rozvodů v okresech Tábor (více než 67 %), nejnižší pak v okrese Písek (55 %). Ve struktuře rozvodů manželství s nezletilými dětmi představují největší podíl manželství s jedním dítětem (55 %) a dále se dvěma dětmi (40 %).

Vývoj počtu sňatků a rozvodů se odrazil i v hodnotě rozvodového indexu, který charakterizuje jejich vzájemný poměr v daném roce. V roce 2007 připadalo na 100 uzavřených sňatků 47,2 rozvodu, zatímco v předchozím roce to bylo 55,6 rozvodu.

Pro změnu počtu obyvatel kraje zůstává rozhodující stěhování, významná složka prostorového pohybu obyvatelstva. Stěhování je chápáno jako změna trvalého pobytu. Pokud k této změně dojde v rámci území ČR hovoříme o vnitřním stěhování, při změně za hranice státu hovoříme o zahraničním stěhování. A právě zahraniční stěhování má pro přírůstek počtu obyvatel rozhodující význam.

Od roku 2005 není stěhování sledováno prostřednictvím statistických hlášení, ale údaje jsou přebírány na základě dohody s Ministerstvem vnitra z centrálního registru obyvatel. Zde však nejsou podchyceny údaje o důvodech stěhování a vzdělání osob, které se stěhují. Z údajů do roku 2004, kdy byly k dispozici, převládal bytový důvod a následování rodinného příslušníka.

Bez větších výkyvů zůstává stěhování mezi obcemi daného okresu či v rámci kraje. V jednotlivých letech se v rámci kraje stěhuje mezi 9 tisíci a 11 tisíci obyvatel.

Objem stěhování za hranice kraje se stále zvyšuje. Od roku 2001 mělo na toto zvýšení vliv i sledování stěhování cizinců s dlouhodobým pobytem, což se projevilo především v nárůstu počtu přistěhovalých.

V roce 2007 se do kraje přistěhovalo 7 146 osob, z toho 3 211 (45 %) z ciziny. Vystěhovalo se 4 564 osob, z více než 84 % do jiných krajů ČR. Stěhováním se tedy počet obyvatel kraje zvýšil o 2 582 osob.

S většinou krajů má Jihočeský kraj aktivní saldo stěhování, pouze s Prahou a Středočeským krajem je tomu naopak. Do těchto dvou krajů se z jižních Čech trvale více lidí vystěhuje než se odtud přistěhuje.

U zahraničního stěhování se jedná především o občany Ukrajiny a Slovenska, kteří tvoří podstatnou část přistěhovalých z ciziny i vystěhovalých do ciziny.

Vývoj přirozené měny a migrace se odrážejí v počtu a složení obyvatel kraje. Ke konci roku 2007 žilo v Jihočeském kraji 633 264 obyvatel. Ženy se na celkovém počtu obyvatel kraje podílely téměř 51 %. Meziročně se počet obyvatel zvýšil o 3 258 osob. Na tomto celkovém přírůstku se přirozený přírůstek podílel sice necelými 21 %, přesto proti předchozímu roku je to zvýšení podílu přirozeného přírůstku o téměř 11 procentních bodů.

Ke zvýšení počtu obyvatel došlo ve všech okresech kraje. Stěhováním byl přírůstek počtu obyvatel plně zajištěn v okrese Písek. Naproti tomu v okrese Jindřichův Hradec došlo stěhováním k úbytku počtu obyvatel a celkový přírůstek byl zajištěn přirozenou měnou.

Z hlediska pohlaví se struktura obyvatelstva nemění, podíl žen v populaci je stabilní a přibližuje se 51 %. Na 100 mužů připadaly 103 ženy. Tento poměr, označovaný jako index maskulinity, je rozdílný v jednotlivých věkových skupinách. Vlivem vyššího podílu chlapců na narozených dětech je v nižších věkových skupinách vyšší podíl mužů, postupně dochází k vyrovnání a vlivem rozdílné úmrtnosti mužů a žen ve středním věku začínají ženy početně převyšovat muže.

Věkové složení obyvatelstva je ovlivněno vývojem porodnosti, úmrtnosti a migrace. I v roce 2006 pokračoval proces stárnutí obyvatelstva kraje a průměrný věk činil 40,3 roku. Průměrný věk žen činil 41,6 roku a byl o 2,7 roku vyšší než průměrný věk mužů. V populaci se snížil podíl dětí do 15 let a zvýšil podíl osob ve věku 65 a více let. To odrazilo i ve zvýšení hodnoty indexu stáří, definovaného jako poměr těchto dvou věkových skupin. Na každých 100 dětí připadalo v minulém roce již o něco více než 100 osob starších 64 let, zatímco v roce předchozím to bylo 97 osob. Vzhledem k tomu, že v produktivním věku jsou v současné době silné populační ročníky 70.let i některé silné poválečné ročníky, je příznivý vývoj hodnoty indexu ekonomického zatížení. V roce 2007 připadlo na 100 osob v produktivním věku 40 – 41 osob v mimoproduktivním věku.