SOUHRNNÝ PŘEHLEDSHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁL

SOUHRNNÝ PŘEHLED

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE
JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2007

Údaje pro hodnocení základních vývojových tendencí v kraji jsou čerpány v rozhodující míře ze státního statistického výkaznictví. Program statistických zjišťování na rok 2007 byl zveřejněn v příloze k vyhlášce č. 476/2006 Sb. (částka 156), rozeslané dne 2. listopadu 2006. Tento program obsahuje zhruba 120 druhů státních statistických zjišťování s měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční či jinou periodicitou (týdenní zjišťování cen vybraných výrobků, jednorázová zjišťování apod.). Ekonomické subjekty jsou z pohledu statistického výkaznictví členěny do 2 základních skupin. Ve větších subjektech je zjišťování rozsáhlejší a výkaznickou povinnost mají všechny jednotky, v menších subjektech je rozsah zjišťování omezený a jsou používány výběrové metody. Základní hranicí mezi většími a menšími subjekty je 20 zaměstnanců, i když v některých odvětvích je tato hranice modifikována.

OBYVATELSTVO
Ke konci roku 2007 žilo v Jihočeském kraji 633 264 trvale bydlících obyvatel (včetně cizinců s dlouhodobým pobytem). Proti stavu na počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 3 258 osob. Vývoj je dlouhodobě kladně ovlivněn především stěhováním a od 1. pololetí 2006 na něj působí příznivě i přirozená měna obyvatelstva. Rozhodujícím faktorem růstu obyvatelstva však zůstává migrace, která se na zvýšení počtu obyvatel podílela 80 %. V přepočtu na tisíc obyvatel je hodnota celkového přírůstku 5,2 osob v časové řadě nejvyšší od roku 1980 a přírůstek stěhováním 4,1 obyvatel je v časové řadě vedené od roku 1961 nejvyšší. Téměř celý přírůstek je tvořen stěhováním z ciziny (Ukrajina, Slovensko, Vietnam).

V kraji se živě narodilo 6 922 dětí, což je proti roku 2006 o 9 % více. Téměř polovina dětí se narodila matkám jako jejich prvé dítě. Třetina z živě narozených dětí se narodila mimo manželství. V přepočtu na 1 000 obyvatel (středního stavu) se živě narodilo 11 dětí, což je z dlouhodobého hlediska nejvyšší hodnota za posledních 14 let.

V roce 2007 zemřelo 6 246 osob, to je o 78 více (1,3 %) více než v roce 2006. Ve struktuře podle příčin smrti se meziročně zvýšil zejména počet zemřelých na nemoci dýchací soustavy a na novotvary, naopak klesl zejména počet zemřelých na nemoci nervové soustavy a nemoci oběhové soustavy. Úmrtnost 9,9 ‰ je z dlouhodobého hlediska v časové řadě vedené od roku 1961 druhá nejnižší (nižší jen v roce 2006 – 9,8 ‰).

V kraji bylo uzavřeno 3 449 manželství a naopak 1 627 manželství bylo rozvedeno. Sňatečnost 5,5 ‰ je meziročně vyšší, naproti tomu rozvodovost 2,6 ‰ je meziročně nižší. Z dlouhodobého hlediska je sňatečnost roku 2007 nejvyšší za posledních 7 let a rozvodovost tohoto roku je nejnižší za posledních 15 let.

Z regionálního pohledu se počet obyvatel zvýšil ve všech jihočeských okresech – nejvíc v okrese České Budějovice a Strakonice, a to zejména vlivem vysoké migrace. Také v okrese Prachatice počet obyvatel vzrostl především díky migraci, ale přírůstky dosahují podstatně menších hodnot. Plný vliv na zvýšení počtu obyvatel měla migrace v okresech Tábor, který zaznamenal nulové saldo přirozené měny, a Písek, kde bylo saldo přirozené měny záporné. Okres Písek měl nejnižší porodnost a nejvyšší úmrtnost v kraji. Na rozdíl od předchozích okresů byl vliv přirozené měny na zvýšení počtu obyvatel rozhodující v okresech Jindřichův Hradec (kde bylo saldo migrace záporné, ale téměř zanedbatelné)) a Český Krumlov, který měl z jihočeských okresů nejvyšší porodnost a nejnižší úmrtnost.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno více než 155 tisíc osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání s rokem 2006 se zaměstnanost v těchto subjektech snížila o 0,6 %. Z regionálního pohledu se Jihočeský kraj řadí mezi pět krajů republiky, kde zaměstnanost meziročně poklesla.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 7,7 % a činila na osobu 19 733 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 649 Kč. Mezi 14 kraji ČR má Jihočeský kraj 8. nejvyšší mzdu.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným zaměstnáním dosáhl ve 4. čtvrtletí roku 2007 v Jihočeském kraji 313,8 tis. osob, z toho 57 % tvořili muži. Počet podnikajících činil 47,2 tis. osob, což představuje 15,0 % z celkového počtu zaměstnaných (o 0,5 procentního bodu méně než průměr ČR). V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 7,7 tisíce osob vyšší (o 2,5 %). V odvětvové struktuře připadá 32,2 % zaměstnaných na průmysl, 12,0 % na odvětví obchodu a oprav, 10,5 % na stavebnictví a 6,7 % na dopravu, skladování a spoje. Druhé a další zaměstnání uvádí 4,9 tis. osob. Z 14,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří ženy čtyři pětiny.

Ve 4. čtvrtletí 2007 činila míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) 60,1 % a v porovnání se 4. čtvrtletím 2006 je vyšší o 0,6 bodu. Nárůst ekonomické aktivity byl zaznamenán u obou pohlaví. Míra ekonomické aktivity mužů vzrostla o 0,2 bodu na 69,1% a aktivita žen vzrostla o 0,9 bodu na 51,4 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 4. čtvrtletí 2007 celkem 12,0 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti 4. čtvrtletí minulého roku se nezaměstnanost snížila o 1,7 tis. osob, když počty nezaměstnaných mužů klesly o 2,2 tis. osob, naproti tomu počty nezaměstnaných žen se zvýšily o 0,7 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 3,7 % a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla (v předcházejícím roce dosahovala 4,3 %).

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo koncem roku 2007 evidováno 16 452 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 9 144 žen). Proti stejnému období předchozího roku se počet nezaměstnaných významně snížil (o 20 %), přičemž podíl mužů (44 %) a žen (56 %) na uchazečích celkem zůstal zachován. Na počtu uchazečů o zaměstnání se, stejně jako loni, 92 % podílejí dosažitelní uchazeči. Ve struktuře nezaměstnaných se v meziročním srovnání zvýšil podíl osob se zdravotním postižením (20 %, loni 16,0 %) a podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (42 %, loni 38 %). Naproti tomu pozitivní meziroční trend zaznamenala kategorie absolventů škol, když jejich podíl klesl na 5,6 % (loni 6,5 %).

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 4,47 %. Přitom za muže byla nižší - 3,55 %, a za ženy vyšší - 5,67 %. V porovnání s koncem roku 2006 celková nezaměstnanost poklesla o 1,21 bodu, když u mužů se snížila o 0,94 a u žen o 1,56 bodu. Snížení nezaměstnanosti bylo rovněž zaznamenáno ve všech jihočeských okresech. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov - 6,19 %, i když zde byl zaznamenán nejhlubší pokles nezaměstnanosti (o 2,02 bodu). Naopak dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost je v okrese České Budějovice, letos 3,38 %, když zde nezaměstnanost klesla o 0,62 bodu. Stejně jako loni má Jihočeský kraj v mezikrajovém srovnání koncem prosince čtvrtou nejnižší nezaměstnanost za Hlavním městem Prahou, Středočeským a Plzeňským krajem. V pořadí krajů se tak opět vrátil za Středočeský a Plzeňský kraj, které přechodně koncem 2. a 3. čtvrtletí 2007 předstihl.

Nabídka volných pracovních míst se v meziročním srovnání významně zvýšila. Koncem roku 2007 jich bylo v kraji 6 983, tj. o třetinu více. Na jedno volné pracovní místo připadali 2,4 uchazeči, což je o 1,5 osoby méně než v loňském roce. Počet uchazečů na volné pracovní místo klesl ve všech okresech kraje.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 31. 12. 2007 bylo ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) evidováno v kraji 148,7 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší podíl na fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (104,4 tis. subjektů), dále bylo 8,3 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,6 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Z právnických osob jsou významně zastoupeny společnosti s ručením omezeným (11 tisíc), zahraniční osoby (3,1 tis.) a společenství vlastníků jednotek (2,5 tis.).

Proti roku 2006 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,6 %. Absolutně největší nárůst zaznamenala nejpočetnější právní forma - fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v OR. Nejdynamičtěji pak rostl počet akciových společností, obecně prospěšných společností a společenství vlastníků jednotek (všechny o víc než 10 %). Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37 tisíc subjektů). Dále pak téměř 23 tisíc jednotek je zaměřeno na činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Ke 20 tisícům se blíží počet subjektů orientovaných na průmysl a k 19 tisícům se blíží počet subjektů orientovaných na stavebnictví. V meziročním srovnání tato struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců u 61 % subjektů zapsaných v RES není tento údaj ze statistických šetření a administrativních zdrojů zjistitelný. Do kategorie bez zaměstnanců je zařazeno 28 % subjektů. Pouze 11 % subjektů (16,5 tis.) má alespoň jednoho zaměstnance. Mikropodniků s 1 - 9 zaměstnanci je v registru 12,7 tisíce, malých podniků s 10 – 99 zaměstnanci je 3,3 tisíce, středních podniků se 100 – 249 zaměstnanci je 243. Velkých podniků nad 250 zaměstnanců je 118, z toho 5 subjektů má 1 500 a více zaměstnanců. V meziročním srovnání se zvýšil počet subjektů v kategorii neuvedeno (o 9 %) a naopak se snížil počet subjektů bez zaměstnanců (o 11 %). Mikropodniků a malých podniků koncem roku ve srovnání s rokem 2006 nepatrně ubylo (o 0,4 %, 64 subjektů), naopak středních a velkých podniků je v meziročním srovnání o 3,7 % více (13 subjektů). Změny ve struktuře RES podle počtu zaměstnanců ovlivňuje nejen samotný pohyb jednotek v RES (vznik, zánik, přestěhování sídla, apod.), ale také skutečnost, že údaje o zaměstnanosti v RES se každoročně aktualizují z výkaznictví a z administrativních zdrojů. Proto dochází k mírnému pohybu mezi jednotlivými kategoriemi.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ
Od 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, kterým se mimo jiné v zájmu zjednodušení administrativy nahrazuje pro jednoduché stavby institut stavebního povolení stavebním ohlášením. Stavební úřady od tohoto roku vykazují celkový počet stavebních ohlášení a stavebních povolení vydaných k zahájení nových staveb. Změna základních plánovacích dokumentů nemá vliv na srovnatelnost dat z minulých let.

Stavební úřady v kraji během roku 2007 vydaly 8 936 stavebních ohlášení a povolení (orientační hodnota staveb 16 509 mil. Kč). Z tohoto počtu se 53 % týkalo budov a z nich dvě třetiny zaujímaly budovy bytové. V bytových budovách je zhruba rovnocenný počet povolení novou výstavbu a na změny dokončených staveb. Pokud jde o předpokládanou hodnotu bytových budov, tvoří rozhodující objem nová výstavba. Z celkového počtu stavebních povolení tvoří stavby na ochranu životního prostředí zhruba 12 %. V meziokresním srovnání bylo nejvíce stavebních ohlášení a povolení vydáno v okresech České Budějovice, Tábor a Jindřichův Hradec, naopak nejméně v okresech Písek a Prachatice.

Průměrná hodnota na jedno stavební ohlášení a povolení představovala v kraji 1 848 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce byly povoleny v okresech Prachatice a Tábor, kde rozpočtované náklady na jednu stavbu překračují hodnotu 2,5 mil. Kč, a v okrese Písek (2 mil. Kč na stavbu). Naopak v okrese Jindřichův Hradec a Český Krumlov jsou průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (méně než 1,5 mil. Kč).

V porovnání s rokem 2006 klesl počet povolených staveb o 10 %, přičemž orientační hodnota staveb klesla o 8 %. Snížil se zejména počet staveb na ochranu životního prostředí o 30 % (když jejich předpokládaná hodnota je letos o 11 % nižší) a staveb nebytových budov o 21 % (jejich předpokládaná hodnota je nižší o 18 %). V ČR počet stavebních povolení klesl o 13 %, přičemž orientační hodnota staveb se snížila o 1 %. K poklesu počtu stavebních povolení proti roku 2006 došlo ve všech krajích, zatímco orientační hodnota staveb klesla v 5 krajích a v 9 vzrostla.

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu roku 2007 byla v kraji zahájena výstavba 2 568 bytů a dokončeno bylo 2 088 bytů. Převažujícím druhem stavby jsou rodinné domy, jejichž podíl ze zahájených bytů činí 63 % a z dokončených bytů 60 %. (Za posledních 15 let jsou počty dokončených bytů v nových rodinných domech nejvyšší a počty zahájených bytů v tomto druhu stavby jsou druhé nejvyšší po roce 2006). Druhá největší kategorie - byty v nových bytových domech se na počtu zahájených bytů podílí 18 % a na dokončených bytech 21 %. Z hlediska územního byla největší bytová výstavba zahájena i dokončena v nejlidnatějších okresech - České Budějovice a Tábor. Ve srovnání s rokem 2006 bylo v kraji zahájeno o 4,5 % bytů méně, naproti tomu dokončeno o 9,4 % bytů více. Vývoj v jednotlivých okresech byl značně diferencovaný. Nárůst v zahajování i dokončování bytů zaznamenaly pouze okresy Český Krumlov a Tábor. Meziroční pokles obou stádií výstavby byl zaznamenán v okresech České Budějovice a Jindřichův Hradec. V okresech Písek a Prachatice vzrostl počet dokončených bytů, zatímco v zahajování došlo k poklesu; naopak v okrese Strakonice bylo zahájeno více bytů při poklesu počtu dokončených bytů.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V roce 2007 bylo v kraji prodáno 425,3 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice (245,5 tis. tun) a ječmene (109,7 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej řepky 105,6 tis. tun, prodej brambor konzumních 32,1 tis. tun a ovoce 12,5 tis. tun. Proti roku 2006 se prodej rostlinných výrobků zvýšil v komoditách obiloviny o 2,5 %, vlivem nárůstu prodeje ječmene, při poklesu prodeje pšenice; v řepce o 25 % a v ovoci o víc než 100 %. Naproti tomu se snížil prodej konzumních brambor o víc než třetinu a luštěnin zhruba o čtvrtinu.

Výroba masa (bez drůbežího) dosáhla 59 tis. tun, z toho připadalo 47 tis. tun na maso vepřové a téměř 12 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2006 výroba masa v kraji vzrostla o 2 %, když nárůst byl zaznamenán ve všech druzích masa s výjimkou telecího. V porovnání s celorepublikovým trendem jsou vývojové tendence u jednotlivých druhů masa shodné s výjimkou masa koňského.

Výsledky sklizně zemědělských plodin za rok 2007 jsou ve srovnání s rokem 2006 vyšší pokud jde o obiloviny celkem (o 23 %), brambory (o 16 %) a řepku (o 20 %). Naopak meziročně nižší jsou výsledky sklizně luskovin (o třetinu), kukuřice na zeleno ( o 9 %) a pícnin na orné půdě (o 11 %), vlivem nižších ploch. Sklizeň píce z trvalých travních porostů je zhruba na úrovni roku 2006, když plochy těchto porostů vzrostly zatímco hektarový výnos z nich poklesl. S výjimkou tohoto ukazatele klesly hektarové výnosy v meziročním srovnání pouze u jarní pšenice (o 2 %).

PRŮMYSL
V roce 2007 mělo v kraji své sídlo 167 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. V těchto subjektech bylo 50,0 tis. zaměstnanců (přepočtené počty) a jejich průměrná hrubá měsíční mzda činila 20 369 Kč. Na celkovém počtu zaměstnanců se 93 % podílí zpracovatelský průmysl.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 125,1 mld. Kč, meziročně vzrostly o 12,5 %. Z celkových tržeb 83 % připadá na zpracovatelský průmysl a 16 % na energetiku. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy vzrostly o 14 %, na jejich objemu se zpracovatelský průmysl podílí 93 % a energetika 6 %. Z odvětví zpracovatelského průmyslu nejdynamičtější nárůst tržeb zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků (o 60 %), výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (téměř o čtvrtinu), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o pětinu). Naopak pokles tržeb z vlastní průmyslové činnosti i tržeb celkem zaznamenal pouze „zpracovatelský průmysl jinde neuvedený“(o 15 %).

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (165 subjektů) dosáhl v roce 2007 v běžných cenách 15 mld. Kč. Meziroční nárůst stavebních prací celkem o 4,5 % byl zajištěn vlivem mírné zimy již na počátku roku 2007, později se dynamika výroby poněkud zpomalila a v samotném 2. pololetí roku již minuloroční úroveň dosažena nebyla. Výsledky roku 2007 ukazují ve srovnání s rokem 2006 nárůst objemu „S“ v celé jejich základní struktuře, klesl pouze objem ostatních prací. Ve struktuře prací na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci zaznamenalo pokles inženýrské stavitelství o 5 %, zatímco pozemní stavitelství vzrostlo o 9 %. Celkově tak nová výstavba rekonstrukce a modernizace meziročně vzrostla o 4 %, když v samotném 2. pololetí nebyla dosažena úroveň minulého roku.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců činil v roce 2007 v uvedené skupině stavebních podniků 9 291 osob (fyzické počty), což prakticky odpovídá úrovni roku 2006. Průměrná měsíční mzda ve výši 19 390 Kč se meziročně zvýšila o 6,8 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti roku 2006 vyšší o 5,0 %.

CESTOVNÍ RUCH
V roce 2007 se v hromadných ubytovacích zařízeních kraje podle předběžných výsledků (definitivní výsledky by měly být známy koncem dubna) ubytovalo 980,9 tis. hostů, z toho téměř třetina byla ze zahraničí. V meziročním srovnání se návštěvnost v těchto zařízeních snížila o více než 11 %, a to jak vlivem domácích hostů, tak hostů ze zahraničí. Ve všech čtvrtletích byly zaznamenány úbytky domácích hostů (více než 100 tis. za rok). Návštěvnost hostů ze zahraničí se sice snížila pouze ve 3. čtvrtletí, ale ovlivnila pokles návštěvnosti za celý rok.

Také z výsledků Výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR) vyplývá tendence k poklesu návštěvnosti Jihočeského kraje. Přitom pokles cest za účelem trávení volného času a rekreace se týká jak cest delších, tak, a to především, cest kratších - jejich počet se snížil o čtvrtinu. Celkový počet přenocování v kraji se podle (VŠCR) snížil při cestách delších o 5 % a při cestách kratších o 16 %. Stejně jako v Jihočeském kraji i za celou ČR byl zjištěn pokles počtu cest i přenocování, který byl hlubší u kratších cest.

Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.